Výzkum, vývoj a inovace v Česku v roce 2019 a jejich srovnání se zahraničím

Analýzu, která je dle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací č. 130/2002 Sb. každoročně zpracována Úřadem vlády, schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace na svém prosincovém zasedání. Je členěna do devíti kapitol popisujících klíčová témata systému VaVaI včetně zaměření na inovační výkonnost České republiky.

Analýza ve svém úvodu konstatuje dlouhodobý růst výdajů na výzkum a vývoj v Česku. V roce 2019 se na výzkum a vývoj prováděný na našem území vynaložilo rekordních 111,6 mld. Kč. Ve vztahu k HDP vzrostly výdaje na VaV na 1,94 %, ČR se tak dle dokumentu přiblížila k průměru EU. K meziročním nárůstům celkových výdajů na VaV ve sledovaném období přispívaly největší měrou podnikatelské zdroje. Podniky investovaly na aktivity VaV ze svých zdrojů v roce 2019 bezmála 65 mld. Kč, a to především do vlastního vnitropodnikového VaV. Dle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo z veřejných tuzemských zdrojů v roce 2019 vynaloženo 37,5 mld. Kč, což je o 2,5 mld. Kč více, než tomu bylo v roce 2018 (podrobně jsme se růstu výdajů na VaV věnovali zde).

Hlavní kapitoly analýzy se věnují finančním tokům ve výzkumu a vývoji, financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu, podpoře výzkumu, vývoje a inovací v ČR z evropských prostředků, implementaci Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR, lidským zdrojům ve výzkumu a vývoji, výzkumným infrastrukturám, výsledkům výzkumu a vývoje, inovační výkonnosti české ekonomiky a jejímu mezinárodnímu srovnání a mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Vybrané závěry Analýzy:

• V mezinárodním srovnání ČR mírně zaostává za evropským průměrem z hlediska GERD v přepočtu na HDP, mezi roky 2009 a 2018 vzrostla v ČR Intenzita výzkumu a vývoje (GERD jako % HDP) o 0,64 p. b., což byl druhý nejvyšší nárůst ze všech členských států EU.
• Veřejné tuzemské finanční zdroje směřovaly především do VaV realizovaného ve vládním a vysokoškolském sektoru, celkem zde bylo zapojeno 32,7 mld. Kč z veřejných zdrojů.
• Největší objem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací poskytují v ČR především Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Akademie věd ČR. V roce 2019 vysoké školy čerpaly prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj ve výši téměř 6,9 mld. Kč a ústavy AV ČR čerpaly 4,1 mld. Kč.
• V mezinárodním srovnání počtu zaměstnanců ve VaV v zemích EU28 se ČR pohybuje stejně jako v předchozím roce okolo 11. místa (mezi Rakouskem a Dánskem). Ve srovnání počtu výzkumných pracovníků v rámci zemí EU28 se ČR umístila na 13. pozici (mezi Portugalskem a Finskem).
• Stále trvá genderová nevyváženost výzkumných pracovníků ve všech sektorech. Podíl žen na výzkumných pracovnících ČR se pohybuje pouze okolo 27 %. Největší nepoměr mezi výzkumnými pracovníky a pracovnicemi je v podnikatelském sektoru, kde pracuje pouze přibližně 13 % žen. Naopak největší zastoupení mají ženy ve vládním sektoru (40 %). Z pohledu zastoupení žen pracujících ve výzkumu a vývoji i přímo mezi výzkumnými pracovníky je ČR v žebříčku zemí EU28 na posledních příčkách.
• Čeští autoři nejvíce spolupracují s autory z Německa, pak s kolegy z USA a Velké Británie. V případě spolupráce českých autorů s kolegy z Velké Británie, Itálie, Španělska a Švýcarska dochází k publikaci článků majících relativně vysoký normalizovaný citační index (mezi 3–4, přičemž světovému průměru odpovídá hodnota NCI 1), nejméně věhlasné publikace z pohledu NCI vznikají ve spolupráci s kolegy ze Slovenska.
• Skladba zemí, se kterými spolupracují kolegové z Rakouska, je podobná skladbě zemí v ČR, nicméně NCI těchto publikací je na vyšší úrovni.
• Znalostní intenzita v ČR dosahovala v roce 2019 výše 1,94 %. V mezinárodním srovnání znalostní intenzity za rok 2018 je ČR v rámci EU28 na 10. pozici, avšak stále pod průměrem EU28. Tento indikátor však dává jen základní informaci o intenzitě státních výdajů na výzkum a vývoj, nevypovídá o rozdílech v dosažené úrovni produkce ani o struktuře výdajů na VaV podle oblasti financování.
• Pro řešení sporů o duševní vlastnictví se v ČR nedostatečně využívá alternativních metod (mediace), není dostatek proškolených mediátorů znalých oboru duševního vlastnictví, neexistuje specializovaný subjekt, který by se věnoval řešením sporů v oblasti duševního vlastnictví alternativními metodami.

Celou analýzu si můžete přečíst zde:

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)