Vyhledat

iocb tech

hlavní partner portálu

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Významná událost na poli české vědy a výzkumu, světová konference ICRI 2022, již v říjnu hostilo Brno, vyústila ve formulaci Brněnské deklarace. Dokument vyzývá k upevnění globálního ekosystému výzkumných infrastruktur. Co je obsahem jeho dvanácti tezí a co může deklarace přinést?

ICRI ST 434A3153

V pátek 21. října 2022, tedy v závěrečný den brněnské Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (International Conference on Research Infrastructures, ICRI), byla přijata tzv. Brněnská deklarace na upevnění globálního ekosystému výzkumných infrastruktur jako doplněk k závěrům Rady ICRI, které doporučují pokračovat v těsnější konsolidaci při budování evropského výzkumného prostředí.

Deklaraci oslovující kompetentní aktéry na všech kontinentech společně představili Václav Velčovský, náměstek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Joanna Drake, zástupkyně generálního ředitele Generálního ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise.

Bienální konference ICRI 2022 se stala jednou z nejdůležitějších událostí českého předsednictví v Radě Evropské unie na poli výzkumu a vývoje. Zúčastnilo se jí na 500 vědců, odborníků a expertů z celého světa, kteří v plenárních zasedáních, tematických blocích i při doprovodných akcích diskutovali různorodé aspekty současného stavu a definovali nové úkoly rozvoje výzkumných infrastruktur. Jedním z hlavních úkolů je pak zvýšení povědomí o jejich politickém a globálním významu. Výsledkem pak bylo oficiální schválení Brněnské deklarace.

„Jednou z priorit předsednictví ČR v Radě EU byla problematika výzkumných infrastruktur. Účelem Brněnské deklarace bylo v tomto kontextu doplnit evropskou dimenzi taktéž o globální perspektivu,“ vysvětluje pozadí vzniku celé deklarace Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. „Brněnská deklarace byla přitom schválena nejen všemi členskými státy EU, ale i Evropskou komisí, a to na úrovni kolegia eurokomisařů jako inter-institucionální politický dokument,“ dodává Levák.

„Prvotní motivací bylo, aby po konferenci ICRI v Brně zůstalo něco hmatatelného nad rámec konference samotné. Něco, co by vydrželo nějaký čas a zviditelnilo Brno a Českou republiku, která je v oblasti výzkumných infrastruktur minimálně na evropské scéně oceňována jako lídr,“ vysvětluje počáteční myšlenku deklarace Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, hlavní organizátor konference.

Kritická role výzkumných infrastruktur

Brněnská deklarace jako dokument je kondenzovaným shrnutím aktuálního smyslu fungování výzkumných infrastruktur a zároveň výzvou k podniknutí organizačních a politických kroků k jejich prosperitě v dalším období.

Nejprve ve vysoké míře abstrakce pojmenovává funkci a potenciál výzkumných infrastruktur v obecné politické perspektivě, aby na tomto základě vytyčila 12 výzev k jednání, které v závěru svou autoritou zaštiťují členské státy EU, Evropská komise a Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

V první obecné části textu jsou výzkumné infrastruktury deklarovány jako zcela prvořadý a nezastupitelný element současného vědecko-výzkumného ekosystému, který je klíčový pro dosažení průlomových objevů i vědecky fundovaných inovací a bez kterého nebude v budoucnu možné čelit globálním společenským výzvám. Výzkumné infrastruktury jsou v dokumentu představeny jako katalyzátor řešení sociálních, environmentálních, zdravotních a ekonomických problémů nebo jako nedílná součást kritické infrastruktury spolu s bezpečnostní, energetickou, zdravotnickou atd., která bude posilovat naši reakční schopnost a generovat účinná řešení v krizových scénářích.

Výzkumným infrastrukturám je dále podle deklarace přisuzován zásadní podíl na vzniku plejády synergických efektů, které úspěšně propojují různé sektory, komunity i kultury, stimulují veřejné i soukromé investice nebo pomáhají při identifikaci a cirkulaci talentů. Analogicky pak díky vytváření mostů a překlenování komunikačních bariér mohou být výzkumné infrastruktury účinnou platformou vědecké diplomacie.

Prostřednictvím zásad FAIR přístupu k výzkumným datům by se měly dále výzkumné infrastruktury stát také klíčovým nástrojem implementace konceptu otevřené vědy. Přístup FAIR je akronym slov Findability, Accessibility, Interoperability, and Reusability, které shrnují základní principy otevřeného a transparentního přístupu k vědecké práci a výzkumným datům.

V předposledním devátém odstavci je zmíněna rozhodující úloha pracovní skupiny Vysokých úředníků pro globální výzkumné infrastruktury (Group of Senior Officials, GSO), která je navázána na sdružení G7 a zabývá se mezinárodní dimenzí výzkumných infrastruktur.

Komu je deklarace určena?

Druhá část deklarace vytyčuje 12 výzev k jednání, které jsou určeny zcela konkrétním skupinám činitelů. Nejčastějšími adresáty jsou tvůrci politik, tedy představitelé dotčených státních a veřejných institucí, a poskytovatelé financí. Jejich úkolem je, podle dokumentu, vyčlenit podpoře výzkumných infrastruktur přední místo v jejich strategickém a politickém rozhodování a uchopit toto téma v průniku všech souvisejících oblastí a zapojených sektorů s cílem vytváření podmínek trvale udržitelné prosperity nejen ve svěřeném regionu, ale prioritně s ohledem na širší geografický kontext.

Tomu má napomoci férové a reciproční sdílení znalostí a mezinárodní networking jak mezi samotnými politiky a úředníky, tak za přítomnosti provozovatelů infrastruktur a dalších relevantních aktérů – například na konferencích ICRI.

Předpokladem odpovědného přístupu k řízení výzkumných infrastruktur je podle textu vytvoření stabilního dlouhodobého rámce podpory ruku v ruce s kompetentním plánováním životaběhu každého zařízení či konsorcia, založeném na důkladném hodnocení excelence výzkumu na jedné straně a identifikaci potřeb a poptávky uživatelů na straně druhé. To vše s vědomím, že výzkumné infrastruktury je třeba vnímat jako esenciální složku odolné a kohezní společnosti.

„Brněnská deklarace jako taková má především mezinárodní relevanci. To je konec konců zřejmé i z jejího dlouhého názvu, který mluví o podpoře globálního ekosystému výzkumných infrastruktur,“ vysvětluje význam celého dokumentu Ondřej Hradil. Podle něj to ale podpisem dokumentu nekončí. „Ideálním důsledkem Brněnské deklarace by bylo faktické naplnění jejích proklamací jednotlivými stakeholdery na mezinárodní scéně. Pro Evropskou komisi se pak Brněnská deklarace zajisté stane jedním z témat rozhovorů a diplomatických setkání a vyjednávání se třetími zeměmi ohledně spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, včetně jejich připojení k programu Horizon Europe,“ říká Hradil.

„Brněnská deklarace by měla vést primárně ke sdílení výzkumně-infrastrukturních kapacit, včetně vědeckých dat, které výzkumné infrastruktury produkují, na globální úrovni,“ vysvětluje Lukáš Levák. Měla by tak podle něj pomoci dosáhnout řešení výzev, kterým čelí globální populace a které definují i Cíle udržitelného rozvoje OSN nebo další globální strategie typu Pařížské smlouvy.

„V politickém žargonu se takovému procesu říká capacity building,“ objasňuje Levák. „Samozřejmě ale musíme dbát také na to, aby principy a hodnoty, na kterých chce EU takovouto spolupráci s dalšími světovými makro-regiony rozvíjet, byly těmito makro-regiony také sdíleny. To je ostatně dané i novou strategií EU k mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích se třetími zeměmi na principu sdílení společných principů a hodnot, které lze shrnout do sloganu ,as open as possible and as closed as necessary´,“ dodává Lukáš Levák. Evropská unie již podle něj v tomto směru má na čem stavět. Již řadu let například rozvíjí dialog se státy Latinské Ameriky v rámci platforem EU-LAC a EU-CELAC.

Podle Ondřeje Hradila má schválení Brněnské deklarace hned několik přínosů. Za prvé jde podle něj o dokument, ke kterému se mohou jednotlivé státy přihlásit a pracovat na jeho plnění. „Dále v deklaraci vidím dva nové a nosné aspekty, které do diskuse vneslo české předsednictví a samotná konference ICRI 2022. V první řadě jde o výzkumné infrastruktury jako součást sektorových politik a kritické infrastruktury státu podobně, jako je tomu v případě energetiky nebo zdravotnictví. Nedávné a současné krize nás o tom přesvědčují stále více. V druhé řadě pak jde o ekosystémové pojetí výzkumných infrastruktur a především potřeba spolupráce mezi velkými infrastrukturami a menšími a středními infrastrukturami,” vysvětluje Ondřej Hradil. Historicky totiž byla podle něj pozornost nejen v Evropě upřena na ty největší výzkumné infrastruktury. Ale ty ke svému fungování potřebují infrastruktury menšího a středního rozsahu.

Celé znění Brněnské deklarace si můžete přečíst zde. Zájemci se mohou podívat také na aftermovie z ICRI 2022, které shrnuje některé hlavní body celé konference. 

 

Autor: Vědavýzkum.cz (MP, JT)

Foto: ICRI 2022

  • Autor článku: ne
  • Zdroj: Vědavýzkum.cz