Nedávno se uskutečnil každoroční seminář Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách s podtitulem Financování – Lidé – Spolupráce. Seminář každoročně pořádá Technologické centrum AV ČR ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Letos přiblížil výsledky analýzy financování výzkumu a vývoje ve veřejném sektoru v posledních deseti letech nebo údaje o výzkumných pracovnících ve VaV.
O výsledky analýzy o podílu účelové podpory z národních a zahraničních veřejných zdrojů pro veřejné vysoké školy (VVŠ) a ústavy akademie věd ČR (AV ČR) se podělil Vlastimil Růžička. Celkem šlo v letech 2011 až 2018 na výzkum a vývoj na veřejné vysoké školy téměř 150 miliard korun, na ústavy Akademie věd ČR bezmála 83 miliard korun. Podíl jednotlivých typů podpory na celkových výdajích pro VVŠ a AV ČR ukazuje následující tabulka.
Největším poskytovatelem účelové podpory na výzkum, vývoj a inovace je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které se z 43,6 % podílí na podpoře VVŠ a z necelých 35 % AV ČR. Velkou část těchto prostředků tvoří strukturální fondy MŠMT, bez nich by byl podíl prostředků plynoucích z pokladny ministerstva pouze třetinový. Ve výši podpory pak následují Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR. GA ČR finančně podporuje o něco více ústavy Akademie věd ČR, u TA ČR je větší část podpory směřována vysokým školám. Evropské rámcové programy tvoří na VVŠ pouze 2,4% podíl a na AV ČR 1,9% podíl celkových prostředků na výzkum a vývoj.
Co se týká výše účelové podpory plynoucí na jednotlivé veřejné vysoké školy počítané na jednoho akademického a vědeckého pracovníka, tak je vidět disproporce mezi pražskými a mimopražskými veřejnými vysokými školami. O poznání výraznější podporu mají mimopražské vysoké školy, jako je Masarykova univerzita, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Palackého v Olomouci, VŠB-TU Ostrava apod. Jde o důsledek strukturálních fondů, pražské vysoké školy jsou na tom proto o poznání jinak. Naopak insititucionální podpory se nejvíce dostává Vysoké škole technologické v Praze a Univerzitě Karlově.
Z evropských rámcových programů čerpaly z VVŠ ve sledovaném období nejvíce prostředků Vysoké učení technícké v Brně, Masarykova univerzita a VŠCHT v Praze. Z Ústavů Akademie věd pak nejvíce prostředků z evropských rámcových programů čerpal Matematický ústav AV ČR, Biologické centrum AV ČR a Ústav fyziky plazmatu AV ČR. Z oblasti společenských věd pak nejvíce těchto prostředků získal Národohospodářský ústav AV ČR.
Když se podíváme na účelovou a institucionální podporu ústavů Akademie věd, tak nejvíce prostředků z účelové podpory plynulo do rozpočtu Fyzikálního ústavu AV ČR (29 miliard korun) a Ústavu molekulární genetiky AV ČR (22 miliard) a ze sociálněvědní oblasti do rozpočtu Sociologického ústavu AV ČR (přes 6 miliard). Nejvíce institucionální podpory získal Archeologický ústav AV ČR v Brně (17,7 miliardy), z přírodovědných oblastí Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR (něco přes 12 miliard).
V čerpání z programu H2020 Česko velmi zaostává
Příjmy z programu Horizon 2020 vztažené na 1 milion celkových příjmů na VaV ukazují, že Česko je na předposledním místě v čerpání těchto prostředků, hůře je na tom pouze Polsko. Tabulku vedou nové členské státy, lepší než Česko je například Slovinsko, Estonsko nebo Litva. Pokud se podíváme na výši vynaložených výdajů, tak Česko je velmi blízko průměru EU28. Z toho tedy vyplývá, že v čerpání prostředků z EU Česko výrazně zaostává.
Podíl zdrojů financování
Veřejné vysoké školy čerpají téměř 70 % příjmů z veřejných zdrojů ČR, z evropských strukturálních fondů necelých 22 %. Na ústavech Akademie věd ČR je situace podobná – 69 % financí do rozpočtu AV ČR plyne z veřejných zdrojů ČR, z evropských strukturálních fondů čerpají ústavy AV ČR ještě méně prostředků než veřejné vysoké školy, a to necelých 15 %. Soukromé výzkumné organizace čerpají z veřejných zdrojů 50,2 % prostředků a z evropských strukturálních fondů 24,1 %, což je o 2 % více, než čerpají VVŠ a o 9 % více, než čerpají ústavy Akademie věd.
Pracovníci ve výzkumu a vývoji
Ředitel Odboru statistik rozvoje společnosti Českého statistického úřadu Martin Mana se ve své prezentaci věnoval pracovníkům ve výzkumu a vývoji. Od roku 2015 v Česku ve výzkumu a vývoji pracuje více než 100 tisíc osob, které se této činnosti věnují na plný či částečný úvazek. Křivka ukazující počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji rok od roku roste – na konci minulého roku v této oblasti pracovalo 117 tisíc osob, zatímco o 10 let dříve (v roce 2009) to bylo 76 tisíc osob. Za posledních pět let jejich počet vzrostl o jednu pětinu. Asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce výzkumných pracovníků v rámci Česka působí v Praze, zajímavé ale je, že v hlavním městě je těchto pracovníků více než třeba ve Vídni nebo Budapešti. V celkem 40 českých okresech je méně než 100 pracovníků ve VaV, vládne zde tedy trend koncentrace výzkumu a vývoje do určitých center.
Ve srovnání s 28 státy Evropské unie se Česko v počtu pracovníků ve VaV na 1000 obyvatel drží na průměru osmadvacítky. Více těchto pracovníků na tisícovku obyvatel mají vyspělé země západní Evropy, jako je Francie nebo Německo, ale také například Slovinsko. Tabulku vede Dánsko, které následuje Finsko. Počet zaměstnanců ve VaV ve sledovaném období 2008 až 2018 roste v drtivé většině zemí EU28. Klesl pouze ve Finsku, Lucembursku a lehce také v Litvě.
Na semináři se probíraly i další zajímavé statistiky. Veškeré prezentace ze semináře najdete zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
Zdroj: TC AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
