Statistická ročenka České republiky 2022 kromě jiného poskytuje obraz českého vědeckého, výzkumného a inovačního prostředí jako spíše technicky a technologicky laděného systému s chronicky nízkým zastoupením žen, na které napříč sektory dopadá nerovné finanční ohodnocení.
Každoroční a letos jubilejní souhrnné výsledky šetření Českého statistického úřadu v oblasti vědy, výzkumu a inovací přinášejí kromě ostře sledovaných dat o skladbě celkových i dílčích výdajů (která jsme představili ve dvou dílech – prvním a druhém) řadu dalších zjištění, která lze chápat jako podpůrné indikátory kondice českého výzkumného ekosystému a nepřímo také stavu české znalostní ekonomiky či společnosti vědění k roku 2021.
Namísto toho, abychom si kladli za cíl vyčerpat všechny možnosti interpretace zveřejněných dat, zaměříme se na personální a oborové aspekty české vědy a výzkumu. K tomu Statistická ročenka nabízí dvě rozhodující kategorie: vedle „specialistů v oblasti vědy a techniky“ to jsou „pracovníci ve výzkumu a vývoji“ zahrnující užší skupinu „výzkumných pracovníků“.
Specialisté v oblasti vědy a techniky jsou odborníci, kteří se podle Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) rekrutují z přírodních a technických věd – od astronomie přes medicínu až po strojírenství, design či technologie. Při své práci vytvářejí, vyvíjejí či aplikují vědecké poznatky z těchto oborů.
Pracovníci ve výzkumu a vývoji představují obecnou kategorii procházející napříč obory. Kromě podpůrných (řemeslníci, úředníci, manažeři či administrativní síly) a technických profesí (osoby naplňující vědecké a technické úkoly) sem patří výzkumní pracovníci, kteří vytvářejí nebo koncipují „znalosti, výrobky, procesy, metody a systémy“ nebo tyto výzkumné a vývojové práce řídí.
V tomto díle se zaměříme na první skupinu. Údaje o specializovaných zaměstnancích dále doplníme pohledem na počty absolventů a studentů souvisejících oborů.
V technických a přírodovědných provozech přibývá specialistů
Vědě, výzkumu a inovacím je v letošní ročence věnována opět 23. kapitola, v jejímž úvodu jsou prezentována data o nasycení této oblasti tzv. lidskými zdroji. První sledovanou kategorií jsou počty vědeckých či technických specialistů a odborníků, respektive jejich průměrná hrubá mzda.
Z pohledu klasifikace zaměstnání CZ-ISCO zůstává oborové zastoupení těchto specialistů v posledních letech (2018–2020; údaje z roku 2021 chybí) v zásadě podobné s výjimkou výraznějšího nárůstu v oblasti výroby a stavebnictví. Patrný je trend postupného nárůstu technicky zaměřených specialistů ze zhruba 120 tis. osob v roce 2015 na necelých 150 tis. v roce 2020 souběžně s jejich stárnutím a přeskupením věkové skladby.
Pokud se přidržíme kategorie specialistů, v širším srovnání zaznamenáme jen pozvolné narovnávání zastoupení žen: oproti roku 2015 se jejich počty zvýšily o 6 % (na 28 %). Jak se tento nárůst projevuje z hlediska průměrné hrubé měsíční mzdy? Finanční ohodnocení žen v roce 2015 odpovídalo 83 % mužské mzdy, v roce 2021 to bylo 86 % (51 793 Kč oproti 60 293 Kč).
Přitom výše odměn zůstává – bez ohledu na pohlaví – stabilně o 20 % vyšší ve mzdové sféře, tj. financované ze soukromých či neveřejných rozpočtů – než v platové. Nejlépe placenou specializací zůstává širší oblast elektrotechniky (64 567 Kč), následovaná matematickými obory (61 542 Kč), na opačné straně setrvávají odvětví spojená s architekturou a urbanismem (42 593 Kč).
Výkyvy v počtu studentů a absolventů
K vyhodnocení trendů za delší období, téměř za dvě dekády, vybízí tabulka obsahující údaje o počtech studentů a absolventů – z nich také žen a cizinců – v přírodovědných a technických vysokoškolských oborech (údaje z jiných oblastí Ročenka neuvádí).
Zatímco v první dekádě docházelo k razantnímu nárůstu studujících: od 65 tis. v roce 2002 k téměř 87 tis. v roce 2010; druhou dekádu charakterizuje téměř inverzní pohyb, který vyúsťuje k necelým 62 tis. v roce 2021. Obdobný vývoj, ale s nižším propadem popisují údaje o počtu absolventů, které se po skokovém růstu v první dekádě (z 8 na 19 tis.) v průběhu druhé dekády snížily na 13 tis. osob.
Z hlediska oborového zaměření studentů a absolventů lze vysledovat disproporci ve vývoji studentů přírodovědných a technických oborů. Zatímco první skupina, zahrnující také matematické a statistické disciplíny, se setrvale rozšiřuje, studentů technických oborů na českých vysokých školách od roku 2009 každým rokem ubývá. V případě absolventů je tato dynamika odlišná. Jejich počet v přírodovědné oblasti v poslední dekádě klesá téměř stejným tempem jako absolventů technických oborů.
Jestliže v roce 2021 studentky přírodovědných oborů představovaly 58 % všech studujících, v technických oborech to bylo pouze 29 %. V obou případech jde ale o výsledek dlouhodobého nárůstu (48 %, resp. 22 % v roce 2002), který ovšem nekoreluje s výše uvedeným zvýšením počtu zaměstnaných specialistek: oproti roku 2015 se např. snížilo zastoupení studentek technických oborů o 4 % a podíl absolventek se téměř nezměnil.
V delším i kratším horizontu Ročenka potvrzuje postupující internacionalizaci přírodovědných a technicky zaměřených vysokých škol. Z hlediska studujících i absolventů se podíl osob ze zahraničí zvyšuje. Zjevné to je zejména při ohlédnutí k přelomu milénia: počet těchto studentů je dnes zhruba čtyřikrát až pětkrát vyšší, absolventů dokonce šest až sedmkrát. Za poslední tři roky se dynamický nárůst zbrzdil nebo proměnil v stagnaci: zahraniční studenti a absolventi přírodovědných oborů tak v roce 2021 tvořili asi pětinu, u technických oborů sedminu z celkového počtu.
Závěrem: Ročenka ilustruje systémové disproporce
Zjištění Statistické ročenky nepřekvapivě dokládají setrvale nízká zastoupení ženských specialistek ve vědě a technice a nepoměr mezi narůstajícím počtem zaměstnaných specialistů vůči ztenčujícím se kohortám studentů technických oborů. Rozšiřování řad technických specialistů-zaměstnanců je tedy třeba vysvětlit jinak než úspěšnou produkcí lidských zdrojů na půdě terciálního vzdělávání.
Dokumentem nicméně prochází ještě jiná disproporce. Týká se pozornosti věnované základním vědním oblastem. Zatímco situaci v humanitních a sociálních vědách dedikovaná 23. kapitola specificky dokládá ve dvou, nepřímo možná ve třech položkách, údaje o technických či přírodovědných oborech a jejich personálním zajištění se objevují – ať už explicitně, či nepřímo, v patnácti případech (z celkových dvaceti šesti tabulek), nemluvě o míře detailního zpracování či přidružených jevech (tržby, technologie, high-tech odvětví, inovace apod.).
V následujícím čtvrtém díle se blíže seznámíme s rozložením a distribucí lidských zdrojů ve vládním, vysokoškolském a podnikatelském sektoru – tentokrát ale prizmatem počtu výzkumných pracovníků. A přidržíme se také problematiky rovných příležitostí.
Autor: Vědavýzkum.cz (MP)
Zdroj: Český statistický úřad
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
