Co přinesla Implementace Metodiky 2017+

Pavel Baran, místopředseda Rady, zdůraznil hlavní smysl celého nově zaváděného hodnocení – tím je především posouzení efektivity veřejných výdajů do oblasti výzkumu a vývoje. Za hlavní a skutečný cíl považuje to, aby vědci v České republice dělali špičkovou a kvalitní vědu na všech úrovních. Podle něj je zásadní to, že již není důležitý počet výstupů, ale především jejich dopad. Ať už posunou paradigma příslušného vědního oboru nebo třeba zvýší konkurenceschopnost konkrétní firmy nebo kvalitu výrobku.

Michael Šebek, jeden z předsedů odborných panelů, upřesnil, že cílem nového způsobu hodnocení není pouze rozdělovat peníze, ale cílů je více, což činí celý systém komplikovanějším. Za jeden z nedůležitějších dílčích cílů osobně považuje poskytnutí zpětné vazby pro danou organizaci.

Dále zdůraznil, že se nepoužívá jeden vzoreček jako u předchozího „kafemlejnku“, ale jednotlivé parametry se spíše porovnávají, dělá se benchmarking. Podle Michaela Šebka je zřetelné to, že se již nevyplatí publikovat nekvalitní výsledky – než špatné, je lepší raději nemít žádné. Produkce špatných výsledků už nebude pomáhat, ale škodit.

Petr Dvořák, místopředseda Rady, shrnul dosavadní průběhu implementace metodiky. Zdůraznil, že bylo úspěšně uzavřeno jednání s jednotlivými poskytovateli veřejných prostředků. První ročník pilotního hodnocení byl uzavřen a intenzivně se diskutuje o úpravách pro příští rok. Za nejkomplikovanější označil průběh příprav v segmentu vysokých škol. Tam se předpokládá komplexní hodnocení až od roku 2020 v pětiletých cyklech.

Pilotní odzkoušení modulů 3 až 5 proběhne v roce 2019 a termín na dokončení celé metodiky je září 2019. Základem bude sebeevaluační zpráva, v anglickém jazyce, která bude obsahovat textovou i tabulkovou část. Tato zpráva bude mít dva hlavní příjemce – mezinárodní panel (především textová část) a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (především tabulková část). Poprvé nebude při hodnocení zohledňována pouze minulost, ale také budoucnost (vize a cíle). V segmentu vysokých škol by se podle výsledků prvního roku hodnocení (modul 1 a 2) mělo rozdělovat cca 192 milionů.

Dále byli účastníci konference informováni o současném stavu hodnocení v modulech 1 a 2. Ty budou Úřadem vlády hodnoceny každý rok a komplexní hodnocení (souhrn za 5 let) bude sloužit poskytovatelům jako podklad pro financování. V současné době odborné panely, komise pro hodnocení výsledků a Rada pro výzkum, vývoj a inovace formulují požadavky na některé dílčí úpravy. Detailně se hovořilo o propojení RIV s citačními databázemi (Web of Science, SCOPUS) na základě ID publikací a způsobu přenosu nepropojených publikací do dalších let. V příštích letech budou k dispozici nové ukazatele – například srovnání ČR se segmentem vybraných zemí E15, mezinárodní spolupráce na publikacích, identifikace výsledků s velkým množstvím spoluautorů či identifikace „korespondujícího“ autora, což má zvláštní význam ve vybraných oborech. Také se plánuje vydání zpřesňující metodiky o pořizování dat do RIV.

Michael Šebek ve svém příspěvku prezentoval některé slabé stránky hodnocení a také chyby výzkumných organizací. Zdůraznil, že výzkumné organizace samy často nominovaly jako hodnotitele nevhodné osoby (bez hlubšího výběru), což mělo dopad na celkové výsledky hodnocení. Hodnocené organizace často nepochopily, že v modulu 1 (kvalita vybraných výsledků) mají samy vybrat a přiřadit k danému kritériu – buď přínos k poznání v daných oborech anebo společenskou relevanci. Tento rok byla posuzována společenská relevance. Uvedl, že některé organizace vybraly naprosto nevhodné výsledky a ani je nezdůvodnily. Takto dodané výstupy (například fotografie z předávání ceny, uspořádání konference atd.) pak nemohly být dobře hodnoceny. Naprosto nevhodným výstupem byla dále například výzkumná zpráva, jejíž obsah podléhá obchodnímu tajemství. Hodnotitelé nemohli tudíž tento výsledek ani reálně posoudit ani odpovídajícím způsobem ohodnotit.

Některé další podrobnosti o implementaci Metodiky 2017+ v segmentu vysokých škol si můžete přečíst zde. Ve svých blozích o průběhu prvního roku implementace píše i Michael Šebek.

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)

Úřad vlády také ve čtvrtek 20. 12. 2018 zveřejnil poslední výstup letošního hodnocení, kterým je předběžné škálování všech institucionálně financovaných výzkumných organizací. Toto škálování je výsledkem společného jednání – tzv. tripartit (poskytovatele, RVVI & odboru Rady, odborných panelů, přizvaných odborníků zástupců ČKR či Národního akreditačního úřadu).

V implementačním období, kdy se k hodnocení na národní úrovni využijí pouze vybrané indikátory Modulů 1 a 2, je škálování považováno za indikativní a má sloužit zejména výzkumným organizacím ke zjištění kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Indikativní zařazení z roku 2017 se může na základě hodnocení v roce 2018 a zejména podle mezinárodního hodnocení kompletních Modulů 1 a 2 v roce 2019 změnit. Více informací naleznete zde.