Co výzkumné instituce očekávají od ministra Marka Ženíška?

IOCB Tech

Celý vědeckovýzkumný sektor od nového ministra potřebuje především co nejdříve pokračovat v započaté práci jeho předchůdkyně. K prioritám patří rozhodně reforma transferu technologií. Je to oblast důležitá nejen pro vědu, ale i národní ekonomiku. Ročně přináší do vědy miliardy korun, které nejdou ze státního rozpočtu. Na přípravě reformy se podílely různé subjekty z praxe; považujeme ji za kvalitní a bylo by velkou chybou, kdyby se nerealizovala. Jsme připraveni novému panu ministrovi v jeho nelehké pozici pomoci.

Martin Fusek, ředitel IOCB Tech

Technologické centrum Praha

Náš výzkumný a inovační systém potřebuje především následující 3P – předvídatelnost, priority a partnerství.

Předvídatelnost v oblastech, jako jsou daňové odpočty na výzkum a vývoj, stabilní systém hodnocení výzkumných organizací a jejich institucionální financování, srozumitelné a administrativně jednoduché podmínky pro poskytování účelové podpory či předvídatelný vývoj rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace (dlouhodobě stabilizovaný např. na úrovni 2 % výdajů státního rozpočtu).

Priority potřebujeme pro zacílení a koncentraci podpory na významná témata pro naši ekonomiku a společnost. Ať už se jmenují Národní priority orientovaného výzkumu, priority RIS3 či prioritní technologie pro strategické investice, důležité je, aby byly jasné a prakticky využitelné při poskytování národní podpory i při prosazování našich představ o budoucím vývoji Evropského výzkumného prostoru (např. nyní při aktuálně zahajované přípravě 10. rámcového programu EU).

Partnerství a užší spolupráce veřejného a soukromého sektoru je tradičně bolavým místem našeho výzkumného a inovačního systému. Při současném rozdělení hlavních kompetencí za výzkum (MŠMT) a inovace (MPO) je přirozenou rolí ministra pro vědu výzkum a inovace a RVVI propojovat tyto oblasti a stimulovat výzkumné organizace a podniky k efektivní spolupráci.

Cílem nastupujícího ministra by ale prioritně nemělo být „získávaní peněz pro vědu“, i když se takové prohlášení bude jistě vědecké obci dobře poslouchat. Peníze jsou ale prostředkem, nikoliv cílem. Cílem jsou výsledky, které zásadně posouvají hranice poznání, vedou k průlomovým objevům a při praktickém využití přispívají k prosperitě a kvalitě života naší společnosti. Nastavení podmínek pro takovou cestu (třeba ve smyslu výše uvedených 3P) by mohlo být docela dobrou ministerskou agendou nového pana ministra, přičemž by v lecčems mohl navázat na svou předchůdkyni. My v Technologickém centru Praha jsme tradičně připraveni k tomu napomoci.

Karel Klusáček, ředitel TC Praha a Michal Pazour, vedoucí oddělení Strategických studií

Vysoké učení technické v Brně

Především očekávám(e):

1. kontinuitu a (co nejrychlejší) uchopení rozpracovaných témat (M17+/25+ a příprava na hodnocení 2025, národní reforma transferu znalostí, národní program excelence),
2. obnovení diskuse a případně revizi zákona 130/2002 Sb., vypořádání připomínek,
3. koordinaci s MŠMT, MPO a dalšími resorty, zejm. v oblasti prioritních technologií – polovodiče, aerospace, kvantové technologie, kyberbezpečnost, energetika (zejm. jaderná), automotive: např. v oblasti polovodičů jde o úzkou a aktivní spolupráci s MPO a MŠMT pro zajištění rozvoje polovodičového ekosystému a implementaci národní polovodičové strategie,
4. podporu transferu znalostí a aplikovaného, resp. aplikovatelného výzkumu,
5. podporu identifikace oblastí vzdělávacích priorit v technologické oblasti, které mají být předmětem kontraktového financování, které připravuje MŠMT v rámci podpory společenských potřeb a budování ekonomiky postavené na znalostech a inovacích.

Ladislav Janíček, rektor VUT

Masarykova univerzita

Očekáváme, že se pan ministr bude aktivně věnovat části programového prohlášení vlády, ve kterém se píše o vytvoření podmínek pro excelentní instituce a podpoře excelence ve výzkumu, aby tato oblast začala mít i rozpočtové priority v rámci příslušné kapitoly. Předpokládáme také, že se pan ministr bude věnovat i připravované novele zákona č. 130/2022 Sb., tedy zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, který je klíčovým právním rámcem pro vědu a výzkum v České republice. Byli bychom rádi, kdyby pan ministr otevřel v této věci diskusi odborných stakeholderů, aby tento zákon mohl opravdu reálně vylepšit ekosystém pravidel pro financování podpory výzkumu a vývoje, včetně mechanismů pro rozdělování veřejných prostředků na tyto účely. Protože jsme si vědomi, že role ministra bez vlastního plnohodnotného ministerstva je velmi obtížná, je také otázkou, zda nenastal čas na seriózní diskusi o tom, že by vzniklo plnohodnotné ministerstvo pro vědu a vysoké školy, jak tomu je i v řadě okolních zemí.

Martin Bareš, rektor MU a předseda Asociace výzkumných univerzit ČR (AVUNI)

Univerzita Karlova

Rozvoj špičkové vědy považujeme za nesmírně důležitý pro celou naši společnost a věříme, že i relativně malá země, jakou je Česká republika, může v tomto ohledu konkurovat velkým státům. Proto i naše očekávání by měla být vysoká. Jen tak zamezíme stagnaci či dokonce propadu české vědy v mezinárodním měřítku. Věda v naší zemi bohužel v současné době doplácí na špatnou legislativu, nedostatečný finanční rozpočet, domácí byrokracii, přetrvávající vlastní uzavřenost do lokálního obzoru a neochotu ke změnám. Vědecké prostředí tak není zaměřeno na podporu toho nejlepšího, co máme. K transferu znalostí a strategických technologií je především nutné dosahovat úrovně odpovídající světové špičce.

Věříme, že pan ministr nastaví v návaznosti na svou předchůdkyni podporu špičkové vědy a růstu talentů tak, abychom se přiblížili evropskému standardu v kvalitě i v získávání prostředků z evropských zdrojů. K tomu, jak doufáme, přispěje i pokračující konstruktivní diskuze nad zákonem na podporu vědy. Špičková kvalita se totiž reprezentuje sama a tím může skvěle reprezentovat i naši zemi. Pokud jde o finanční zdroje, pak například dvacet ERC grantů, udělených ročně dvaceti jednotlivcům, představuje zhruba miliardu korun. Lze ji získávat s nulovými náklady z evropských zdrojů a může být investována do vědy v naší zemi tím nejlepším možným způsobem. Jsme přesvědčeni, že vůbec nejde o nedostižný cíl. Není ho ale možné dosáhnout bez podstatné změny priorit na všech úrovních, od jednotlivců, výzkumných skupin a pracovišť až po vládu ČR.

Za velmi žádoucí také považujeme pomoc a snahu odstranit legislativní a byrokratické překážky otevření vědy a vysokého školství v naší zemi odborníkům ze zahraničí. Dokud nebude možné například přijmout odborníka z pozice odpovídající našemu titulu profesora či docenta ze špičkové univerzity v zahraničí pouze na základě otevřeného konkurzu na místo profesora či docenta se všemi odpovídajícími právy na univerzitu v naší zemi, zůstane internacionalizace vědeckého prostředí jen nedostižnou metou bez možnosti přiblížení se stavu obvyklému v zahraničí.

Jedním z pravděpodobně nejtěžších, ale současně i nejdůležitějších cílů bude vzbudit všeobecnou důvěru v možnost pozitivní změny. Bez důvěry nelze hnout s vnitřními překážkami rozvoje vědy, kterými jsou zejména obavy, setrvačnost a snaha zachovat status quo.

Přeji panu ministrovi do nové funkce mnoho sil a pevnou vůli i odvahu k neustálému posouvání české vědy ke špičkovým a v mezinárodním měřítku konkurenceschopným výsledkům.

Milena Králíčková, rektorka UK

Česká zemědělská univerzita

Očekáváme:

1. metodicky a finančně stabilní a předvídatelné prostředí,
2. srovnání dnes nespravedlivě nadhodnocených výsledků základního výzkumu s podhodnoceným aplikovaným výzkumem,
3. růst především institucionálních prostředků na výzkum.

Petr Sklenička, rektor ČZU

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL)

Od nového ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška očekáváme následující priority:

1. Reformu vzdělávacího systému: Je nezbytné, aby celý školský systém v ČR prošel reformou, která jej přizpůsobí požadavkům 21. století. Obsah a struktura výuky na základních, středních i vysokých školách neodpovídají současným potřebám. S příchodem umělé inteligence musíme dávat důraz na interpretaci faktů, posuzování souvislostí a reálné znalosti více než na mechanické memorování.
2. Revize systému podpory vědy: Systém podpory vědy potřebuje revizi a lepší zaměření na prioritní oblasti. I když vláda vyhlašuje výzkumné priority s ohledem na průmysl a celosvětové trendy, v praxi na ně často rezignuje. Je nutné zajistit, aby byly tyto priority skutečně podporovány a realizovány.
3. Zvýšení objektivity a transparentnosti: Proces podpory výzkumu by měl být více objektivní a transparentní, podobně jako v západních státech. To zahrnuje jasná a spravedlivá kritéria pro hodnocení a financování výzkumných projektů.

Miroslav Černík, ředitel CXI TUL

ELI Beamlines

Na obecné rovině považuji priority ministra Ženíška – podporu excelence, lidí ve vědě a transfer vědeckých výsledků do praxe – za správný mix. Tento mix však musí být využit k naplnění ambice posílit roli České republiky ve světovém výzkumu a inovacích, nikoliv jen redistribuovat prostředky pro lokální zájmy.

S vědomím časově omezeného mandátu bych namísto očekávání vyjádřil spíše přání. Pan ministr má ideální pozici pro aktivní moderování diskusí o tom, jak mohou výzkumné instituce přispět k řešení společenských problémů a výzev, roli českého výzkumu v evropském kontextu, jak stavět na našich silných stránkách, excelentních oborech a týmech a maximálně využít existující potenciál. Osobní podpora ministra při navazování strategické spolupráce se zahraničními institucemi a pozitivní benchmarking jsou praktické cesty, které může pan ministr využít k otevření českého výzkumného prostředí.

Předpokladem pro naplnění stanovených cílů je konstruktivní dialog s hlavními poskytovateli a Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V tomto ohledu má ministr Ženíšek nezastupitelnou úlohu. Věřím, že nový ministr bude podporovat iniciativy zaměřené na rozvoj mladých talentů a motivovat výzkumné instituce a univerzity ke spolupráci pro zajištění přístupu mladých vědců k nejnovějším technologiím a vědeckým poznatkům.

Roman Hvězda, ředitel ELI Beamlines

CEITEC Masarykova univerzita

Budování vědecké excelence v českých výzkumných institucích by výrazně pomohlo, kdyby se poměr distribuce prostředků ze státního rozpočtu na podporu výzkumu posunul od nyní dominujícího projektového (grantového) financování ve prospěch institucionálního. Nejlépe formou navyšování institucionálních zdrojů na Dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (DKRVO), které by se odvozovalo od hodnocení výzkumné kvality institucí dle Metodiky 17+, tj. posiloval by se prvek motivační složky s větší dynamikou. Nárůst institucionálního financování umožní výzkumným institucím strategicky definovat vlastní výzkumné zaměření (místo aby realizovaly primárně výzkum, na který získají projektové finance) a otevírat nové výzkumné skupiny, což je v současnosti podmíněno získáním grantového financování, jež je z definice časově omezené. Posílení institucionálního financování by vedlo ke snížení nároků na hodnocení a administraci projektů, což zatěžuje vědce a vytváří dodatečné náklady.

Jednou z priorit pana ministra by měla být i příprava dlouhodobého konceptu rozvoje vědecké excelence v ČR v oblastech základního i aplikovaného výzkumu. Česká věda i téměř 35 let po sametové revoluci zaostává za standardy zemí západní a severní Evropy. Prostor pro zlepšení podpory rozvoje excelentní vědy je zejména v oblastech způsobu výběru managementu výzkumných institucí a omezení množství veřejných institucí, které mají za cíl excelentní výzkum provádět. Modely úspěšné praxe můžeme hledat právě v západní a severní Evropě.

Pozornost pana ministra si také zaslouží příprava návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nahrazujícího zákon 130/2002 Sb. a změna souvisejících zákonů tak, aby byly prodiskutovány všechny zásadní otázky včetně institucionálního financování, jak je zmíněno výše a aby byl předložen zákon poslanecké sněmovně včas v tomto funkčním období. S tím rovněž souvisí novelizace zákona o vysokých školách (sněmovní tisk 660), zejména v návaznosti na reformu doktorského studia.

Pavel Plevka, ředitel CEITEC Masarykova univerzita

Harber IP

Nový ministr pro vědu, výzkum a inovace, pan Marek Ženíšek, bude mít nelehkou úlohu v krátkém čase se zorientovat a navázat na rozpracované projekty, zejména v případě velmi zásadní novely zákona o 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků. Ačkoliv je zřejmé, že nový ministr bude mít časově omezené funkční období, z hlediska střednědobých a dlouhodobých cílů pro jakéhokoliv ministra zabývajícího se oblastí vědy, výzkumu a inovací, jako velmi potřebné kroky vnímáme snížení administrativní zátěže akademických institucí tak, aby zbyly kapacity na vytváření a transfer technologií, a dále úpravu grantových a projektů zejména aplikovaného výzkumu tak, aby nekladly na vlastnictví a ochranu vytvořených technologií přehnané požadavky, které vedou k předčasnému podávání přihlášek a následně k málo efektivní ochraně, tudíž i k menším šancím na komercializaci.

Ingrid Beránková Ambruzová, jednatelka Harber IP 

Děkujeme všem partnerům portálu, mezi které patří kromě výše zmíněných i Národní technická knihovna, Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu, Vysoká škola chemicko-technologická, Vysoká škola báňská-Technická univerzita Ostrava, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Hradec Králové, Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity v Plzni, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, CEITEC VUT, UNICO Analytics, Patent Enter a AMIRES.

 

Autoři: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz) a partneři

 

Foto: RVVI