Ministr pro vědu, výzkum a inovace připravuje nástroje pro pomoc českým institucím, které chtějí získat špičkové vědce a vědkyně ze zahraničí, aktuálně hlavně ze Spojených států amerických. Ministr Marek Ženíšek proto společně s Technologickou agenturou ČR inicioval využití flexibilnějších mechanismů pro začlenění zahraničních výzkumníků z USA do českých vědeckých projektů.
Podle kabinetu ministra Ženíška se Česká republika aktivně staví do role země, která nejen bojuje proti odlivu mozků, ale systematicky buduje podmínky pro příchod těch nejlepších, což kontrastuje s vyjádřením vědce v oblasti umělé inteligence Tomáše Mikolova, který nedávno opustil ČVUT. Nově vytvořené programy by měly umožnit využít aktuální geopolitické situace a posílit český výzkum na mezinárodní úrovni.
Sám Tomáš Mikolov říká: „Rád bych, kdyby tato iniciativa posílila ČR, ale ze zaslaných informací toto nedokážu vydedukovat. Sice se tam píše o excelentních vědcích, ale neni nijak jasné, kdo tu excelenci bude posuzovat. Pokud standardně úředníci někde z MŠMT, dopadne to jako vždy - za velké peníze sem přetáhneme béčkové experty na genderové studie, kterých se teď Trump zbavuje. Ale tak snad se pletu a je to více promyšlené."
Zda aktuální situace v USA využívají instituce, jsme se zeptali na začátku dubna:
Masivní propouštění zaměstnanců výzkumných center a významné snižování finanční podpory výzkumu, vývoje a inovací americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem vedou k destabilizaci vědecko-výzkumného prostředí v USA. Jsou Česká republika a její instituce připraveny zaměstnat uvolněné vědce bez ohledu na jejich národnost? Mají kapacitu a připravené finanční programy či pobídky pro náhle uvolněné vědecké kapacity? A jak se k situaci staví EU?
Rychlá reakce bez byrokracie fungovala už při pomoci ukrajinským vědcům
„Po škrtech v americké vědě a odchodech vědců z tamního systému není na co čekat – na klasickou veřejnou soutěž není čas, protože jen vypsání podmínek trvá několik měsíců, a to už nám ti nejlepší vědci a vědkyně mohou utéct jinam. Proto jsme se spolu s Technologickou agenturou ČR dohodli, že příjemci realizovaných projektů mohou napřímo oslovit odborníky, kterým Trumpova administrativa v USA nyní zhoršila podmínky pro práci,“ uvedl Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace.
Technologická agentura ČR (TA ČR) je proto připravena navýšit financování stávajících projektů. Inspirací je osvědčený model z roku 2022, kdy Česko po vypuknutí války na Ukrajině umožnilo rychlé zapojení ukrajinských vědců, kterým ruská agrese znemožnila pracovat. Stejně jako tehdy jde i nyní o přímé a rychlé řešení, které tak umožní vedoucím výzkumných týmů v Česku přizvat do svých projektů další špičkové odborníky. Rozšíření těchto projektů umožňuje okamžitou aktivaci napříč různými vědeckými oblastmi bez nutnosti čekat na nové výzvy.
„Přínosem zmíněných nástrojů pro instituci je především využití kvalifikace, zkušeností a kontaktů zahraničních výzkumných pracovnic a pracovníků. Jejich pohled může přispět k novým výsledkům nebo inovativnějšímu přístupu k řešení dané problematiky. Zapojování zahraničních výzkumníků lze v projektech podpořených TA ČR uplatnit již řadu let, a to například prostřednictvím změnového řízení popsaného ve SME-07 Změnové řízení," uvedl Petr Konvalinka, předseda TA ČR.
Přečtěte si také
Se začátkem nového akademického roku u nás pokračuje integrace uprchlíků z Ukrajiny na tuzemských vysokých školách a výzkumných institucích. Kolik vědců u nás našlo uplatnění? Na jakých pozicích vysoké školy Ukrajince zaměstnávají? Na jaké překážky narážejí a jak pomohla přítomnost zaměstnanců z Ukrajiny českým univerzitám a výzkumným institucím?
Program Excelence: podpora výzkumu na vysokých školách
Součástí snahy přilákat do Česka zahraniční vědce a vědkyně je také program Excelence, který vláda schválila v květnu letošního roku a který podpoří výzkum vysokých škol a univerzit. Program chce kromě české vědy vytvořit systémové podmínky i pro práci zahraničních vědců, podpořit mezinárodní mobilitu a více spolupracovat se zahraničními vědeckými institucemi.
I zde je tak cílem přilákat špičkové odborníky ze zahraničí, ale i povzbudit k návratu české vědce, kteří v posledních letech působili mimo republiku. „Jsme si vědomi, že některé vědce trápí složité podmínky pro návrat. Místo individuálních řešení ale připravujeme systémovou podporu, která dlouhodobě zlepší jejich pracovní podmínky a motivuje je k návratu domů. I proto jsme připravili nový zákon o vědě, který reflektuje i tyto potřeby, a který je příští týden v závěrečném čtení ve sněmovně,“ dodal ministr Ženíšek.
Daniel Münich ve svém článku nazvaném Excelencí v Česku neurazíš, ale ani nepomůžeš k připravovanému programu kriticky uvádí: „Program je prezentován jako účelová podpora. To kontrastuje s prezentovaným cílem zajistit hlavně institucionální zázemí. Asi je to tím, že dočasnost programu je v rozporu s podstatou institucionální podpory jako dlouhodobě předvídatelné. A také se o podporu bude soutěžit a uspěje asi jen pár škol. Povolený účel použití peněz je definován opravdu velmi obecně s bohulibým cílem podpořit zázemí pro excelentní výzkum na výzkumné organizaci. Bez znalosti toho, jak to funguje interně na českých vysokých školách a bez znalosti toho, co v rozhovoru pro Český rozhlas říká Zdeněk Strakoš, to asi nezní špatně. Jenomže reálně věc skoro jistě dopadne jako vždy: podpora se poměrně rovnostářsky uvnitř vysokých škol rozpustí na běžný chod a uhasí se tím problémy s výrazným poklesem reálné hodnoty institucionální podpory škol."
Článek Daniela Münicha
V nedávném rozhovoru Zdeněk Strakoš, znalec programu ERC, vysvětluje, jak z peněz vyždímat špičkovou vědu. Kvalita vědy že se nedá počítat na body. Ale to, co říká, velmi kontrastuje s tím, jak vědu u nás ve velkém financujeme. České vědě pak nechybí talenty, ale zahazujeme je. A do toho teď vláda schválila nový program finanční podpory vědy na vysokých školách z dílny MŠMT, který do velké míry opakuje přesně to, před čím Zdeněk Strakoš v rozhovoru varuje a co nefunguje. Korunu všemu nasadil název programu – Excelence.
Česko chce být cílovou zemí pro špičkové talenty
V následujících měsících vstoupí v platnost i další nové nástroje pro získání špičkových vědců a vědkyň. Prvním z nich je nový program Akademie budoucnosti AV ČR, jehož cílem je návrat českých a integrace zahraničních vědců do výzkumných týmů pracovišť Akademie věd ČR. V tomto prostředí tak program nabídne nástroje pro stáže a podporu získávání excelentních pracovníků ze zahraničí, rozvoj výzkumných a excelentních skupin.
Jedny z největších změn si pak vědecká i podnikatelská komunita slibuje od začátku roku 2026, kdy bude vyhlášena veřejná soutěž TA ČR v rámci Programu SIGMA, zaměřená na tzv. Technologické chairs, které propojí akademický výzkum s průmyslem. Tento nástroj podpoří vznik tzv. vědeckých „křesel“ s finanční podporou, která umožní špičkovým odborníkům založit v Česku vlastní výzkumnou skupinu. „To může znamenat převrat v české vědě, protože to přinese nový a zároveň strategický impuls. Víme, že spojení firem s výzkumem v oblasti aplikovaného výzkumu funguje. Teď ale jdeme dál – chceme vytvořit prostředí, které přitáhne vědecké kapacity se zahraničními zkušenostmi a umožní jim tady budovat vlastní výzkumná centra,“ říká Marek Ženíšek, který v rozhovoru pro portál VědaVýzkum.cz vyjádřil naději, že tento program by mohl navrátit zpět do akademického výzkumu Tomáše Mikolova: „Tomáš Mikolov zhmotnil veškerou negativní emoci z našeho systému, a to i pro lidi zvenku, kteří náš systém podezírají z toho, že je neefektivní, neobjektivní, že je v něm spousta peněz, ale výsledky nejsou vidět. A já si říkám, že jestli odejdou všichni lidé tohoto typu, systém se fakt nezmění. Ještě je ale šance, že se do akademického prostředí částečně vrátí, protože teď s Technologickou agenturou připravujeme program technologických chairs, který by měl běžet od ledna. Chceme sem i ve spolupráci s velkými nadnárodními firmami dostat cca 20 lidí značného významu, 60 % na výzkumné instituce, 40 % do byznysu."
Přečtěte si také
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek jde do finále. Se svou funkcí i s návrhem zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu. Zákon by měl jít 15. dubna 2025 do druhého čtení ve Sněmovně. Co konkrétního přinese či nepřinese? Má smysl, nebo potřebujeme radikálnější návrh s Ministerstvem vědy a vysokého školství? V rozhovoru pro VědaVýzkum.cz se dotkne i otázek, jak k nám lákat vědce z USA a jakou funkci nabídl Tomáši Mikolovi.
Petr Konvalinka doplňuje: „Předběžné parametry budou zveřejněny v příštích dvou týdnech, momentálně se soustředíme především na to, aby vše bylo co nejlépe nastaveno."
23. 5. 2025 Doplnění: Do textu byla doplněna reakce Tomáše Mikolova.
Zdroj: Úřad vlády ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
