Evropská komise zveřejnila 22. června 2018 Evropský srovnávací přehled inovací 2018. Inovační výkon se podle něj zvyšuje, ne ale dostatečně rychle. Lídrem v oblasti inovací je podle reportu Švédsko. Česká republika byla zařazena do 3. ze 4 úrovní inovátorů v rámci Evropské unie.
K tomu, aby byla Evropa globálně konkurenceschopná je třeba v oblasti inovací přidat. Inovační výkon EU se podle nedávno zveřejněného reportu zlepšuje a Evropa tak dohání Spojené státy a další inovátory. Česká republika se od roku 2010 nezlepšuje. Mají se ale brát výsledky reportu o inovační výkonnosti jako dané? Podle některých odborníků by se dle těchto výsledků neměli řídit politici a další lidé s rozhodovacími pravomocemi, metoda tohoto výzkumu totiž může být zavádějící.
Měřeno bylo 27 ukazatelů, zvolená metoda ale čelí kritice
Systém zjišťování inovační výkonnosti popisovaného reportu je rozdělen do 4 částí. Každá z nich se rozpadá do několika inovačních dimenzí (podkategorií), kterých je celkem 10 a často jsou specifikovány více než jedním ukazatelem. Konkrétních ukazatelů je 27 a všechny mají stejnou váhu. V první oblasti se zkoumají rámcové podmínky, tedy základní hnací síly inovační výkonnosti mimo podniky. Ty jsou dále rozděleny na 3 podkategorie: lidské zdroje, přitažlivé výzkumné systémy a prostředí příznivé pro inovace. Další částí je průzkum veřejných i soukromých investic do výzkumu a inovací. Třetí sada ukazatelů popisuje inovační úsilí na úrovni podniků, které obsahuje 3 dimenze: inovátoři, vazby a duševní vlastnictví. V poslední části výzkumu jsou monitorovány dopady inovačních aktivit, konkrétně se zjišťují dopady na zaměstnanost a na prodej. Metodologie reportu za rok 2018 se mírně liší od té, jež byla využívána v minulosti, dle autorů tedy není na místě porovnávání v čase.
Právě využitá metoda měření se ale setkává s kritikou. Podle Charlese Edquista a Jona Mikela Zabala-Iturriagagoitia, dvou vědců zabývajícími se inovacemi, se v případě zvolené metody nedá hovořit o určování inovační „výkonnosti“ (v anglickém originále „performance“). Dané ukazatele jsou totiž v reportu pouze zprůměrovány, nedbaje na to, zda se jedná o vstupy nebo výstupy. Podle zmíněných dvou vědců by se v případě měření výkonnosti měla zkoumat spíše efektivita, tedy poměřovat vstupy s výstupy, nebo by se měly alespoň oddělit. Žebříček by pak vypadal o poznání odlišně, například první Švédsko by si svůj primát udrželo v oblasti vstupů, v oblasti výstupů (výsledků) by ale skončilo až na 10. pozici.
Evropa se zlepšuje, Česká republika zatím ne
Výsledky reportu naznačují, že inovační výkon EU se zlepšuje, tempo růstu se navíc zrychluje. Od roku 2010 se průměr EU v inovační výkonnosti zlepšil o 5,8 %, a v následujících 2 letech se očekává nárůst o dalších 6 %. EU sice v oblasti inovací nadále stahuje náskok Spojených států, Japonska a Kanady, Čína se ale zlepšuje 3x rychleji. „Toto vydání srovnávacího přehledu znovu ukazuje, že Evropa je silná ve vědě, ale zaostává v inovacích.“ Komentuje výsledky reportu eurokomisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas.
V rámci EU se výkon zvýšil v 18 zemích, v 10 se naopak od roku 2010 zhoršil. Nejrychleji se vyvíjí inovace v Litvě, na Maltě, v Nizozemsku a Velké Británii. Jak již bylo zmíněno, nejlepšího skóre dosáhlo Švédsko. To je následováno Dánskem, Finskem, Nizozemskem, Velkou Británií a Lucemburskem.
Česká republika spadá do 3. ze 4 vytyčených úrovní, je tzv. moderate innovator, z této skupiny států je na tom ale nejlépe. Oproti roku 2010 je inovační výkon ČR horší. Nejvíce je ČR oproti zmíněnému roku 2010 pozadu v oblasti výdajů na rizikový kapitál – nikdo z EU nezaznamenal větší pokles. Velmi dobré výsledky naopak zaznamenala ČR v oblasti exportu medium a high tech produktů. Ve většině ukazatelů se ČR drží zhruba v polovině.
Report a další podrobnosti k němu je možné stáhnout zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
