Ve vědě stále panují velké rozdíly mezi muži a ženami, a to jak v počtech zaměstnanců, tak ve finančním ohodnocení. Roste počet zahraničních pracovníků i studentů. To ukazuje statistická ročenka za rok 2022, kterou aktuálně vydal Český statistický úřad.
Přinášíme vybraná data z oblasti vědy, výzkumu a inovací, v prvním díle se zaměříme na pracovníky ve vědě.
Kolik lidí pracuje ve vědě?
Množství lidí, kteří jsou v ČR zaměstnáni jako specialisté v oblasti vědy a techniky neustále přibývá. Český statistický úřad (ČSÚ) přináší v aktuální ročence v tomto parametru data od roku 2015 do roku 2021. Za toto období narostl počet zaměstnanců o téměř 40 000, přičemž mezi lety 2020 a 2021 došlo ke skokovému nárůstu specialistů v oblasti vědy a techniky o více než 10 000 lidí. Zvýšil se především počet mužů – přes 8 000 na celkových 115 000 vs. nárůst o necelé 2 000 žen na celkových 43 300. Mužů je tedy ve vědě zaměstnáno více než dvojnásobek v porovnání se ženami. V průběhu let tak téměř nedochází k přibližování počtu vědeckých pracovníků obou pohlaví. Zvýšení počtu žen bylo zaznamenáno hlavně mezi lety 2015 a 2018 (z necelých 27 000 na téměř 36 800), v posledních letech se už počty žen ve výzkumu zvyšují jen mírně.
Věk a obor vědců
Stejně tak se téměř nemění počet vědců pod 35 let, naopak mezi lety 2015 a 2021 narostl počet vědců ve všech dalších sledovaných obdobích života (ve věku 35-44, 45-54 a 55 a více let). Kontinuálně roste počet vědeckých pracovníků v oborech biologie a architektura, výraznější nárůst byl zaznamenán v odvětví výroby a stavebnictví, naopak se téměř nemění počty zaměstnanců v oblastech fyziky, matematiky, chemie a elektrotechniky.
Při podrobnějším pohledu na počty pracovníků podle jednotlivých odvětví se ukazuje, že státní sektor (vládní a vysokoškolský) zaměstnával v loňském roce nejvíce vědeckých pracovníků v přírodních vědách (14 913), s odstupem následovaly technické, lékařské, zemědělské, humanitní a sociální vědy. Tato data jsou v ročence od roku 2015 do roku 2022 a ukazují, že kromě zemědělských věd se počet pracovníků v jednotlivých vědních oblastech za posledních sedm let téměř nezměnil.
Částečné úvazky
ČSÚ dále sledoval počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji podle toho, jakou zastávají pozici, a rozdělil je do tří kategorií: výzkumní pracovníci, techničtí pracovníci a ostatní. Další dělení bylo podle toho, zda se jedná o vládní, vysokoškolský, soukromý neziskový nebo podnikatelský sektor. Zde byla zahrnuta také data z loňského roku a byly porovnávány roky 2010 až 2022.
Důležitou informací je, že zatímco celkově ve výzkumu a vývoji v roce 2022 pracovalo 122 163 lidí (pozor – nejedná se o totožnou skupinu jako při celkovém počtu specialistů ve vědě a technice). Z toho vyplývá, že ve vědě pracuje mnoho lidí na částečný úvazek. Největší rozdíl mezi těmito dvěma parametry je ve vysokoškolském a soukromém neziskovém sektoru, nejmenší v podnikatelském. Dá se tedy dovozovat, že na částečné úvazky pracují jednak doktorandi, jelikož při rozdělení vysokoškolských pracovníků na vědecké, technické a ostatní byl největší rozdíl mezi počtem zaměstnanců a celých úvazků právě u výzkumných pracovníků, a to 28 091 pracovníků vs. 14 439 celých úvazků, ale také se vědcům úvazky často skládají jak z institucionálních peněz, tak z projektové podpory. To s sebou může ale nést úskalí pro jejich osobní život, nejen v nestálé odměně za práci, ale také například v problémech při žádání o hypotéky, kdy peníze z grantů často nejsou brány jako příjem, který banka při schvalování hypoték bere v potaz.
Podnikatelský sektor tahounem
V maximálních číslech potom nejvíce pracovníků ve výzkumu a vývoji zaměstnává podnikatelský sektor (64 730), následuje vysokoškolský (38 006), vládní (18 869) a soukromý neziskový (558). V průběhu let 2010-2022 nejvíce narostl počet zaměstnanců v podnikatelském odvětví, kde se téměř zdvojnásobil (34 658 vs. 64 730) a to poměrově ve všech třech sledovaných zařazeních. U vysokoškolského sektoru rostly hlavně počty výzkumných a ostatních pracovníků, technických pracovníků je stále velmi podobné množství. Za poslední tři roky se celkově počty zaměstnanců ve vědě v jednotlivých odvětvích téměř nezvyšovaly, s výjimkou soukromého sektoru, který tak stojí za celkovým kontinuálním nárustem.
Cizinci v české vědě
Statistiky také zajímalo, jaké národnosti jsou pracovníci, které u nás zaměstnává vládní a vysokoškolský sektor v oblasti vědy a výzkumu. Zde byla porovnávána čísla od roku 2019 do 2022. Ve vládním sektoru je zaměstnáno v tomto odvětví konstantně kolem 9 000 občanů ČR, ve vysokoškolském je to kolem 24 000. Počet cizinců v obou sektorech přibývá. Vládní sektor jich loni zaměstnával 2 247, vysokoškolský 3 519. Pomalu roste i počet nově zaměstnaných cizinců v obou sektorech. Nejvíce zaměstnanců – cizinců je ze zemí EU (loni 3 360), z nichž nepřekvapivě tvoří většinu občané Slovenska (1 996). S velkým odskokem následuje Itálie (234), Německo (207) a Polsko (178). Ze zemí mimo EU je u nás nejvíce zaměstnanců z Indie, Ruska, Ukrajiny a Íránu. U Ukrajiny se jedná mezi lety 2021 a 2022 o zaznamenatelný nárůst ze 270 na 441 zaměstnanců ve vědě.
Pay gap je i ve vědě
ČSÚ porovnával od roku 2015 do roku 2022 také průměrnou hrubou měsíční mzdu vědeckých pracovníků. Zatímco průměrná hrubá měsíční mzda v ČR byla v posledním čtvrtletí roku 2022 43 412 Kč, v oblasti vědy, výzkumu a inovací to bylo 62 419 Kč.
I zde je výrazný rozdíl mezi muži a ženami, zatímco muži vydělávali v průměru 65 119 Kč, ženy 55 613 Kč. U obou pohlaví se ale jednalo o nárůst mezi 4–5 000 Kč oproti předchozímu roku. Zde se dá předpokládat, že za rozdílem stojí odlišné postavení vědkyň v rámci vědecké hierarchie. Je známo, že ženy jsou méně zastoupeny ve vedoucích vědeckých pozicích a při postupu kariérním žebříčkem častěji „odpadávají“, ať už z důvodu mateřství nebo toxického pracovního prostředí, což se následně pravděpodobně odráží v rozdílných platech, při prostém porovnání odměn pro muže a ženy.
Nejlépe finančně ohodnoceni jsou pracovníci ve věku od 35 do 54 let (66 - 67 000 Kč), hůře potom mladí vědci do 35 let (52 514 Kč) a nejstarší nad 55 let (62 426 Kč). Mzdy jsou nejvyšší v odvětvích elektrotechniky, matematiky a stavebnictví, nejnižší naopak v oboru architektury a jí příbuzných oborů.
Situace na vysokých školách
S následným zaměstnáním v oblasti vědy souvisí předchozí studium přírodovědných a technických oborů. Tento parametr porovnával ČSÚ od roku 2001 do 2022 (data poskytlo MŠMT). V přírodovědných oborech od roku 2001 kontinuálně stoupal počet studentů (11 534) do roku 2014 (21 721), poté zase mírně klesal a začal opět růst v roce 2019 až k loňským 23 337. Stejný trend se potom s pochopitelným časovým posunem odrazil i v počtu absolventů, v roce 2022 jich bylo 4 163 oproti 1 314 v roce 2001.
Největší počet studentů je u nás od zavedení bakalářského studia právě v bakalářských programech, méně v magisterských a nejméně logicky v doktorských. V loňském roce studovalo bakalářské studium přírodovědných oborů 13 680 studentů, magisterských studentů bylo 4 964 a doktorských 4 724. Čísla jsou v předchozích třech letech srovnatelná. Zajímavé je, že zatímco bakalářských studentů ve sledovaném období rapidně přibývá, doktorandů je pořád podobný počet, přes 3–4 000.
Smutným faktem je, že přestože v průběhu času začal převyšovat počet studentek přírodovědných oborů nad studenty, tento trend se následně neodráží v nárůstu počtu vědeckých pracovnic. Zatímco na začátku sledovaného úseku byl počet studentek a studentů vyrovnaný, postupně začaly ženy převažovat, až na loňské počty 10 130 vs. 13 207 ve prospěch žen.
Kontinuálně roste také počet cizinců, kteří u nás studují přírodovědné obory, zatímco v roce 2001 jich bylo pouze 589, loni byl jejich počet 5 259. Tyto trendy se opět následně odráží v počtech absolventů.
Počet studentů na technických oborech klesá
Při pohledu na čísla studentů a absolventů technických oborů sledujeme jiný příběh. I zde sice počty studentů mezi lety 2001 a 2009 rostly, ale poté se trajektorie obrátila, a zatímco v roce 2001 bylo studentů technických oborů 51 491 a v roce 2009 dokonce 64 850, loni už studovalo technické obory pouze 36 993 lidí, což byl opět pokles oproti roku předchozímu. V technických oborech stále dominují studenti nad studentkami, a to více než dvojnásobně. Postupně tak stoupal a klesal počet studentů obou pohlaví v podobném poměru, loni bylo 26 467 mužů a 10 526 žen. Naopak počet cizinců i zde neustále stoupá (1 357 vs. 5 802 v letech 2001 a 2022). Zajímavé ovšem je, že doktorandů je v technických oborech podobně jako v těch přírodovědných – 4 290.
Autorka: Vědavýzkum.cz (VL)
Zdroj: Český statistický úřad
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
