Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady

Fyzik Radomír Pánek, zvolený předsedou na prosincovém Akademickém sněmu, ve funkci vystřídá biochemičku Evu Zažímalovou. V čele naší nejvýznamnější vědecké instituce působila po dvě funkční období od roku 2017. „V uplynulých osmi letech jsme vedle snahy o další zvyšování úrovně vědeckého výkonu a posílení role Akademie věd ČR ve společnosti věnovali velkou pozornost zejména jejímu finančnímu zajištění,“ řekla ve svém bilančním projevu na Akademickém sněmu.

Za skvělé řízení instituce poděkoval své nástupkyni někdejší předseda AV ČR a první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš. „Vedení Akademie věd není jednoduché. Jde o to přesvědčit nejen politiky, ale také ředitele a ředitelky ústavů a pracovníky Akademie věd o tom, jakou cestou se má instituce vydat.“ Popřál také šťastnou „ruku“ Akademickému sněmu při volbě členů Vědecké a Akademické rady. „Vím, jak je důležité, aby měl předseda kolem sebe skupinu pracovitých a schopných lidí.“

Věda jako součást hospodářství i veřejné diskuze

Akademický sněm tradičně navštěvují významní hosté z politické nebo soukromé sféry. „Často sledujeme zpochybnění vědy. Absurdní a nesmyslná tvrzení se stávají tématem veřejných diskuzí a dostává se jim uznání. Jsem si jistá, že pravda se vždy nakonec prosadí. I přesto je třeba, aby vědci a vědkyně projevili trpělivost a pracovitost při popularizaci vědy a výsledků výzkumu,“ řekla účastníkům sněmu první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, podle které je nutné, aby vědci srozumitelně komunikovali své výsledky k veřejnosti. Dodala, že v tomto směru Eva Zažímalová prokázala mimořádné úsilí.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček uvedl, že vědu by podle jeho názoru měl mít pod kontrolou premiér, případně vicepremiér, nikoli ministr. „Věda, výzkum a inovace se musí stát automatickou součástí celého hospodářství. Musí být základnou pro průmysl, školství, zdravotnictví a podobně. Na to by měl dohlížet premiér.“

Rozpočet drží krok s inflací

Jak uvedla Eva Zažímalová, instituci se podařilo dosáhnout částečné stabilizace rozpočtu aktuálně na úrovni přibližně osmi miliard korun. Za uplynulých osm let to představuje nárůst o 2,7 miliardy korun, tedy o 52 % v kontextu inflace ve výši zhruba 50 %. „To znamená, že v době ekonomické nejistoty, energetické krize, pandemie covidu-19 a války na Ukrajině jsme nejen udrželi krok s inflací, ale dokonce ji i mírně překonali,“ zdůraznila předsedkyně.

Dodala, že pro příští rok se usiluje o zvýšení rozpočtu na 8,52 miliard, tedy o 568 milionů korun. Z této částky by zhruba 300 milionů korun představovalo čtyřprocentní navýšení na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, 200 milionů na podporu doktorandů na pracovištích Akademie věd a 100 milionů na program Akademie budoucnosti.

Zákon o výzkumu může ohrozit autonomii bádání

Eva Zažímalová upozornila, že koncem ledna projednala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí v prvním čtení. Návrh podle ní obsahuje mnoho žádoucích a přínosných mechanismů. Na druhou stranu zahrnuje pasáže, které by mohly vést k omezení vědecké autonomie a nárůstu administrativy.

„Problematické části se týkají hlavně pravidel, která vyžadují, aby poskytovatelé institucionální podpory stanovili podmínky pro výzkumné zaměření, a také paragrafů upravujících koncepční dokumenty poskytovatelů, včetně Akademie věd, které má schvalovat vláda České republiky,“ upřesnila Eva Zažímalová. „Budeme proto usilovat o detailnější projednání těchto částí zákona ve druhém čtení, abychom zajistili, že nový zákon bude efektivně podporovat vědu a výzkum a zároveň respektovat autonomii vědeckých institucí,“ doplnila.

Předsedkyně připomněla také nedávné úspěchy vědců z Akademie věd. Vyzdvihla, že si udržuje pozici nejvýkonnější české vědecko-výzkumné instituce. Podle žebříčku Nature Index se v kategorii vládou podporovaných institucí celosvětově trvale umísťuje v první dvacítce a je nejlepší mezi obdobnými institucemi ve střední Evropě.

Nové rady Akademie věd

Celkem 17 zvolených členů Akademické rady včetně Radomíra Pánka a předsedy Vědecké rady bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán AV ČR (více jsme o Akademické radě psali v pondělním článku, pozn. red.) 

Koncepčním a poradním orgánem Akademické rady v otázkách vědní politiky je Vědecká rada. Má nejvýše 30 členů volených z pracovišť AV ČR, vysokých škol a dalších institucí. Nejméně jedna čtvrtina a nejvýše jedna třetina jsou externí členové.

Budoucí předseda Radomír Pánek zmínil, že před Akademií věd stojí náročné úkoly, které lze zvládnout jen se silným a soudržným týmem. „Budu se snažit ve spolupráci s Akademickou a Vědeckou radou, abychom zde byli pro všechny obory a pracoviště,“ dodal.

Sněm projednával také zprávu o hospodaření a závěrečný účet Akademie věd ČR za loňský rok. Na programu byla rovněž Zpráva o činnosti Vědecké rady AV ČR ve funkčním období 2021–2025.

Vybrané dokumenty ze zasedání Akademického sněmu naleznete na webu AV ČR. Termín příštího zasedání Akademického sněmu je předběžně stanoven na 9. prosince 2025.

Seznam zvolených členů Akademické rady AV ČR pro období 2025–2029

Oblast věd o neživé přírodě

• Soňa Ehlerová,  Astronomický ústav
• Ilona Müllerová, Ústav přístrojové techniky
• Martin Pivokonský, Ústav pro hydrodynamiku
• Jiří Plešek, Ústav termomechaniky
• Ondřej Santolík, Ústav fyziky atmosféry

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

• Miroslava Anděrová, Ústav experimentální medicíny
• Petr Baldrian, Mikrobiologický ústav
• Marcela Buchtová, Ústav živočišné fyziologie a genetiky
• Jiří Kotek, Ústav makromolekulární chemie
• Patrik Španěl, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského
• Mária Zedníková, Ústav chemických procesů AV ČR

Oblast humanitních a společenských věd

• Ondřej Beránek, Orientální ústav
• Pavel Janáček, Ústav pro českou literaturu
• Tomáš Kostelecký, Sociologický ústav
• Ján Matejka, Ústav státu a práva

Seznam zvolených členů Vědecké rady AV ČR pro období 2025–2029 

Interní členové: 

Oblast věd o neživé přírodě

• Petr Cintula, Ústav informatiky
• Jaroslav Dudík, Astronomický ústav
• Miroslav Engliš, Matematický ústav
• Ivana Kolmašová, Ústav fyziky atmosféry 
• Josef Lazar, Ústav přístrojové techniky
• Luboš Náhlík, Ústav fyziky materiálů
• Eduard Petrovský, Geofyzikální ústav

Oblast věd o živé přírodě a chemických věd

• Pavla Jendelová, Ústav experimentální medicíny
• Pavel Kubáň, Ústav analytické chemie
• Jaroslav Kuneš, Fyziologický ústav 
• Ondřej Prášil, Mikrobiologický ústav
• Kateřina Valentová, Mikrobiologický ústav
• Petr Vodička, Ústav živočišné fyziologie a genetiky
• Jan Vondráček, Biofyzikální ústav

Oblast humanitních a společenských věd

• Pavel Baran, Filosofický ústav
• Luděk Brož, Etnologický ústav
• Radka Dudová, Sociologický ústav
• Karel Eliáš, Ústav státu a práva 
• Martin Holý, Historický ústav 
• lva Poláčková Šolcová, Psychologický ústav
• Oldřich Tůma, Ústav pro soudobé dějiny 

Externí kandidáti:

• Petr Konvalinka, Technologická agentura České republiky
• Pavel Krejčí, České vysoké učení technické v Praze
• Petr Dvořák, emeritní profesor molekulární biologie a genetiky Masarykovy univerzity
• Aleš Růžička, Univerzita Pardubice
• Michaela Hrubá, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
• Stefan Michael Newerkla, Vídeňská univerzita
• Jana Osterkamp, Univerzita Augsburg
• Martin Wihoda, Masarykova univerzita
• Jana Zapletalová, Univerzita Palackého v Olomouci

Autorka: Zuzana Dupalová

Foto: Jana Plavec

Zdroj: Akademie věd ČR