ERC by měla více přispívat ke konkurenceschopnosti, říká šéf výzkumu EU

„Investor základního výzkumu EU „nežije ve vzduchoprázdnu” a měl by naslouchat „vyvíjejícím se požadavkům společnosti,” říká Marc Lemaître, generální ředitel odboru (DG) Evropské komise pro výzkum a inovace. Zatímco účel výzkumu a inovací přesahuje konkurenceschopnost, „měli bychom se probudit do skutečnosti, že podle toho budeme v nadcházejících letech nakonec souzeni.”

Minulý týden Evropská komise představila svůj Kompas konkurenceschopnosti, který bude řídit její práci v nadcházejících letech a položí základy pro větší zaměření na strategické technologie.

Tento dokument vyvolal obavy ve výzkumné komunitě, že by mohla být narušena autonomie Evropské rady pro výzkum (ERC), protože požadoval, aby fungovala „se stejnými strategickými zájmy“ jako Evropská rada pro inovace (EIC).

„ERC nežije ve vzduchoprázdnu,” řekl Lemaître. „Má zásadní roli pro společnost a nepochybuji o tom, že naslouchá vyvíjejícím se požadavkům společnosti a dnes, ano, konkurenceschopnost je na tomto seznamu velmi vysoko.”

Hlavním posláním ERC je podporovat vědeckou excelenci. Na rozdíl od jiných částí rámcového programu je řízen nezávislou vědeckou radou, která se důrazně bránila pokusům prosadit více rozhodování shora dolů. To vedlo k dramatické rezignaci jejího posledního prezidenta Maura Ferrariho v roce 2020 poté, co se pokusil bez úspěchu přesvědčit radu, aby založila speciální iniciativu zaměřenou na covid-19, která by běžela souběžně s pravidelnými granty ERC na výzkum zdola nahoru.

Lemaître poukázal na to, že organizace již podporuje přechod od výsledků výzkumu k inovacím prostřednictvím svých grantů Proof of Concept, a navrhl, že by také mohla hrát větší roli při získávání talentů.

„ERC by mohla navrhnout nějaké granty, které by byly více šité na míru lidem, kteří by mohli v nadcházejícím roce nebo dvou, zejména na druhé straně Atlantiku, uvažovat o svých možnostech. Myslím si, že toto jsou všechny platné body, na které, ve vší úctě k nezávislosti ERC a jejím rozhodnutí, mohou a měli by být upozorněni.”

Zatímco Kompas pro konkurenceschopnost plánuje stanovit priority shora dolů v klíčových sektorech, aby řídil financování, Lemaître uvedl, že jeho osobní názor je, že převratné inovace je také třeba podporovat napříč sektory.

„Neměli bychom omezovat rozsah toho, odkud by převratné inovace měly pocházet, a proto by měly být alespoň do určité míry osvobozeny od priorit shora dolů. A to jasně začíná v hraničním základním výzkumu,” řekl s tím, že ERC je „pro to velmi přesvědčivý model.”

Mark Lloyd Davies, který dohlíží na partnerství veřejného a soukromého sektoru ve farmaceutické firmě Johnson & Johnson, souhlasil s tím, že průmyslu a akademické sféře je třeba důvěřovat, že přijdou s inovativními nápady. „Jakmile má státní správa, chcete-li, nápad, který předloží (…), nemusí to být nutně nejnovější nápad,” řekl.

To je jedna z výhod modelu US Advanced Research Projects Agencies (ARPA), který chce Komise zavést jako součást EIC, řekl Davies. ARPA přijímá riziko a testuje nové nápady. „Krása je v tom, že pomáhá organizacím rychle selhat, protože většina produktů neuspěje, a to je inovace.”

10. rámcový program

Existují také obavy, že následník Horizontu Evropa, desátý rámcový program (10. RP neboli FP10, zatím není jasné jeho jméno, pozn. red.) nebude samostatným programem, ale bude začleněn do nového Fondu pro konkurenceschopnost, poté co 10. RP nebyl v Kompasu pro konkurenceschopnost ani jednou zmíněn.

Lemaître nebyl schopen potvrdit, zda bude mít 10. RP „vyhrazený” rozpočet, ale uznal, že v příštím dlouhodobém rozpočtu EU dojde k „radikálnímu” snížení počtu nástrojů ve snaze zaměřit a zjednodušit různé programy. Existence celkového rámcového programu pro výzkum a inovace je však specifikována ve Smlouvě o fungování Evropské unie. „Komise nebude smlouvu ignorovat,” řekl Lemaître.

Dříve během dne se poslanec Christian Ehler snažil uklidnit zúčastněné strany a řekl: „Bude existovat 10. rámcový program.”

Integrace výzkumu do Fondu pro konkurenceschopnost „opravdu nepřichází v úvahu, alespoň z vědeckého hlediska,” řekla Martina Brockmeier, prezidentka Leibnizovy asociace, aliance německých výzkumných ústavů. Opakovala obavy univerzit, že plány Komise pro konkurenceschopnost se zaměřují na inovace na úkor výzkumu.

„Pokud nemáte základní výzkum, v určitém okamžiku nemáte inovace, a proto věříme, že by to měl být účelově ohraničený rozpočet,” řekla a vysvětlila, že by to znamenalo, že prostředky nelze přesměrovat do jiných oblastí. 

Vedoucí výzkumu EU odmítl spekulovat o rozpočtu na další program. Pokud však jde o poskytování větší podpory výzkumu a inovací, „máme asi nejlepší politické zázemí, o jakém si můžeme nechat zdát,” řekl poté, co prezidentka Ursula von der Leyen před svým loňským znovuzvolením slíbila zvýšit výdaje na výzkum.

Komisařka pro výzkum Ekaterina Zaharieva se snažila mírnit očekávání a řekla Science Business, že slib zdvojnásobení rozpočtu Horizontu Evropa na nejméně 200 miliard eur v 10. rámcovém programu, jak požadovali poslanci Evropského parlamentu, lobbisté a odborní poradci, „není realistický”.

Jednání o rozpočtu budou obtížná a vedoucí představitelé EU se rovněž zavázali navýšit výdaje na obranu, ale Lemaître řekl, že Kompas pro konkurenceschopnost, založený na inovacích, dekarbonizaci a bezpečnosti, ukazuje, že všechny tři jsou hlavními prioritami.

„Není to o tom, že buď budeme utrácet buď na výzkum, nebo na naše obranné kapacity. Musíme rozhodně najít způsob, jak podpořit obojí,” podotkl.

„Unie výzkumu a inovací”

Mario Draghi ve své vlivné zprávě o konkurenceschopnosti EU vyzval k vytvoření Unie výzkumu a inovací. To je potřeba, pokud má EU konečně pokročit v plnění závazku vynaložit 3 % HDP na výzkum a vývoj, řekl Lemaître.

„Stanovujeme si kolektivní cíle, ale pak ve skutečnosti nemáme kolektivní monitorovací mechanismy, které by dohlížely na pokrok,” řekl. Od stanovení cíle v roce 2002 se průměr EU zvýšil pouze z 1,8 % na 2,2 %. Připravovaný zákon o Evropském výzkumném prostoru bude navržen tak, aby usiloval o Unii výzkumu a inovací. Zatímco veřejné výdaje na výzkum a vývoj jsou v EU a USA na podobné úrovni, soukromé investice jsou na druhé straně Atlantiku mnohem vyšší. Veřejná podpora však bude zapotřebí také k získání soukromých prostředků.

„Nemyslím si, že můžeme počítat s tím, že soukromý sektor zaplní mezeru sám,” řekl Lemaître s tím, že veřejné investice jsou v současnosti na úrovni 0,7 % HDP, tedy pod cílem 1 %.

Draghiho zpráva také poznamenala, že pouze desetina veřejných výdajů na výzkum a vývoj v Evropě se rozděluje na evropské úrovni. Kromě lepšího sladění národních a unijních priorit Lemaître říká, že je třeba učinit „extrémně silný argument” pro sloučení většího podílu jakýchkoli dodatečných veřejných prostředků na investice do výzkumu a inovací na evropské úrovni.

„Jaký je marginální dopad jednoho dalšího eura vynaloženého na evropské úrovni ve srovnání s jedním eurem vynaloženým prostřednictvím vnitrostátních programů? To je otázka, kterou bychom si měli položit ještě předtím, než začneme přemýšlet o přechodu na 3 %.”

Zatímco většina debat se v současnosti soustředí na 10. RP, který má začít v roce 2028, Komise také vidí příležitosti k zavedení většího zaměření a jednoduchosti ve střednědobém horizontu, zejména prostřednictvím svého pracovního programu na období 2026–2027.

„Uvažujeme o mobilizaci prostředků pro nové iniciativy, velmi často odvětvové, které uvidíme v nejbližších měsících,” řekl Lemaître.

Návrhy, jako je nová dohoda o čistém průmyslu a strategie biologických věd, by se proto mohly přenést do posledních let Horizontu Evropa, což by také znamenalo soustředit prostředky na menší počet témat v pilíři kolaborativního výzkumu, dodal.

Komise se rovněž zabývá snížením počtu takzvaných nefinančních povinností obsažených ve formulářích žádostí o podporu, aby bylo snazší žádat o financování.

Text vznikl překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém partnerství. 

Autor: Martin Greenacre

Zdroj: Science Business