Dva humanitní ERC Consolidator granty míří do Česka. Žádostí bylo o 35 % více než loni

Antropoložka Deborah Nadal z Etnologického ústavu AV ČR bude zkoumat, jak se proměňují vztahy mezi lidmi a zvířaty v každodenním životě. Zaměří se na čtyři regiony (Aljašku, Alpy, Itálii a Indii), kde jsou změny v pohybu zvířat způsobené klimatem obzvlášť zřetelné a kde na ně lidé musí výrazně reagovat.

„Chceme pochopit, jak lidé přizpůsobují svůj každodenní život příchodu nových zvířat nebo úbytku těch původních. Jak se mění lov, pastevectví, lesnictví nebo bezpečnost lidí i zvěře v krajině. A jestli se vůbec dá najít rovnováha mezi potřebami lidí a ostatních druhů, když se klima stále rychleji mění,“ popisuje výzkumnice. Do projektu můžou přispět i místní lidé v tzv. občanské vědě. „Místní občany, jako jsou třeba houbaři, sběrači medu, lovci a další, zveme ke sběrua analýze dat společně s antropology a ekology. Můžou přispět například záběryz videopastí, fotografiemi, které pořídí při lovu, deníky, do nichž budou zapisovatzměny, které ve svém okolí a v chování zvířat vidí, a podobně,“  říká Deborah Nadal. Pro Etnologický ústav AV ČR jde už o čtvrtý ERC grant, což je vzhledem k velikosti ústavu naprosto unikátní.

Druhý grant míří na Univerzitu Palackého v Olomouci a získal jej dánský antropolog Rune Steenberg, který se zabývá čínskou oblastí Sin-ťiang a Ujgury. „Náš projekt klade do centra analýzy příbuzenské vztahy jako klíč k pochopení proměny společnosti pod vlivem státu. Projekt systematicky využije metodu tzv. dálkové etnografie a další hybridní výzkumné metody, které zohledňují etické hranice a bezpečnostnírizika spojená s konvenčním terénním výzkumem,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Rune Steenberg.

Dálková etnografie propojuje online bádání s poznatky z diaspor a z hraničních oblastí zkoumaného regionu. Veřejně dostupná data, od televizních seriálů až po vládní nařízení, slouží jako podklad pro vytvoření věrného obrazu regionu, kam není výzkumníkům umožněn přístup, nebo by byl zkreslen dohledem státních orgánů. V kontextu globální nestability a nových podob války, kam nemají přístup nezávislá média, se tato metoda stává nástrojem využitelným po celém světě a její význam bude pravděpodobně růst.

Přečtěte si také

Rune Steenberg: Rigidita systému komplikuje příchod zahraničních vědců

Dán Rune Steenberg je excelentní vědec zkoumající Ujgury a oblast Sin-ťiang z antropologického hlediska. Pandemie koronaviru sice zpočátku omezila jeho přítomnost v Olomouci, nyní ale pro portál Vědavýzkum.cz popisuje, jaké je to být cizincem v českém akademickém prostředí a s jakou největší překážkou se musí vypořádat.

V minulém roce ve stejné soutěži získala Česká republika hned 10 ERC Consolidator grantů. Šlo však o mimořádný úspěch a letos se počet vrátil na hodnotu z roku 2023. Zajímavé však je, že oba letošní ERC Consolidator granty putují do humanitních věd, které byly dříve v Česku v pozadí přírodních věd. 

Jedna z nejkonkurenčnějších výzev ERC vůbec

Evropská komisařka pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva uvedla: „Gratuluji všem výzkumníkům k získání grantů ERC. Rekordní rozpočet 728 milionů eur investovaný do podpory těchto vědeckých projektů ukazuje, že EU to s tím, aby byl evropský kontinent atraktivní pro špičkové vědce, myslí vážně.“

Prezidentka Evropské výzkumné rady Maria Leptin dodala: „Vidět tolik talentu s průlomovými nápady, který působí v Evropě, je opravdu inspirativní. Tento odvážný výzkum může vést ke vzniku nových odvětví, zlepšit životy lidí a posílit globální postavení Evropy. Šlo o jednu z nejkonkurenčnějších výzev ERC vůbec – s rekordním zájmem a zároveň s mnoha vynikajícími projekty, na které se kvůli omezeným prostředkům nedostalo. Je to další připomínka, jak naléhavě potřebujeme zvýšit investice EU do průkopnického výzkumu.“

Jaké projekty uspěly

Consolidator granty umožní vědcům rozvíjet vlastní výzkumné záměry napříč obory a jsou určeny výzkumníkům ve střední fázi kariéry. Mezi podpořenými projekty je například výzkum na pomezí biologie a chemie v Nizozemsku, který chce pomocí kvantového snímání odhalovat sepsi v rané fázi, nebo projekt materiálového vědce ve Španělsku zaměřený na návrh nanočástic cílených na nádorové buňky. Jiný projekt navržený psychoterapeutem v Itálii má vyvinout algoritmus pro psychologickou péči, který by předpovídal, jak budou děti reagovat na intervence v oblasti duševního zdraví. A posledním příkladem, který uvádí na svém webu samotná Evropská výzkumná rada, je projekt polského historika, který se zaměří na úpadek pozdní Římské říše v provinciích. Více si můžete přečíst na webu Evropské výzkumné rady. 

Vybraní vědci a vědkyně plánují realizovat výzkum na univerzitách a ve výzkumných centrech v 25 zemích. Nejvíce grantů míří do Spojeného království (66), Německa (58), Nizozemska (40) a Španělska (26). Ocenění zastupují 44 národností – nejpočetnější skupiny tvoří Němci (48), Italové (37) a Britové (33). Ženy představují 38 % podpořených, což je podíl, který v posledních letech zůstává stabilní.

ERC do této výzvy obdržela 3 121 žádostí, což je meziroční nárůst o 35 %. Granty financované z programu EU Horizont Evropa podpoří špičkový výzkum na univerzitách a ve výzkumných centrech v 25 členských státech EU a přidružených zemích.

K dispozici jsou také další statistiky a kompletní seznam laureátů.

O ERC

Evropská výzkumná rada byla zřízena Evropskou unií v roce 2007 a patří k nejprestižnějším evropským institucím financujícím tzv. frontier research – průkopnický, vysoce inovativní výzkum. Podporuje kreativní vědce jakékoli národnosti a věku, kteří realizují projekty napříč Evropou. Nabízí čtyři hlavní grantová schémata: Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants a Synergy Grants. Prostřednictvím doplňkového programu Proof of Concept pomáhá držitelům grantů překlenout cestu mezi průlomovým výzkumem a ranými fázemi jeho komercializace.

ERC řídí nezávislý vědecký orgán – Scientific Council. V čele rady stojí od listopadu 2021 Maria Leptin. Celkový rozpočet ERC na období 2021–2027 přesahuje 16 miliard eur a je součástí programu Horizontu Evropa, který spadá pod gesci eurokomisařky Ekateriny Zaharievy.

Článek vychází z doplněné a redakčně upravené tiskové zprávy ERC, Akademie věd ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.