
Evropská komise představila strategii EU pro začínající a rychle se rozvíjející podniky s názvem „Choose Europe to Start and Scale“(Zvolte Evropu pro start a škálování), která je součástí širší iniciativy předsedkyně Ursuly von der Leyenové „Choose Europe“ . Tato strategie si klade za cíl učinit z Evropy přední destinaci pro globální technologicky orientované začínající a rychle se rozvíjející podniky. Startupisté ji uvítali, ale očekávají činy.
Evropská komise deklaruje, že uznává klíčovou roli začínajících podniků v podpoře inovací, vytváření pracovních míst a udržitelného růstu, a že zároveň příliš mnoho společností čelí překážkám v přechodu od výzkumu ke skutečnému úspěchu na trhu v rámci EU. (Strategie je ke stažení zde, otázky a odpovědi zveřejnila Evropská komise zde, pozn. red.)
Portál Science Business přinesl o nové strategii článek, v němž představuje postoje jednotlivých aktérů. David Hanf, prezident Evropské startupové sítě, uvítal „ambiciózní“ strategii, která zahrnuje pět tematických priorit: regulaci příznivou pro inovace; přístup k financování; rychlejší vstup na trh a expanzi; talenty; a přístup k infrastruktuře, sítím a službám. „Pokud bude úspěšně provedena byť jen třetina z jejích opatření, bude to znamenat významný krok vpřed,“ uvedl. Síť rovněž zaznamenala pozitivní dopad veřejné konzultace před zveřejněním strategie a naléhavě vyzvala Komisi, aby pokračovala v dialogu s průmyslem.
Marianne Tordeuxová, ředitelka pro veřejné záležitosti ve France Digitale, označila publikaci za „velký úspěch“ pro síť startupů a investorů: „Těšíme se na ambiciózní a konkrétní iniciativy, jako je režim pro evropské společnosti, evropská preference při zadávání veřejných zakázek a mobilizace soukromého kapitálu pro investice do inovací.“
Pět hlavních oblastí, které stanoví strategie
ERA Portál shrnuje novou strategii, která přináší opatření v pěti hlavních oblastech.
- Podpora prostředí příznivého pro inovace se zjednodušenými předpisy a menší fragmentací; Evropský zákon o inovacích je plánován na první čtvrtletí roku 2026;
- Zlepšení financování prostřednictvím rozšířeného rizikového kapitálu a zapojení institucionálních investorů;
- Podpora vstupu na trh a expanze prostřednictvím nových iniciativ a center Lab to Unicorn propojujících univerzity a startupy;
- Přilákání a udržení špičkových talentů zlepšením přístupu k dovednostem, zjednodušením akciových opcí pro zaměstnance a podporou zrychlených programů pro zakladatele mimo EU;
- Usnadnění přístupu k infrastruktuře harmonizací podmínek pro využívání technologií a výzkumných sítí.
Nový fond Scale-up Europe Fund
Mezi konkrétní opatření, která plánuje Evropská komise, mimo jiné patří:
- rozšířit a zjednodušit Evropskou radu pro inovace (2025);
- zřídit fond Scaleup Europe Fund (2026) pro mobilizaci soukromých finančních prostředků a přímých investic ze strategických odvětví;
- zahrnout definici startupů, scaleupů a inovativních společností do Evropského aktu o inovacích (2026);
- provádět každoroční průzkum začínajících a rozšiřujících se podniků (od roku 2026);
- zavést evropskou hodnotící tabulku pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (od roku 2026).
Nový Scaleup Europe Fund, jehož spuštění je plánováno na rok 2026, by měl dosahovat více než 10 miliard eur. Vize Evropské komise je, že velká část prostředků by do něj měla přitéct od soukromých investorů a fond by měl být spravován soukromým investičním manažerem. Zaměřit by se měl na „deep-tech": AI, kvantové technologie, biotechnologie a obranný průmysl.
Evropská komise dále uvádí, že univerzity hrají ústřední roli v inovacích, ale pouze třetina jejich patentů je komercializována. EU by měla podporovat lepší transfer technologií, harmonizovat postupy komercializace duševního vlastnictví a snižovat náklady na patenty prostřednictvím jednotného patentového systému. Prioritou je posílení ekosystémů spolupráce mezi univerzitami, startupy, korporacemi a regionálními aktéry, stejně jako otevření veřejných zakázek inovativním malým a středním podnikům zaměřeným na výzkum. Na mezinárodní úrovni pomůže Evropské unie výzkumným spin-offům vstoupit na globální trhy.
28. právní režim
Strategie nastiňuje další opatření ve vědě a výzkumu, mezi která patří harmonizace předpisů s cílem snížit administrativní zátěž. Zjednodušení by měl přinést zejména Evropský zákon a inovacích a přijetí 28. režimu, který by měl být samostatným, celoevropsky aplikovatelným právním režimem, který by „obešel" národní legislativu. Návrh, který má být předložen příští rok, se bude zabývat aspekty, jako je insolvenční, pracovní a daňové právo.
„Přilákáním investorů a zjednodušením procesů pro rozšiřování v Evropě může 28. režim pomoci našim společnostem stát se konkurenceschopnějšími vůči čínským a americkým gigantům,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu za stranu Renew Europe Pascal Canfin, který je stínovým zpravodajem pro nadcházející zprávu Evropského parlamentu o 28. režimu. „Musíme tento růstový potenciál uvolnit. Je to otázka ekonomické a politické suverenity.“
Komise nyní čelí výzvě, jak přesvědčit členské státy, aby se dohodly na harmonizaci svých pravidel. Oblasti jako pracovní a daňové právo se řídí na národní úrovni, ale vlády by se mohly dohodnout například harmonizaci zdanění akcií, což by společnostem usnadnilo působení v několika zemích.
Cecilia Bonefeld-Dahlová, generální ředitelka obchodní asociace DigitalEurope, uvedla, že fond Scaleup Europe Fund a 28. režim jsou „přesně to, o co si naše startupy žádaly“, ale že budou také klíčové pro vytvoření poptávky na trhu. „Bez rozsáhlých veřejných zakázek a cílených investic se ani ty nejlépe financované startupy v Evropě neprosadí, ale rozšíří se někde jinde,“ napsala Bonefeld-Dahlová na sociálních sítích.
Startupy si také přejí pokrok směrem k rychlejšímu schvalování regulačními orgány, nicméně většina konkrétních návrhů v této oblasti bude muset počkat na zveřejnění iniciativ v jednotlivých odvětvích, jako je například zákon o biotechnologiích (do 11. června se můžete zapojit do veřejné konzultace, jak informovala Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu, pozn. red.). Rychlejšímu zavádění nových technologií by měly napomoct také regulační sandboxy, zjednodušené insolvenční zákony a zefektivněné schvalovací procesy.
Zdroj: ERA Portal, Science Business, zpracováno Vladislavou Vojtíškovou
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz