Vlivný poradce a bývalý portugalský ministr vědy poukazuje na nefunkční systém krátkodobých pracovních smluv výzkumníků. „Evropa musí skoncovat se špatnou praxí platů výzkumníků závislých na projektu," uvedl 26. března 2026 na konferenci Science Business v Záhřebu Manuel Heitor.
„Finanční programy obvykle trvají přibližně tři roky a většina evropských institucí, ne-li všechny, přijala špatnou praxi najímání mladých dospělých na dobu trvání těchto projektů,“ uvedl Manuel Heitor ve videoposelství na konferenci Podpora inovativních kariér. „Musíme to uznat jako špatnou praxi, kterou je třeba přerušit.“
Heitor je autorem zprávy Align, Act, Accelerate z roku 2024, která stanovila 12 doporučení ke zlepšení financování výzkumu a inovací v Evropě. Jedním z návrhů bylo spuštění iniciativy „choose Europe“ s cílem přilákat a udržet si výzkumné talenty.
Evropská komise se této myšlenky chopila a loni na akci na pařížské Sorbonně předsedkyně Komise Ursula von der Leyen oznámila pilotní projekt Choose Europe for Science v hodnotě 22,5 milionu eur, který bude realizován v rámci akcí Marie Skłodowska-Curie (MSCA). Iniciativa, která je z velké části v souladu s Heitorovým doporučením, nabízí mladým výzkumníkům spolufinancování z jejich hostitelské instituce a MSCA po dobu pěti let. Hostitelská instituce je vyzývána, aby během tohoto období nabízela dlouhodobější pracovní příležitosti.
Von der Leyenová také oznámila nový „super grant“, kterým se staly granty ERC Plus Evropské rady pro výzkum. Tyto granty nabízejí delší, sedmileté projekty s maximální výší grantu 7 milionů eur, jako součást úsilí Evropy o udržení a přilákání vědeckých talentů.
Heitor uvítal nový pilotní program MSCA, ale uvedl, že je to pouze začátek. „Současný rozpočet je velmi, velmi nízký a nepřijatelný. Lze jej chápat pouze jako velmi počáteční a předběžnou pilotní fázi,“ sdělil časopisu Science Business v diskusi po konferenci v Záhřebu.
Vyzývá k tomu, aby se rozpočet MSCA v rámci příštího programu Horizont Evropa ztrojnásobil, a to z přibližně 9 miliard eur na více než 30 miliard eur pro období 2028 až 2034. Toto zvýšení rozpočtu by podle něj podpořilo širší iniciativu Choose Europe.
Ztracená institucionální paměť
Mostafa Moonir Shawrav, výkonný ředitel Asociace absolventů Marie Curie, také uvedl, že nejisté krátkodobé akademické pracovní smlouvy představují problém. „Pokud máte financování založené na projektech, nemáte institucionální paměť a paměť specifickou pro daný obor, chybí vám v něm hloubka znalostí a porozumění,“ řekl Shawrav v Záhřebu na panelu věnovaném výzkumným kariérám po Heitorově videoposelství.
Univerzity musí mít lepší přístup ke strukturálnímu financování, aby mohly nabízet stabilnější kariéru, uvedl, ale zcela nezavrhl myšlenku financování založeného na projektech. „Stále je potřeba zachovat faktor konkurence. Potřebujete mobilitu,“ poznamenal s tím, že lepší systém by představovala kombinace financování založeného na projektech a institucionálního financování. „Myslím, že by to mělo být vyvážené, ale nevidím, že by se to stalo v příštím rámcovém programu.“
Pro docenta právnické fakulty Univerzity v Záhřebu, Miroslava Rajtera, kultura financování založeného na projektech pramení z toho, co nazývá „zkreslením přeživších“. „Když máte lidi, kterým se podařilo zůstat v akademické sféře díky různým pracovním místům v oblasti financování založeného na projektech, říkají, že tohle by měl dělat každý, protože já jsem to udělal,“ řekl Rajter.
Pokud se tento problém nebude řešit, pokračoval, proud lidí opouštějících akademickou sféru bude pokračovat a možná se i zvýší. „Budou hledat bezpečí a stabilitu,“ řekl. „Nemělo by se dít to, že mladí lidé, kterým je 20 nebo 30 let, budou trestáni za to, že chtějí mít zázemí, které potřebují k založení rodiny.“
Nejistota výzkumných kariér v Evropě je dlouhodobým problémem. Zpráva organizace Science Europe z roku 2016, která se zabývala kariérou postdoktorandů, zjistila, že doba, kterou výzkumník tráví na postdoktorandských pozicích, které jsou téměř vždy dočasné a často mohou trvat jen několik let, se výrazně zvyšuje.
„Výzkumníci často zahájili doktorské studium před více než 15 lety a doktorský titul drželi více než deset let, než získali jisté nebo téměř jisté místo nebo než jim byl udělen první důležitý nezávislý grant,“ uvádí zpráva.
Podíl výzkumníků zaměstnaných na dobu určitou se v Evropě liší podle instituce, ale různé studie naznačují, že 10 % až 80 % vědeckého personálu je zaměstnáno na dobu určitou. Zpráva univerzitní aliance Cesaer z roku 2024 uvádí, že toto číslo se pohybuje mezi 11 % až 47 %, zatímco zpráva Rathenauova institutu z roku 2025, která se zabývala pouze nizozemským systémem, uvádí, že 55 % vědeckého personálu univerzit mělo dočasnou smlouvu.
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autor: Thomas Brent
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
