Akademický sněm Akademie věd ČR zvolil hned v prvním kole volby do svého čela fyzika Radomíra Pánka. Získal 128 hlasů z 242 hlasujících. Návrh projedná vláda, nového předsedu pak jmenuje prezident České republiky. Vedení Akademie věd se Radomír Pánek ujme 25. 3. 2025. Nahradí současnou předsedkyni Evu Zažímalovou, které končí druhé čtyřleté funkční období.
Fakt, že Radomír Pánek zvítězil hned v prvním kole volby, překvapil mnohé účastníky sněmu, ale i současnou předsedkyni AV ČR Evu Zažímalovou a také samotného Pánka, jak se vyjádřil v rozhovoru pro Českou televizi. Druhý Jiří Plešek získal 51 hlasů, třetí Libor Grubhoffer 40 hlasů a čtvrtý David Honys získal 23 hlasů. Pavel Baran z volby přímo na sněmu odstoupil a Pánkovi vyjádřil podporu.
Za své hlavní vize uvádí Radomír Pánek podporu excelentních výsledků, ale i týmů. Jeho cílem je navýšení rozpočtu na výzkum a konkurenceschopné mzdy. Chtěl by také posílit důvěru veřejnosti i politické reprezentace ve vědu. S vysokými školami chce navázat rovnocenné partnerství.
V nejbližší době se chce Pánek věnovat legislativě, která se v tuto chvíli projednává a týká se Akademie věd, jako například návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí či novelu zákona o vysokých školách. „Chci dohlédnout na to, aby tyto návrhy neměly negativní dopady na fungování Akademie věd.“ Dále by se chtěl věnovat financování Akademie věd ČR.
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek k volbě uvedl: „Gratuluji nově zvolenému předsedovi Akademie věd, panu profesoru Radomíru Pánkovi. Akademie věd je přední českou vědeckou institucí a její předseda má významný vliv na její směřování. Mám proto radost, že se jejího vedení ujímá zkušený odborník a manažer.“
Shrnul také přednosti, které u Pánka vnímá: „Ve své roli ředitele Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, předsedy Valného shromáždění konsorcia EUROfusion i v roli místopředsedy Správní rady evropské agentury Fusion for Energy dokázal, že splňuje všechny předpoklady pro výkon této důležité funkce. Věřím, že jeho špičkové vědecké i manažerské zkušenosti také z mezinárodního prostředí mu pomohou posunout Akademii věd směrem k prohlubování vědecké excelence jejího výzkumu i zlepšení podmínek vědeckých pracovníků. Oceňuji také jeho důraz na osvětovou a vzdělávací roli Akademie věd ve vztahu k veřejnosti, kterou považuji za naprosto zásadní. V této a dalších oblastech se těším na spolupráci s ním i s celou Akademií věd pod jeho vedením.“
Pavel Baran okomentoval pro VědaVýzkum.cz své rozhodnutí odstoupit na sněmu z volby: „K rozhodnutí odstoupit z volby jsem došel v posledních dnech. Řada lidí, kterých si vážím, mi řekla, že do čela Akademie věd nechtějí jen manažera, ale i aktivního, praktikujícího vědce. A tím já skutečně nejsem. Rozhodnutí z volby odstoupit pro mě nebylo jednoduché, ale myslím si, že jsem udělal dobře nejen pro Akademii, ale i pro celý systém vědy a výzkumu. Přesto však považuji své rozhodnutí kandidovat za nejlepší rozhodnutí a myslím si, že jsem svým rozhodnutím nastavil určitou laťku všem ostatním kandidátům.“ Doplnil také, že by se nadále rád držel manažerských kompetencí. Je připraven se zapojit do činnosti Vědecké rady, pokud o jeho přítomnost bude v této radě zájem. Kandidaturu do Akademické rady však odmítá. Rád by se věnoval také studiu svého oboru.
Eva Zažímalová, jejíž druhé funkční období končí 24. března 2025, má ze svého blížícího se konce v čele Akademie věd ČR radost i obavy: „Těším se na to, že budu mít víc času na rodinu a své zájmy, na druhou stranu se netěším na to, že nevím, jak se popasuji s tím, že najednou nebudu mít takový obrovský časový zápřah. Ale nechybuji o tom, že si dovedu najít zábavu a práci. Určitě budu nabízet své služby, pokud o ně někdo bude mít zájem. Ráda budu pomáhat. Do Akademické rady však nechci kandidovat.“
Radomír Pánek na sněmu AV ČR/ Foto: Jana PlavecKromě volby kandidáta na předsedu projednal sněm také Zprávu o ekonomické situaci Akademie věd ČR a návrh jejího rozpočtu na rok 2025 nebo nový program podpory excelence nazvaný Akademie budoucnosti, jenž zahrnuje mimo jiné i specifickou podporu vědkyň a vědců při návratu po rodičovské přestávce.
V úvodním proslovu na sněmu zhodnotila předsedkyně AV ČR projednávání návrhu nového zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Ocenila, že legislativní tým ministra pro vědu, výzkum a inovace Marka Ženíška většinově zapracoval připomínky Akademie věd. Mimo jiné také míru aplikace celého správního řádu na rozhodování poskytovatele nebo explicitní upřesnění poskytnutí systémové podpory v důvodové zprávě zákona. „Zásadní připomínkou ale stále zůstává koncepce poskytovatele, kterou má schvalovat vláda České republiky. Obáváme se, že tento mechanismus může za určitých okolností omezit vědeckou autonomii a způsobit nárůst administrativní zátěže,“ uvedla Eva Zažímalová.
Předsedkyně AV ČR také ocenila navýšení celkového rozpočtu na vědu o zhruba tři miliardy korun na rok 2025. Současně ale upozornila, že podíl státních rozpočtových výdajů na vědu, výzkum a inovace ve vztahu k HDP klesl proti roku 2020 o více než pětinu. „To znamená, že uvedené tři miliardy navíc proti letošku jen zastavily další pokles těchto výdajů. Naší společnou ambicí by proto mělo být výrazné zvýšení tohoto podílu, aby nás přiblížil k vědecky a technologicky vyspělým zemím,“ zdůraznila předsedkyně AV ČR.
Akademický sněm, který je nejvyšším orgánem Akadamie věd ČR, zasedal 10. prosince 2024 v Národním domě na Vinohradech (více o sněmu si můžete přečíst zde). Další zasedání sněmu proběhne 18. března 2025, kdy budou členové volit zbylých 16 členů do Akademické rady. Radomír Pánek pro portál uvedl, že v tuto chvíli nemá žádné doporučení pro ústavy, koho by rád v Akademické radě viděl.
Hosty Akademického sněmu byli mimo jiné první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Drahoš, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Karel Havlíček a první náměstek ministra zahraničních věcí ČR Jiří Kozák, kteří zde také přednesli své pozdravy.
S Radomírem Pánkem přineseme v následujících dnech rozhovor.
Autorka: Vladislava Vojtíšková
Medailonek Radomíra Pánka
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR Radomír Pánek se věnuje výzkumu fyziky termonukleárního plazmatu a pokročilých technologií pro fúzní reaktory (tokamaky). V minulosti vedl projekt instalace tokamaku COMPASS. Od ledna 2024 je předsedou Valného shromáždění Evropského konsorcia EUROfusion, které koordinuje výzkum termojaderné fúze v Evropě, a je členem vědeckého a technického výboru Evropská komise EURATOM. V letech 2020–2024 působil po dvě funkční období jako místopředseda Správní rady evropské agentury Fusion for Energy v Barceloně. Do roku 2023 zastával post zástupce Evropské unie ve Vědecko-technickém poradním výboru projektu ITER, což je největší mezinárodní výzkumný projekt na světě. Radomír Pánek přednáší na Univerzitě Karlově a ČVUT.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
