Novela zákona zásadně mění financování doktorandů, univerzity jsou v nejistotě

Vysoké školy budou mít podle novely povinnost zajistit, aby od 1. 9. 2025 dosáhl studijní příjem doktorandů v prezenčním studiu ve standardní době studia (tj. po dobu 4 let) nejméně na 1,2násobek minimální měsíční mzdy, což odpovídá 24 960 Kč měsíčně. Díky navázání na minimální mzdu bude zajištěna valorizace příjmu v průběhu času. Zda bude doktorský studijní příjem studenta na dané vysoké škole tvořen doktorským stipendiem, mzdou či platem nebo kombinací obojího, je ponecháno na rozhodnutí jednotlivých vysokých škol. 

Školy mohou na zajištění příjmů doktorandů použít jak příspěvek od státu, který je pro tento účel školám vyplácen, tak dotace na výzkum, vývoj a inovace, které umožňují vyplácet mzdy jako způsobilý náklad (tedy projekty). „Nastavení ‚doktorského příjmu‘, který by se měl skládat ze mzdy a stipendia, je celkově velmi problematické. Jedním z okruhů problémů, které v souvislosti s novelou řešíme, je soulad pracovního poměru doktoranda, jehož náplní bude vytváření disertační práce, se zákoníkem práce. Je zde řada právních otázek, jejichž řešení není jednoduché,“ říká Kamila Šmídková, tisková mluvčí VUT Brno, která dodává, že řešení hledají v součinnosti s ostatními školami.

V zákoně je zároveň v § 91a, odst. 6 ustanovení, které říká, že dosahuje-li doktorský studijní příjem studenta minimální stanovené výše dle zákona, nemusí být doktorské stipendium přiznáno, případně již přiznané doktorské stipendium může být sníženo či odňato. Teoreticky se tak může studentům stát, že pokud bude jejich mzda hrazena z projektů a dosáhne alespoň 24 960 Kč, univerzita na jejich stipendiu bude chtít ušetřit a žádné jim nevyplatí. Zda o tomto kroku některá z univerzit uvažuje, jsme pro účely tohoto textu nezjišťovali, ale tématu se budeme věnovat i v některém budoucím textu. 

Kvůli sdílení zkušeností a pomoci při přípravě na implementaci reformy doktorského studia vznikl pod hlavičkou MŠMT meziuniverzitní Program podpory rozvoje oblasti vysokého školství (PPROVŠ), v rámci kterého se zástupci zapojených univerzit snadněji inspirují při hledání nejlepších řešení složitých procesů nebo si ujasňují terminologické či právní nejasnosti.

Veřejné vysoké školy musí vytvořit příslušné univerzitní dokumenty, včetně nového stipendijního řádu, a sladit podmínky pro nové a stávající doktorandy. „Problémem je také extrémně krátký čas pro implementaci – novela zákona je stále v legislativním procesu a zatím nemáme k dispozici finální znění zákona ani datum jeho účinnosti. I přes tuto nejistotu však musíme již nyní finalizovat příslušné univerzitní dokumenty (např. nový Stipendijní řád), abychom stihli vše projednat s univerzitními orgány a předložit ke schválení tak, abychom stihli očekávaný termín implementace 1. 9. 2025,“ popisuje aktuální dění na Masarykově univerzitě prorektorka pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová (odpověď jsme získali před schválením zákona Poslaneckou sněmovnou ČR 11. 2. 2025, v pondělí 17. 2. 2025 byl zákon doručen k podpisu prezidentovi Petru Pavlovi, pozn. red.).

„Velkým a složitým úkolem je také komunikace a vzdělávání celé komunity aktérů doktorského studia (fakulty, oborové rady, školitelé, doktorandi atd.), kterým se nyní skokově mění odpovědnosti a zvyklosti zažité v posledních 30 letech. Je tedy důležité všechny aktéry pozitivně motivovat, aby všichni akceptovali, že tato důležitá změna bude sice náročná, ale ve výsledku přinese transparentní systém, který zlepší postavení doktorandů i kvalitu doktorského vzdělávání obecně,“ dodává. 

K časové tísni, ve které se vysoké školy nacházejí, se vyjadřuje i tisková mluvčí Univerzity Karlovy Lucie Přívětivá: „Nejzásadnější komplikací je proces přípravy a projednávání novely, nedostatečné zohlednění finančních a procesních dopadů a návaznosti do vnitřních předpisů a vcelku pak faktická realizace v této nejistotě a časovém tlaku.“

Mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová zdůrazňuje, že novela byla s reprezentací VŠ projednávána několik let, vysoké školy si jsou vědomy dopadů novely a napjatě ji očekávají. „Projednávání významných legislativních návrhů a opatření s reprezentací VŠ je povinností, kterou ministru školství, mládeže a tělovýchovy ukládá zákon. Finanční dopady jsou povinnou součástí legislativního dokumentu předkládaného vládě ČR,“ dodává. 

Kde na stipendia vzít? 

Na krytí finančních nákladů na stipendia využívají vysoké školy prostředky poskytované MŠMT, které jsou přímo určené na podporu studujících v akreditovaných doktorských studijních programech (ukazatel C). Jejich celková výše oproti minulému roku vzrostla o 14 % a pro rok 2025 činí 1,91 miliardy korun. Největší podíl z této sumy jde na Univerzitu Karlovu (29,2%), Masarykovu univerzitu (14,43 %) a České vysoké učení technické v Praze (8,28 %). Celková částka, kterou vysoké školy v roce 2025 obdrží, dosáhne 34,9 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 4 miliardy korun, tedy téměř 13 procent. Jedná se o historicky nejvyšší meziroční navýšení rozpočtu vysokých škol.

Objem příspěvku na stipendia pro studenty doktorských studijních programů se pro rok 2025 mezi jednotlivé veřejné vysoké školy rozdělí na základě dvou kritérií. Část peněz ve výši prostředků rozdělených v roce 2024 bude distribuována shodně s minulý rokem a částka nad tuto mez (tedy 14% navýšení) se rozdělí na základě dalších kritérií, například míry úspěšnosti studentů v dokončení („graduation rate”) nebo podle hodnocení na základě Metodiky 2017+, resp. Metodiky 2025+. Tato kritéria se budou vypočítávat 3 roky zpětně s tím, že uplynulý rok bude mít největší váhu. 

Částka, o kterou je navýšen příspěvek státu na doktorská stipendia pro rok 2025, odpovídá  podle mluvčího Univerzity Hradec Králové Jakuba Nováka navýšení počtu doktorandů oproti minulému roku. „MŠMT navýšilo podporu stipendií doktorských studijních programů o 14 %, což pro UHK znamená nárůst o necelé dva miliony. Při stipendiu cca 26 tis. měsíčně to pokryje náklady na přibližně 6 doktorandů ročně. Počítáme se zapojením interních grantových schémat i zaměstnáváním doktorandů ve vědeckých grantech od externích poskytovatelů, i tyto částky se do tzv. doktorandského příjmu započítávají,“ říká Jakub Novák. 

Řada vysokých škol bude muset sáhnout i do vlastních zdrojů. „Na pokrytí potřebných finančních nákladů budeme využívat i další interní zdroje podle možností fakult (tedy institucionální prostředky na vzdělávací činnost, DKRVO – institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, a další zdroje grantové a projektové, které umožňují využití pro financování doktorandů),“ říká Šárka Pospíšilová, prorektorka pro výzkum a doktorské studium na Masarykově univerzitě. „Pro některé fakulty je složitým problémem požadované zvýšení finančních nákladů, ale díky několikaleté racionální a efektivní přípravě naší univerzity na očekávanou změnu systému financování doktorandů se i s touto obtíží vyrovnáme,“ dodává. 

I Univerzita Palackého v Olomouci nebo Univerzita Karlova využije k financování doktorandských příjmů primárně stipendia a následně prostředky projektové, grantové, tzv. DKRVO, stipendijní fondy a další. 

Bez peněz z projektů a od externích spolupracujících firem se dle mluvčí Kamily Šmídkové neobejde ani VUT Brně. Kvůli nutnosti zvýšit náklady na doktorská stipendia bude řada vysokých škol muset také přistoupit ke snížení počtu nově přijímaných doktorandů, zpřísnění přijímacích procesů, častěji kontrolovat studijní povinnosti, navýšit množství studentů v kombinované formě studia nebo přenést část zodpovědnosti za ohodnocení studentů na školitele. „Předpokládá se výrazný pokles počtu nově přijatých studentů. Kromě peněz od MŠMT budou dalšími zdroji především granty, případně další zdroje dle možností fakult. Je doporučeno přijímat pouze doktorandy, u kterých bude možnost je dofinancovat z projektů,“ říká Jan Vymazal, prorektor pro vědu a výzkum ČZU. 

Na nutnost jistých prostředků pro doktoranda po celou standardní dobu studia (tj. po dobu 4 let) upozorňuje Jan Vondráček z Akademické rady AV ČR: „Řada grantových projektů v ČR, ze kterých je možné čerpat prostředky na mzdy či stipendia doktorandů (např. GAČR), má nejvýše tříletou dobu řešení. To, vedle nutnosti zvýšit objem finančních prostředků určených na doktorandy, samozřejmě komplikuje financování doktoranda po celou dobu jeho čtyřletého studia. Je tak neustále nutné opakovaně se snažit zajišťovat prostředky z projektů, přičemž průměrná úspěšnost žadatelů v grantových soutěží se v posledních letech spíše snižuje. Lze tak předpokládat, že např. v případě výpadků projektů bude nutné do společného financování doktorandů zapojit i jiné finanční zdroje.”

Prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová říká, že ke snížení počtu přijímaných doktorandů a zkvalitňování přijímacího řízení do doktorského studia docházelo na Masarykově univerzitě již v posledních letech. „Další mírné snížení počtu doktorandů, které přirozeně očekáváme v roce 2025, bude spíše postupné a nijak dramatické. Kromě kvality přijímacího řízení dbáme na dobré plánování – tedy detailní a strukturovaný individuální studijní plán (ISP). Ten doktoranda vede v dalších letech tak, aby včas obhájil ve vysoké kvalitě. ISP obsahuje celkem 9 klíčových povinností a další požadavky, jako např. profesní vzdělávání nebo získávání přenositelných zkušeností. Doktorandům, kteří jsou do studia přijati, tak stále zlepšujeme kvalitativní podmínky pro studium,“ doplňuje.

Máme tedy za několik let očekávat úbytek absolventů doktorského studia? „V rámci doktorského studia je primárním cílem zvýšení ohodnocení studentů doktorských studijních programů a zvýšení studijní úspěšnosti doktorského studia. Očekává se, že důsledkem novely bude taktéž snížení počtu studentů doktorských studijních programů, avšak s ohledem na výše uvedené by nemělo dojít k celkovému poklesu absolventů doktorského studia,“ vysvětluje mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová.

Doktorandi dvojí kategorie: Jak sladit podmínky pro nové a stávající studenty?

Přestože novela nepočítá s nutností navýšit stipendia i těm, kteří již v doktorském studijním programu studují, většina oslovených institucí se bude snažit nabídnout stejné podmínky i stávajícím doktorandům. Na druhou stranu plánují zpřísnit požadavky na práci doktorandů a plnění všech požadovaných povinností. Bude-li chtít stávající doktorand stejný příjem jako nově přijímaný doktorand, bude se muset přizpůsobit i přísnějším pravidlům.

Univerzita Karlova tak počítá s postupným navyšováním stipendií i stávajícím doktorandům: „S ohledem na velikost a heterogenitu Univerzity Karlovy se přístupy a tedy i detaily budou lišit napříč fakultami, nicméně rámování bude dáno celouniverzitně,“ říká mluvčí univerzity Lucie Přívětivá.

Mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová dodává, že MŠMT nebude nijak reagovat na fakt, že většina vysokých škol plánuje navýšit stipendia i stávajícím doktorandům: „Věc je plně v kompetenci vysokých škol, MŠMT návrhem zákona umožnilo, aby vysokým školám nic nebránilo přiznat navýšené stipendium i stávajícím studentům. Stipendijní řád je však vnitřním předpisem vysoké školy, při jeho formulaci musí vysoká škola zvážit své finanční možnosti,“ vysvětluje. 

Kdo ponese odpovědnost za příjem studentů na neuniverzitních pracovištích? 

Řadu otázek vyvolává také příjem studentů, kteří své disertační práce vykonávají na neuniverzitních pracovištích, například na Akademii věd, ve fakultních nemocnicích nebo jiných výzkumných ústavech či ve firmách. V případě AV ČR se dle Jana Vondráčka aktuálně jedná o dva tisíce doktorandů, z nichž část je v prezenčním studiu: „V jejich případě je stipendium plně poskytováno vysokými školami, AV ČR stipendia neuděluje (to je výhradně v gesci vysokých škol), a ani na to žádné prostředky do svého rozpočtu nedostává.“ 

To se týká zejména velkých vysokých škol, jako je Univerzita Karlova nebo Masarykova univerzita. „S externími pracovišti budeme uzavírat dohody o spolupráci, které zahrnou mj. závazek vzájemné informovanosti pro ověření zásadních informací. Základní stipendia všech doktorandů – nejen externích – budou po implementaci novely zákona o vysokých školách vyplácena na základě žádosti, ke které doktorand předloží informace o případném souvisejícím příjmu, který může mít buď v rámci MUNI nebo u jiných organizací. Následně žádost zkontrolujeme a vyměříme potřebné stipendium tak, aby byl doktorandovi garantován minimální příjem. Komunikace a zajištění této agendy bude v gesci fakult,“ vysvětluje prorektorka Pospíšilová. 

K aktualizaci smluv mezi VŠ a AV ČR dojde také na Univerzitě Karlově. 

Jiné univerzity, například UHK nebo ČZU, mají doktorandů na externích pracovištích velmi málo a budou tak jednotlivé případy řešit prostřednictvím individuální smlouvy nebo přijímat tyto doktorandy výhradně do kombinovaného studia.

Jan Vondráček z AV ČR doplňuje: „Snahou AV ČR je spolupracovat v oblasti doktorského studia s vysokými školami tak, aby na doktorandy se školitelem z pracoviště AV ČR bylo pohlíženo stejně jako na doktorandy se školitelem z příslušné vysoké školy. Vzhledem k nízké výši stipendia doktorandů jejich školitelé na ústavech AV ČR hledají další mzdové prostředky, zejména projektové. Většina doktorandů (zejména z experimentálních oborů) je také v současnosti podporována z prostředků pracovišť AV ČR. Jejich příjem je tak vyšší, než je výše aktuálně poskytovaného základního stipendia.

Z rozpočtů grantových projektů školitelů a dalších prostředků z pracovišť AV ČR je na mzdy doktorandů (nejen v prezenčním, ale také kombinovaném studiu) podle nedávného průzkumu Kanceláře AV ČR každoročně dedikováno téměř půl miliardy korun. Snahou AV ČR je využít tyto prostředky účelně tak, aby pokud možno nedošlo k omezení počtů doktorandů působících na ústavech AV ČR, kteří se často významnou měrou podílejí na práci vědeckých týmů svých školitelů. Ve skutečnosti tak již často funguje systém, který je v novele zákona o vysokých školách formalizován v podobě existence spolupracujícího pracoviště, které formou mzdy poskytuje část nově definovaného doktorského studijního příjmu.“

Jak situaci řeší konkrétně na Ústavu molekulární genetiky AV ČR, kde pracují doktorandi zejména z Univerzity Karlovy a VŠCHT, nastiňuje Eliška Koňaříková, koordinátorka PhD studia: „Doktorandky a doktorandi jsou na ÚMG zaměstnaní a pobírají plat, a tak tomu bude i nadále. Každý vedoucí počítá s tím, že bude svého studenta několik let platit. Pro akademický rok 2025/2026 otevíráme opět kolem 10 Ph.D. pozic, což je náš dlouhodobý standard. Nejzásadnější změnou pro náš ústav bude nejspíše přísnější hodnocení studentů během přijímací pohovoru, a následný tlak na rychlejší dokončování disertací. Obojí by mělo vést ke zvýšení kvality doktorandů.“ Podle jejího názoru novela vysokoškolského zákona komplikuje budoucnost spíše pracovníkům na fakultách jednotlivých univerzit. „My naopak vyčkáváme na konečnou podobu zákona, jeho realizaci na univerzitách a následné požadavky na naše pracoviště.“

Jak to bude s vypuštěným „hlídačkovným“?

Poslanecká sněmovna novelu zákona o vysokých školách schválila poté, co jí návrh vrátil Senát s požadavkem na vypuštění tzv. hlídačkovného, což měl být příspěvek pro studující rodiče na hlídání jejich malých dětí. Tato podpora měla být určena k hrazení nákladů na někoho, kdo by se o děti postaral během přednášek či zkoušek rodiče-studenta. Měsíční výše stipendia měla odpovídat jedné polovině výše minimální měsíční mzdy, tedy 10 400 Kč. K vypuštění hlídačkovného došlo po apelu vysokých škol, které na něj nemají rozpočtové prostředky. 

Rodiče, kteří studují vysokou školu a současně mají malé dítě, však patrně o hlídačkovné nepřijdou. „Tzv. hlídačkovné bylo do novely ZVŠ vloženo na základě pozměňovacího návrhu v Poslanecké sněmovně, MŠMT se na jeho znění nepodílelo. Návrh této právní úpravy nebyl komplexně promyšlen a byla identifikována závažná rizika, která by umožňovala zneužívání systému na úkor rozpočtů vysokých škol. V současné době se podoba podpory studentů a studentek podrobně diskutuje s ohledem na podané návrhy v rámci vládního návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci. MŠMT podané pozměňovací návrhy a jejich další vývoj průběžně sleduje,“ komentuje hlídačkovné tisková mluvčí MŠMT Lucká Loosová.

Autorky: Marie Cerhová, Tereza Mašínová