Slovensko aktualizovalo svou národní výzkumnou strategii, aby se v ní více zaměřilo na konkurenceschopnost a posunulo se k cíli zvýšit výdaje na výzkum a vývoj na 2 % HDP do roku 2030. Ke schopnosti splnění tohoto cíle přitom byla většina expertů skeptická. Země si stanovila smělé ambice na modernizaci svého výzkumného sektoru a odborníci v terénu tvrdí, že dochází k neustálému zlepšování.
Nový 19bodový akční plán na období 2026 až 2028, přijatý začátkem tohoto měsíce, navazuje na původní strategii z roku 2023, která stanovila smělé ambice pro zemi, aby do roku 2030 zvrátila stagnující a roztříštěnou výzkumnou a inovační krajinu.
Aktualizace byla výsledkem dlouhodobého plánování, přičemž celková strategie se reviduje každé tři roky. Druhá aktualizace je naplánována na rok 2029.
Nový akční plán je „jasným signálem, že si vláda uvědomuje důležitost inovací a technologického pokroku pro budoucnost Slovenska,“ uvedl při jeho oznámení ministr výzkumu Tomáš Drucker.
Mezi klíčové změny, které novely přinesly, patří plány na novou národní strategii pro začínající a rozšiřující se podniky, fond na podporu průlomových technologií inspirovaných Evropskou radou pro inovace (EIC) EU a americkým programem pro výzkum inovací v malých podnicích a širší podpora a školení pro kanceláře pro transfer technologií v zemi.
Kromě toho aktualizace přidává specifické zaměření na robotiku, umělou inteligenci a zdravotnictví, oblasti označené za důležité pro inovační ekosystém země.
„Aktualizovaný plán Slovenska představuje posun od konvenčního rámce podpory inovací směrem k ambicióznější agendě pro průmyslovou a technologickou konkurenceschopnost,“ uvedl Kamil Novák, politický poradce slovenské styčné kanceláře pro výzkum a vývoj v Bruselu. „Jeho role je klíčová v transformaci dříve roztříštěných struktur podpory výzkumu a inovací na Slovensku do soudržnějšího a synergičtějšího systému, který pokrývá celou inovační cestu,“ dodal.
Aktualizovaná strategie bude znamenat, že univerzity budou upevňovat užší vazby s průmyslem a profesionalizovat služby transferu technologií.
Jozef Masarik, prorektor pro vědu a doktorské studium na Univerzitě Komenského v Bratislavě, tento vývoj uvítal s tím, že znamená konec éry „výzkumu v šuplíku“ a posune univerzity směrem k „modelu, který může přinést jak financování, tak prestiž“. Nevyhnul se však varování: „Tento přechod musí být řízen opatrně. Univerzita Komenského je spíše klasická než technická univerzita,“ řekl. „Nicméně v oblastech, jako jsou přírodní vědy, informatika, fyzika, medicína a farmakologie, otevírá nový přístup významné příležitosti.“
Dosažení 2 % výdajů na výzkum a vývoj
Původní strategie Slovenska z roku 2023 byla do značné míry založena na využití finančních prostředků z fondů EU pro oživení a odolnost po pandemii. Z těchto prostředků země vyčlenila přes 500 milionů eur na výzkum a inovace. Dosud bylo financováno přibližně 2 000 projektů v celkové výši přes 350 milionů eur.
Vláda se nyní přestává spoléhat na tyto fondy a podle Nováka se připravuje na příležitosti v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU, který platí od roku 2028 do roku 2035. „Aktualizace přichází v klíčovém okamžiku pro Slovensko,“ řekl Novák.
Původní strategie stanovila cíl, aby země do roku 2030 zvýšila celkové výdaje na výzkum a vývoj na 2 % HDP země. Podle nejnovějších údajů od té doby vzrostly z 0,89 % na 1,03 %. V kontextu EU se tak země umístila před Lotyšskem, Bulharskem, Kyprem, Maltou a Rumunskem. Tato změna je způsobena mírným nárůstem soukromých výdajů na výzkum a vývoj, které v roce 2025 vzrostly z 0,48 % na 0,58 % HDP. Veřejné výdaje na výzkum a vývoj se v tomto období snížily z 0,41 % na 0,36 %.
Dlouhodobým cílem EU je, aby všechny členské státy zvýšily celkové výdaje na výzkum a vývoj na 3 % HDP. Existuje jen malá pravděpodobnost, že Slovensko dosáhne svého 2% cíle do roku 2030.
„Obávám se, že to není realistické, zejména v současné složité ekonomické situaci,“ řekl Martin Venhart, prezident Slovenské akademie věd.
Masarik je podobně skeptický a tvrdí, že cíl je teoreticky možný, ale „velmi nereálný“ bez masivních investic ze strany státu i soukromého sektoru. „Dosažení 2 % by vyžadovalo jeden z nejrychlejších nárůstů výdajů na výzkum a vývoj, jaké kdy byly v Evropě zaznamenány,“ řekl.
Michal Habrman, vedoucí oddělení pro výzkumnou a inovační politiku na Slovenském úřadu pro výzkum a inovace, který má za úkol strategii implementovat, je optimističtější a říká, že cíl 2 % je stále dosažitelný, „pokud vláda splní své sliby ohledně zvýšení výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu a také zavede opatření v akčním plánu“. Tvrdí, že dostupná data zatím neodrážejí skutečnou realitu zvýšených výdajů na výzkum a vývoj. Většina rozpočtu dostupného prostřednictvím fondů pro obnovu a odolnost byla poskytnuta až v letech 2025 a 2026, zatímco nejdůležitější výzvy na výzkum a vývoj z evropských strukturálních fondů byly otevřeny až na konci roku 2024.
Na národní úrovni se investice do výzkumu a vývoje zvýšily z 50 milionů eur v roce 2024 na 150 milionů eur v roce 2025 a 279 milionů eur v roce 2026, takže se čísla mohou ještě zlepšit.
Existují však i další oblasti, které vzbuzují obavy. Strategie z roku 2023 si stanovila cíl posunout se o 10 míst v žebříčku European Innovation Scoreboard a dosáhnout tak 13. místa. Za poslední tři roky země klesla o jedno místo na 24. Počet mezinárodních patentových přihlášek se v poměru k HDP země také snížil, což dále ztěžuje dosažení dalšího cíle do roku 2030.
Habrman uznává, že některé výzvy stále přetrvávají. Dvě oblasti, které nebyly úspěšné, jsou navrhovaná reforma systému daňových odpočtů pro výzkum a vývoj, která by byla přínosem pro investice firem do výzkumu, a nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích, který byl pozastaven. Tento zákon by zjednodušil implementaci podpory výzkumu a vývoje a zřídil technologický fond pro inovace, podobný systémům v Česku a Rakousku, uvedl Habrman.
V Bruselu mezitím poslanci Evropského parlamentu vyjádřili obavy z možného porušování základních hodnot EU slovenskou vládou, včetně otázek týkajících se právního státu, zneužívání fondů EU, svobody médií a práv menšin. Na tomto základě Evropský parlament vyzývá EU, aby na Slovensku aktivovala mechanismus podmíněnosti, což by mohlo vést k zadržení určitých finančních prostředků ze strany EU, jak tomu bylo v případě Polska a Maďarska.
Pomalé, ale stálé zlepšení
Navzdory těmto problémům převládá na Slovensku názor, že dochází ke zlepšením, ačkoliv postupně. Původní strategie přinesla systém, v němž je financování ústavů a univerzit Akademie těsněji vázáno na výkonnost v klíčových oblastech, což podle Venharta mělo pozitivní efekt. „Vidíme významné zlepšení klíčových parametrů, jako jsou vysoce hodnocené akademické publikace a nárůst počtu podání žádostí do prestižních evropských výzev k získání finančních prostředků,“ uvedl Venhart. Vláda také pracuje na konsolidaci zdrojů. „Dalším dopadem je, že se sníží počet ústavů Akademie a že se zřídí větší instituce sloučením stávajících,“ uvedl.
Pro Nováka je pomalý, ale stabilní přístup s ambiciózními cíli tou správnou cestou. „Cíle strategie jsou skutečně velmi ambiciózní a k jejich dosažení je třeba ještě vykonat mnoho práce. Právě tato ambice je však hnací silou smysluplné změny. Naše předchozí zkušenosti ukázaly, že stabilní a postupné zvyšování financování je výrazně efektivnější,“ pokračoval. „To je obzvláště důležité v kontextu inovačního ekosystému, který se stále rozvíjí. Než navýšíme financování, musíme nejprve dokončit vybudování pevného základu sestávajícího ze správných nástrojů, mechanismů a pobídek, které mohou později efektivně podporovat investice většího rozsahu.“
Udržení talentů je prioritou
Odliv mozků je pro Slovensko značným problémem. Podíl vysokoškolských studentů studujících v zahraničí se pohybuje kolem 20 %, přičemž mnoho z nich míří do sousedního Česka. Průměr zemí EU se pohybuje kolem 5,2 %. Problém je v tom, že podle hodnocení Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže se po studiu na Slovensko vrací pouze asi 40 % těchto studentů.
Novák i Masarik zdůrazňují důležitost strategie a aktualizovaného akčního plánu pro řešení tohoto přetrvávajícího problému. Pro Masarika je to opět otázka implementace. „Ačkoli byly politické plány a roadmapy již schváleny, jejich proměna v hmatatelné komerční úspěchy a řešení některých klíčových problémů slovenského ekosystému výzkumu, vývoje a inovací, jako je zastavení úbytku talentů, bude i nadále významnou výzvou,“ uvedl.
Venhart mezitím chce vidět větší národní podporu pro výzkumníky. „Naléhavě potřebujeme investovat do lidí, kteří prokázali potenciál pro úspěch v evropských programech,“ řekl.
Nový akční plán uznává výzvu, s níž se vláda potýká při podpoře výzkumníků, kteří žádají o financování z EU, ale nedostávají finanční prostředky, a stanoví nový systém podpory pro řešení této skupiny. Plán se zavazuje nabídnout financování žadatelům v rámci různých programů EU, včetně prestižní Evropské rady pro výzkum a ERI. Konkrétně se má jednat o žadatele, kteří získali ocenění Seal of Excellence, tedy ocenění pro vynikající návrhy, jež ovšem nebyly financovány z důvodu rozpočtových omezení.
Implementace je klíčová
Slovensko se už v podobné situaci nacházelo. Předchozí snahy o modernizaci výzkumné a inovační krajiny, jako například strategie Minerva 2.0 z roku 2011, přišly a odešly s omezenými výsledky. A existují silné, hluboce zakořeněné problémy, které je třeba překonat. „Zatím se nám nepodařilo vybudovat vzájemnou důvěru mezi státem, akademickou sférou a soukromým sektorem,“ řekl Masarik.
Na novou strategii a aktualizaci však nenahlíží jen čistě pesimisticky. „Věřím, že šance na úspěch jsou tentokrát výrazně vyšší než v předchozích pokusech,“ řekl. „Rozdíl nespočívá jen v množství dostupných finančních prostředků, ale také v celkovém přístupu a ve skutečnosti, že nyní existuje skutečný tlak ze strany všech zúčastněných stran na zajištění implementace.“
Ministerstvo výzkumu bylo při implementaci strategie velmi aktivní a „z velké části splnilo své sliby,“ uvedl Masarik. „Došlo k podstatnému zvýšení financování univerzit, modernizaci příslušné legislativy a většímu tlaku na zajišťování kvality prostřednictvím monitorování a vymáhání akademických standardů.“ Klíčová je ovšem jako vždy samotná realizace. „Dopad plánu bude záviset na skutečné politické vůli,“ dovává. „Na papíře je plán ambiciózní, ale naše zkušenosti ukazují, že mnoho plánů zůstává pouze na papíře. Pokud se však bude správně realizovat, mohl by se stát důležitým milníkem pro slovenský výzkum, vývoj a inovace.“
Autor: Thomas Brent
Foto: Ministerstvo školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky
Zdroj: Science Business
Text je překladem článku z evropského portálu Science Business, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
