Věda jako strategie: Kam míříme?

V centru pozornosti přitom stála udržitelnost financování výzkumu, vývoje a inovací po roce 2027, kdy dojde k zásadní proměně dostupnosti evropských prostředků. Právě tato výzva se stala východiskem pro širší debatu o tom, co od výzkumného systému jako země očekáváme – a jak mu vytvořit podmínky, aby mohl naplnit svůj potenciál.

Finanční stabilita je však jen jedním z předpokladů úspěchu – bez jasného směřování nemůže výzkum naplno rozvinout svůj přínos pro společnost. Účastníci se shodli, že výzkum a inovace mohou být základem nové ambice, která propojí potřeby společnosti, ekonomiky i státu. „Česku dlouhodobě chybí společenská vize. Posledním skutečně sdíleným cílem byl vstup do EU a NATO – a od té doby uplynulo přes 20 let. Základní potřeby máme naplněné, nezaměstnanost je nízká, systém funguje. O to důležitější je znovu si položit otázku: Kam chceme jako země směřovat? Bez společné ambice a dlouhodobého cíle nemá smysl mluvit o dalších strategických krocích – vize je předpokladem jakéhokoli posunu,“ řekl na konferenci Martin Jiránek z České startupové asociace. 

Role vědy: Z příjemce k partnerovi

Jaký bude budoucí model financování výzkumu? Účastníci konference zdůraznili, že nestačí jen systém podpory – je nutné vytvořit prostředí budované na důvěře, dlouhodobých partnerstvích a schopnosti propojovat veřejné, soukromé i mezinárodní zdroje. Výzkum má vznikat tam, kde mají vědci prostor tvořit, stát funguje jako aktivní partner – nejen jako hodnotitel, ale i jako první zákazník, který poptává řešení konkrétních výzev – a byznys investuje nejen prostředky, ale i důvěru. 

Takový systém musí stát na stabilních podmínkách pro excelenci: na důrazu na kvalitu, smysluplnost a podporu silných výzkumných týmů. Je nutné budovat prostředí, ve kterém má smysl zůstat – nebo se do něj vracet. Talent totiž není samozřejmost, ale strategická otázka. Výzkum by měl přirozeně směřovat k praktickému uplatnění – ve firmách, službách nebo veřejných politikách – a podnikavost a komercializace by neměly být vedlejším efektem, ale integrální součástí hodnoty. A konečně: skutečný dopad se neměří počtem publikací, ale tím, co se díky výzkumu reálně změní – společensky, ekonomicky i systémově.

 „Vědecko-výzkumný systém musí stát na důvěře a odpovědnosti. Místo překrývajících se programů a duplicitního hodnocení potřebujeme zjednodušení a vzájemné uznávání procesů. V malém systému, jako je ten český, je neefektivní, když různí poskytovatelé podporují podobné aktivity – například mezinárodní spolupráci – s různým zaměřením i pravidly. Osvědčenou cestou je přebírání výsledků kvalitního hodnocení, jako v programech ERC CZ nebo MASH. Důvěra v hodnoticí mechanismy přináší vyšší efektivitu a měla by být uplatňována napříč celým systémem – včetně nástrojů, jako jsou daňové odpočty na výzkum," vystoupila na konferenci i šéfredaktorka portálu Vladislava Vojtíšková. 

Záznam konference: 

Stabilní financování: Nové přístupy a nástroje

Debaty se soustředily na to, jak zajistit stabilní a předvídatelné financování v období po roce 2027. Klíčem není pouze hledání nových zdrojů, ale efektivní správa stávajících. Výzkumné organizace a vysoké školy by měly zakládat nadační fondy pro stabilní kapitál, jehož výnosy lze využít i pro rizikové a dlouhodobé projekty. Fundraising musí přejít od jednorázových kampaní k profesionálnímu budování vztahů s dárci a partnery. Důležitou roli hraje dlouhodobá spolupráce s investory, nejen kvůli výnosům, ale zejména kvůli strategickému směru. Samozřejmou součástí sytému by se mělo stát využití moderních finančních nástrojů, jako jsou revolvingové fondy či mezaninové financování, které je jednou z forem úvěrového financování. Stejně tak i rozvoj finanční gramotnosti a profesionální správa majetku institucí – v duchu odpovědnosti a udržitelnosti.

Kultura, která umožňuje růst

Potenciál vědy nespočívá jen ve zdrojích, ale také v kultuře, která podporuje odvahu a inovace. Konference zdůraznila, že úspěch stojí na prostředí, které dovolí chybu, ocení iniciativu a podpoří odvahu. Věda musí být místem, kde první pokus nemusí znamenat poslední. Byznys se musí naučit, že selhání není konec, ale začátek cesty. A veřejná správa musí umět ocenit dobrý záměr, nejen formální správnost.

Když výzkum podniká

Konference otevřela i téma podnikavosti ve vědě – a potvrdila, že nejde o rozpor s akademickou svobodou, ale o její přirozené rozšíření. Podnikavost přináší odpovědnost, dopad i ochotu vstupovat do reálného světa. Aby mohly vznikat spin-offy a nové firmy, musí být cesta průchozí a systém na to připravený. Potřebujeme srozumitelná pravidla pro vznik spin-off společností, rozdělování podílů, ESOPy (zaměstnanecký akciový plán) i licenční modely. 

Univerzity by měly hrát roli partnera – nikoli jen vlastníka. Kapitál musí vědě rozumět a být připraven podporovat i deep-tech projekty, které vyžadují trpělivost i ochotu přijmout určitou míru rizika. Podnikavost ve vědě vyžaduje víc než jen dobrý nápad – klíčové jsou kompetence, které je třeba systematicky rozvíjet. 

Významnou roli hraje prostředí: mentoring, inkubace i cílené vzdělávání pomáhají výzkumníkům překlenout propast mezi nápadem a uplatněním. V tomto směru mohou sabatikly nabídnout bezpečný prostor pro přechod z laboratoře na trh – ne jako odpočinek, ale jako restart. Podnikavost nezačíná až ve chvíli, kdy vznikne výzkumný výstup – její základy se pokládají mnohem dříve. Už základní školy by měly být prostředím, kde se rozvíjí kreativita, spolupráce a odvaha tvořit. 

Mezinárodní přesah: Diplomacie vědy

Diskuse na konferenci ukázaly, že věda je dnes i otázkou zahraniční politiky. Pokud má být Česko atraktivní pro talenty a investory, musí nabídnout víc než dobrý úmysl. Důvěru buduje strategické ukotvení vědy v zahraniční politice, systematická podpora příchozích výzkumníků i během jejich celé kariéry, přehledné procesy a aktivní mezinárodní komunikace. Důležité je, aby instituce spolupracovaly a společně ukazovaly, proč se vyplatí zůstat.

Co dál?

Konference SCIPO 2025 připomněla, že česká věda má sílu i výsledky. Skutečný posun ale nastane teprve tehdy, když se dokážeme shodnout na tom, co chceme, aby věda znamenala v roce 2035 – a začneme podle toho jednat. Rozvoj jejího potenciálu spočívá v ochotě systém kultivovat, zjednodušovat a otevírat směrem ven. Konference nabídla nejen analýzu současného stavu, ale i konkrétní doporučení a inspiraci. Kompletní výstupy, témata a návrhy shrnuje dokument Insight Paper, který je k dispozici na webu Technologického centra Praha.

Více informací, video z akce a výstupy konference naleznete zde.

Publikaci si můžete stáhnout zde. 

Zdroj: Technologické centrum Praha