Režisér a producent dokumentárních filmů Archie Baron má s tvorbou dokumentárních filmů bohaté zkušenosti, přesto pro něho byla práce na posledním dokumentu Jak se dělá vakcína v mnohém nová. Ke vzniku pomohlo i jedno setkání v Olomouci.
Foto: Jan Hromádko, AFO
Statistika, genetika, umělá inteligence, ale i sňatky homosexuálů nebo nejnovější – vývoj vakcín. Jak si jako tvůrce vybíráte témata pro vědecké dokumenty?
Hodíte špagety na strop a sledujete, co se chytne (směje se). Podobně jako každý novinář pracující v médiích mám obrovskou zásobu témat, která bych chtěl zpracovat. Ale to samo o sobě nestačí. Musíte o tom přesvědčit i lidi v okolí a získat finance. Tvorba filmových dokumentů je drahý byznys, pokud se vám podaří nadchnout lidi, aby dokument financovali, je to dobré znamení, že téma najde i diváky.
Jaké jsou současné trendy, jsou nějaká témata žádanější?
Ačkoliv jsou dokumentární filmy založeny na faktických informacích, pro zpracování potřebujete příběhy, hlavní hrdiny a ideálně ukázat něco nového. Internet dnes přináší mnoho nejrůznějších možností, pestrost, žádné téma není „divné“. Když se ale kdekoliv na světě podíváte na televizi, uvidíte podobné dokumenty o žralocích, druhé světové válce, egyptských faraonech nebo slonech. Komerční realita se někdy trochu obává novinek a opakuje v minulosti fungujících témata.
Poslední dokument Jak se dělá vakcína o vývoji vakcíny proti onemocnění covid-19 byl ale v mnohém jiný. Začali jste natáčet, aniž byste věděli, jak to dopadne.
A v tomto případě jsme nemuseli nikoho přesvědčovat. Bylo to nové, vzrušující a zároveň náročné. Za normálních podmínek víte, co chcete natočit a jak to skončí, máte scénář a rozpočet. Tady jsme začali natáčet vývoj covidové vakcíny, aniž bychom věděli, kdo bude první nebo jak dlouho to bude trvat. A vlastně jsme měli štěstí, že se to podařilo tak rychle. V minulosti vývoj vakcín trval pět až deset let. V tomto případě jsme tušili, že to bude rychlejší, celosvětově bylo vyvíjeno enormní úsilí, ale nevěděli jsme o kolik.
https://www.youtube.com/watch?v=l6mTAJ08aUI
Jak jste pracovali s nejistotou a neustálým přísunem nových informací?
Já i americká producentka Janet Tobias máme zkušenosti z médií, takže jsme na rychlý přísun informací a rychlé rozhodování, co natáčet, respektive mnohem častěji co nenatáčet, zvyklí. Ale byla to výzva v mnoha jiných ohledech, museli jsme být velmi rychlí. A mnoho omezení přinesla samotná pandemie – nechtěli jsme natáčet přes Zoom, chtěli jsme reálné záběry, což v době lockdownů a omezeného lidského setkávání bylo nesmírně náročné. Také jsme nemohli cestovat, takže jsme měli mnoho režisérů a týmů po celém světě, které jsme museli koordinovat. To vše bylo nové.
Tento dokument také existuje ve třech verzích pro různé regiony. Čím se liší?
Ačkoliv jsou jednotlivé verze z 85 až 90 procent stejné, z filmu získáte velmi odlišný zážitek a dojem. Vzniklo to na přání televizních společností. Pro britskou BBC byl absolutní prioritou důraz na vědu. Chtěli, aby dokument zachycoval, jak probíhá vývoj a jak vakcíny fungují z vědeckého pohledu, s minimem informací o pandemii, nošení roušek nebo přeplněných nemocnicích. Požadavek americké CNN byl přesně opačný – chtěli zachytit i emoce pandemie, co prožíval každý z nás.
Různé regionální verze dokumentu mohou být výzvou pro tvůrce, rozpočet i autorství, ale je to naprosto legitimní požadavek. Když to uvedu na konkrétním příkladu, jedním ze sledovaných vakcín byla i takzvaná Oxfordská vakcína (Astra Zeneca), která byla naprosto zásadní pro Velkou Británii, kdy jí byla očkována naprostá většina obyvatel. Zároveň je to nejčastěji aplikovaná vakcína na světě. Ve Spojených státech ale tuto vakcínu nikdo moc nezná, protože tam není schválená – měli vlastní. Proto je logické, že americké publikum chce jinou verzi příběhu. Proto má náš dokument různé verze a ve Spojených státech je uveden jako Race for the Vaccine a v Británii pod názvem Vaccine – The Inside Story.
Foto: Jan Skácelík, AFO
Jaké jsou reakce diváků? Všichni víme, jak to dopadlo, a dokonce v přímém přenosu zažíváme pokračování – nové varianty koronaviru, posilující dávky.
I to bylo nové, většinou, když tvoříme film, diváci o jeho obsahu moc neví. V tomto případě to bylo přesně naopak – lidé znají příběh covidových vakcín, většinou i z osobní zkušenosti. I proto film zachycuje nejen samotný vývoj, ale i příběhy jednotlivých vědců a vědkyň. Reakce jsem jako tvůrce očekával s lehkou nervozitou – bude to diváky bavit, dozví se něco nového?
Film se již promítal po celém světě, ale pro mě osobně byl speciální letošní AFO festival. Tam jsem byl poprvé v místnosti s více než dvěma stovkami diváků, kteří sledovali náš film. A bylo mi nesmírným potěšením, že jsem mohl film uvést a po skončení odpovídat na skvělé dotazy. Ačkoliv jsem zvyklý tvořit filmy pro televizi, kde je sledují miliony diváků, většinou nemám možnost se s nimi setkat. Proto je pro mě osobní setkání s diváky vždy velkým zážitkem a obrovskou inspirací a povzbuzením pro další filmy – aktuálně sledujeme například vývoj vakcíny proti malárii.
Během festivalu jste také zmínil, že by dokument Jak se dělá vakcína by bez AFO možná nikdy nevznikl.
Přesně tak, právě zde jsem se v roce 2019 potkal s americkou producentkou Janet Tobias a letos jsme tu společně uvedli výsledek naší covidové spolupráce.
AFO festival mám moc rád, když nepočítám jeden online ročník, na AFO jsem byl již počtvrté. Je to v mnoha ohledech unikátní festival, je primárně zaměřený na vědu, není příliš komerční, je nesmírně stimulující po intelektuální a kreativní stránce. Setkávají se tu neuvěřitelně zajímavé osobnosti, hodně mladých. A k jedinečné atmosféře zcela určitě přispívá i samotné město Olomouc. Jezdím sem moc rád.
Autorka: Pavla Hubálková
Archie Baron
je kreativním ředitelem společnosti Wingspan, kterou založil v roce 2008, a výkonným producentem většiny jejích projektů. V minulosti se podílel na vedení Takeaway Media a dvanáct let pracoval jako interní režisér a producent seriálů v BBC. Tři funkční období působil v Radě PACT, britské profesní asociaci nezávislého filmu a televize. Jako režisér a výkonný producent za své filmy získal řadu britských i mezinárodních ocenění a nominací. Mimo jiné dvakrát získal cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokumentární film na festivalu Academia Film Olomouc (AFO). Na letošním ročníku AFO byl uveden jeho poslední dokumentární film: Jak se dělá vakcína (2021).
- Autor článku: ne
- Zdroj: Pavla Hubálková