Palacký dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Každým rokem přibývají další, kteří dostanou na rok šanci bez přehnané byrokracie pracovat na svém projektu, vyjet do světa, potkat se s uznávanými kapacitami svých oborů a učit se medializovat vědu.
Má ale podpora skutečně smysl? Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.
Barbora Pařízková, studentka doktorského programu Experimentální biologie na přírodovědecké fakultě, získala pro svůj projekt věnující se přípravě a charakterizaci fluorescenčně značených derivátů auxinů podporu Nadačního fondu UP opakovaně.
„Auxiny řídí téměř všechny aspekty správného růstu a vývoje rostlin. Od dozrávání plodů, opadu listů, tvorby kořenového systému až po reakce na různé formy stresu, před kterými rostliny nemůžou utéci jako zvířata či lidé. Proto rostliny evolučně vynalezly tento důmyslný systém, kdy prakticky jediná strukturně velice jednoduchá molekula řídí tak obrovské spektrum procesů pouze v závislosti na tom, kde, kdy a v jaké koncentraci působí. To mi přijde fascinující,“ říká Barbora Pařízková. Hormony jsou ale malé molekuly a působí při velice nízkých koncentracích, což komplikuje jejich studium. „Pokusili jsme se navázat na molekulu auxinu fluorescenční značku, tím jej ´rozsvítit´ a zprostředkovat tak lidskému oku pomocí speciálního mikroskopu. Tyto svítící auxiny lze následně využít ke studiu jejich lokalizace a distribuce v rostlinách a pomoci tak odhalit jejich mechanismus účinku,“ přidává vědkyně vysvětlení.
Měla podle vás podpora Nadačního fondu UP vliv na vaši vědeckou kariéru?
Jednoznačně. Na mou vědeckou kariéru měla určitě největší vliv dvouměsíční zahraniční stáž ve Švédsku na špičkovém pracovišti zabývajícím se rostlinnou fyziologií, kterou jsem uskutečnila právě díky podpoře Nadačního fondu UP. Měla jsem možnost pracovat s opravdovými experty v oboru, využívat nejmodernější technologie a navázat velice důležité kontakty. Díky získaným výsledkům jsem se do Švédska několikrát vrátila a začala spolupracovat na několika dalších mezinárodních projektech. Například na přelomu loňského a letošního roku jsem tam absolvovala půlroční stáž, v rámci které jsem se zabývala vývojem nové inovativní metody pro studium rostlinných hormonů. Vyvinutá metoda byla následně vybrána k prezentaci formou ústní přednášky na prestižní mezinárodní konferenci v Paříži. Přednášet své výsledky ve společnosti jmen, která znám především ze stránek věhlasných vědeckých časopisů, byla, kromě velkých nervů, také obrovská zkušenost a zážitek. První stáž podpořená Nadačním fondem UP tak mou kariéru významně odstartovala.
Jak vnímáte dopad vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu na vaše schopnosti a motivaci pro vědu?
Díky workshopům vedeným odborníky v oblasti medializace vědy jsem se naučila prezentovat své výsledky různému typu publika na základě jeho odbornosti. Ač se to nezdá, pro vědeckou kariéru je velice důležité umět se podělit o stejné výsledky s různými lidmi. Je klíčové umět úplně jednoduše vzbudit zájem u posluchačů v oboru „nepolíbených“ nebo naopak sofistikovaně prodat svůj projekt komisi odborníků při prezentaci o granty. A není to vždy úplně jednoduché, v tom mi fond také opravdu pomohl.
Co by vám ještě pomohlo?
V tuto chvíli mě osobně nenapadá, co by mohlo být uděláno lépe. Podle toho, jak aktivity fondu a především podpořených studentů sleduji, myslím, že stoprocentně plní svůj účel a cíle. Studenti se učí získat vlastní finanční prostředky, pracovat s nimi a díky podpoře realizovat nápady s mezinárodním přesahem. Učí se projekty prezentovat a ukazovat jejich smysl, díky zahraničním stážím získávají důležité kontakty pro budoucí spolupráce. Tedy vše, co si vědec na startu své vědecké kariéry potřebuje osahat. Podle mého je to naprosto skvělá práce všech, kteří se na chodu Nadačního fondu UP podílejí, a patří jim za jejich úsilí obrovský dík.
Báro, už víte, jakou vědkyní se jednou chcete stát?
Zrovna nedávno jsem slyšela pro mne velice výstižnou definici práce snů: Je to taková práce, kterou byste dělali, i kdybyste ve sportce vyhráli doživotní rentu a do smrti nemuseli hnout prstem. Dělali byste ji, protože vás baví, naplňuje a vidíte v ní smysl. Přesně takovým vědcem bych chtěla být: Dělat svou práci snů, jejíž výsledky by zároveň alespoň částečně přispěly do tak složité mozaiky, jako je správný růst a vývoj rostlin. Tyto znalosti by totiž v budoucnu mohly vést například k pěstování rostlin s vyšší odolností proti suchu či s vyšším výnosem, což jsou v dnešní době palčivá témata.
Autorka: Ivana Pustějovská
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Foto: NF UP
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
