Filip Krůta: Jsme schopni najít a podpořit technologická řešení v oblasti EcoTech

Kolik startupů je zapojeno do současné výzvy EcoTech Hubu projektu Technologické inkubace a kolik má agentura CzechInvest na tento projekt alokováno peněz?

V tuto chvíli máme vypsanou již čtvrtou výzvu, do které se přihlásilo 125 žadatelů, kteří žádají o 407 milionů korun. Celkem se do projektu přihlásilo 606 žadatelů s celkovým objemem žádostí 2 miliardy korun. To ukazuje, kolik inovativních startupů na českém trhu existuje.

Na tento projekt máme alokováno na podporu startupů 680 milionů korun na období 2022–2027. Našim cílem je podpořit minimálně 250 startupů.

Jak jste byl spokojený s přechozími výzvami inkubace? Co se povedlo, co ne a proč?

První výzva byla formující jak pro žadatele, tak i pro nás. Z první výzvy máme zainkubováno v EcoTech šest startupů. Toto číslo by mohlo být vyšší, ale postupně se situace zlepšuje. Monitoring ukazuje, že se těmto startupům daří plnit cíle, které si stanovily v inkubačním plánu. Většina startupů nám ve zpětné vazbě potvrdila, že by bez našeho projektu pravděpodobně nedosáhla svých cílů, nebo by je dosáhla mnohem obtížněji.

Skutečný dopad první výzvy poznáme přibližně za rok. Většina startupů z první výzvy byla v úrovni technologické připravenosti (TRL) někde mezi fází 3-4 a nyní se pohybují někde v rozmezí 7-9. Fáze devět je nejvyšší fáze, která říká, že výrobek je prověřený v provozu a výroba je tedy konkurenceschopná. Pomohli jsme jim překlenout „údolí smrti“ a nyní jsou připraveni čelit trhu s hotovým či téměř hotovým produktem.

Je něco, na čem je třeba z vaší strany ještě zapracovat? Něco, co si říká o zlepšení?

Od startupů někdy slyšíme, že je inkubace zatížena přílišnou byrokracií. Celý projekt byl koncipován tak, aby příjemce zatěžoval co nejméně, ale bohužel se musíme chovat v souladu s českou legislativou. Nějaká byrokracie tedy vždy bude přítomna, ale postupně vylaďujeme všechny interní procesy, abychom tuto zátěž co nejvíce zmenšili. Máme startupový přístup a celý tým je takto naladěn, ale jsme státní organizace, na což občas startupy zapomínají, což je pro nás v podstatě kompliment.

Je nějaký projekt, který se objevil v první výzvě, a jste na něj pyšný? Proč?

Z první výzvy je těžké určit jeden projekt, který by nějak významně vyčníval nad ostatní. Určitě to není tím, že by nebyly dostatečně inovativní, ale každý je jiný.

Firma Pinflow energy, která se zabývá vývojem nástrojů pro ukládání a uvolňování energie, se například přestěhovala do nových prostor a mají k dispozici velkou výrobní a vývojovou halu, zároveň získali významnou reputaci na národní i světové scéně akumulace energie. Jejich úspěch dokládá i zisk ceny Nadace Neuron.

Myco, které zkoumá, vyvíjí a vyrábí 100% přírodní materiál z houbového mycelia, vyhrálo například soutěž Generali EnterPRIZE v roce 2023 v oblasti startupů nebo cenu německého hospodářství 2023 za přidanou hodnotu v rámci transformace ekonomiky.

Niltextile, který se zabývá vývojem a výrobou inovativních, etických a udržitelných textilních materiálů, vyhrál Ekologického Oskara v soutěži E.ON Energy Group. Myslím, že na první výzvu jsou to velmi dobré výsledky!

V loňském roce jste si dali za cíl ukotvit silný brand, navázat spolupráce s některými tematickými summity či konferencemi a zřídit řídící radu hubu. Povedlo se to? Jaké plány máte na letošní rok?

Bylo pro nás velmi důležité potkat se s většinou významných hráčů ze světa udržitelnosti a vysvětlit, co vlastně CzechInvest v rámci Technologické inkubace dělá.

Myslím, že i my jsme potřebovali pochopit, jaká role je od nás na trhu očekávána. S naším personálním obsazením nemůžeme vyřešit všechny problémy Česka, ale jsme schopni najít a podpořit technologická řešení, která mají potenciálně významný dopad na ekonomiku a klima. Naším cílem je relevantní subjekty propojit s potenciálními zákazníky, aby byla řešení zaimplementována a podpořil se další rozvoj startupů. To samé dokážeme na úrovni vědy a výzkumu a státní a veřejné správy.

Mohou se však objevit i systémové problémy, na které se potřebujeme spojit s dalšími huby a partnery na všech úrovních trhu. K jednomu z tradičních hesel CzechInvestu „Spojujeme a propojujeme“ bych přidal ještě „facilitujeme a inovujeme“. Nejsme na úplném začátku, rozhodně jsme na správně cestě, ale do cíle máme stále ještě daleko.

Téma udržitelnosti, ekologie, šetrných energií je skloňováno celosvětově. Co se v této oblasti daří u nás a co ne?

Aplikačně je to složitá otázka s širokými dopady. Největší uhlíkovou stopu má energetika, průmysl a doprava, popřípadě odpady. Jsou to ekonomicky i společensky velmi citlivá témata.

Pro většinu Čechů je například zásadní jezdit autem. Setkáváme se s odporem v oblasti omezení automobilové dopravy ve městech, ale v zahraničí vidíme, jak pozitivní efekt může mít podpora mikromobility, například cyklodopravy či MHD. Diskutované zdražení pražské lítačky je jedním ze symbolických kroků, které nejsou zcela srozumitelné, obzvlášť v momentě, kdy parkování v Praze stojí cca 1/3 ceny plánované ceny ročního kuponu na MHD.

Jak téma udržitelnosti rezonuje napříč politickou sférou – vnímáte spíše podporu nebo by si toto téma zasloužilo více pozornosti osob zodpovědných za směrování našeho státu a rozhodujících o státních finančních prostředcích?

Ze strany státního aparátu vnímáme pozitivní kroky a vidíme, jak se naši kolegové na ministerstvech snaží dělat, co mohou, a na co mají rozpočty. Nicméně narážíme na kapacity na strategických pozicích. Pokud se bavíme o přebujelém státním aparátu, neplatí to všude a bylo by dobré, aby se tento fakt ve veřejném prostoru diferencoval.

Téma udržitelnosti, klimatické změny a dekarbonizace má ve společnosti stále polarizační efekt, ačkoliv se to mírně lepší. Pravděpodobně to souvisí s dědictvím některých politických činitelů a negativní konotace ke Green Dealu. Na jedné prezentaci na univerzitě v Jihlavě jsem dokonce slyšel dotaz, zda skutečně věřím, že za klimatickou změnu může člověk.

Politická reprezentace se tématu spíše bojí, ale je důležité, že máme i politiky, kteří téma podporují. Nicméně podpora by mohla být větší s širším konsenzem. Stále jsme čtvrtí nejhorší v počtu tun emisí na osobu v rámci EU. Energetika, teplárenství a doprava mají na tento výsledek negativní vliv a je pravda, že nám vůči tématu udržitelnosti vznikl historicky obrovský dluh, který už nevyřešíme přešlapováním na místě a diskusemi o jasných faktech. Potřebujeme odvážné politiky, a to i ty komunální, kteří se za zelenou transformaci postaví.

Jsme my Češi v některé z oblastí, které EconTech Hub podporuje, naopak dobří? Mohou se od nás v zahraničí něčím inspirovat?

Z přihlášených startupů do EcoTech sektoru vidíme dominanci v sektoru energetiky a udržitelné výroby. Pravděpodobně to souvisí s potřebou dekarbonizace energetiky a průmyslu, zároveň je to zajímavý trh z pohledu zákazníka. Nejhůře je na tom sektor pracující s ovzduším (například carbon capture) nebo vodou.

Kauzalitu určit neumíme a můžeme se jen domnívat. Obecně lze spíše říct, že se máme co učit v zahraničí než opačně. Což je pro naše startupy a technologické firmy obrovská příležitost, protože aplikační potenciál je skutečně velký.

 

Autorka: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)