Filip Matějka: Zásadní jsou ve vědě velké ambice

Od fyziky, kterou jste studoval na Univerzitě Karlově, jste se dostal k ekonomii. Čím si tento obor získal Vaši pozornost?

Myslím si, že ekonomie je úžasným oborem, který nabízí spoustu možností. Pokud máte pro studium špičkové zázemí, kterým CERGE-EI bezesporu je, můžete přijít s vlastními nápady a inovacemi, jak pomoci v celé řadě oblastí – od pomoci ve veřejném sektoru, ve vlastním podnikání až po výzkumnou činnost. Studium ekonomie tak do budoucna otevírá spoustu dveří.

Ze strany státu by dále bylo skvělé, kdyby se investovalo více do špičkových ekonomů. Tím nemyslím sebe – jsem finančně plně saturován a dostalo se mi výborné podpory –, ale ostatní. Například při projednávání vládních politik se zapojují do procesu dobrovolníci. Ti jsou ochotní se na rok přihlásit a pracovat zdarma, ale déle ne – odvedená práce tak není na úplně špičkové úrovni. Bylo by dobré, kdyby v této souvislosti existoval kvalitní institut s dobře placenými a špičkovými odborníky – stát by po finanční stránce značně ušetřil, když stále rozhoduje o stovkách miliard často bez jakýchkoliv analýz. Dále by zemi pomohlo více schopných absolventů, kteří by po studiu nastoupili do vládních institucí. Realizace těchto změn by ČR velmi pomohla.

V roce 2015 jste obdržel ERC Starting Grant, o pět let později ERC Consolidator Grant a od roku 2021 jste členem expertní skupiny pro podporu žádostí o ERC granty. Jak se podle Vás Česká republika staví k ERC grantům?

Ze strany státu je bezesporu dobré, že prestižním grantům přikládá důležitost a vede je v patrnosti.

Opustit vědu není ostuda

Jaké máte hlavní doporučení pro zájemce o ERC grant?

Cíl žadatele ERC grantu v jakémkoli oboru by měl být zlomový a velmi nápaditý. Jak s tím ale poradit? Pokud se vědci v dlouhodobém časovém horizontu daří, pravděpodobně vycítí, zda má šanci na grant dosáhnout. Pro mě osobně bylo při psaní návrhu klíčové jasně si definovat celkový záměr své práce. Tedy ujasnit si, jaké jsou mé sny v oblasti výzkumu a vědy. Položil jsem si v této souvislosti otázku, co by mě v příštích pěti letech připadalo užitečné a co by mě zároveň vnitřně naplňovalo. Na tři měsíce jsem si dal pauzu ve svém výzkumu a zmíněný čas strávil studiem dané problematiky a přemýšlením o tématu.

Ve vědecké činnosti se často stává, že po čase jedeme na setrvačnost – věnujeme se výzkumu a v průběhu narazíme na další otázky. Těm se věnujeme v dalším výzkumu. Negativním následkem pak může být to, že se věnujeme stále méně a méně důležitým věcem. Pauza – čas na rozmyšlení – tak může být pro smysluplné směřování výzkumu a celkovou vizi klíčová.

Co by měl žadatel dále splňovat a na co by se měl zaměřit?

Druhým, neméně důležitým bodem je zájemcův samotný přístup k vědě. Nesmírně důležité je dlouhodobé směřování, mít ve vědě velké ambice. Zájemce bez tohoto myšlení a vize pak nezachrání kvalitně sepsaná žádost. Zde se dostáváme k obecnému problému. Spousta studentů pokládá za vhodné po dokončení doktorátu setrvat ve vědě dalších třicet let, přestože je výzkum vlastně moc nebaví. Přitom kdyby šli do soukromé sféry, byli by šťastnější a jejich práce by byla užitečnější. Opustit vědu není ostuda. Na tom není nic špatného, mně by nešla spousta jiných činností a sám jsem zažíval období, kdy se mi ve vědě nedařilo. Čekal jsem na nápad, ale ten dlouho nepřicházel.

Jaké hlavní výhody s sebou přináší získání tohoto prestižního grantu? Nabídl Vám tento úspěch nové spolupráce?

Získání ERC grantu mi dalo zejména svobodu a volnost nad věcmi přemýšlet. Již předtím se mi naskytly spolupráce, které jsem si vysnil. Můj advisor Christopher Sims, na jehož teorii racionální nepozornosti jsem navázal, je nositelem Nobelovy ceny. Dále jsem spolupracoval s dalšími lidmi, kteří se bezesporu dočkají podobných úspěchů. Na nedostatek skvělých spolupracovníků si tedy rozhodně nemohu stěžovat. Nemyslím si, že jsem další spolupráce navázal z toho důvodu, že jsem dostal ERC grant. Komise je s prací úspěšného žadatele již obeznámena a ví, že jeho další výzkum má skutečný potenciál.

Narazil jste v souvislosti s ERC granty na případné překážky v administrativním procesu?

Ani v nejmenším. Hned o začátku jsem měl v tomto směru podporu. Pro institut žadatele – který ví, že má uchazeč šanci – je ve vlastním zájmu pomoci zájemci dosáhnout tohoto cíle, a usnadnit mu tak práci. Když jsem podával žádost, sdělil jsem, že se budu zabývat pouze vědeckou částí a s administrativní stránkou nechci strávit ani minutu času. Jednak v tomto směru nejsem expertem a čas dokážu využít smysluplněji, jednak kolegové z administrativy tuto práci zastanou logicky lépe. Právě ze zmíněných důvodů si myslím, že pro vědce není nic horšího, než když se věnuje administrativě. Podpora v tomto směru tak musí být pro vědce maximální.

Jaká jiná podpora, kromě například pomoci ze strany České grantové agentury, by se měla nadějným vědcům poskytnout?

Určitě bych zmínil program na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ERC CZ. Cílem programu je podpora těch žadatelů inovačních projektů, kteří požádali o grant Evropské výzkumné rady, uspěli v obou kolech hodnocení prováděném mezinárodními odbornými panely ERC, ale jejich projekty nemohly být realizovány z důvodu nedostatku evropských finančních prostředků. Tento postup je podle mě skvělý, protože nejen finanční návratnost špičkové vědy pro společnost je obrovská. V tomto případě, kdy skorovítězný a důvěryhodný žadatel odvedl prokazatelně dobrou práci, by byla škoda pro všechny strany, aby daný projekt zůstal nevyužit. Z důvodu absence tržních mechanismů je těžké rozhodnout, komu se vyplatí dát peníze a komu ne. Když celoevropská komise rok na tomto výběru pracovala, tak proč nevyužít jejich závěry. V nedávné době tak vláda schválila prodloužení tohoto programu do roku 2032.

Naši nejnadanější doktorandi odchází na nejprestižnější univerzity

Jak je doktorské studium strukturováno a jaké jsou jeho přednosti?

Doktorský program ekonomie a ekonometrie je vlajkovou lodí pracoviště CERGE-EI. Struktura studia je vytvořena na základě úspěšných programů předních univerzit ve Spojených státech a Evropě. Úvodní dva roky studenti absolvují kurzy na úrovni Masters of Arts, v rámci kterých si osvojí nové metodologie, práci s daty a postupy k vymýšlení nových teorií. Někteří studenti po dvou letech skončí a nacházejí uplatnění jak v komerční, tak ve veřejné sféře. Ti, kteří po těchto dvou letech pokračují, se v dalším úseku programu věnují výzkumu. Velmi často doktorandi v průběhu prvního roku svého výzkumu vyjíždějí na zahraniční stáž – moji studenti například na Princeton University, Harvard University nebo University of California. Stává se také, že nejnadanější doktorandi odcházejí na základě našeho doporučení na nejprestižnější zahraniční univerzity.

Tento přechod na základě osobního doporučení je samozřejmě snadnější, než kdyby žadatel od začátku usiloval o studium na nejprestižnějších univerzitách – je sice hezké, že se zájemce může pyšnit výbornými známkami na české škole, ve světě však tyto výsledky nejsou příliš vypovídající, pokud nedostanou konkrétnější informaci.

Kam odcházejí absolventi po studiu?

Do doktorského programu nastoupí přibližně 30 doktorandů ročně, přičemž 90 % jsou studenti ze zahraničí. Je velká škoda, že nemáme více českých studentů. O české absolventy je velký zájem jak v zahraničí, tak zejména v tuzemsku – jak jsem již zmiňoval, každý rok by se nám hodilo mít pár absolventů na ministerstvu financí, průmyslu, v ČNB a v dalších institucích. Myslím si, že by to zemi velmi prospělo. Časté jsou i odchody do zahraničí – Francie, Dánska či Itálie –, kde za poslední tři roky skončilo asi pět doktorandů. Podle mého odhadu jsou údaje o zakotvení absolventů proměnlivé. Jednoduše se však dá říci, že třetina zůstává v akademické sféře, třetina jde do komerční sféry a třetina odchází do veřejných institucí.

Jakých vlastních výzkumných aktivit si na CERGE-EI nejvíce ceníte?

Většinu jsem dělal se spolupracovníky z jiných zemí, ale zde mě hodně bavila práce na článku pojednávajícím o tom, jak nepozornost lidí ovlivňuje diskriminaci minorit. Na práci jsem se podílel spolu s kolegy Michalem Bauerem, Julií Chytilovou a Vojtěchem Bartošem. Přestože byla oblastí výzkumu ekonomie, proces se podobal fyzikálnímu výzkumu: od vymýšlení teorie, měření – ustanovení matematického modelu – po samotnou aplikaci. Kromě úspěchu nás práce na této studii velmi naplňovala.

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)

Filip Matějka

Filip Matějka (*1980) vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově (MFF), získal magisterský a doktorský titul v oboru aplikované matematiky na Princetonské univerzitě v USA. Od roku 2010 působí jako výzkumný pracovník Národohospodářského ústavu AV ČR. Od roku 2011 je členem akademického sboru CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Působí zde jako docent s trvalým mandátem a od roku 2016 je i členem výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.

V minulosti působil jako výzkumný pracovník v Centre for Economic and Policy Research v Londýně, hostující vědecký pracovník na University of California v Berkeley, byl členem redakční rady Review of Economic Studies a American Economic Review. Obdržel Cenu ministra školství České republiky, cenu American Economic Review Excellence in Refereeing Award, Exeter Prize za nejlepší práci v oblasti experimentální ekonomie a cenu The Neuron Award pro nadějné mladé vědce. V roce 2015 získal jako první český ekonom Starting grant Evropské výzkumné rady ERC. V současnosti je držitelem prestižního ERC Consolidator Grantu „Economics of Inattention“ (2021–2026). Zabývá se zejména makroekonomií, ekonomickou teorií, ekonomií informací a behaviorální ekonomií. Jeho výzkumné práce byly publikovány v předních ekonomických časopisech, včetně Econometrica, Journal of Economic Theory či Review of Economic Studies.