Geniálního Muska bychom na palubě uvítali, říká český vynálezce Jan Procházka

„Někdo to může vnímat tak, že naším konkurentem je Elon Musk, ale já si to nemyslím,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro web oEnergetice Jan Procházka. Doménou baterií HE3DA totiž budou obří úložiště energie, zatímco světoznámý vizionář Elon Musk bude přirozeně silný v mnoha dalších segmentech. Procházka si dokonce myslí, že by se Musk mohl nad konceptem baterie HE3DA vážně zamyslet. Na přímý dotaz odpovídá, že by případnou spolupráci s Muskem rozhodně neodmítal. „Takového geniálního obchodníka bychom na naší palubě velmi uvítali,“ dodává český vynálezce.

Jak chystaná továrna na baterie HE3DA na Karvinsku, tak další plánovaná fabrika ve Spojených státech mají vyrábět obrovské, zhruba půltunové baterie, které jsou primárně určeny pro energetiku a pro provozy, které si potřebují vytvářet vlastní energetická úložiště nebo se chtějí odříznout od distribuční sítě. Jde o baterie s 3D prostorovými – nebo laicky řečeno velmi tlustými – elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů.

Žil jste dvacet let v Americe, dobře znáte tamní prostředí. Jaké jsou podle vás šance, že uspějete právě na americkém trhu?

Myslím, že s naší baterií tam skoro nelze neuspět. Dokud jste ve fázi výzkumu, nevyděláváte žádné peníze, jen musíte investovat. My už jsme ale pokročili s výstavbou závodu na výrobu baterií na Karvinsku. V roce 2019 budeme baterky vyrábět. Tady už budou jasné ekonomické parametry, jasné výrobní náklady, jasné kalkulace. Věřím, že se staneme největším výrobcem lithiových baterií v Evropě. To samozřejmě přitáhne další investory a příznivě ovlivní i náš projekt v Americe. Chceme, aby v okamžiku, kdy se tady začne v novém závodě vyrábět první baterie, už byla certifikovaná také pro americký trh.

V Americe jsou dnes všichni posedlí Elonem Muskem, který už řadu svých projektů včetně baterií dotáhl do pokročilé fáze. Přesto se objevují zprávy, že jeho finanční situace není ideální. Pořád musí shánět další finance…

To souvisí s tím, jak je Musk silně ambiciózní. Stále rozjíždí nové a nové projekty, které potenciálně vytvářejí celé nové segmenty trhu. A Musk nejde do nějakých malých projektů. Láká ho technický pokrok, ukazuje, jak ho docílit. Když se podíváte na každý jeho jednotlivý projekt, vždy zjistíte, že tam ten komerční potenciál je. Jeho aplikovaný výzkum si přitom pochopitelné žádá značné investice. Celkově je ale Musk stokrát komerčně úspěšnější, než by si kdo vůbec mohl pomyslet.

Vás také láká technický pokrok, nebo ne?

Také, ale v menším. Na druhé straně si nemyslím, že by třeba náš projekt baterie HE3DA měl mít menší globální dopad. Naopak, jsem přesvědčený, že potenciální dopad je nejméně na stejné úrovni.

Lákavý americký Západ

Připusťme tedy, že s dobrým produktem v Americe nelze neuspět. Co vás k tomuto názoru vede? Tamní obrovská poptávka po bateriích?

To je jedna věc. Druhou věcí jsou unikátní vlastnosti našich baterií. Vezměte si třeba vyhlídky elektrifikace pouštních dálnic ve státech jako Kalifornie, Nevada, Arizona, vlastně celého amerického Západu. Stavba elektrického vedení tam prakticky není možná. A v současné době má přitom tamní poušť úplně jinou ekonomickou hodnotu než dříve, staví se tam solární farmy. Když máte baterku a solární dobíjení, nemusíte si dělat starosti s infrastrukturou. Lidé dnes často uvažují o tom, že chtějí mít levnou elektřinu. Já ale říkám, že to není to hlavní. Daleko více dnes platíte za distribuci. Třeba v Las Vegas jsme se mohli přesvědčit, že velká kasina typu MGM se snaží z distribuce vymanit. A stojí je to nemalé prostředky.

Je možné, že továrnu nakonec postavíte v jiném americkém státě než v Nevadě?

Může to být i jinde. Necháme si zpracovat nabídky, ale těch států, které přicházejí v úvahu, je omezené množství.

Proč?

V úvahu určitě nepřichází třeba Florida, protože tam je příliš velká vlhkost. To by pak znamenalo velmi vysoké energetické náklady. Nejvhodnější jsou právě státy amerického Západu, které navíc mají ten obrovský tržní potenciál. Dám vám další příklad. Když vezmeme jenom západní část Spojených států, je tam zhruba 14 milionů rančů, které potřebují být tak či onak energeticky nezávislé. Můj kamarád má také velký ranč, na něm solární panely a olověné akumulátory. Potřebuje tyto olověné akumulátory vyměnit za něco spolehlivějšího s podstatně delší živostností. A teď si představte, kolik máte v Americe bank, datových úložišť, nebo nemocnic – těch je nějakých 85 tisíc. Pro nás je to téměř nepředstavitelný trh.

Už několikrát jste mluvil o tom, že nehodláte vstupovat na nějaký existující trh, ale že vytváříte zcela nový trh. Jak to myslíte? Právě Elon Musk vaším konkurentem bude, nebo ne?

Někdo to tak může vnímat, ale já jsem přesvědčen, že tomu tak není. My se v první fázi zaměříme na obří úložiště energie, to bude naše doména. Je pravda, že Elon Musk nedávno dodal jednotku na zálohování energie do Austrálie a chystá další podobné projekty. Přesto si myslím, že naše baterie je pro tento trh vhodnější. Z hlediska její bezpečnosti i ceny. Elon Musk určitě bude silný v dalších oblastech, nejspíš dokáže skvěle vypilovat elektromobilitu, možná také například elektroniku.

Jestli tomu dobře rozumím, chcete vytvořit nový trh pro obří, zhruba půltunové baterie, které jsou primárně určeny pro energetiku a pro provozy, které si potřebují vytvářet vlastní energetická úložiště nebo se chtějí odříznout od distribuce. Je to tak?

Přesně tak. Typický bateriový článek váží něco kolem 40-50 gramů. Ten náš bude skutečně vážit půl tuny. Už bych to ani nenazýval článkem – je to zkrátka takový energoblok, součást stavebnice do velkých úložišť. Ukládání energie v našich bateriích bude mnohem jednodušší. Bude klást menší nároky na software, spolehlivost úložiště se zvýší. Z hlediska kontroly, ovládání a bezpečnosti je úplně něco jiného, když máte v úložišti třeba 150 těchto energobloků namísto milionu malých baterčiček složených dohromady.

Průkopníky jsme Musk i já

Nicméně právě Muskova dodávka velkého úložiště do Austrálie už minimálně vzbudila obrovskou pozornost…

Musk je skutečně průkopník a velký vizionář. Jeho projekty akcelerují další vývoj. A dodávka do Austrálie skvěle ilustruje obrovské možnosti ukládání energie do baterie. Všichni také vidí, že v tomto byznysu je možné vydělat peníze. To ale neznamená, že nemůže přijít ještě lepší ekonomické řešení.

Vy to říkáte tak, jako by vám Musk tím australským projektem de facto otevíral dveře…

Muskův projekt je v každém případě akcelerátorem. Také ale mohu připomenout, že první úložiště energie o výkonu v řádu megawatthodin bylo postavené na mojí technologii, kterou jsem vyvíjel právě během mého působení v Americe na přelomu tisíciletí ve společnosti Altairnano. Takže tam my jsme byli zase mnohem dřív. Tato baterie získala už v roce 2008 certifikát pro zařazení do smart grid jako vyrovnávací jednotka.

To už byla baterie na bázi nanotechnologií, podobně jako HE3DA… Čím se liší HE3DA od baterie, kterou jste vyvíjeli v Americe?

V rámci projektu HE3DA využíváme rychlou difúzi iontů do nanočástic, ale nikoliv proto, abychom vytvořili baterii, kterou za minutu nabijete a za minutu vybijete. Jde nám o změnu celého výrobního postupu. Zvyšujeme tloušťku elektrody, čímž se zbavujeme části separátorů v baterii. Jde o koncept 3D baterie, která se vyznačuje právě větší tloušťkou elektrody.

Vaši bývalí kolegové v Americe už pak tímto směrem nešli?

Ne. Tento nápad je z pozdější doby.

Dočetl jsem se, že vaše původní cíle v rámci projektu HE3DA ale byly jiné než to, k čemu jste nakonec dospěl. Chtěl jste dosáhnout delší výdrže a rychlejšího dobíjení baterií, ale pokud vím, v tom dnes není ta hlavní výhoda vašeho řešení…

Není. Těmi skutečně podstatnými výhodami baterie HE3DA i oproti klasickým lithiovým bateriím jsou o mnoho vyšší bezpečnost a celkově levnější výroba. Tedy nižší investiční i provozní náklady. Nevyužíváme žádné hořlavé materiály. Dnešní baterie jsou pořád velmi drahé, jejich bezpečnost je s otazníkem, v případě velkých úložišť jsou tu obrovské nároky na software. Proto jsme přesvědčeni, že teprve my skutečně otevřeme dveře pro smart grid. To je ten nový trh, o kterém jsem mluvil.

Pokud jde o celkově levnější výrobu, to teprve musí prokázat váš chystaný komerční provoz…

Je to jasné už teď. Oproti výrobě klasických lithiových baterií jsme schopni vyrábět naše baterie na mnohem menší ploše. Naše investiční náklady budou více jak dvacetkrát nižší. A je tu ještě třetí velká výhoda našich baterií, která se týká jejich recyklace. Současné baterie je velmi těžké recyklovat, většinu materiálů v nich recyklovat nelze. Aktivní materiály jsou nalepené na hliníkové nebo měděné fólie a není jednoduché je z nich dostat dolů. V případě baterie HE3DA bude možné recyklovat ze sta procent všechny důležité materiály – lithium, kobalt, nikl, mangan, hliník, měď.

Neměníme chemii, ale konstrukci

Skeptici by mohli namítnout, že budoucnost vůbec nemusí být v lithiových bateriích. Výzkumníci v různých koutech světa pracují na jiných technologiích, vývoj může jít směrem k úplně jinému typu baterií. Toho se neobáváte?

Kostky jsou vrženy a měnit směr není vůbec jednoduché. Nevypadá to, že už by byla na obzoru nějaká jiná technologie. Z našeho pohledu to ale není až tak důležité. My jsme nevyvinuli novou chemii, ale novou konstrukci. Naše řešení spočívá v jednoduché konstrukci spojené s využitím nanomateriálů. Pokud by tedy někdo přišel s převratným řešením, které by se týkalo chemie v bateriích, nám by to vůbec nevadilo. Naopak, mohla by to pro nás být další příležitost. Náš konstrukční koncept jsme totiž demonstrovali na dvaceti běžných materiálech.

Kdyby vám Elon Musk nabídl spolupráci, šli byste do toho?

Jsme zcela otevřeni. Takového geniálního obchodníka bychom na naší palubě velmi uvítali. A jak už jsem naznačoval, nechtěl bych, aby nás Elon Musk vnímal jako konkurenci. Nehodláme se pohybovat na stejném trhu. Doufám ale, že by se Musk jako geniální obchodník mohl podívat na náš koncept a trochu o něm uvažovat. Navíc poptávka po bateriích je dnes v celém světě tak obrovská, že se zde může úspěšně uživit spousta výrobců. A důležité je také ekologické hledisko. Postupem času bude nutné nahradit veškeré olověné baterie.

Potenciální investory do projektu HE3DA může znepokojovat váš spor s čínským podnikatelem Chu Jüan-pinem, kvůli kterému máte obstavené účty…

Znepokojovat je to určitě může. Ten spor je nepříjemný, ale pro nás už fakticky jde o zcela minoritní záležitost – z hlediska celkového objemu investic a velikosti celého projektu. Čínský podnikatel se tvářil, že profinancuje první část výroby. Dnes jsme přesvědčeni, že mu šlo pouze o krádež intelektuálního vlastnictví.

Podnikatel Jiří Grund, který je zakladatelem známé textilky, mi nedávno řekl, že ani spor s čínským partnerem tuto společnost neodradil od dalších aktivit v Číně. Společnost Grund, které se v tomto sporu podařilo uhájit ochrannou známku, teď ale chce být na čínském trhu mnohem opatrnější.

My máme také pořád namířeno do Číny. Tady se v mé kanceláři můžete podívat na potvrzení o našich čtyřech patentech z Číny. Vlastně ani nemůžeme nejít do Číny, je to obrovský trh. Ale vybereme si silného a solidního partnera, tentokrát si uděláme dokonalý průzkum.

Další vynálezy

Baterie není vaším jediným vynálezem. Proslavil jste se mimo jiné chytrými nátěry, také na bázi nanotechnologií. Jak to vypadá s jejich komerčním potenciálem?

Mateřská firma výrobce baterek HE3DA, kterou je společnost Advanced Materials, dnes žije právě z prodeje těchto ochranných samočistících nátěrů. Už máme i 12leté aplikace. Tady také vidím nekonečný trh, s globálním dopadem. Těmito nátěry čistíte vzduch, ale hlavně vám zůstanou čisté fasády domů. A také čisté prostředí uvnitř budov. Někdejší vynález dezinfekce byl fantastický, ale dnes už dezinfekce naráží na své limity. Pořád se vám může stát, že přijdete do nemocnice a chytíte stafylokoka. Nejlepší nemocnice na světě mají podíl nozokomiálních infekcí – tedy takových, jimiž se nakazíte přímo v nemocnici – okolo šesti procent. V České republice se tento podíl pohybuje v průměru kolem třinácti procent.

Už jste mluvil také o tom, že jste se v americké společnosti Altairnano v Nevadě podílel na vynálezu první baterie na bázi nanotechnologií. Ta našla uplatnění v elektrobusech… Jaké jsou její hlavní přednosti?

Jak už jsem řekl, tenkrát nám šlo hlavně o rychlé dobíjení. Autobus musí být za šest minut nabitý na dalších 120 kilometrů. To není triviální úkol, pokud se nemají v autobuse poškozovat kontakty. Bylo nutné využít indukčního nabíjení. Dnes už se tato baterie uplatňuje v masovém měřítku. V Číně vyrábějí tyto baterie pro deset tisíc elektrobusů ročně.

Ve zprávě, kterou jste zveřejnili během vaší letošní účasti na Veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas, jste uvedli, že tyto starší baterie využívají také elektrobusy vyráběné v Plzni…

V menším měřítku tyto baterie využívá na naše doporučení ve svých elektrobusech a trolejbusech také Škoda Transportation. Dodala trolejbusy s těmito bateriemi i do amerického Bostonu.

Těch elektrobusů s bateriemi, které jste vyvinuli v Altairnano, ale asi v Americe jezdí mnohem více?

Nejvíce jich jezdí v Číně. Ale v Americe je jich určitě také dost. Několik stovek jich jezdí v Los Angeles. Také město Reno v Nevadě, v němž jsem dříve pracoval, přechází kompletně na elektrobusy. Svět se mění a když přicházíte s něčím novým, první krůčky bývají nejisté. Myslím, že trend rozvoje elektromobility je úplně jasný. Jezdit elektromobilem ještě pořád znamená dost nepříjemností, mnohdy nebývá snadné najít zásuvku. Ale když sedíte v elektromobilu a díváte se na ostatní auta, jeví se vám jako zastaralá technologie. Pokud jde o naše baterie HE3DA, začínáme s energetickými aplikacemi, ale elektromobilita nás do budoucna samozřejmě láká také.

Spolupráce s Akademií věd

Kdy jste vlastně odešel do Ameriky?

V roce 1987.

Emigroval jste?

Ano, byl jsem čistokrevný emigrant…

Když jste později pracoval pro zmiňovanou společnost Altairnano v Nevadě a zabýval se tím starším výzkumem baterie s rychlým nabíjením, navázal jste spolupráci s českou Akademií věd. Jak se vlastně tato spolupráce zrodila?

Začali jsme s českou Akademií věd spolupracovat v roce 1999. Ve společnosti Altairnano jsme se zabývali výzkumem různých nanomateriálů. Náš management tehdy zjistil, že v České republice jsou nějací odborníci na oxid titaničitý. Vydal jsem se do Prahy a zavolal jsem profesorovi Ladislavu Kavanovi z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd. Byl velmi ochotný. Začali jsme společně zkoumat kompozici lithium titanátu, který se podle profesora jevil jako zajímavý z hlediska jeho zvláštních vlastností. My jsme připravili materiály, které profesor Kavan měřil. Když mi pak telefonoval, že se testovaný materiál nabije za 14 sekund, nespal jsem tři noci. Věděli jsme, že to je revoluce. S Akademií věd jsem pak spolupracoval i po mém návratu do Česka právě na výzkumu spojeném s vývojem baterie HE3DA.

Autor: Jan Žižka

Článek vyšel 19. února 2018 na webu oEnergetice.

Rozhovor zpracoval Jan Žižka, konzultant, publicista a analytik webu oEnergetice. Od devadesátých let působil jako novinář v řadě českých médií, zabýval se především ekonomikou a zahraniční politikou. V posledních letech se zaměřoval na odvětví energetiky – hlavně ekonomické, politické a byznysové souvislosti. Mimo jiné byl reportérem týdeníku EURO a zástupcem šéfredaktora deníku E15.