Rok 2025 patřil mezi tři nejteplejší roky v historii měření, informuje CzechGlobe v přehledu Intersucho. Podle osmi nezávislých globálních teplotních datových sad dosáhla průměrná globální teplota přibližně 1,44 °C nad předindustriální úrovní. Globální emise oxidu uhličitého z fosilních paliv se v roce 2025 zvýšily přibližně o 1,1 % a dosáhly historického maxima. Rok 2025 však zároveň zaznamenal obrat v energetice: výroba elektřiny z uhlí meziročně klesla současně v Číně i Indii, a to poprvé po více než padesáti letech.
Stav klimatu v roce 2025: Mezi třemi nejteplejšími roky a rekordně teplými oceány
Rok 2025 se tak podle různých zdrojů umístil jako druhý nebo třetí nejteplejší rok od začátku systematických pozorování v polovině 19. století.
Zásadním rysem roku 2025 byla rekordní tepelná energie akumulovaná v oceánech. Oceány absorbují více než 90 % přebytečného tepla zachyceného v klimatickém systému v důsledku rostoucích koncentrací skleníkových plynů. Vědecká studie ukazuje, že obsah tepla v oceánech do hloubky 2 000 m dosáhl v roce 2025 rekordní hodnoty, s meziročním nárůstem přibližně 23 zettajoulů nad úroveň z roku 2024, což je zhruba 39násobek veškeré energie vyrobené lidstvem za celý rok.
Asi třetina oceánů byla mezi třemi nejteplejšími oblastmi v historii měření a více než polovina mezi pěti nejteplejšími. Dlouhodobá data zároveň ukazují zřetelné zrychlení akumulace tepla v oceánech po roce 1990. Obsah tepla v oceánech je přitom považován za jeden z nejrobustnějších ukazatelů změny klimatu, protože je méně ovlivněn krátkodobou přirozenou variabilitou než povrchové teploty.
Povrchové teploty: výrazné oteplení pevnin a lokální extrémy
Globální povrchové teploty se v roce 2025 pohybovaly v rozmezí 1,33–1,53 °C nad předindustriální úrovní v závislosti na použité datové sadě. Teploty nad pevninami, kde žije většina světové populace a kde se nejvýrazněji projevují dopady klimatické změny, dosáhly přibližně 2 °C nad předindustriální úrovní, což představuje druhý nejvyšší zaznamenaný rok po roce 2024. Teploty oceánského povrchu byly zhruba 1 °C nad předindustriální úrovní, mírně nižší než rekordní hodnoty z roku 2024 v důsledku slábnoucího jevu El Niño. Od roku 1970 se pevniny oteplují přibližně o 70 % rychleji než oceány a zhruba o 40 % rychleji než globální průměr. Posledních jedenáct let zároveň patří mezi jedenáct nejteplejších let v historii měření.
Ačkoli byl rok 2025 globálně „pouze“ druhým či třetím nejteplejším rokem, v řadě regionů došlo k rekordním teplotám. Oblasti, kde žije přibližně 9 % světové populace (asi 770 milionů lidí), zaznamenaly svůj historicky nejteplejší rok, zejména v částech Asie včetně části Číny.
Na planetě se v roce 2025 nevyskytla žádná oblast, která by zaznamenala rekordně nízké roční teploty.
Skleníkové plyny dosáhly maxim, mořská hladina stoupá a led ubývá
Koncentrace hlavních skleníkových plynů – oxidu uhličitého (CO₂), metanu (CH₄) a oxidu dusného (N₂O) – dosáhly v roce 2025 nových historických maxim. Tyto plyny jsou hlavní příčinou akumulace tepla v klimatickém systému.
Podle souhrnné zprávy Global Carbon Budget 2025 se globální emise oxidu uhličitého z fosilních paliv v roce 2025 zvýšily přibližně o 1,1 % a dosáhly historického maxima. Odhadované emise z fosilních paliv činí 38,1 miliardy tun CO₂.
Přestože v řadě zemí pokračuje dekarbonizace energetických systémů a rozvoj obnovitelných zdrojů, tento pokrok zatím nestačí vykompenzovat rostoucí globální poptávku po energii.
Emise CO₂ spojené se změnami ve využívání půdy, zejména s odlesňováním, jsou v roce 2025 odhadovány na přibližně 4,1 miliardy tun CO₂, což představuje pokles oproti předchozímu roku.
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře má v roce 2025 dosáhnout 425,7 ppm, což je přibližně 52 % nad předindustriální úrovní. Navzdory meziročnímu kolísání emisí koncentrace CO₂ v atmosféře nadále roste, protože emise dlouhodobě převyšují schopnost přírodních systémů uhlík pohlcovat.
S růstem teplot pokračovalo i zrychlování vzestupu hladiny moří, způsobené kombinací tepelné roztažnosti oceánů, tání ledovců a ledových štítů a nadměrným čerpáním podzemních vod. Úbytek hmoty světových ledovců a grónského ledového štítu dosáhl v roce 2025 nových rekordních hodnot a významně přispěl ke zvyšování hladiny oceánů. Grónsko zaznamenalo již 29. po sobě jdoucí rok s celkovou ztrátou ledu.
Rozsah mořského ledu zůstal velmi nízký. Arktický mořský led dosáhl nejnižší zimní maximální rozlohy v historii měření a desáté nejnižší letní minimální rozlohy, zatímco v Antarktidě byla zaznamenána třetí nejnižší minimální rozloha mořského ledu.
Pokračující růst emisí a vliv El Niño
Mimořádné teplo v letech 2023–2025 bylo výsledkem kombinace pokračujícího růstu emisí skleníkových plynů, poklesu emisí ochlazujících aerosolů (zejména oxidu siřičitého), přirozené klimatické variability spojené s jevem El Niño a zvýšené sluneční aktivity. Analýzy ukazují, že přechod od El Niño k La Niña v roce 2025 vysvětluje většinu mírného poklesu teplot oproti roku 2024 a že bez tohoto vlivu by rok 2025 pravděpodobně byl nejteplejším rokem v historii.
Po odeznění silného jevu El Niño v letech 2023–2024, který způsobil výrazné sucho a teplo v mnoha regionech, se v roce 2025 schopnost suchozemských ekosystémů pohlcovat CO₂ obnovila přibližně na úroveň před tímto obdobím. Zpráva však zároveň upozorňuje, že klimatická změna dlouhodobě oslabuje jak suchozemské, tak oceánské uhlíkové pohlcování.
Podle analýzy Global Carbon Budget přibližně 8 % nárůstu koncentrace CO₂ v atmosféře od roku 1960 souvisí přímo s oslabováním přírodních pohlcovačů vlivem klimatické změny. Kombinace oteplování a změn ve využívání krajiny navíc v některých regionech vedla k zásadní změně role ekosystémů: jihovýchodní Asie a rozsáhlé oblasti tropických lesů v Jižní Americe se vlivem klimatické změny a odlesňování posunuly z role pohlcovačů CO₂ do role zdrojů emisí.
Pozorované teploty v roce 2025 zároveň velmi dobře odpovídají středním odhadům klimatických modelů používaných v poslední hodnoticí zprávě IPCC (AR6), což potvrzuje, že aktuální vývoj klimatu je v souladu s projekcemi při pokračujícím růstu emisí.
Přečtěte si také
Čeští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe spustili se svými americkými kolegy z Národního centra pro zmírňování dopadů sucha první globální systém monitoringu a předpovědi výskytu sucha a jeho dopadů. Na webu najdou uživatelé aktuální a podrobné informace o aktuálních epizodách sucha na celém světě a také archiv těchto událostí.
Historický zlom v roce 2025? Pokles výroby elektřiny z uhlí zároveň v Číně i Indii
Rok 2025 však nepřinesl jen negativní zprávy, ale i jednu pozitivní – historicky mimořádný vývoj v globální energetice. Výroba elektřiny z uhlí v roce 2025 meziročně klesla současně v Číně i Indii, a to poprvé po více než padesáti letech.
Podle analýzy Carbon Brief se výroba elektřiny z uhlí snížila v Indii o 3,0 % (57 TWh) a v Číně o 1,6 % (58 TWh). Naposledy byl zaznamenán pokles v obou zemích zároveň v roce 1973, v období globální ropné krize.
Přesto se nadále emise zvyšují ve většině světa. V Číně jsou v roce 2025 projektovány vyšší emise (+0,4 %), avšak s pomalejším tempem růstu než v předchozích letech, zejména díky rychlému rozvoji obnovitelných zdrojů. Indie zaznamenala nárůst emisí o 1,4 %, rovněž pomalejší než v minulosti. Emise vzrostly také ve Spojených státech (+1,9 %) a v Evropské unii (+0,4 %). Japonsko naopak pokračovalo v poklesu emisí (-2,2 %).
Růst emisí z fosilních paliv v roce 2025 je tažen všemi hlavními typy paliv: uhlím (+0,8 %), ropou (+1 %) a zemním plynem (+1,3 %). Emise z mezinárodní letecké dopravy vzrostly o 6,8 % a překročily úrovně před pandemií covid-19, zatímco emise z mezinárodní námořní dopravy zůstaly přibližně stabilní.
Zpráva Global Carbon Budget 2025 konstatuje, že zbývající uhlíkový rozpočet, stanovený na základě klimatických modelů a pozorovaného vztahu mezi kumulativními emisemi CO₂ a globálním oteplením, pro omezení globálního oteplení na 1,5 °C je prakticky vyčerpán. Odhadovaný zbytek rozpočtu činí přibližně 170 miliard tun CO₂, což při současné úrovni emisí odpovídá zhruba čtyřem letům. Bez rychlého a trvalého poklesu globálních emisí bude koncentrace CO₂ v atmosféře i nadále růst, spolu s riziky spojenými s oteplováním klimatu.
Růst čistých zdrojů překonal poptávku po elektřině
Po pesimistických zprávách se pojďme blíže podívat na pozitivní obrat v energetice. Pokles výroby z uhlí v roce 2025 byl umožněn především rekordním růstem výroby elektřiny z nízkoemisních zdrojů, který v obou zemích překonal růst poptávky po elektřině.
V Číně se tak stalo i přes pokračující rychlý růst spotřeby elektřiny, která meziročně vzrostla přibližně o 5 %. V Indii k poklesu přispěla kombinace rekordního rozvoje čistých zdrojů, mírnějšího počasí a zpomalení růstu poptávky. Současný pokles výroby elektřiny z uhlí v obou zemích je považován za signál možného strukturálního obratu. Pokud Čína udrží tempo růstu výroby z čistých zdrojů a Indie naplní své cíle v oblasti obnovitelné energie, mohl by se rok 2025 ukázat jako první rok po vrcholu výroby elektřiny z uhlí.
Čína: rekordní rozvoj solární a větrné energie
V roce 2025 Čína pravděpodobně přidala více než 300 GW solární kapacity a přibližně 100 GW větrné energie, což představuje historicky nejvyšší přírůstky jak pro Čínu, tak pro jakoukoli zemi na světě.
Výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren vzrostla během prvních 11 měsíců roku o 450 TWh, zatímco jaderná energetika přispěla dalším nárůstem o 35 TWh. Celkový růst výroby elektřiny z nefosilních zdrojů tak převýšil meziroční nárůst poptávky po elektřině, který činil přibližně 460 TWh.
Díky tomu spotřeba uhlí v čínském elektroenergetickém sektoru a související emise CO₂ klesají již od začátku roku 2024. Pokles spotřeby uhlí je patrný i mimo sektor výroby elektřiny, zejména v důsledku nižší produkce oceli, cementu a dalších stavebních materiálů.
Indie: rozvoj čistých zdrojů energie a vliv mírnějšího počasí
V Indii byl pokles výroby elektřiny z uhlí v roce 2025 výsledkem několika souběžných faktorů. Klíčovou roli sehrál rychlejší rozvoj čistých zdrojů energie, který se podílel na snížení výroby z uhlí a plynu zhruba o 44 % oproti trendu z let 2019–2024. Dalších 36 % poklesu bylo připsáno mírnějšímu počasí, které snížilo poptávku po chlazení, a přibližně dvacetiprocentní zpomalení dlouhodobého růstu poptávky. Indie v prvních 11 měsících roku 2025 přidala přibližně 35 GW solární energie, 6 GW větrné energie a 3,5 GW vodních elektráren.
Výroba elektřiny z nefosilních zdrojů vzrostla o 71 TWh, zatímco celková výroba elektřiny se zvýšila pouze o 21 TWh, což vedlo k poklesu výroby z uhlí a plynu. Růst čisté výroby však zatím zaostává za průměrným růstem poptávky z předchozích let, což naznačuje, že pro dlouhodobý pokles uhlí bude nutné další zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů.
Přečtěte si také
Je několik ústavů AV ČR, které se nebojí své výstupy ukázat jak veřejnosti, tak i potenciálním komerčním partnerům. Mezi ně patří i Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, který provozuje několik webů s údaji o suchu, požárech, či o klimatické změně. Jejich posledně realizovaný web ClimRisk ocení hlavně ti, kteří potřebují zjistit, jak může jejich investici ohrozit klimatická změna.
Dosáhli jsme vrcholu světových emisí?
Energetické sektory Číny a Indie sehrály klíčovou roli v růstu globálních emisí oxidu uhličitého v uplynulém desetiletí. V oblasti výroby elektřiny se v období 2015–2024 podílely na více než 90 % nárůstu globálních emisí CO₂, přičemž 78 % připadalo na Čínu a 16 % na Indii. Vývoj v těchto dvou zemích je proto zásadní pro dosažení vrcholu globálních emisí. Zpráva zároveň upozorňuje na přetrvávající výzvy.
Obě země nadále rozšiřují instalovanou kapacitu uhelných elektráren, což v krátkodobém horizontu vede k poklesu jejich využití, a tedy k nižší efektivitě těchto investic. Pokud by byly realizovány všechny plánované a povolené projekty, zvýšila by se kapacita uhelných elektráren o 28 % v Číně a o 23 % v Indii, aniž by tomu odpovídal růst výroby z uhlí. To by vedlo k dalšímu poklesu využití těchto elektráren, ke zvýšení fixních nákladů systému a k ekonomickým problémům provozovatelů, které by se mohly promítnout do vyšších nákladů pro spotřebitele a energetický systém jako celek.
Současný pokles výroby elektřiny z uhlí a rekordní růst čistých zdrojů energie v Číně a Indii představují historicky významný moment v globální energetice. Vzhledem k dominantnímu vlivu těchto dvou zemí na globální emise CO₂ v energetice může tento vývoj sehrát klíčovou roli při dosažení vrcholu světových emisí, pokud se současné trendy podaří udržet i v následujících letech.
Zdroj: CzechGlobe
- Autor článku: ne
- Zdroj: CzechGlobe
