Jan Šotola působí v IOCB Tech, dceřinné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která se věnuje transferu technologií. V říjnu vyrazil na veletrh BioJapan, nejvýznamnější biotechnologickou konferenci v Asii. Co na ní představil za české novinky? Třeba i projekt na léčbu Parkinsonovy choroby.
Delegace IOCB Tech na konferenci BioJapan 2024
Letos jste se jako IOCB Tech zúčastnili prestižní konference BioJapan 2024 v Yokohamě. Co pro vás tato akce znamenala a jak hodnotíte její přínos pro český biotechnologický sektor?
BioJapan 2024 je nejvýznamnější biotechnologická konference v Asii, kde se setkávají klíčoví hráči z oblasti biotechnologií, regenerativní medicíny a digitálního zdraví. Pro nás jako IOCB Tech to byla důležitá příležitost, jak zviditelnit některé vybrané medicínské a biotechnologické projekty na globálním trhu a prohloubit mezinárodní spolupráci. Účast na takové konferenci nejen že posiluje naši pozici v oblasti transferu technologií, ale také nám umožňuje prezentovat české inovace před experty z různých zemí. Japonský trh je navíc jedním z největších na světě v oblasti biotechnologií, což z něj činí ideální prostor pro naše projekty.
BioJapan 2024 přilákala více než 20 000 odborníků z 35 zemí, včetně vedoucích biotechnologických společností, výzkumných institucí a vládních představitelů. IOCB Tech se na konferenci představila společně s dalšími významnými českými firmami, jako jsou Bioinova, IQS nano a GCP-Service. Účast českých firem byla podpořena agenturou CzechInvest, která se dlouhodobě zasazuje o rozvoj českých inovací na globálním trhu.
Můžete nám přiblížit, jaké projekty jste na BioJapan prezentovali?
Na konferenci jsme představili několik projektů zaměřených na řešení významných zdravotních výzev, mezi nimi i projekt na léčbu Parkinsonovy choroby. Jde o inovativní přístup využívající inhibici agregace proteinu α-synukleinu, který je klíčovým faktorem při progresi této choroby. Vyvinuli jsme peptid, poměrně krátký řetězec 25 aminokyselin, který specificky blokuje růst amyloidních fibril tohoto proteinu, čímž potenciálně zastavuje postup onemocnění. Velký důraz klademe na intranazální podávání tohoto peptidu, což by pacientům umožnilo snadnou a efektivní samoléčbu.
Jak velký přínos má podle vás tento projekt pro pacienty s Parkinsonovou chorobou? Můžete tuto léčbu více přiblížit?
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje přes 10 milionů lidí po celém světě. Jedním z hlavních mechanismů, kterými nemoc postupuje, je agregace proteinu α-synuklein, který se hromadí v mozkových buňkách a vytváří škodlivé amyloidní fibrily. Tyto fibrily narušují fungování neuronů a vedou k jejich ztrátě, což je důvodem pro typické příznaky Parkinsonovy choroby, jako jsou třes, ztuhlost a problémy s pohybem.
Náš přístup spočívá ve vývoji peptidového inhibitoru, který je speciálně navržen tak, aby zastavil růst těchto fibril. Tento peptid se váže pouze na patologicky nesprávně složený α-synuklein, čímž zabraňuje jeho dalšímu shlukování. To je klíčové, protože inhibice agregace by mohla zpomalit, nebo dokonce zastavit progresi Parkinsonovy choroby, což je zásadní rozdíl oproti současným léčbám, které se zaměřují pouze na zmírnění příznaků.
Další inovativní aspekt našeho výzkumu je způsob podávání tohoto inhibitoru. Peptid jsme navrhli pro intranazální podání, což znamená, že by pacienti mohli lék aplikovat sami prostřednictvím nosního spreje. Tento způsob umožňuje rychlé a efektivní doručení peptidu přímo do mozkových oblastí postižených nemocí, jako je například čichový bulbus a substantia nigra, které hrají klíčovou roli v progresi Parkinsonovy choroby.
Zatím jsme dosáhli velmi slibných výsledků v testech na myších, kde intranazální podání vedlo k úspěšnému proniknutí peptidu do mozku. Z pokusů na háďátku víme, že přítomnost tohoto peptidu v mozku vede k výrazné inhibici tvorby fibril. Náš cíl je vyvinout nosní sprej vhodný pro každodenní používání, který by mohl být snadno aplikovatelný pacienty v domácím prostředí, což by významně zlepšilo kvalitu jejich života.
Jaké další možnosti spolupráce vám BioJapan přinesla?
Jedním z hlavních pilířů BioJapan je networking. Díky partneringovému programu jsme měli příležitost diskutovat o licenčních možnostech a výzkumné spolupráci s klíčovými hráči v oboru. Získali jsme řadu kontaktů, které mohou vést k budoucí spolupráci v oblasti vývoje našich technologií nejen pro Parkinsonovu chorobu, ale i pro další neurodegenerativní nemoci. Tento typ partnerství je pro nás zásadní, jelikož umožňuje rychlejší komercializaci našich projektů a jejich uvedení na globální trh.
Jak vidíte budoucnost českých biotechnologií na globální scéně, zejména s ohledem na zkušenosti z BioJapan?
Česká republika má bohatou historii v oblasti inovací a biotechnologií, což je na globálním trhu stále více zřejmé. Na BioJapan jsme prezentovali naše projekty stejně jako další významné české firmy, což jasně ukazuje, že české společnosti mají co nabídnout nejen v tradičních oblastech, ale i v těch nově vznikajících, jako je například umělá inteligence ve vývoji léčiv nebo regenerativní medicína. Věřím, že díky našemu zapojení na mezinárodní úrovni budeme schopni dále prohlubovat spolupráci a přinášet inovace, které budou mít reálný dopad na zlepšení kvality života pacientů po celém světě.
Mimochodem, Česká republika má v Japonsku velice dobré jméno. Je to nejen zásluhou českých hudebních velikánů Dvořáka, Janáčka, Martinů, ale i Věry Čáslavské a také velmi úspěšných českých pavilonů na světových výstavách v Ósace. Český stánek na BioJapan organizačně zajišťoval CzechInvest/CzechTrade a musím říci, že jejich podpora byla skvělá. Pro Japonce je tradičně velmi důležité zaštítění státní autoritou, významně to zvýší jejich důvěru v produkty a firmy, které se na stánku prezentovaly.
Co plánujete do budoucna, pokud jde o další mezinárodní aktivity IOCB Tech?
Naše cíle do budoucna jsou jasné – chceme nadále posilovat naši přítomnost na globálních trzích a vytvářet nové příležitosti pro transfer špičkových technologií z akademického prostředí do praxe. BioJapan byla v tomto směru důležitá, a již nyní připravujeme účast na dalších významných světových konferencích jako je například listopadová BIO Europe a letní BIO US.
Autor: Vladislava Vojtíšková (VědaVýzkum.cz)
Zdroj: IOCB Tech
Jan Šotola vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a doktorské studium absolvoval v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského Akademie věd v Praze. Působil také jako postdoktorand v Institutu Fritze Habera (Max Planck Society) v Berlíně, Německo. Jan má dlouholeté zkušenosti z průmyslu, pracoval jako manažer TQM, ředitel API Business a nakonec jako ředitel výzkumu a vývoje ve společnosti Zentiva. Po krátkém období poradenské činnosti strávil 2 roky vývojem tablet s inzulinem pro perorální podání. V IOCB Tech pracuje jako projektový manažer od roku 2014.
- Autor článku: ne
- Zdroj: IOCB Tech
