Národní centrum Průmyslu 4.0 (NCP 4.0) má nové vedení a inovovanou strategii. V rozhovoru pro dubnové číslo časopisu Trade News mluví Jaroslav Lískovec o tom, jaké má s platformou, která propojuje průmyslovou a akademickou sféru od podzimu 2017, plány, jakým způsobem lze pomoci českým podnikům při implementaci technologií Průmyslu 4.0 a proč by to vlastně měly dělat.
Od prosince jste novým vedoucím NCP 4.0. O aktivitách centra jsme v TRADE NEWS psali v listopadu 2018, takže se zeptám rovnou: S čím jste do centra přišel vy a čeho chcete na této pozici dosáhnout?
Vždycky mě bavilo být u zrodu nových projektů, rád rozjíždím nové věci. Osobně považuji oblast Průmyslu 4.0 za celospolečensky nesmírně důležitou. Je to veliká příležitost, a to nejenom pro průmysl. V Národním centru Průmyslu 4.0 se prostřednictvím partnerů koncentrují ty nejlepší osobnosti českého průmyslu a rád bych, aby bylo místem, které podpoří celkové zlepšování prostředí pro inovace a které především malým a středním podnikům pomůže se zaváděním principů Průmyslu 4.0. Jsem přesvědčen, že při naplňování vizí centra mohu využít své zkušenosti z veřejné správy i soukromého sektoru.
Spousta zástupců firem pochybuje o tom, že Průmysl 4.0 bude fungovat.
Důležitou roli zde hraje i osvěta. Pro firmy je Průmysl 4.0 stále velkou neznámou s mnoha otazníky. Nevědí, zda se jim investice vrátí a zda to celé není jen jakási akademická bublina. Na příkladech našich partnerů ukazujeme, že Průmysl 4.0 se velmi osvědčuje i v reálném prostředí a že investice do něj se vyplatí. Navíc s masivnějším rozšířením některých technologií klesají i jejich ceny. Díky vědeckému zázemí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC), které se z velké části věnuje aplikovanému výzkumu, řešíme navíc i reálné projekty z praxe, jež firmám pomáhají.
Firmy si otestují vhodné řešení
Jedním z vašich úkolů je propojování akademického prostředí s firmami a jejich společné působení na veřejný sektor. V čem vidíte konkrétní přínosy této synergie?
Vysoké školy, konkrétně CIIRC, VUT a do budoucna i VŠB-TUO, TUL či ZČU, disponují infrastrukturou, takzvanými testbedy. Jedná se o experimentální prostředí pro chytré továrny, kde si firmy mohou ověřit funkčnost a kompatibilitu nových řešení v poloprovozních podmínkách a vyzkoušet si je v interakci s nejmodernějšími dostupnými technologiemi. Klienti za námi přicházejí s reálnými problémy a společně s nimi se snažíme nalézt optimální řešení. Velkou výhodou je, že jsme nezávislí, neboť fungujeme na akademické půdě. Podniky se u nás mohou zorientovat ohledně dostupných řešení a technologií bez vazby na konkrétní výrobce. Naším cílem není prodat konkrétní produkt či službu, ale nalézt optimální řešení.
Za stejně důležitou považuji činnost centra směrem ke státu. Nové vládní strategie Digitální Česko a Inovační strategie ČR do roku 2030 vytvářejí rámec pro to, co bude stát podporovat. A my mu můžeme pomoci definovat některé z aspektů Průmyslu 4.0, které jsou v těchto strategiích obsažené. Současná vláda je velmi vnímavá k digitalizaci a Průmyslu 4.0 a ve svých strategiích tato témata podporuje, což bude přínosné i pro české podniky.
K čemu může být firmám pár vět ve vládní strategii?
Jak jsem už říkal, vládní strategie určují rámec toho, co bude stát podporovat a do čeho bude investovat. Například nové dotační tituly od roku 2020 budou muset být v rámci, který tyto strategie definují. Mnohem více peněz poteče do technologií a inovací, a to nejen ze strany České republiky, ale i ze strany Evropské komise. Je třeba postupně transformovat „výrobní manufaktury“ na moderní konkurenceschopné firmy, a to nejenom v rámci Evropy, ale celosvětově.
Od know-how k dotacím
Co dál především menším a středním podnikům nabízíte?
Jsme průvodcem ve světě Průmyslu 4.0, a to jak pro začínající podniky, tak i pro ty „pokročilé“. Díky našim partnerům máme unikátní know-how, můžeme se účastnit aplikovaného výzkumu. Velmi důležitý je také transfer know-how z akademické do průmyslové sféry a naopak. Každá firma si zde hledá svou oblast působení a motivaci. Pro někoho je to důležité z hlediska PR, chtějí být ve spojení s námi vidět. Pro některé je prioritní výzkum či konkrétní technologické řešení a pro jiné zase školení a odborně zaměřené konference. A pro někoho dalšího právě ty zmiňované dotace.
Kolik máte vlastně partnerů a z jakých odvětví?
Centrum má nyní přes 50 partnerů z různých oblastí. Spojujeme téměř všechny české technické vysoké školy, dále průmyslové firmy, výrobce technologií pro Průmysl 4.0, integrátory a také instituce, které se touto problematikou zabývají. Celé toto uskupení vytváří unikátní prostředí pro rozvoj Průmyslu 4.0, neboť v sobě zahrnuje technologie, vzdělávání, podporu rozvoje testbedů i osvětu. Velmi důležitými partnery jsou pro nás samozřejmě výrobní podniky, které řeší zavádění Průmyslu 4.0 ve svých provozech a využívají k tomu infrastrukturu a know-how, jež centrum má.
Tím jste mě částečně dovedl k otázce, proč by se firmy měly stát partnery centra, co jim to přinese?
Pro střední a malé podniky je to cesta, jak získat ucelené informace o Průmyslu 4.0, kontakty a vyzkoušet nabízená řešení v testbedu. Zároveň se ale mohou zapojit do společných projektů s vysokými školami, a účastnit se tím kolaborativního výzkumu. Funguje to tak, že průmyslové firmy ověří řešení v praxi, a přes svoje use casy tak mají podíl na výsledcích výzkumu. Každá firma si může prostřednictvím centra najít to, co potřebuje a co jí vyhovuje, a čerpat právě ty výhody, které pro ni mají smysl.
Jaký je podle vás největší důvod k digitalizaci českého průmyslu?
Podívejme se na to z jiného úhlu. Za posledních sto let prodělalo lidstvo obrovský rozvoj. Jedním z důvodů, proč se tak stalo, byla průmyslová revoluce. Skutečný skok přišel až ve chvíli, kdy člověk získal více volného času na úkor manuální práce. Najednou měl čas být kreativní, a tak začal rozvíjet nápady, vymýšlet nové výrobky a služby. Stejně tak je tomu i dneska. Umělá inteligence může lidstvo ohromně posunout.
Kde tedy vidíte český průmysl, dejme tomu, za deset let?
Zavádění Průmyslu 4.0 je časově, investičně i logisticky náročný projekt. Neočekáváme, že za deset let budou všechny firmy plně digitalizované, ale bylo by dobré, aby zde prvky Průmyslu 4.0 zdomácněly a aby už všechny firmy věděly, o čem se mluví. Zatím je to bohužel pro spoustu firem jenom takové módní slovo, pod kterým si neumí představit nic moc konkrétního. Přál bych si, aby naše centrum nejenom přispělo k šíření těchto vizí, ale aby vždy bylo tím, kdo je pohání a podporuje.
Autorka: Jana Jenšíková
Zdroj: Trade News 2/2019
Foto: Archiv CIIRC ČVUT
Jaroslav Lískovec je od prosince 2018 vedoucím Národního centra Průmyslu 4.0, které funguje v rámci Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Předtím působil jako ředitel sekce Strategie ve státním podniku Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT), který pomáhal založit pro Ministerstvo vnitra. Působil v CzechInvestu v oblasti přípravy a budování průmyslových zón a také jako poradce pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a později Ministerstvo vnitra v oblasti budování infrastruktury pro vysokorychlostní internet pro potřeby digitalizace, eGovernmentu a Průmyslu 4.0.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Trade News