S Jiřím Krechlem, vedoucím Oddělení podpory výzkumu, vývoje a inovací státní agentury CzechInvest, o inovacích a jejich podpoře, o konceptu Průmysl 4.0 a českých příležitostech.
Inovuje Česká republika dostatečně? Dává k tomu stát českým podnikům dobré podmínky?
Stát poskytuje inovujícím subjektům podporu nejrůznějšími formami, ať už to jsou přímé dotace, nebo daňové odpočty. Otázkou ovšem je, zda jsou veřejné prostředky vynakládány efektivně a účelně, zda jsou výsledky výzkumu skutečně uplatněny v praxi s viditelným přínosem pro společnost. V Česku je také neobvyklá velká koncentrace nadnárodních firem a jejich inovační aktivity jsou stimulovány nebo přímo řízeny zahraničními mateřskými firmami. Pozitivní je, že české dceřiné firmy v tomto ohledu získávají čím dál tím větší autonomii a nejsou výjimečné případy, kdy se stávají inovačním hubem pro celý koncern. Bylo by skvělé, kdyby větší rychlostí přibývaly firmy, kterým obvykle říkáme endogenní, tedy takové národní subjekty, které rozhodují samy o své budoucnosti, mají ambice růst a vstupovat na zahraniční trhy, vytvářet produkty s vysokou přidanou hodnotou, a hlavně tuto přidanou hodnotu ponechat v České republice. Motivace takové firmy vytvářet anebo stávající společnosti vymanit z relativně pohodlné pozice spolehlivého, ale závislého subdodavatele ve větší míře ještě chybí.
O co konkrétně se v CzechInvestu z hlediska inovací staráte?
V CzechInvestu především vycházíme z robustního informačního zázemí, kdy systematicky integrujeme prakticky všechna dostupná data o národních projektech výzkumu, jejich výsledcích a aktérech, publikačních aktivitách a zapojení do projektů mezinárodní spolupráce. Jedná se o několik milionů údajů, které mají obrovskou vypovídací schopnost. Poskytujeme informační podporu investičním projektům a dalším tazatelům, vytváříme vlastní katalog inovativních institucí, pořádáme národní semináře na aktuální témata, jako jsou Průmysl 4.0, Smart Region a kybernetická bezpečnost, organizujeme incomingové mise v České republice a Technologické mise našich inovátorů v zahraničí. Vytváříme a neustále aktualizujeme vlastní web czech-research.com v angličtině. Díky účasti v četných komisích a radách na národní i evropské úrovni pěstujeme silnou síť osobních kontaktů. Naší strategií je koncentrace na endogenní firmy, spolupráce s institucemi podporujícími především malé a střední podniky, jako jsou například Technologická agentura ČR, Jihomoravské inovační centrum, Středočeské inovační centrum či Moravsko-slezské inovační centrum, dále sledování a katalogizace témat pro budoucí vývoj, propagace nových konceptů výzkumu, vývoje a inovací v aplikační sféře a v neposlední řadě internacionalizace výzkumu, vývoje a inovací.
Jak na český inovační a výzkumně-vývojový potenciál nahlíží zahraniční vědci? A jak zahraniční firmy, které v Česku mají své aktivity nebo se je chystají zde zahájit?
Česká republika je na tom v oblasti výzkumu a inovací relativně dobře, nezanedbatelná část evropských strukturálních a investičních fondů byla využita pro budování, případně rekonstrukce výzkumných infrastruktur. V mnoha případech disponujeme vybavením, které nám ve vyspělých zemích mohou závidět a které nám pomohlo vymanit se ze zaostalosti nahromaděné v minulých desetiletích. Zahraniční vědci na výzkumný potenciál České republiky pohlížejí velmi racionálně, dokážou rozpoznat kvalitu a excelenci a dát svůj respekt najevo. Neohlížejí se přitom na formální znaky národního hodnocení, které mnohdy upřednostňují sběr bodů vedoucí k finanční podpoře před kvalitou. Obecně je v zahraničí oceňována česká flexibilita a schopnost improvizace, což samozřejmě platí i pro cizí firmy, které zde mají své aktivity nebo se k nim chystají. Ty zase brzdí již velmi citelný nedostatek kvalifikovaných odborníků, zejména v technických disciplínách.
Je Česko připraveno na nastupující trendy Průmyslu 4.0? Jaké změny české firmy čekají a zvládnou je?
Jde o zásadně nový technologický trend zasahující už nejen produktivní ekonomiku, ale společnost jako takovou. Počet firem, které s těmito novými technologiemi pracují nebo se na jejich zavedení připravují, postupně narůstá. Nicméně ve srovnání s vyspělými regiony v této oblasti dost zaostáváme. Průmysl 4.0 předpokládá nutnost větší synergie akademické sféry, velkých, středních a malých podniků, výrobců i uživatelů automatizačních a informatických technologií. Více než kdykoliv předtím – a to zejména díky velkým investičním nákladům při zavádění principů Průmyslu 4.0, rychlosti technologických změn a standardizaci – je třeba vzájemně propojovat všechny aktéry ovlivňující výrobní sféru.
Autorka: Petra Menclová, CzechInvest
Zdroj: časopis Komora, Měsíčník Hospodářské komory ČR
Jiří Krechl vystudoval organickou chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde později působil i jako docent. V součanosti je vedoucím Oddělení podpory výzkumu a vývoje Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a v letech 1996 – 2007 byl ředitelem pro výzkum a vývoj ve společnosti SpeChem spol., s.r.o. Angažuje se také v řadě výzkumně-vývojových programů a působí ve správních a dozorčích orgánech četných výzkumných organizací a v Inženýrské akademii. V agentuře CzechInvest působí přes deset let.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Hospodářská komora ČR
