Odpadní vody ze zdravotnických zařízení obsahují vysoké koncentrace farmaceutických látek a metabolitů, které negativně ovlivňují životní prostředí a lidské zdraví. Jak z vody odstranit tyto nebezpečné látky? O možném technologickém řešení tohoto problému hovořil Karel Havlíček z Oddělení technologie životního prostředí CXI TUL.
O jaký „výzkum” jde?
Budu se společně s kolegy z oddělení zabývat vývojem pokročilé technologie pro čištění odpadních vod produkovaných zdravotnickými zařízeními. To jsou takové odpadní vody, ve kterých je přítomno značné množství farmaceutických látek a různých metabolitů. Hlavním cílem je tyto nebezpečné látky, které mají negativní dopad na ekosystémy a zdraví lidí, odstranit a zabránit tak jejich vstupu do životního prostředí.
Na čem přesně budete ve vývoji pracovat?
Chceme sestavit a ověřit technologii založenou na kombinaci tradičních a moderních metod čištění vod, která zajistí účinnou separaci vybraných mikropolutantů (především farmak) z odpadních vod, které jsou produkované nemocnicemi a dalšími zdravotnickými zařízeními. Jednoduše řečeno: chceme v maximální možné míře snížit koncentraci léčiv, která jsou v odpadní vodě přítomna, aby se dále nemohla dostávat do různých složek životního prostředí a odtud dále i řadou transportních cest do lidského organismu. Nechceme přece nedobrovolně „léčit“ zdravé jedince a zvyšovat rezistenci různých mikroorganismů vůči dosud účinným farmaceutickým látkám.
Kdo s tebou spolupracuje? Můžeš jmenovat klíčové lidi v týmu?
V mém týmu nesmí chybět osoby, které mají dlouholeté zkušenosti a odborné znalosti v oblasti čištění odpadních vod. Lukáš Dvořák (vedoucí oddělení OTŽP) a Tomáš Lederer se podílejí na řešení projektu především skrze poskytování velmi cenných znalostí a odborných rad, a také skrze koordinaci výzkumně-vývojových aktivit. Dále jsou do projektu zapojeni výzkumní pracovníci a laboranti, bez kterých by nebylo možné zajistit rozsáhlé laboratorní a pilotní práce na projektu. Tým OTŽP je velmi kvalitní a vážím si ochotného a poctivého přístupu.
Projekt je společným úsilím Technické univerzity v Liberci (TUL, CXI) a firmy PRO-AQUA CZ. Za firmu musím vyzdvihnout především Libora Nováka, který je dalším řešitelem v projektu a bez jeho dlouholetých a hlubokých odborných znalostí by nebylo možné projekt řešit v naplánovaném rozsahu.
Jak plánuješ průběh tohoto projektu?
Průběh projektu je rozdělen do tří fází. Stručně řečeno: nejprve provedeme výběr materiálů a metod pro přípravu katalyzátorů, analýzu kontaminantů na různých čistírnách odpadních vod, testování různých sorbentů a nosičů biomasy. Poté budou následovat nejrůznější laboratorní testy a vytvoření funkčního systému pro čištění odpadní vody od farmaceutických látek. Ve třetí fázi budou probíhat pilotní testy na vybrané čistírně odpadních vod a optimalizace technologie. Vše by mělo být završeno dosažením výstupů projektu (především funkční technologie), která bude připravena pro reálné využívání.
Na čem jsi už s týmem a partnery od zahájení projektu pracoval?
Od zahájení projektu tým pracoval na výběru materiálů a metod pro přípravu katalyzátorů, na analýze mikropolutantů na vybraných ČOV, testování sorbentů a volbě nosičů biomasy. Vytvořili jsme návrhy, jak bude kompletní technologie „vypadat“ a jak budeme testovat různé čistírny odpadních vod. Projekt je teprve v začátcích, ale doufám, že vše směřuje správným směrem.
Jaké jsou tvé osobní výzkumné ambice?
Opravdu velmi rád bych připravil technologii, která bude účinně odstraňovat farmaka z odpadních vod. Já i mnoho dalších si uvědomujeme problém, který do budoucna nastane, pokud se situace ohledně transportu farmak do životního prostředí nezlepší. EU řeší novou směrnici, která upravuje limity těchto látek v odpadních vodách a je potřeba přinést nové technologie, které budou schopné zajistit plnění těchto limitů.
Když se nebudu omezovat pouze na projekt ELEM, tak mé výzkumné ambice jsou jasně dané. Já nejsem „jen“ vědec a výzkumník, snažím se působit a pomáhat i v komerční (aplikační) sféře. A proto veškeré výzkumné aktivity musí směřovat k tomu, aby výsledky byly aplikovatelné a reálně pomáhaly společnosti a naší planetě. Výzkum musí dávat smysl a toho se držím!
Co je pro tebe ve tvé práci nejdůležitější?
Úplně nejdůležitější jsou lidé, se kterými spolupracuji – kolegové i přátelé. Uvědomuji si, že bez nich bych to nešlo. Další důležitá věc je zmíněná v předchozí otázce (výzkum musí dávat smysl!) a dále je důležitá schopnost se přizpůsobit – lidem, aktuální situaci a samozřejmě potřebám společnosti.
Zdroj: CXI TUL
Karel Havlíček vystudoval doktorský program na Technické univerzitě v Liberci se zaměřením na nanotechnologie a biotechnologie. Má za sebou řadu zkušeností s přípravou a řízením výzkumných projektů, realizací vědecko-výzkumných aktivit a publikační činností. Mezi jeho další odbornosti spadá auditování laboratoří, řízení kvality, komunikace s odbornou veřejností, navazování kontaktů mezi firmami a akademickou sférou a PR aktivity.
V současné době pracuje jako výzkumník na Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL), dále pracuje pro klastr Nanoprogress, z.s. a v roce 2022 spoluzaložil společnost BioM3D Technologies, s.r.o. zabývající se 3D tiskem pro zdravotnictví. Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace Libereckého kraje (RVVI LK) a expertním členem CzWA (Asociace pro vodu ČR). Ve svém volném čase se věnuje sportu a poznávání blízkých i vzdálených koutů naší planety.
- Autor článku: ne
- Zdroj: CXI Technické univerzity v Liberci
