Ve dvou se to lépe táhne. To je motto projektu Kataríny Šlosárové z Fakulty chemické VUT, který uspěl v soutěži Brno Ph.D. Talent. Hlavními hrdiny projektu jsou termofilní bakterie, které umí produkovat bioplasty.
Proč jste se rozhodla přihlásit do soutěže Brno Ph.D. Talent?
Myslím si, že pro každého začínajícího doktoranda je to skvělá příležitost. Upřímně se podivuji každému, kdo na doktorát nastoupí a do soutěže se nepřihlásí. Přece jen, kdo to ani nezkusí, ten nemůže vyhrát! Je super, že Brno něco takového nabízí a výhra je velkou motivací.
Co přihlášení do soutěže obnáší?
Abyste se do soutěže mohli přihlásit, musíte být začínající student doktorského studia na jedné ze tří největších brněnských univerzit. Je potřeba napsat 12stránkový dokument, který se týká vaší budoucí práce v průběhu studia. Ve většině případů se tento plán prolíná s tématem dizertační práce, a protože se soutěžní dokument odevzdává každoročně přibližně v půlce září, už po nastoupení na studium byste měli mít jasné cíle a motivaci prokonzultované s vaším školitelem. Kromě výše zmíněného pracovního plánu a jeho cílů obsahuje také stručné teoretické východisko, představení kandidáta s životopisem a také představení celého spolupracujícího týmu se zaměřením na školitele.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé části dokumentu jsou samostatně bodovány a o postupu často rozhoduje jeden bod, řekla bych, že studenti, kteří se podíleli a podílejí na různých aktivitách nebo projektech navíc, mohou mít navzdory tématu výhodu. Například zahraniční stáž, kterou jsem v části věnované představení uchazeče také zúročila, neboť jsem absolvovala semestrální stáž v Norsku.
Čemu se váš projekt věnuje?
Motto práce je inspirováno českým příslovím, v originále: Ve dvou se to lépe táhne. Hlavními hrdiny mého projektu jsou termofilní bakterie Aneurinibacillus sp. a Caldimonas thermodepolymerans. Obě jsou schopny produkovat materiály podobné plastům - polyhydroxyalkanoáty (PHA), které lze stručně nazvat bioplasty. Bakterie jsou sice velmi zajímavé a perspektivní, ale zároveň nevynikají specifickou vlastností, pokud jde o jejich produkci. Nikdo není dokonalý (smích). Naší vizí je propojit tyto dva světy, zejména v oblasti molekulární biologie a genetiky.
K čemu zjištění povedou?
Popsaným způsobem bychom vytvořili dokonalou kombinaci dvou mikroorganismů, jejichž produkce PHA by mohla být zavedena do průmyslové sféry, a konkurovat tak petrochemickým plastům nebo se připojit k velmi žádanému oboru biomedicíny. Hlavním problémem PHA je jejich vysoká cena ve srovnání s běžnými petrochemickými plasty.
Co vám úspěch v soutěži přinesl?
Když jsem si přečetla své jméno na seznamu vítězů, potvrdilo se mi, že moje motivace a odhodlání nejsou jednostranné a že dokázaly zaujmout i odborníky. Samozřejmě až poté, co jsem z toho byla překvapená a potěšená. Získání ceny mě utvrdilo v tom, že jsem na doktorátu správně a že to, co dělám, má smysl.
Byly nějaké překážky, kterým jste musela čelit? Jak jste je překonala?
Pro mě osobně byla jednou z nich právě skutečnost, že na začátku studia musíte prokázat své znalosti předmětu ještě předtím, než na něm začnete pracovat. Vnímala jsem to o to více, protože jsem přímo nepokračovala ve výzkumu, kterému jsem se věnovala ve své diplomové práci. Bylo třeba v poměrně krátké době zaujmout porotu a přesvědčit ji, že právě já jsem ten brněnský talent (smích). Celá soutěž probíhá v angličtině, stres musel jít stranou a pohotové sebevědomé odpovědi byly nutností.
Přestože jsem celé dny trávila učením a mé myšlenky se celé týdny točily jen kolem prezentace mého projektu, říkala jsem si, že nemám co ztratit a mohu jen získat. A musím přiznat, že bez podpory mého přítele by to bylo mnohem těžší, protože já jsem stresař.
Jaké vidíte možnosti využití svého výzkumu pro Brno a zdejší obyvatele?
Výzkum je poměrně složitý a pravděpodobně nemůže být zaměřen konkrétně na Brno a jeho obyvatele, ale pokud by se naplnila hlavní myšlenka práce a výroba PHA byla ekonomicky zvýhodněna a zavedena do průmyslu, využití bioplastů by výrazně pomohlo ekologii naší planety, neboť znečištění plasty je stále větším problémem. Výzkum má tedy smysl pro nás všechny, včetně obyvatel Brna.
Co je na studiu v Brně nejlepší?
Přestože nejsem rodilá Brňačka a vybrala jsem si univerzitu daleko od svého rodiště, hodiny strávené ve vlaku rozhodně stály a stojí za to. Své volby vysoké školy s městem pro studium rozhodně nelituji. Brno nabízí vše v jednom. Kvalitní vysoké školy, kulturní možnosti, gastronomické zážitky, skvělou atmosféru, prostor pro sport a tak dále. Ne nadarmo je Brno městem studentů, právě oni mu dávají mladistvý a svěží nádech, který mu ostatní města mohou jen tiše závidět.
Čemu se věnujete ve volném čase, když si potřebujete od výzkumu odpočinout?
Velmi ráda trávím čas se svou rodinou, a protože jsem od všech dost daleko, trávím hodně volného času cestováním za nimi (smích). Jinak ráda odpočívám při vaření, neodpočívám při hraní badmintonu, na dálku sleduji v televizi nejrůznější sporty a jakmile vyjde slunce a oteplí se, dobíjím energii.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Ráda bych úspěšně dokončila doktorát (smích). Během doktorátu určitě plánuji absolvovat zahraniční stáž, protože ta předchozí měla jen samá pozitiva. Těmito dvěma plány jsem si jistá a jakékoliv další odpovědi by byly asi příliš teoretické, spíše se nechávám unášet životem a nechám se také překvapit, co dalšího přinese. Příležitosti si najdou ty, kteří jsou jim otevření, a pro mě to zatím stoprocentně platí.
Foto: Dana Byrtusová
Zdroj: Vysoké technické učení v Brně
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
