Kristina Kovařčíková: Podpora pokročilých materiálů a technologií je pro Česko klíčová

Co si má laik představit pod pojmem pokročilé materiály a technologie? A proč je jejich podpora v současném světě tak zásadní?

Tento pojem zahrnuje materiály a technologie s novými a vylepšenými vlastnostmi, které se používají v medicíně (diagnostika a léčba rakoviny, implantáty, tkáňové inženýrství), elektronice (lehčí a odolnější zařízení), energetice (solární panely, baterie), dopravě (lehčí letadla, auta a lodě) a dalších oblastech. Jedná se např. o nanomateriály, biomateriály, kompozitní materiály nebo 3D tisk.

Tyto oblasti hrají klíčovou roli v technologickém pokroku a inovacích, umožňují vývoj nových produktů a služeb, které zlepšují náš život. Pochopení principů a příkladů využití pokročilých materiálů a technologií je důležité i pro laiky, aby se aktivně podíleli na diskuzích o technologickém pokroku a inovacích. Oblast je klíčová pro celé Česko, aby bylo schopno udržet konkurenceschopný průmysl.

Před zhruba 50 lety jsme byli významným dodavatelem průmyslového zařízení pro rozvinuté i rozvojové země. Vynikali jsme v dodávkách textilních strojů, kovoobráběcích strojů, zařízení pro ropný průmysl, cukrovary, cementárny a další.

Během 70. a 80. let minulého století jsme však zanedbali inovace a ztratili trhy v rozvinutých zemích. Rozvojové země se navíc naučily tyto stroje vyrábět samy a s ohledem na mnohem nižší mzdy nám dokáží efektivně konkurovat. Proto je nezbytné, abychom se posunuli na vyšší úroveň a zaměřili se na pokročilé materiály a technologie, které nám pomohou znovu získat konkurenceschopnost na globálním trhu.

Pod taktovkou CzechInvestu probíhá technologická inkubace. Kolik startupů je do ní zapojeno a kolik má agentura na tento projekt alokováno peněz?

Konkrétně pro ATM (Advanced Tech & Materials) proběhla teprve první výzva. Věříme, že větší hmatatelné úspěchy teprve přijdou. ATM Hub byl spuštěn v září 2023, takže je logické, že počet zapojených startupů je zatím nižší, než u ostatních HUBů (o některých už portál Vědavýzkum.cz psal zde, zde a zde, pozn. red.).

Do třetí výzvy Technologické inkubace, která je zároveň první výzvou pro ATM sektor, se přihlásilo 12 startupů. Nízký počet uchazečů může souviset jednak s krátkou dobou fungování ATM HUBu, ale také s nízkým povědomím mezi startupy o možnostech deep tech řešení. Mnoho startupů si neuvědomuje, jaké technologické zázemí a unikátní příležitosti jim centra, jako je například špičkové laserové centrum ELI ERIC v Dolních Břežanech s nejvýkonnějším laserem na světě, mohou nabídnout a pokud ano, tak zde hrají roli finance, které může poskytnout na vývoj produktu právě Technologická inkubace. Jedním z relativně ambiciózních cílů AMT HUBu je tak odstranit bariéry mezi vědeckou obcí, korporacemi a startupy.

Na realizaci celého projektu Technologické inkubace má agentura CzechInvest 857 milionů korun. Z této částky jsou více než dvě třetiny určeny na podporu začínajících startupů, zbytek je na systémové zabezpečení projektu, které kromě nezbytného projektového týmu zahrnuje například různé typy eventů, incoming expertů nebo podpůrné projektové nástroje.

Věříme, že s rostoucím povědomím o ATM Hubu a jeho možnostech se počet zapojených startupů v budoucnu zvýší. Program má velký potenciál podpořit inovace v oblasti deep tech a přispět k rozvoji českého průmyslu.

Jaké konkrétní technologie či materiálový vývoj podporujete?

ATM HUB má ambici stát se katalyzátorem pro budoucnost plnou inovací. Nejenže podporuje startupy zaměřující se na vývoj materiálů s výjimečnými vlastnostmi, jako je vysoká pevnost, odolnost proti korozi a recyklovatelnost, ale zaměřuje se i na jejich využití v infrastruktuře a stavebnictví pro zefektivnění procesů a snížení dopadu na životní prostředí.

HUB se dále soustředí na oblast robotiky, kde podporuje vývoj pokročilých funkcí u robotických systémů, například strojové učení, analýzu dat a autonomní rozhodování. Nové materiály v robotice pak zvyšují nosnost, odolnost a energetickou efektivitu robotů.

Mikroelektronika je další oblastí podpory ATM HUBu. Zde se zaměřuje na inovativní technologie výroby elektroniky, včetně miniaturizace, zdokonalování polovodičů, senzorů a displejů. Současně podporuje vývoj mikrosystémů s integrovanými senzory pro široké spektrum aplikací.

Bezpečnost dat a komunikace je zásadní oblastí současnosti, a proto podporujeme implementaci kvantových a post-kvantových principů pro zvýšení odolnosti proti kybernetickým útokům. Patří sem i kvantové sítě pro bezpečný přenos dat a vývoj nástrojů pro nerozluštitelné zabezpečené komunikační kanály. Ať už se jedná o kvantové sítě nebo integraci kvantových technologií do IT aplikací, infrastruktury, internetu věcí (IoT), telekomunikací či cloudových služeb.

Rychlý a spolehlivý přenos dat je základním kamenem dnešního světa. Proto HUB podporuje vývoj moderních optických technologií včetně optických vláken, čipů a laserů. Současně podporuje integraci fotonických systémů do různých aplikací v medicíně, průmyslu, telekomunikacích a základním výzkumu.

A to není všechno – ATM HUB podporuje i základní výzkum v oblasti částicové a jaderné fyziky.

Daří se startupům z tohoto oboru v oblasti transferu svých technologií do praxe, ke komerčnímu využití?

Ano, například studentský startup Nuledo dodal mlžné komory do Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN.

Ze zahraničí je známý případ grafenu objeveného před více než 20 lety v Anglii, pro komercializaci tohoto nového materiálu (jednoho z nejpevnějších na světě) vznikly v Anglii dva startupy (jeden byl nedávno koupen větší firmou).

Mají vámi podporované (inkubované) startupy větší možnost – díky spolupráci s vámi – realizace svého projektu v zahraničí? Případně větší možnost sehnat zahraničního investora či partnera?

Zcela určitě. Budou mít totiž opět možnost strávit 2–3 měsíce v jednom ze zahraničních akcelerátorů, například v Silicon Valley, Tokiu nebo Londýně, aby si mohly najít potenciální partnery, zákazníky a investory. Podobné programy jsme realizovali v letech 2011–2022 a řada startupů, které jimi prošly, patří dnes mezi úspěšné firmy, např. Legito, Keboola nebo Manta. Součástí programu jsou i schůzky se zahraničními fondy rizikového kapitálu.

Za klíčový milník v naší činnosti považuji partnerství s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), které navazuje na původní program CERN BIC. Nový program CERN Venture Connect otevírá startupům dveře k revolučním technologiím a propojuje je s investory a mentory ze všech členských států. V případě přijetí do programu startup získá preferenční licenční práva na technologie CERN a přístup ke kontaktům z inovační infrastruktury a Venture Connect (VC) fondů. Spolupráci s CERN jsme iniciovali ve spolupráci s MŠMT, které je gestorem za spolupráci ČR s CERN.

Jak takový program funguje?

Startup, který splňuje podmínky, kontaktuje agenturu CzechInvest. My ho propojíme s kontaktní osobou a ta s ním projde všechny potřebné náležitosti. V případě přijetí mu bude nabídnuta technologie a propojení na VC fondy, inkubátory a mentory.

Na spolupráci s CERN jsme hrdí a věříme, že pomůže překonat bariéry v oblasti deep tech startupů. Na podzim roku 2024 plánujeme uspořádat společně s dalšími partnery akci s pracovním názvem „CERN day“, která má za cíl ukázat, že podnikání v tomto oboru není tak složité, jak se může zdát. Doufáme, že nás při této příležitosti poctí svou návštěvou i zástupci z CERN.

ČR byla významným hráčem v oblasti nanotechnologií – platí to ještě? Jsou i jiné oblasti, o kterých to lze říci?

O nanovláknech se už nehovoří tolik jako v minulosti, ale know-how si stále udržujeme. Jinak jsme v přepočtu na obyvatele druhým největším vývozcem počítačů nebo elektrických strojů v EU, třetím největším vývozcem telekomunikačního zařízení, a pátým největším vývozcem zbraní. Jsme také významným výrobcem a vývozcem například gramofonových desek nebo vzduchovek. 

Která z podporovaných oblastí má u nás potenciál růstu a kde se nám naopak zatím nedaří?

Mívali jsme významné postavení ve výrobě zařízení pro jaderné elektrárny, ale protože se zde dlouho žádná nestavěla, tak v sektoru došlo ke stagnaci. To by měla změnit plánovaná výstavba nových jaderných reaktorů a také se toho hodně děje v oblasti vývoje malých modulárních reaktorů.

Další slibnou oblastí je výroba zařízení pro výzkum – již nyní se více než třetina elektronových mikroskopů na světě vyrábí v ČR (v Brně – 3 firmy), dále se v ČR vyrábí například vakuové vývěvy, optické přístroje, nebo luminiscenční materiály. U všech těchto se dá očekávat nárůst v souvislosti s rozvojem polovodičového průmyslu v Evropě a všeobecně v souvislosti s rozšiřováním výzkumu.

V některých oblastech ČR teprve začíná, například v kvantovém počítání není dosud v ČR žádná firma, pouze akademický výzkum na univerzitách. Ale třeba v dohledné době vznikne nějaký startup nebo spin-off.

 

Autorka: Martina Kurfirstová (Vědavýzkum.cz)