Co si má laik představit pod kreativním průmyslem?
Kreativní průmysly jsou všelijaké oblasti ekonomiky, kde se nachází – jak název napovídá – kreativita. Pro zjednodušení či zúžení se nejčastěji uvádí např. videoherní průmysl, hudební průmysl, audiovize, marketing (reklama), design v celé své šíři (produktový, průmyslový, grafický, módní) atd. Není to ale konečný výčet – malíř prodává své obrazy, divadelník řeší prodej vstupenek na představení a muzea či hrady a zámky se snaží vytvářet zajímavé expozice a programy pro své návštěvníky. Jednoduše řečeno, kreativní průmysly tvoří lidé a firmy, které vytváří něco nového, kreativního, kulturního, a dokážou to zpeněžit a poskytnout trhu.
A jak vypadají inovace v kreativním průmyslu?
Ty jsou v kreativních průmyslech trochu choulostivá věc, protože pod slovem inovace se skrývá novost, významné vylepšení. A slovo kreativita je spojováno právě s tvořivostí, inovativností a novostí. Takže je těžké přijít za lidmi/firmami z oblasti kreativních průmyslů a říct jim, že by měli vytvořit něco inovativního, protože z podstaty věci vytváří něco nového vždy. Vývojář her nikdy neudělá naprosto stejnou videohru, designer nikdy nenavrhne tu samou židli, filmař nikdy nenatočí identický film.
Takže z pohledu kreativy jsou kreativní průmysly vždy nové a inovativní?
Přesně. Ale my v Technologické inkubaci hledáme tu novost v technologiích a procesech, jež se snoubí s kreativitou.
Inovace v kreativních průmyslech mohou mít podobu např. módního designéra využívajícího inovativní materiál pro tvorbu své nové kolekce (např. materiál z hub), která je ekologicky nenáročná. Ve videoherním průmyslu to může být např. vývoj AI nástroje, který „oživí“ počítačem ovládané postavy. Inovativní je například i to, když muzea zapojují virtuální realitu do svých služeb. Jejich návštěvník opravdu může mít po nasazení brýlí dojem, že je v Egyptě. Díky virtuální realitě se můžete i naučit hrát na klavír, rozšířená realita si zase nachází své místo v reklamě či při prodejích. Těch možností je takřka nekonečno.
Češi o sobě někdy mluví jako o montovně Evropy. Jak si stojí kreativní odvětví v rámci českého průmyslu?
Ano, mluvíme o sobě jako o montovně a většina naší ekonomiky je stále založena na tradičním průmyslu. To nastavení mysli tu stále přetrvává. Dlouhodobě jsme byli na tyto průmysly nastaveni, a tak ani nebyly podmínky pro otevřenější a kreativnější mysl, a to ani na politické úrovni, ani na úrovni sociální.
Kolik rodičů z deseti by jen tak s čistým svědomím řeklo svému dítěti, aby bylo muzikantem/grafikem/módním designérem, nebo dokonce vývojářem her, za kterými si většina lidí dodnes představí jen střílečky? V našich hlavách je od mala pěstováno, že tím si člověk nevydělá.
Češi jsou ale naštěstí historicky spjatí s kreativitou – vždy jsme byli skvělí muzikanti, v animaci jsme byli jednu dobu špička, sklářství nás stále velmi úžasně reprezentuje v zahraničí.
Zároveň tu máme taky dost IT oborů a šikovných vědců. A ačkoliv kreativita byla vždy pěstována hlavně skrze koníčky a nebyl jí dán dostatečný prostor a opora na profesionální úrovni, tak si myslím, že postupnými krůčky se to mění. Šikovní lidé tu jsou, vzniká více a více iniciativ na změnu výuky ve školách, která povede k otevřenějším myslím, ke kritickému myšlení a samostatnému uvažování.
Tyto věci automaticky povedou k tomu, že lidé se nespokojí s tím, že si ráno pípnou příchod a odpoledne odchod, ale budou se chtít realizovat se svých snech. A když se ty sny pořádně promyslí, může z toho vzniknout skvělý business.
Víme, že kluci „z garáže“ dokážou vytvořit videohru, která se stane nejpopulárnější VR hrou na světe a prodá se jedné z největších firem za miliardy, nebo že naše sklo bude zdobit nejprestižnější a nejluxusnější hotely a jachty světa. Jsem v tomto ohledu optimistická.
Creative Business Cup 2023 - největší akce svého druhu určená kreativním průmyslům
Jaké jsou trendy v této oblasti? Jaká je její budoucnost?
Trendem je hlavně mezioborovost. Na začátku jsem se snažila vyjmenovat nějaké obory spadající do kreativních průmyslů, ale ono nelze škatulkovat a dávat hranice. Nelze, jelikož to je slepá ulička.
Vše se nyní propojuje. Hudební festivaly nejsou už jen o kapelách, co si během hodiny odehrají koncert. Je to celý ekosystém, stroj, který do svého programu zapojuje i inovace a snaží se vylepšit sám sebe. Např. se řeší, co s velkým množstvím odpadu, který na festivalu vznikne, a tak se nám hudební festival prolíná do odpadového hospodářství, ekologie, cirkulární ekonomiky (jelikož ty plastové kelímky válející se na zemi už nikdo řešit nechce).
Téma ekologie se celkově prolíná do kreativních průmyslů, hodně to řeší např. módní designéři, kteří se snaží využívat nové, ekologicky šetrné materiály.
Zároveň se kreativní průmysly snaží využívat pokročilé technologie (typu virtuální, rozšířená realita) pro efektivnější a kreativnější vizualizaci svých produktů či pro vývoj zcela nového produktu.
Aktuálně se intenzivně řeší umělá inteligence a její vliv na kreativní průmysly. Umělá inteligence bude jistě hrát velkou roli, ale myslím si, že kreativním průmyslům může naopak hlavně pomoci.
Obecně vidím světlou budoucnost kreativních průmyslů, jelikož svět a ekonomika světa se proměňují. Ustupují pomalu tradiční průmysly, které se budou muset přizpůsobit. V tu chvíli mohou naskočit designéři, grafici, kreativci, kteří pomohou těm našim tradičním firmám s vývojem, vylepšením a zatraktivněním produktu.
Už jste zmínila umělou inteligenci. Opravdu kreativní průmysl neohrožuje?
Já si upřímně myslím, že AI může být jak hrozbou, tak přínosem. Opravdu záleží, jak se toho jednotlivci a firmy chopí. Zmiňovala jsem, že inovace ve videoherním průmyslu může být například využití AI pro oživení NPC (non-playable characters – tedy postavy, které ovládá počítač). A toto vylepšení může ve výsledku vygenerovat spoustu peněz, významně to vylepší hráčův zážitek.
U samotné tvorby scénářů a literárních děl, a dokonce i u malby, je přidanou hodnotou vždy ta kreativní stránka věci, ten kousek lidské duše. Takže bych se toho nebála. Možná se tím na začátku nějak opět přetřídí trh a zůstanou na něm jen ti, kteří se chopí příležitosti a zakomponují AI do své práce a procesů, aby se staly AI pány, ne otroky.
A ti, co AI dokáží využít, třeba zjistí, že jim nesmírně ulehčí práci, a naopak se mohou věnovat dalším věcem, být efektivnější, kreativnější nebo si jen prostě vychutnat více volného času.
Každopádně nebála bych se toho, že kvůli AI vymizí veškeré kreativní profese. Přijde mi, že konzumní společnost se v tomto proměňuje a po boomu levných a stejně vypadajících a nekvalitních hraček z Číny se společnost více a více orientuje na designérské, místní produkty, které mají příběh. Tak to třeba bude i s AI produkty. Navíc, Češi mají tak specifický smysl pro humor, že se ho myslím žádná AI v životě nenaučí.
Kolik úspěšných startupů už jste inkubovali a které? Kolik již bylo do nadějných startupů a jejich podpory investováno?
Celkem máme za první výzvu 13 startupů v kreativním inkubátoru a doufejme, že 14 dalších podpoříme v rámci druhé výzvy. Žádný startup ještě inkubaci nedokončil, takže velké úspěchy jsou teprve v očekávání. Nerada bych nyní vyzdvihovala konkrétní příklad inkubace, ale prozradím, že do nadějných startupů bylo investováno celkem 64 208 590 Kč.
Na každou výzvu máme alokováno vždy kolem 100 mil. Kč, které se rozdělí mezi jednotlivé inkubátory poměrově vždy dle počtu startupů, které jdou v rámci hodnotícího procesu před komisi. Jelikož je kreativní inkubátor zatím velmi žádaným, patří spolu s AI inkubátorem mezi ty, kam se rozdělí nejvíce financí. Uvidíme, jak tomu bude ve třetí výzvě.
Co počítačové hry – Česko je v této oblasti poměrně úspěšné – jak je to možné? Je to jen současnost, nebo máme potenciál i do budoucna?
Videoherní průmysl je mým snad nejoblíbenějším tématem. Jsme v tom skvělí, máme v Česku již několik velmi úspěšných studií i her. Jak jsem zmiňovala, máme také kvalitní zázemí v IT oborech, zároveň i v grafice a Češi jsou celkově vynalézavý národ, takže není divu, že videoherní průmysl se tu rozjel.
Bohužel ale momentálně naráží na určité hranice svého rozvoje a není pro něj lehké se naplno rozletět. Chybí kvalifikovaní lidé – gaming má spousty otevřených pozic, musí nabírat už i cizince, ale vízový proces v ČR nestíhá. V mnoha zemích EU funguje systematická podpora videoher, ale my nic takového v Česku nemáme. To automaticky znevýhodňuje naše studia a činí je to od začátku méně konkurenceschopná.
Přitom růst videoherního průmyslu stále roste. Jinde chápou lépe, že systematické podpora něčeho, co stabilně roste a zaměstnává vzdělané a kreativní lidi se vyplatí. Pomalu se to naštěstí mění a snad dojde i k přeměně Státního fondu kinematografie a bude líp. Třeba to časem dorazí i k investorům a VC fondům, které mají tendence spíše hledat startupové jednorožce, přitom na videohrách se dá opravdu vydělat.
Creative Business Cup
Jaký má soutěž Creative Business Cup přínos pro účastníky?
Creative Business Cup je dovolím si tvrdit jedna z největších akcí zaměřených na kreativní průmysly, která spojuje dohromady business, inovační infrastrukturu, municipality, veřejné i soukromé instituce. Pokaždé soutěž organizujeme v jiném kraji, a tak díky organizaci spojíme dohromady místní aktéry v kreativních průmyslech, kteří mají během samotné akce příležitost zamyslet se a probrat, jak jsou na tom kreativní průmysly u nich v kraji, co zlepšit, jak se inspirovat.
Je to soutěž pro startupy, které se během příprav na soutěž naučí „prodat“ svůj produkt a vypíchnout během tří minut to nejdůležitější. Zároveň dostanou na svůj produkt cennou zpětnou vazbu nejen od expertů v komisi, ale i od dalších účastníků, s kterými se během akce potkají. Získají tak důležité kontakty do budoucna i inspiraci. Kromě toho vítěz obdrží tu největší cenu, a to účast na mezinárodním finále v Kodani v Dánsku.
Jak vítěz, tak i druhé a třetí místo dostanou hodnotné ceny od našich partnerů, což často bývají mentoringové hodiny business developmentu či právnické konzultační služby.
Kolik bylo účastníků loni?
Každý rok vybereme 10 finalistů, minulý rok jsme vybírali z více jak 30 přihlášek, předminulý rok to bylo ke 40 přihláškám, tak uvidíme, jak to bude s přihláškami letos.
Loni byl úspěšný NEBESYS – co jim vítězství přinese?
Nebesys jako vůbec první vítěz českého kola zvítězil i ve světovém finále. To jim přineslo hlavně zviditelnění. Jak ve světě, tak hlavně u nás, kde zpráva o jejich úspěchu obletěla média a zajistila jim myslím opravdu solidní PR. Češi jsou rádi hrdí na české úspěchy, a to se na tom myslím dost podepsalo. Jak a jestli se to nějak výrazněji podepíše na jejich businessu teprve uvidíme. Já osobně věřím, že jsou teď minimálně o dost známější.
Kdy se koná letošní ročník, do kdy je nutné se přihlásit? Chystáte nějaké novinky?
Další ročník Creative Business Cup 2024 se koná 14. března v Liberci. Přihlášky jsou nyní otevřeny, a to do 10. ledna. Takže neváhejte.
Další ročník jsme se rozhodli i ve spolupráci s inovačním centrem Lipo.ink rozšířit, otevřít veřejnosti a opravdu ukázat ty úžasné inovativní projekty odborníkům, veřejnosti, investorům. Národní finále, které se odehrává v podvečer, proto rozšiřujeme během odpoledních hodin i o expo zónu, kde budou moci nejen soutěžící prezentovat své projekty.
Autor: Vědavýzkum.cz (MK)
