Lenka Štacková: Připravujeme materiály budoucnosti

Proč jste se rozhodla žádat o stipendium Nadace Experientia?

O Nadaci Experientia vím v podstatě od začátku jejího fungování. Dva bývalí kolegové ze skupiny prof. Klána, Tomáš Slanina a Tomáš Šolomek, stipendium získali přede mnou. Navíc další stipendisté, Lukáš Maier a Václav Havel, pracují na stejném ústavu, takže informací o nadaci jsem měla opravdu hodně. Moc se mi líbí příběh, který za Nadací Experientia je.

Získala jste stipendium na roční pobyt ve skupině prof. Juríčka na University of Zurich. Podle čeho jste vybírala?

To mělo několik rovin. Nechtěla jsem do USA ani do veliké skupiny. Prof. Juríček má poměrně malou skupinu, deset lidí, a studentům se opravdu věnuje – často a dlouho spolu diskutují. Dokonce i on sám občas zajde do laboratoře a syntetizuje. Doufám, že se od něho hodně naučím. Dalším kritériem bylo téma – prof. Juríček dělá velmi zajímavou materiálovou chemii. V jeho laboratořích v Zurichu jsem se byla podívat, navíc můj bývalý kolega Tomáš Šolomek už díky Nadaci Experientia u prof. Juríčka na stáži byl, takže zhruba vím, do čeho jdu.

Co to pro vás znamená osobně?

Samozřejmě mám radost. S manželem jsme oba chemici, takže řešíme, jak být ve stejném časovém úseku na stejném místě, a to není úplně jednoduché. Manžel si zažádal o švýcarský grant a na výsledky zatím čekáme, tak doufám, že se nám to podaří.

Máte nějaké doporučení pro další žadatele? Jak byste celý proces žádosti zhodnotila?

Ať to zkusí, nemají co ztratit. Můžou jen získat. Celý ten proces je oproti ostatním grantům jednoduchý. Není tam žádná zbytečná byrokracie, je to skutečně jen o vašem projektu.

Jak dlouho vám celá příprava projektu trvala?

Od října jsem byla v kontaktu s prof. Juríčkem s tím, že jsem se do konce roku rozmýšlela, zda se opravdu budu hlásit. Sepsání projektu mi trvalo asi měsíc a půl. Nejdůležitější je myšlenka, nápad. Samotné sepsání je ta nejméně náročná část.

Jaká jsou vaše očekávání?

Těším se na změnu prostředí. Na Masarykově univerzitě jsem už 12 let. V naší laboratoři jsem to já, které se všichni ptají, kde co najdou a jak co mají dělat. Těším se na nové výzvy, nové lidi a doufám, že se hodně naučím.

Čemu se budete na stáži věnovat?

Budu se zabývat vývojem nových materiálů. Konkrétně syntézou molekul, které obsahují phenalenylové jednotky, což je struktura, která obsahuje delokalizovaný radikál. A díky tomu tvoří tzv. pancake „palačinkovou“‎ vazbu – není to typická kovalentní vazba mezi dvěma atomy, ale je to tzv. multicentrální vazba. A díky tomuto fenoménu by se molekuly měly samovolně uspořádat do vysoce organizovaných 2D a 3D struktur, kterým se říká covalent organic frameworks.

Úplně laicky řečeno si to lze představit tak, že molekula obsahující phenalenyl je jako palačinka, která je slepovaná marmeládou – multicentrální vazbou – a tak může tvořit další struktury.

Čím jsou tyto nové materiály unikátní a kde najdou uplatnění?

Vznikající sítě (covalent organic frameworks) se vyznačují velkou porozitou a hustotou. Díky zabudování phenalenylových jednotek získají magnetické a vodivostní vlastnosti. Tato nová generace materiálů by mohla najít uplatnění například v elektronice, spintronice (kombinace elektrických vlastností materiálů, které se využívají v běžných tranzistorech, s kvantovými spiny – pozn. autorky) a do budoucna například i v superrychlých počítačích.

Co už o takových materiálech víme?

Projekt je velmi inovativní – nikdo před námi na něčem podobném zatím nedělal. Musíme zjistit jejich vlastnosti, jestli se nám takovou síť podaří vytvořit a zda bude fungovat tak, jak si představujeme. Na papíře to vypadá jasně a jednoduše, ale jakmile se to snažíte převést do reality, začínají se objevovat komplikace. Syntetická část projektu bude ta snazší. Větší neznámou je samoorganizace molekul a tvorba sítí.

Měla jste chemii ráda od mala?

Na základce jsem biologii a chemii nesnášela, ale během střední jsem měla skvělého učitele. Jelikož mě nikdy nebavilo učit se věci nazpaměť, věděla jsem, že čeština a dějepis nikdy nebudou mé oblíbené. Takže zbývala matematika, fyzika, biologie a chemie. No a jako matfyzák jsem se také neviděla, takže zbyla biologie a chemie.

Proč jste se rozhodla pro organickou chemii a výzkum nových materiálů?

Materiály mají budoucnost. K organice jsem se dostala postupně. Na začátku jsem studovala učitelství biologie a chemie, ale od biologie jsem velmi rychle utekla, protože tam se musíte hodně věcí naučit zpaměti. Naopak u chemie je to tak půl na půl, něco se musíte naučit, ale mnoho věcí musíte pochopit a umět aplikovat v praxi. Líbí se mi, že organika je asi ta nejtěžší chemická disciplína, ale zároveň nejuniverzálnější. V organice uplatníte i všechny další odvětví – musíte být zároveň analytický chemik, protože všechny látky, které uvaříte, musíte umět zanalyzovat, musíte být částečně i fyzikální chemik, abyste věděla, proč se to děje atd. A to mě moc baví.

Jak vypadá vaše práce v laboratoři?

Dělám hodně syntetickou chemii, což je s trochou nadsázky takové vaření, jen s jiným ingrediencemi – místo potravin používám chemikálie. A stejně jako při vaření, kdy ze základních surovin připravíte výsledné jídlo, já v laboratoři z jednoduchých chemických molekul připravuji ty složitější.

Co vás baví na vědě?

Že nikdy nevíte, jak to dopadne. Na papíře to vždy vypadá jasně a jednoduše, ale v reálu to pak tak často není. A líbí se mi, že děláte něco, co ještě nikdo před vámi nedělal, a tím přinášíte nové informace. Mé výsledky mohou inspirovat další vědce a společně se doplňujeme, inspirujeme a tvoříme lidské poznání.

Co děláte, když se nedaří?

Řídím se zcela obecnou radou – vytrvat. Devadesát procent problémů nakonec vyřešíte. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat a zda se to vyplatí, a proto je někdy lepší některé projekty vzdát. Také pracuji na více projektech zároveň, a tak mám vždy alespoň jeden, který je úspěšný a mohu si u něho odpočinout od těch, u kterých se v danou chvíli nedaří.

Jaké jsou vaše další plány?

Aktuálně je to roční stáž v Zurichu a pak se uvidí. Ráda bych založila rodinu, a to je v organické chemii komplikované. Ale do budoucna chci zůstat ve vědě a založit si třeba i vlastní skupinu. Líbí se mi ta volnost, že si svým způsobem můžete dělat téměř vše, co chcete a to, co vás baví. Ta druhá méně příjemná stránka je shánění financí. Ale myslím, že za tu volnost a seberealizaci to stojí.

 

Autorka: Pavla Hubálková

Zdroj: Experientia

---

Lenka Štacková

vystudovala organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. V roce 2019 pod vedením prof. Petra Klána obhájila dizertační práci na téma Vývoj fotoaktivovatelných sloučenin. Aktuálně působí jako postdoktorandka v centru RECETOX (Research Centre for Toxic Compounds in the Environment) na Masarykově Univerzitě. Od Nadace Experientia získala stipendium ve výši 1 260 000 Kč, díky kterému stráví rok na University of Zurich ve skupině profesora Juríčka.