Maria Leptin: Klíčové je ukázat, že jste schopni posouvat váš obor vpřed

Účastníci konference Through Academic Culture to Scientific Excellence.

Zleva Alice Valkárová, Pavel Doleček, Michal Kolář, Maria Leptin, Vladimíra Petráková a Matouš Glanc

Vědci z českých výzkumných institucí získali od založení ERC v roce 2007 přes 60 ERC grantů napříč různými schématy. Jak si v tomto ohledu stojíme ve srovnání s jinými evropskými zeměmi?

Určitě je ještě kam růst, ale číslo nepovažuji za nízké. Česko se z hlediska úspěšnosti podaných žádostí pohybuje okolo 8 %, stejně jako Itálie nebo Španělsko. Navíc se úspěšnost neustále zvyšuje, což je ukazatelem správného směru. Velmi oceňuji národní systém podpory excelentních vědců pomocí ERC-CZ programu, který podporuje výborně hodnocené aplikanty, kteří nemohli dostat finanční podporu z důvodu omezeného rozpočtu.

Co dalšího můžeme udělat pro to, abychom naši úspěšnost ještě zvýšili?

K dalšímu posunu je třeba naslouchat potřebám mladých vědců a motivovat je, aby se vraceli ze zahraničí. Na českých institucích musí dostat plnou důvěru a podporu, aby se mohli věnovat vlastními výzkumu a nemuseli svůj směr obhajovat před seniorními vědci. Vím, o čem mluvím, i v Německu mámě složitou hierarchickou struktury s „megaprofesory“, i když vnímám, že v Česku je potřeba změn udělat ještě více.

Jak můžeme podpořit budování důvěry v českém akademickém prostředí?

Změna se musí odehrát na několika úrovních. První úroveň jsou poskytovatelé podpory, kteří by neměli vědce tolik kontrolovat, například v podobě nutnosti psát pravidelné reporty, a měli by vědcům dávat finance na delší časové období. Druhá úroveň je důvěra institucionální, protože právě instituce by neměly dávat vědcům striktní podmínky, ale naopak nabízet nezávislost a perspektivu institucionálních úvazků, pokud se jim bude dařit. A třetí je úroveň individuální v podobě podpory od kariérně starších kolegů.

Jaké schopnosti by měl mít vědec, který chce žádat o ERC grant?

Je jich celá řada, jmenuji například kreativitu, odvahu prozkoumávat neznámá místa, vytrvalost nebo schopnost odhadnout, co je uskutečnitelné. Dosažené úspěchy jsou často ukazatelé úspěchů budoucích, takže kariérní cesta žadatele je také důležitou metrikou. A tím nemyslím, že je nutné mít zkušenosti z prestižních institucí nebo řadu publikací v nejlepších časopisech. Klíčové je ukázat, že jste schopni posouvat váš obor vpřed, ale způsobů, jakými to můžete dělat, je celá řada. Každý z nás je jiný a cest na vrchol vede také mnoho.

Dá se naučit být dobrým vědcem?

Jsem přesvědčená, že ano. Neexistuje vlastnost, která by vás předurčila k tomu stát se jím, i když samozřejmě potřebujete přirozené vlohy pro vědu a učení. Ve vědeckém prostředí jsem strávila celý svůj profesní život a poznala jsem mnoho různých vědců. Někteří byli špičkoví v raných fázích své kariéry, ale později už nebyli z mnoha různých důvodů tak výrazní. Jiní kolegové se zpočátku nezdáli být tak nadějní, ale časem „vykvetli” v excelentní vědce.

V čem vynikáte vy?

Myslím, že žádnou superschopnost nemám. Možná bych o sobě ale mohla říct, že pokud se pustím do aktivity, ve které vidím smysl, tak se nikdy nevzdávám.

V lednu tohoto roku vydala vědecká rada ERC, které předsedáte, prohlášení a nastínila snahu navýšit rozpočt ERC na více než dvojnásobek.

Já sama v tomto nemohu podnikat žádná vyjednávání, ale neustále se na různých místech spolu s kolegy snažíme vysvětlovat, proč je navýšení rozpočtu příštího sedmiletého Rámcového programu EU pro výzkum a inovace, jehož je ERC součástí, důležité. Konečné rozhodnutí leží na bedrech jednotlivých vlád a volených zástupců v evropském parlamentu, kteří mohou toto rozhodnutí prosadit.

V prohlášení také zmiňujete obavu z tendence svázat výzvy ERC s tematickým okruhy.

Evropská komise respektuje náš systém, který myslím funguje velmi dobře. Vědci se věnují nejen tématům, která je osobně zajímají, ale jsou také velmi vnímaví vůči společenským výzvám a vybírají si ty největší. Vědí, jaké klíčové otázky jsou nezodpovězené, kde by mohlo ležet jejich řešení a jak se k němu dostat. A náš úkol je vědcům věřit a nechat je dělat, co oni sami považují za důležité.

Prezidentkou ERC jste už 2,5 roku. Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?

Snažím se soustředit na úkoly, které jsou nezbytné, takže se mi na tuto otázku těžko hledá odpověď. Ale myslím, že způsob, jakým jsme reformovali hodnoticí proces ERC, se povedl. Radost mám také z podoby lump sum Advanced grantů, které brzy otestujeme v pilotním režimu. Stálo nás mnoho sil vše vymyslet a zorganizovat a věřím, že toto schéma bude mít veliký úspěch.

Vaší vědeckou doménou je vývojová biologie. Zbývá vám ještě čas na vědeckou kariéru?

V podstatě vůbec, i když si musím mezi ostatními povinnostmi ještě najít čas na dokončení několika publikací a vedení postdoktorandů. Vlastní vědeckou kariéru už jsem uzavřela, protože vrátit se do vědy po několikaleté pauze je v mém oboru nereálné.

 

Autorka: Tereza Mašínová (Vědavýzkum.cz)

Foto: Czexpats in Scicence

---

Maria Leptin se předsedkyní Evropské výzkumné rady (ERC) stala v listopadu 2021. Před tím řídila Evropskou organizaci pro molekulární biologii (EMBO) v Heidelbergu, kde také působila jako vedoucí výzkumné skupiny v Evropské laboratoři pro molekulární biologii (EMBL). V rámci vědecké kariéry se věnovala primárně základnímu výzkumu, hlavně oblasti vývojové biologie a imunologie.