Martin Fusek: Úspěšný vědec musí umět mluvit a jednat s lidmi

Martin Fusek, zakladatel akce

Co vás vedlo k myšlence založit před více než dvaceti lety tuto konferenci?

Bavíme se o roce 2000. Situace pro mladé vědce a vědkyně byla velmi odlišná, než je dnes. Pro většinu studentů a mladých postdoků byla minimální možnost prezentovat své výsledky mimo svá pracoviště, jednotlivé univerzity a ústavy AV ČR byly relativně izolovány, celkově věda byla dramaticky podfinancovaná a to samozřejmě cítili hlavně ti mladí.

Naší myšlenkou s profesorem Drašarem bylo poskytnout mladým v oborech chemie a biologie možnost se setkat, vystoupit z izolace svého pracoviště a to tak, aby to jejich školitele nic nestálo. Chtěli jsme to udělat tak, aby to mělo alespoň trochu úroveň obvyklou v té době na západ od nás. Zároveň jsme se už od počátku snažili podnítit mezioborovost. Už tehdy jsem byl přesvědčen, že vědec také musí umět prezentovat výsledky svojí práce, a tudíž se naučit prezentovat před širším publikem, než je jejich nejbližší okolí.

Proč je podle vás důležité, aby vědec uměl komunikovat?

Prezentace výsledků je nezbytnou součástí vědecké práce. Samozřejmě je rozdíl, jestli se jedná o prezentaci pro odborníky ve stejné oblasti vědy, nebo o prezentaci na širším fóru či prezentaci laické veřejnosti. V současnosti vidíme, že všechny tyto typy prezentací jsou velmi důležité a zdá se, že vysvětlení vědecké práce konečně začíná patřit k povinnostem vědce. Ze své praxe velmi dobře vím, že schopnost prezentovat a komunikovat je potřeba trénovat. Mně velmi pomohla pedagogická práce na VŠCHT a desítky a desítky seminářů a přednášek.

První, čeho se člověk zbaví, je tréma, prostě se to naučí a pak už stres ani nevnímá. Složitější je být schopen formulovat myšlenky jasně a logicky i pro někoho, pro kterého jsou informace nové. A nejde jen o schopnost prezentovat, ale také o komunikační schopnosti a navazování nových kontaktů, vědeckých spoluprací. To je další důležitá kategorie, kterou mohu nyní využít v oblasti transferu technologií. Je to velmi specifická a mimořádně důležitá disciplína. Bez ní se vavřínů praktického využití nedočká prakticky žádný objev či vynález.

Zjednodušeně je to přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Jde o dlouhou cestu, během které je nutné zajistit dostatečné financování, právní ochranu i správné komerční nasměrování původního nápadu. Ročně zajišťuje transfer technologií české vědě prostředky v řádech miliard korun. A upřímně dělat transfer bez komunikačních schopností, networkingu apod. prostě nejde.

Na co akce klade největší důraz? Mění se nějak její charakter a program v reakci na požadavky doby?

Hlavní parametr je stále stejný – kvalita vědecké práce. Nezapomínejme, že konference je koncipována jako soutěž. Ale do výsledku je započítávána také úroveň prezentace (ať ústní či posterové) a schopnost diskutovat výsledky.
Během těch 21 let se logicky měnil charakter jak technický, tak odborný. V roce 2001 se promítaly obrázky na průhledných foliích, nyní je to samozřejmě elektronická forma. Před zhruba dvaceti lety se postery tvořily z malých á čtyřek, nyní jsou krásně vytištěné na plotteru. Nu a z technického hlediska byl zajímavý i rok 2021 – kvůli pandemii proběhla celá konference on-line, což v roce 2001 bylo prostě jen Sci-Fi.

Konference také dlouho probíhala v češtině, protože nízká úroveň angličtiny byla inhibiční. Nyní je celá konference v angličtině. A to mimo jiné také proto, že mezi účastníky je řada cizinců, kteří u nás studují. To je skvělá zpráva; postupný odchod z provincializmu do mezinárodního charakteru. Další vývoj je v samotném dělení konference na obory. Začínali jsme s organickou chemií a biologií, nyní máme navíc obor biomateriálů a obor bioanalytické chemie.

Sám se konference pravidelně účastníte? Překvapilo vás něco v minulých ročnících?

Kvalita. Posledních pět, osm let jde kvalita jak vědy, tak prezentací nesmírně nahoru. Během konference pořádáme také prezentace předních českých vědců. A nechci se starších kolegů dotknout, ale schopnost dodržet čas – tam mladí opravdu vítězí (směje se). Pozitivním překvapením byl právě také zmíněný přechod na angličtinu. Báli jsme se, aby to studenty neodradilo, ale na počet přihlášek to nemělo žádný vliv.

Jak se akce za těch dlouhých let posunula? Jak se změnili mladí vědci za posledních dvacet let?

Něčeho už jsme se dotkli. Určitě znovu musím opakovat, že se dramaticky zvýšila kvalita prezentovaných projektů a kvalita samotných přednášek i posterů. S tím, jak se náš život mění, dramaticky vzrůstají i nároky mladých vědkyň a vědců. Když dříve nevadilo být tři, čtyři na pokoji, dnes už někteří vidí jako problém dvoulůžkový pokoj. Zvýšily se nároky na stravu. Hned od začátku jsme zavedli pro zájemce vegetariánská jídla, což u mnohých vzbudilo údiv. Nyní je stravování respektující potřeby strávníků samozřejmostí.

Jakou máte zpětnou vazbu od účastníků? Zúčastnil se akce někdo z dnes ze známých a úspěšných vědců?

Máme velkou radost, že účastníci v naprosté většině vzpomínají na konferenci velmi pozitivně. Důkazem budiž, že mnozí se na konferenci vrací dvakrát i třikrát. Snad naše původní myšlenky nebyly úplně špatné. A ano mnozí, kdo prošli konferencí, nyní zaznamenávají úspěchy na poli mezinárodní vědy. Vítězka prvního ročníku v oboru biologie – Šárka Pospíšilová – je dnes významnou vědkyní a prorektorkou Masarykovy univerzity. Z těch mladších bych uvedl Tomáše Slaninu z ÚOCHB, který letos získal ERC starting grant. Mohl bych uvést i mnohé další.

Co byste popřál konferenci do dalších let a proč by se jí mladí vědci měli zúčastnit?

Po pravdě – přál bych jí, aby se našlo dostatek mladších kolegů, kteří by organizaci konference převzali. Jak já, tak většina z členů organizačního výboru, jsou sice mladí duchem, ale podle občanského průkazu jsou již rozhodně více než dospělí. Mladé kolegyně a kolegové by pak měli využít příležitost k výměně zkušeností a k porovnání své práce s těmi nejlepšími v republice.

 

Zdroj: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

---

Martin Fusek se léta věnuje problematice transferu technologií v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své vědecké kariéry pracoval čtyři roky jako postdoktorand v USA a Německu. Řadu let se zabýval základním výzkumem, v roce 1995 přešel do komerční sféry. Od roku 2007 je na ÚOCHB zodpovědný za transfer technologií a od roku 2012 také zástupcem ředitele pro strategický rozvoj, od roku 2009 je ředitelem IOCB TECH, dceřiné společnosti Ústavu organické chemie a biochemie.