Aleš Vlk si za redakci Vědavýzkum.cz povídal s rektorem Technické univerzity v Liberci Miroslavem Brzezinou o tom, co vidí jako hlavní oblasti, na které by se liberecká univerzita měla zaměřit. A také o problémech, kterým musí čelit. Řeč byla i o nedostatku učitelů přírodovědných oborů nebo o změnách ve vedení České konference rektorů.
Miroslav Brzezina (Foto: T-UNI)
Máte za sebou téměř rok a půl ve funkci rektora Technické univerzity v Liberci, co vás zatím nejvíce překvapilo?
Na naší univerzitě mě překvapilo mnoho složitých problémů ohledně financování. Zatím se mi ale daří dodržovat to, co jsem si vytyčil ve volebním programu: tedy zjednodušení administrativy a zavedení větší digitalizace. Už jsme zrušili papírové indexy, teď se chystáme zavést elektronické dovolenky a celkově zjednodušit vykonávané procesy. Co se týká infrastruktury, tak jsme přehodnotili stavební návrhy mého předchůdce. Myslíme, že by se prostory daly využít efektivněji. Rozhodli jsme se dostavět budovy v kampusu do výšky. Máme nějaké územní rezervy, ale ty jsou od kampusu daleko a nikomu se tam moc nechce.
Když se podíváte na vědecko-výzkumnou agendu, je něco, na co by se univerzita měla zaměřit?
Jsme nespokojeni s hodnocením, na jehož základě se přijímaly prostředky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. Tam byly všechny technické školy poškozeny ve prospěch některých jiných vysokých škol.
To jsou ale spíš vnější podmínky. V rámci univerzity plánujete nějaké aktivity?
Máme vnitřní soutěž na projekty základního výzkumu, kterou jsem uváděl už ve volebním programu. Plánujeme podpořit dva projekty.
Jako silná stránka technické univerzity bývá vnímána spolupráce s aplikační sférou. Bude se nějak dále rozvíjet?
Spolupráce s aplikační sférou je silná. Stále ji rozvíjíme, například Ústav pro nanomateriály má mnoho zakázek. Slabší je transfer technologií, ten klesá. Zjišťujeme, proč tomu tak je. Patenty rostou, ale příjem z transferu klesá stále. V „nano“ máme hodně patentů v oblasti léčiv, tam vidíme velký potenciál i v transferu technologií.
Pořád jsou tedy pro vás nanotechnologie klíčovým směrem?
Ano, ale máme i další obory, například netkané textilie nebo strojírenství. Máme i takzvané měkké obory v rámci přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty. Tam je úkolem zajišťovat pracovní sílu pro trh, případně nějaké inovace v pedagogické činnosti.
V současnosti je v rámci vysokého školství trendem, že místo centralizace se vše rozpadá na menší celky. Pořád to ale ještě vypadá, že liberecká univerzita je integrována, působí jednotnějším dojmem než některé jiné vysoké školy.
Naše univerzita je pospojována skrze služby. Jako rektorát poskytujeme všem částem školy služby v oblastech personální agendy, účetní agendy, správy budov. To vše je centralizované. Je otázkou, kdy budeme mít centralizované laboratoře, protože by se pak efektivněji využívaly nakoupené přístroje. Někdy totiž dochází k tomu, že se paralelně nakupuje několik stejných přístrojů, které pak nejsou stoprocentně využívány.
Všiml jsem si, že se často investuje hodně prostředků do kvalitních infrastruktur, kde pak často schází lidé a využití. Připadá mi, že v Liberci taková situace není.
Co se týká pracovních sil, tak na mnoha fakultách je spousta zahraničních vědců. Máme lidi z Indie, Pákistánu, Egyptu nebo Polska, ale ze západní Evropy zatím tak velký zájem není. Problémem je, že na jedné straně tu jsou ambice získávat zahraniční pracovníky, ale na straně druhé pak často nedostanou víza, přestože mají pracovní smlouvu. Pak jsme penalizováni za to, že jsme dostali peníze na zahraniční pracovníky a oni pak u nás nepracují.
Jak vás překvapila situace v České konferenci rektorů, kde došlo k výměně na postu předsedy?
Nejprve bych chtěl říct, že si velmi vážím končícího předsedy profesora Zimy, který toho pro univerzity hodně udělal. Nicméně situace nazrála do takového stavu, že většina rektorů se rozhodla pro změnu s představou, že to možná lze dělat i jinak (psali jsme zde - pozn. ed.). Týká se to některých hlavních problémů, zejména zákona o DPH, který se týká většiny regionálních univerzit. Těmi se ale odstupující vedení příliš nezabývalo. Podobně také Metodika 2017+ nahrává velkým kamenným univerzitám, které regionální školy nikdy nemohou dohnat.
Máme teď nastavenou Metodiku 2017+, pracuje se na modulech 3 až 5, jak to vnímáte v Liberci?
S moduly souhlasíme, hodnocení vnímáme jako správné. Druhá věc ale je, že není jasné, jak bude Metodika rozdělovat peníze. Stát tvrdí, že chce podporovat školy v regionech, že nechce mít vše centralizované ve velkých městech. Zdá se mi ale, že pro to nedělá dost. RVVI pak z mého pohledu straní spíše větším školám, ale bez univerzit v regionech je těžké sehnat pracovní sílu právě pro regionální trh. Odborníci se drží ve velkých městech, v těch menších pak výrazně chybí. Takto nastavená Metodika by směřovala k tomu, že schopný vědec bude za stejný výzkum lépe placený v Praze než v regionu, což pochopitelně povede k odlivu talentovaných vědců z menších měst.
Ministrem školství je už delší dobu Robert Plaga, který problematiku dobře zná, protože delší dobu působil právě na pozici náměstka. To samé současný náměstek pro vysoké školy Pavel Doleček. Jak vnímáte jejich působení?
Je tam vidět stabilita, kontinuální rozhodování, rozumí problematice. Na některé způsoby financování mám jiný názor, ale to je přirozené. Myslím si, že by se měla více řešit situace na základních a středních školách, kde chybí učitelé, a to zejména v oborech, jako jsou matematika, fyzika a chemie. Přitom tyto obory jsou velmi podstatné po rozvoj inovací v rámci vládní strategie. Myslím si, že opatření, která chce vláda přijmout, nejsou dostatečná, jak můžeme vidět na některých zahraničních případech. Musíme získat talentované mladé lidi, aby se stali učiteli ve zmíněných oborech.
Jak by se podle Vás tedy měli potenciální studenti pedagogických fakult motivovat?
Prostředky, které ministerstvo rozdělilo pedagogickým fakultám, se dle mého názoru měly poskytnout cíleně. Bylo by efektivnější dát fakultě peníze za každého absolventa a vytvořit stipendijní program pro studenty. Protože takhle se situace nevyřeší – na společenskovědní obory se hlásí vždy více studentů než na přírodní vědy. Je proto třeba motivovat ke studiu právě těchto oborů, kde učitelé chybí nejvíce.
Děkujeme za rozhovor.
Miroslav Brzezina
Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, po odborné stránce se jako matematik zabývá především teorií potenciálů. Od roku 1993 působí na Technické univerzitě v Liberci. V letech 2008 až 2015 byl děkanem Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické, následně zastával funkci proděkana této fakulty. V říjnu 2017 byl zvolen rektorem Technické univerzity v Liberci, získal 11 hlasů z celkem 21 možných.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
