Radim Polčák: Masarykova univerzita připravuje klíčové investice

MU se dostala do Národního plánu obnovy. Co od toho očekává?

Že jsme se do Národního plánu obnovy aktivně zapojili, nebyla pro naši univerzitu otázka volby, ale povinnosti. Jako jsme se aktivně podíleli na zvládání této krize, musíme se zapojit i do obnovy a zvýšení odolnosti České republiky a Evropy proti podobným systémovým rizikům. Pokud bych to měl říci velmi stručně, tak si od Národního plánu obnovy slibujeme především posílení infrastruktury a excelence v oborech, které se ukázaly být v krizovém období uplynulého roku stěžejními pro společnost a stát. Témata zdravé a bezpečné společnosti jsme si jako strategické rozvojové priority univerzity stanovili ještě před pandemií a teď se ukazuje, že nám i Národní plán obnovy dobře zapadá do jejich realizace a že naopak to, co chceme na naší univerzitě rozvíjet, sedí do priorit naší vlády a Evropské komise.

Jedním ze zásadních projektů z Národního plánu obnovy je vznik takzvaného MUNI BioPharm Hub neboli infrastruktury pro farmaceutické, medicínské a přírodovědecké obory. Jaký to bude mít dopad pro univerzitu?

Tato investice je pro nás klíčová svým rozsahem a rovněž tím, že nám pomůže vybudovat zázemí evropské úrovně pro naši Farmaceutickou fakultu. Součástí Hubu by mělo být i unikátní preklinické centrum, které budou kromě Farmaceutické fakulty využívat především Lékařská a Přírodovědecká fakulta, a špičkové IT zázemí pro zpracování dat pro výuku a výzkum, které bude provozovat Ústav výpočetní techniky. V dalších letech pak v těsné blízkosti nového Hubu plánujeme výstavbu vědeckotechnického parku zaměřeného primárně na aplikovaný biomedicínský a farmaceutický výzkum. Přiznám se, že mě až překvapilo, jak velký zájem vyvolaly naše plány v korporátním sektoru. Opatrně očekávám, že bychom mohli do Brna přilákat velmi zajímavé firmy a současně pomoci nastartovat zcela nové biotechnologické, biomedicínské nebo farmaceutické start-upy.

Jak velká investice se z Národního plánu očekává a půjde pouze o evropské peníze?

Na konkrétní počty je nyní ještě brzy, protože naši vládu teprve čeká zásadní jednání o Národním plánu obnovy s Evropskou komisí. V plánech nyní počítáme s tím, že by celková investice do MUNI BioPharm Hub měla být ve výši necelých dvou miliard korun. Z toho by měl Národní plán obnovy financovat část zhruba mezi 85 a 95 procenty a zbytek budeme muset pokrýt z vlastních zdrojů univerzity. Požadavek na vlastní zdroje tady vypadá jako relativně malý, ale je potřeba si jednak uvědomit, že jde stále o řád stovek milionů korun a také že univerzita má na využití svých disponibilních zdrojů dlouhodobý plán, který počítá s různými investicemi, rekonstrukcemi a podobně.

Součástí rozvoje bohunického kampusu je i přesun nově připojené farmaceutické fakulty. V jakém horizontu k tomu dojde?

Časový horizont je, kromě požadavku naší vlády na spolufinancování, druhým problémem této velké investice. Podmínky Evropské komise totiž ukládají realizovat aktivity z Nástroje pro oživení a odolnost, jehož součástí by měl být i český Národní plán obnovy, do roku 2026. Může se to jevit jako dlouhá doba, ale jde tady o investiční výstavbu velkého rozsahu a velmi vysokého stupně technologické náročnosti. Abychom to stihli, museli jsme už začít s řadou přípravných činností. Velké investiční celky ale na naší univerzitě umíme, čehož posledním důkazem je SIMU Lékařské fakulty.

Součástí Národního plánu jsou i takzvané Národní instituty. MU má hrát prioritní roli v oblasti společenských věd. Co si pod tím představit?

Současná krize mimo jiné ukázala potřebu koncentrace a specifické podpory excelentního výzkumu v oborech, na kterých existuje zvýšený veřejný zájem. Cílem záměru na ustavení národních institutů tak je jednak další rozvoj excelence v prioritních oborech z pohledu veřejného zájmu a jednak vytvoření excelentní odborné kapacity, která bude moci posloužit státu v situacích, jako je ta současná. Nemělo by jít o nějaké nové instituce, ale o velká konsorcia, v jejichž rámci budou fungovat výzkumné skupiny tvořené excelentními výzkumníky z výzkumných univerzit a ústavů Akademie věd. Vláda plánuje ustavit a financovat čtyři instituty, a to onkologický, virologický, kardiologický, respektive institut zaměřený na metabolické poruchy, a institut pro studium socioekonomických dopadů zdravotních systémových rizik. Naše univerzita se chce zapojit do všech čtyř institutů a v tomto směru již probíhají intenzivní jednání. Poslední jmenovaný institut máme ambici vést, z čehož mám velkou radost. Prakticky z první řady jsem měl teď možnost sledovat, jak se na naší současné špatné situaci podepisují v první řadě nikoli faktory zdravotní, ale především společenské, ekonomické, etické, právní a řada jiných. Ve všech dotčených oborech máme co nabídnout a díky multidisciplinární spolupráci mezi fakultami a s českými a zahraničními partnery jsme schopní řešit problémy jakéhokoli stupně složitosti. Upřímně se těším na to, že ukážeme, co umíme, pokud tuto příležitost dostaneme.

MU se rovněž velice aktivně zapojila do nových operačních programů. Na které projekty zde cílí?

Nové operační programy jsou v porovnání s tím, o čem jsme právě mluvili, ještě relativně daleko. Intenzivně se na ně ale chystáme, protože budou pro fungování a rozvoj univerzity oproti Národnímu plánu ještě mnohem důležitější. Základním formátem bude pro nás operační program Jan Amos Komenský, ze kterého plánujeme financovat různé investice a aktivity v oblasti vzdělávání a výzkumu na úrovni univerzity i jednotlivých součástí. Velmi zajímavý by pro nás měl být i operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který bychom chtěli kromě konkrétních projektů průmyslové spolupráce využít i na vybudování nového technologického parku. Pokud jde o přípravu nových programů, musím vyzdvihnout komunikaci s ministerstvem školství, díky které se nám postupně daří zorientovat se v plánovaných prioritách a struktuře výzev. Oproti současným operačním programům očekávám pozitivní posun především v účelnosti, výkonové orientaci a efektivitě projektové administrativy. Na straně univerzity i fakult bude změna logiky nových programů a jejich další posun od průtokového k výkonovému financování asi vyžadovat určitou změnu přístupu, ale nebojím se, i díky zkušenostem s různými náročnými projektovými formáty, že by nám to mělo dělat nějaké závažnější problémy.

Neohrozí tyto aktivity současná epidemická situace v Evropě?

Pevně věřím, že vzhledem k načasování nového programovacího období budeme na současnou krizi při psaní nových projektů do operačních programů už jen s nelibostí vzpomínat. Je ale prakticky jisté, že se zkušenost, kterou jsme za uplynulý rok získali, propíše do obsahového zaměření nových výzev. Mezi nová prioritní témata tak určitě bude patřit budování robustních a koncentrovaných vzdělávacích a výzkumných kapacit v prioritních oborech, soběstačnost v klíčových oblastech ekonomiky na úrovni státu a Unie, národní a veřejná bezpečnost, společenská odolnost vůči systémovým rizikům a jiné. Myslím, že to nebude tak, že by se nové výzvy zaměřily výlučně na pandemické nebo postpandemické problémy – k tomu máme Národní plán obnovy. Určitě se v nich ale projeví to, co se poslední dobou označuje tím pro mě trochu děsivě znějícím souslovím „nový normál“.

V rámci Strategického rozvojového projektu chcete zesílit postavení jak kampusu v Bohunicích, tak kyberkampusu v lokalitě fakulty informatiky. V čem to bude spočívat?

Naše strategická vize počítá s bohunickým kampusem jako s unikátní univerzitní infrastrukturou, která by v těch oborech, o nichž jsme se bavili, měla mít světové parametry. V tomhle směru plánujeme díky projektům posílit především mezinárodní excelenci, koncentraci kapacit pro výzkum i vzdělávání a vazbu na aplikační praxi. Kyberkampus je postaven na trochu jiné filozofii. Naše univerzita stála u zrodu celé nové agendy národní kybernetické bezpečnosti, a díky tomu se v Brně koncentrují národní civilní i vojenské autority i firmy z oboru. Infrastruktura a personální excelence fakulty informatiky a Ústavu výpočetní techniky se tady tím pádem doplňují s investicemi orgánů veřejné moci a soukromých firem. Prim v dalším rozvoji kyberkampusu by tedy měly hrát relativně nezávislé soukromé a veřejné investice, jimž bude vazba k naší univerzitě dodávat přidanou hodnotu. Nechtěl bych ale, aby to vypadalo, že ve strategických plánech uvažujeme jen o přírodních vědách nebo informatice. Že jsem o humanitních a společenských vědách moc nemluvil, je dáno tím, že zde pro nejbližší dobu neplánujeme na úrovni univerzity větší nové infrastrukturní investice. Jednáme teď ale o možnosti převzetí velmi zajímavého území, které by díky poloze v centru města mohlo ve střednědobém výhledu poskytnout parádní možnosti rozvoje především pro bezpečnostní, humanitní a společenskovědní obory, komunitní službu nebo studentské spolky. Je to ale celé na úplném začátku a zatím o tom nemůžu úplně otevřeně mluvit.

Masarykova univerzita je nejdále v rámci vysokých škol v České republice v oblasti informačních technologií. Koronavirus ukázal, že je velice dobře schopna zvládnout online výuku, má robustní informační systém atd. Kde vidíte možnosti dalšího rozvoje v IT?

Jsme na tom v této oblasti velmi dobře, ale pořád máme před sebou další cíle. Oblastí, která si vyžaduje průběžné investice, je výkonná infrastruktura pro zpracování vědeckých dat. Je to už dnes velmi důležitá součást výzkumu v přírodovědných, společenskovědních i humanitních oborech. Pokud chceme mít přístup ke špičkovým projektům, je konkurenceschopná výzkumná IT infrastruktura nutností. Pokud jde o IT podporu výuky a všemožné studijní administrativy, máme IS, který se i teď v době pandemie projevil jako ukázkový příklad výhod insourcingu. Potřeba různých novinek a vylepšení je v tomto případě permanentní a v současné době postupně implementujeme nový systém prioritizace požadavků tak, aby na jedné straně bylo adekvátně dopřáno sluchu potřebám uživatelů a přitom aby vývojový tým neztratil volnost ke kreativní práci. V neposlední, nebo dokonce v první řadě, pak musím jmenovat systémy a technologie, které nám jakožto velké organizaci umožňují běžné fungování. Plánujeme nyní pořízení nové generace ekonomického informačního systému, který by nám měl dát v porovnání se současným řešením především větší flexibilitu. Chceme rozvíjet i náš unikátní systém spisové služby a elektronický archiv a velkou výzvou je v tomto směru sladění všech možných vnitřních systémů pod jednotnou architekturu IT MU. Díky tomu, že máme ohromné množství dat o fungování univerzity a tato data máme zcela pod kontrolou, mohli jsme rovněž zahájit ambiciózní program podpory řízení univerzity založeného na datech.

Masarykova univerzita se bude v blízké době soustředit také na nové studijní programy, které vyžaduje dnešní doba. O jaké programy se jedná a v jakých oblastech?

Nemohu mluvit za studijní agendu nebo kontrolu kvality, ale z dat, která máme k dispozici, nám v každém případě vychází hned několik různých oblastí s velkým rozvojovým potenciálem, na jejichž podporu se chceme zaměřit. Celkem dobře to vystihuje náš strategický rozvojový projekt, který směřuje ke zdravé a bezpečné společnosti. Pojem zdravé společnosti přitom tady nechápeme jen ve vztahu k fyziologii člověka, ale jako komplexní cíl, na jehož dosažení se podílí celá řada různorodých faktorů. Podobně ani fenomén bezpečnosti neomezujeme jen na tu fyzickou nebo objektovou. Na Masarykově univerzitě máme vynikající zázemí v široké paletě oborů a kromě toho dokážeme mezi těmito obory efektivně spolupracovat. To je deviza, na které můžeme postavit i výuku v relativně nových vysoce žádaných specializacích. Zvláštní kapitolou pak jsou profesní programy, rekvalifikace nebo celoživotní vzdělávání. Osobně jsem k těmto formám vzdělávání trochu zdrženlivý, protože univerzitě přinášejí v porovnání s akademickými programy relativně menší přidanou hodnotu. Existuje tady ale velká poptávka mezi uchazeči i zaměstnavateli a od instituce našeho významu se právem očekává, že na ni budeme odpovídajícím způsobem reagovat.

 

Autor: Pavel Žára

Zdroj: Masarykova univerzita

---

Radim Polčák je zakládajícím členem European Law Institute, právníkem roku v oboru právo IT (2013), zvláštním poradcem Evropské komise pro robotiku a ochranu dat (2017–2018) a rozhodcem Tribunálu pro doménová jména .eu a .cz.