Letos v květnu podala Česká republika žádost o založení evropského konsorcia ELI ERIC. Portál Vědavýzkum.cz hovořil s Romanem Hvězdou, hlavním manažerem vědeckého centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, o budoucnosti laserového centra i o následcích globální pandemie.
Roman Hvězda řídí laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech ve Středočeském kraji, které se otevřelo v roce 2018. Letos založené evropské konsorcium ELI ERIC má propojit evropská laserová centra a vytvořit z nich první mezinárodní výzkumnou infrastrukturu věnující se výkonným laserům. „Věřím, že s rozvojem provozu ve všech ELI centrech bude generování přelomových objevů a následně získání různých ocenění na spadnutí,“ přiblížil svou vizi Roman Hvězda v rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz.
Petawattový laserový systém L3-HAPLS
Letos v květnu předložilo Česko Evropské komisi žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC, jehož zakládajícími členy se stanou dále i Maďarsko, Itálie a Litva. Co bude cílem nového konsorcia?
Konsorcium je výsledkem čtrnáctiletého úsilí o založení první velké mezinárodní výzkumné infrastruktury, která využívá výkonné lasery. ELI ERIC tedy funguje jako celoevropská veřejná výzkumná instituce, na jejíž správě se budou podílet právě jednotlivé členské země, a v níž se jednotlivá ELI centra sdruží pod entitu ERIC. Členské země se spojí nejen na administrativní úrovni, ale i v oblasti expertních kapacit, jako se to například podobně děje ve velkých mezinárodních centrech typu CERN. Důležité je, že od počátku budou v roli zakládajících pozorovatelů též Německo a Velká Británie.
Co znamená vytvoření konsorcia konkrétně pro Českou republiku a pro výzkumné centrum ELI Beamlines?
ELI ERIC bude mít hlavní sídlo v České republice, což je historický úspěch a dostáváme se tím do jakési „ligy mistrů“. Už je však na nás, jak toho dokážeme využít, jestli na tom budeme schopni dál stavět. Pro ELI Beamlines to konkrétně znamená lepší podmínky pro dlouhodobou stabilitu. Jak jsem již zmínil, správa bude založena na členství zemí a nikoliv institucí. To znamená, že z pohledu financování a mezinárodní spolupráce, například při jednání s velkými hráči v USA, Japonsku nebo Jižní Koreji, budeme představovat srozumitelnějšího a čitelnějšího partnera.
Přináší konsorcium pro Českou republiku i nějaké finanční a administrativní výhody?
Konsorcium je pro Česko velmi dobrou značkou. Určitě sem díky němu přijdou další špičkoví vědci. Z administrativního hlediska znamená založení konsorcia i některá zjednodušení v našem provozu – například osvobození od DPH přinese zlevnění provozu centra až o 10 %. Současně si můžeme nastavit vlastní pravidla pro výběrová řízení, u nichž je často problém s velkou administrativní náročností. To samozřejmě neznamená, že by výběrová řízení neměla být transparentní. Spíše jde o to, že jejich aplikace může být specificky nastavena pro výzkumné prostředí.
Britský fyzikální institut, vydavatel prestižního mezinárodního časopisu Physics World, nedávno zařadil projekt výzkumné infrastruktury ELI mezi 10 nejvýznamnějších projektů výzkumných infrastruktur na světě. Jak významné je to ocenění?
Já to vnímám především jako nezávislou reflexi potenciálu celého výzkumného konsorcia. Ostatně iniciátor celého projektu, Gérard Mourou, byl v roce 2018 oceněn Nobelovou cenou. To je pro nás potvrzením, že centrum má skutečný potenciál přinést nové poznatky. Podobně významné pro nás bylo také zařazení ELI do Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) v roce 2006 a získání statusu ESFRI Landmark v roce 2016. Obojí jsou bezpochyby důležitá ocenění, pro nás jde ale ještě o významnější závazek v tom smyslu, aby investice začaly přinášet konkrétní vědecké výsledky. Věřím, že s rozvojem provozu ve všech ELI centrech bude generování přelomových objevů a dalších ocenění jako jsou Nobelovy ceny na spadnutí.
Experimentální hala E1 určená pro studium strukturální dynamiky pro biologické a materiálové aplikace
Získali již někteří členové vašeho týmu nějaká ocenění?
Například kolega Janos Hajdu obdrží od Královské akademie ve Švédsku cenu Gregori Aminoffa za krystalografii. Profesor Hajdu je člověk, který v ELI Beamlines vede tým excelentního výzkumu ELIBIO úzce spolupracující s centem BIOCEV. Věřím, že se nám podařilo najít ten správný mix skvělých mozků a unikátní technologie, které budou přinášet užitek celé vědecké komunitě.
Co považujete za momentálně největší úspěch ELI?
Je třeba připomenout, že jsme stále ve fázi zahajování provozu. Pro nás je tudíž hlavní úspěch to, že se nám podařilo dokončit nejenom výstavbu budov, ale i zprovoznit klíčové technologie a zahájit uživatelský provoz. To znamená, že nyní fungujeme ve standardním módu: vypisujeme výzvy, na které se nám hlásí zájemci z celého světa a z výzkumů na našich technologiích vznikají první vědecké publikace. Stejně tak považuji za úspěch i to, že se nám podařilo vytvořit světově velmi konkurenceschopný vědecký tým.
Dle podkladů k jednání RVVI pro vyčíslení financování výzkumných center v příštích třech letech patří ELI sice k nejúspěšnějším, ale také k nejnákladnějším novým výzkumným kapacitám vybudovaným v Česku z evropských prostředků. Jak vidíte financování jeho provozu do budoucna?
ELI byl zřejmě z hlediska investic nejdražší projekt v historii České republiky, čemuž pochopitelně odpovídají i provozní náklady. U ELI Beamlines předpokládáme provozní náklady přibližně 25 milionů eur ročně. Když to ovšem srovnáme s jinými velkými fyzikálními instalacemi, jako jsou synchrotrony nebo FEL (lasery na bázi volných elektronů), jsou náklady na provoz centra poměrně nízké nebo srovnatelné. Významnou roli v tomto směru bude hrát právě i evropské konsorcium ELI ERIC, kde by Česká republika měla hradit 20 až 30 % z částky, přičemž zbytek by měl být hrazen dalšími členy.
V Dolních Břežanech pracuje velký podíl vědců ze zahraničí. Jak pandemie COVID-19 ovlivnila fungování výzkumného centra? S jakými hlavními problémy se potýkáte?
Musím ocenit to, že se díky velkému nasazení a odhodlání podařilo udržet většinu našich hlavních cílů i připravovaných experimentů, a to i navzdory skutečnosti, že jsme museli přijmout řadu interních opatření, která nejsou úplně příjemná. Pokud budeme mluvit o našich zahraničních kolezích, tak drtivá většina z nich v České republice pobývá dlouhodobě. Měli jsme sice případy, kdy karanténní opatření bránila příjezdu zahraničních vědců, ale to bylo spíše v řádu jednotek.
Kdyby koronavirová pandemie trvala ještě nějakou dobu, jak se dotkne vašeho provozu?
Z globálního hlediska byla pro nás nejkomplikovanější situace v USA, protože máme poměrně významné dodavatele v Kalifornii. Díky dlouhodobému tamějšímu „lockdownu“ u nich docházelo ke zpoždění dodávek. Nás konkrétně se dotýká to, že do ČR v současné době nemohou přijíždět zahraniční badatelé provádět experimenty, které byly u nás naplánovány. Momentálně se snažíme vyřešit, jak bychom mohli řešitelským týmům naše infrastruktury zprostředkovat, aby tady nemuseli být fyzicky.
Děkujeme za rozhovor.
Za Vědavýzkum.cz se ptala Barbara Kytková.
Roman Hvězda
je od roku 2010 hlavní manažer vědeckého centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Předtím působil také na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V ELI Beamlines se pod jeho vedení více než 300 expertů zabývá interakcí světla s hmotou při nejvyšších intenzitách a nejkratších časových rozpětích. Centrum je součástí Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz