O tom, proč vzbudil koncept výzvy Špičkový výzkum nebývalé emoce, co to vůbec špičkový výzkum je, nebo jak zajistit jeho objektivní hodnocení jsme vedli rozhovor s náměstkem pro řízení sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Václavem Velčovským.
Máloco rezonovalo v několika posledních týdnech českým výzkumným ekosystémem jako záměr Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásit z nového programového období kohezních fondů (2021–2027) výzvu zaměřenou na špičkový výzkum. Přestože Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK), který bude mít v gesci právě MŠMT, ještě nebyl formálně Evropskou komisí schválen, probíhají čilé přípravy jednotlivých výzev.
Pane náměstku, co je to špičkový výzkum?
Dobrá otázka hned na úvod. Sousloví špičkový výzkum nevnímám jako termín, ale pojem. Nelze proto uvažovat o exaktní definici, ale o sumě určitých vlastností, které mohou vést k označení konkrétního výzkumu za excelentní. Možná si vzpomenete na koncept tzv. pre-screeningu, který měl potvrzení excelence dosáhnout průnikem bottom-up a následně up-down procesů, tedy stanovit napříč výzkumnými oblastmi záměry strategické pro Českou republiku. Mrzí mě, že nenažranost jednotlivce tehdy zničila celý koncept, který je zcela legitimní a České republice chybí.
Definici jste se elegantně vyhnul.
Nerad bych používal slovo definice, ale soupis znaků umožňujících, nikoliv podmiňujících, daný výzkum označit za špičkový. V kontextu koheze jsme se posunuli směrem k takzvanému aplikačnímu potenciálu. OP JAK základní výzkum nepodporuje. V návrzích jsme vycházeli z bibliometrických údajů vědeckého týmu, z jeho úspěšnosti v komunitárních programech, jako je Horizont, s praxí vědců v zahraničí, a to nejen formou dílčích mobilit, ale dlouhodobé spolupráce, a samozřejmě s výsledky směřujícími právě k aplikacím.
Jak zajistíte objektivní hodnocení?
Záviset bude na subjektivním názoru zahraničních expertů a českých hodnotitelů. Neplatí, že dva subjektivní posudky rovná se jeden objektivní. Jedná se o legitimní odborný názor, o odpovědi na předem dané hodnotící otázky, přičemž není přípustný obranný prostředek pouze „proti názoru“. Proti chybě či opomenutí samozřejmě ano. Zahraniční expert dokáže posoudit, jak daný záměr překračuje český rybník, jak je v souladu s aktuálními zahraničními trendy, i potenciál k dosažení evropské špičky – z hlediska věcného i personálního zabezpečení. Je to výzva exkluzivní, ne inkluzivní. Ti nejlepší v České republice budou mít možnost stát se nejlepšími v Evropě.
Pojďme k přípravě výzvy. Nebyl draft z Vaší strany připraven příliš narychlo, když způsobil reakce, které nebyly pouze pozitivní?
Jsem přesvědčený, že ne. Pro představu: do konce letošního roku musíme vyhlásit více než deset výzev. Každá výzva probíhá náročným procesem konzultací. Může to být ad hoc odborná skupina, která draftuje vysoce expertní či hluboce technicistní aspekty výzvy, následně plánovací komise, monitorovací výbor, porada vedení MŠMT a další. Z každého tohoto kroku přicházejí připomínky. Abychom proces urychlili a nebyli vázáni na zpoždění Evropské komise, rozhodli jsme se jít cestou nultých jednání platforem OP JAK. Nulté platformy mají stejné složení jako ty řádné, mají stejné procesy apod. Jde nám o to, abychom vše řádně a předem projednali s hlavními stakeholdery úplně stejným postupem, díky čemuž ušetříme až půl roku času.
Co je tedy cílem výzvy? Čeho chcete dosáhnout?
Opět dobrá otázka. Chceme umožnit nejlepšímu českému výzkumu se silným aplikačním potenciálem, aby dosáhl evropské špičky. Asi se shodneme, že na evropskou špičku si nemůžou sáhnout desítky záměrů, ale vyšší jednotky. Naším cílem je výzvu oborově neomezovat a umožnit skutečně napříč obory podpořit definování a vznik evropských špiček.
Předkladatel svůj záměr zařadí do oblastí podle klasifikace OECD – FORD a zařazení zdůvodní. V prvním kroku hodnocení budou podpořeny vždy nejúspěšnější projektové záměry z každé oblasti Forda. Těch je devět. Museli jsme zohlednit nestejný rozsah jednotlivých oblastí, které vznikaly za jiným účelem než pro číselník grantových soutěží. Zbytek se následně sesype a podpořeny budou záměry s nejvíce body, nezávisle na oblastech, na něž se dostane osmimiliardová alokace.
Posledním cílem, který chci zmínit, je překonání fragmentarizace českého výzkumného prostředí a nahrazení kompetice mezi výzkumnými organizacemi kooperací ve jménu České republiky. Položím rétorickou otázku: může mít Česká republika dvě evropské špičky v jedné oblasti? A ještě jedna rétorická teze: špičkové mašiny – z etického prizmatu jsou „majetkem“ daného vědce? Ústavu? Univerzity? Jako mašiny pořízené za veřejné prostředky a mající za cíl dosažení špičkovosti jsou veřejným statkem. Pokud spolu dvě výzkumné organizace nedokážou spolupracovat, a každá proto chce svou mašinu 50 kilometrů vzdálenou, pak není jen „něco“ špatně.
Cíli rozumím. Ale vy jste přistoupili k radikálnímu opatření omezení počtu žádostí pro výzkumnou organizaci. Není to, omlouvám se, z Vaší strany alibizmus, abyste měli jednodušší hodnocení?
Předně bych neřekl, že se jedná o opatření radikální, ale manažerské – z pohledu řízení výzkumné organizace. Dáváme do ruky velmi účinný, ale taky velmi náročný nástroj řízení výzkumu. Byl jsem nemile překvapen, že se u podobných výzev z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) ze strany žadatelů používal zřídkakdy. My teď říkáme: nejen že školy musí prioritizovat a určit si své top top top, ale zároveň by se měly umět domluvit se svou „konkurencí“. Už několikrát zmíněná aplikovatelnost má samozřejmě přímou vazbu na naplňování RIS3. Každý záměr bude muset popsat, jak přispívá k naplňování chytré specializace.
A jak to tedy je s vysokými školami a Akademií věd?
Pokládáte mi otázku, která je zcela irelevantní. Maximální počet projektových žádostí se nerovná počtu podaných žádostí, nerovná se počtu úspěšných žádostí a nerovná se počtu podpořených projektů. Ve výzvě Podpora excelentních výzkumných týmů z OP VVV, kde počet žádostí nebyl omezen, byla úspěšnost žádostí z ústavů Akademie věd skoro dvojnásobná oproti vysokým školám. To podtrhuje moji tezi výše. Navíc budeme regulovat pouze počet žádostí, kde dané IČO vystupuje jako žadatel. Jeho figurování jako partnera, včetně partnera s finanční spoluúčastí, nijak regulováno nebude. Proč? Opět dáváme manažerům výzkumných organizací do ruky nástroj, jak kompetici nahradit kooperací.
Schematismus není vždy na škodu
Můžete prozradit konkrétní počty žádostí nebo alespoň jak jste postupovali při jejich stanovení?
Počty stanovené na základě institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace projednala plánovací komise, dokonce jsme udělali ke dvěma bodům průzkum mezi členy platforem, a vedly se i úmorné diskuse, zda není dělení podle institucionální podpory příliš schematické. Ano, je. Ale schematismus v určitých situacích není na škodu. Naopak pomáhá v orientaci. Hodnoticí kritéria, mezi která patří právě nepřekročení maximálního počtu žádostí, schvaluje Monitorovací výbor, který se bude konat 23. června 2022. Určitě se opět rozvine čilá diskuse. Kritéria budou zveřejněna spolu s výzvou a žadatelé budou mít více než půl roku na podání žádosti.
Naším cílem bylo stanovit hranice tak, aby počet žádostí byl do stovky a zároveň aby byla alespoň symbolicky zohledněna širokospektrálnost kamenných univerzit. Když si vydělíte alokaci na výzvu maximální možnou výší podpory, která je stanovena na půl miliardy, vyjde Vám 16 projektů. I to je, troufám si tvrdit, vzhledem k cílům výzvy velkorysé. Zabývali jsme se názory, že pro koncept partnerství je půl miliarda málo. Není.
Jak to myslíte?
Uvědomte si, že výzva nepodporuje novostavby, přístavby ani nástavby. Podporovány jsou pouze rekonstrukce a stavební úpravy související s instalací pořízeného vybavení a že máme k dispozici pasportizaci žadatelů. Naši hodnotitelé si budou velmi dobře vědomi toho, že musí posuzovat vybavení nejen v kontextu projektu a IČA, ale celé České republiky.
Náš rozhovor ukončíme aktualitou. V pátek 27. května byla oficiálně vyhlášena Meziregionální univerzitní rada. Bude mít nějaký dopad na tuto výzvu nebo na celý OP JAK?
Na Špičkový výzkum rozhodně ne. Všichni členové rady jsou zároveň členy České konference rektorů. Dovedu si představit, že know-how rady využijeme u výzev se silně regionálním akcentem. Aby to nevyznělo negativně: jsem strašně rád, že si konečně některé školy uvědomily, že ne každý v českém rybníce může, jak sami někteří argumentovali, že dokonce musí, být v některé oblasti Oxford. Nemůže. Poslání univerzit co do hodnot je bezpochyby stejné. Co do třetí role a vazby na konkrétní region je ale zcela odlišné.
Regionální univerzity hrají velmi důležitou a velmi náročnou roli při transformaci regionů, pro sociální kohezi, pro řešení místních problémů, zapojují se jako významní stakeholdeři právě do struktur krajského města, někde dokonce i kraje. Věřím, že se díky nim konečně rozjede systém profesních bakalářů, na které se kamenné univerzity dívaly jako na něco jich nehodného. Samozřejmě, ony naplňují potřeby celé České republiky a celé Evropy. Regionální potřeby ale nelze stavět proti nim. Jedná se o návazné kontinuum určované mnoha faktory, finálně závisející na rektorovi a jeho koncepci.
Abych uzavřel: o vzniku rady a o jejích cílech jsem se dozvěděl pouze a jedině prostřednictvím Vašeho portálu. Jsem napnutý, jak budou tyto školy dále komunikovat své poslání. Doufám, že svou misi zaměřenou mimo jiné na profesní bakaláře a na regionální annexy RIS3 naplní. Českému vysokoškolskému prostředí doposud chyběla.
Děkuji Vám za čas, který jste našemu portálu věnoval.
Potěšení bylo na mé straně.
Autor: Vědavýzkum.cz
Draft výzvy Špičkový výzkum
Cílem výzvy je podpora výzkumu preferovaně interdisciplinární povahy s vysokým potenciálem vytvoření špičkových a v budoucnu aplikovatelných výzkumných výsledků, výzkumu postaveného na excelentním výzkumném týmu a rozvoji mezinárodní spolupráce VO. Realizace aktivit podpořených z výzvy přispěje ke zvýšení mezinárodního zapojení českých VO, k zintenzivnění produkce špičkových (a potenciálně aplikovatelných) výzkumných výsledků a k rozvoji konkurenceschopnosti ČR.
Václav Velčovský
Působí osmým rokem jako tzv. odborný náměstek na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy - nejprve pro oblast kohezních fondů ve výzkumu a vzdělávání, v současné době také pro Evropskou unii a mezinárodní spolupráci. Václav Velčovský bude na MŠMT zodpovědný také za koordinaci Českého předsednictví v Radě EU. Na evropské úrovni se angažuje v pomoci Ukrajině proti ruské agresi.
Dříve pracoval na Úřadu vlády České republiky v úseku Jiřího Dienstbiera nebo na Ministerstvu vnitra. Vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, doktorát získal tamtéž z pedagogiky. Ve vědecké činnosti, kterou již ukončil, po něm zůstala čtyři ISBN a desítky článků zaměřených na historickou i soudobou jazykovou politiku a na různé aspekty tzv. protektorátu. Mluví plynně anglicky a německy.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
