Igor Ivan: REFRESH zvýšil příjmy z mezinárodních projektů o 342 % a objem smluvního výzkumu o 12 %

REFRESH je ve své polovině a do Ostravy přivedl 170 nových vědců a výrazně zvýšil úspěšnost v mezinárodních projektech. Co dalšího se podařilo a co je ještě cílem, přibližuje Ivan Igor, ředitel projektu a zároveň rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava. 

Projekt je s celkovým rozpočtem 2,625 miliardy korun a dotací ve výši 2,5 miliardy korun největší v historii VŠB-TUO. Nyní jste v jeho polovině. Jakou částku jste už využili?

Dotaci jsme obdrželi v únoru 2024, ale projekt jsme zahájili už v lednu 2022. Takže rozjezd jsme financovali z vlastních peněz ještě dlouho před rozhodnutím o přidělení dotace. Byl to trochu risk, ale prostě jsme projektu věřili. Celkově jsme zatím utratili asi 930 milionů korun. Mimo jiné jsme pořídili přístroje za více než 320 milionů korun, na stavební investice jsme vynaložili zhruba 100 milionů korun. Nejvíce peněz ale šlo do lidí.

Existuje nějaká analýza dopadů projektu na oblast Ostravska? V čem je projekt pro region nejpřínosnější?

Jelikož je projekt velmi komplexní, dopadá na rozvoj regionu v řadě oblastí. Zjednodušeně řečeno, přínosy míří do všech klíčových oblastí, jimiž jsou energetika a její transformace, automatizace v dopravě a digitalizace a robotizace průmyslu, i nové materiály pro širokou škálu uplatnění. Plus zohlednění sociálních a ekonomických dopadů transformace na společnost. Podstatné je to, že díky příchodu špičkových odborníků, nastartování týmů, rostoucí úspěšnosti v mezinárodních projektech, vynikajícím výsledkům základního výzkumu i spolupráci s firmami přispěl REFRESH k zásadní změně pohledu nejen na univerzity, ale i region. Moravskoslezský kraj se po skončení uhelné těžby proměňuje a má ambice stát se lídrem v energetice, materiálovém výzkumu a IT technologiích. Naše propojené tzv. živé laboratoře míří právě tímto směrem.

Před časem jste prohlásil, že úkolem je v uvedených čtyřech klíčových oblastech vytvořit funkční ekosystém. Jak si vedete?

V oblasti energetiky jsme například přispěli k přípravě Dopadové studie energetické bezpečnosti a soběstačnosti Moravskoslezského kraje po odchodu od spalování uhlí a jsme hybatelem rozvoje vodíkových technologií v kraji. V oblasti automatizované dopravy hrajeme klíčovou roli nejen v regionu a České republice, ale i ve středoevropském prostoru. Na VŠB-TUO jsme spustili kvantový počítač a získali velký projekt Czech AI Factory, významné projekty pro využití umělé inteligence a digitalizaci. Pro vývoj nových materiálů postupně budujeme nejvýkonnější mikroskopickou a spektroskopickou laboratoř ve střední Evropě. Posouváme se v aplikacích nových materiálů a na nich založených technologiích v environmentální oblasti, průmyslu či biomedicíně, o čemž svědčí například náš přínos k vývoji atomárních antibiotik či membrán pro čištění vody od bakterií či těžkých kovů, jako je olovo či kadmium.

Samozřejmě přispíváme i v sociální oblasti, naše Social Lab přispěla ke vzniku koncepce bydlení nebo koncepce rodinné politiky města Ostravy. Máme za sebou řadu vynikajících výsledků, ale je třeba si uvědomit, že jejich převedení do praxe je náročné a potřebuje určitý čas. Každopádně otisk projektu REFRESH se promítl i do nedávno aktualizované Regionální inovační strategie (RIS3) Moravskoslezského kraje.

Dopad projektu na vzdělávání

K praxi se ještě dostaneme, ale promítl se projekt i do vzdělávání?

Na změny, které doba přináší a naše týmy k nim hledají řešení, reagujeme i ve výuce. I díky projektu REFRESH se připravuje nový studijní program zaměřený na jadernou energetiku, do digitální éry posouváme například výuku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kdy musíme naše absolventy lépe připravit na rizika, která v praxi mohou nové technologie, automatizace a robotizace přinášet. Nedávno jsme akreditovali také nový studijní program Revitalizace posthornické krajiny.

Jaké dopady má projekt na univerzity? Je Ostrava atraktivnějším místem pro studenty a vědce ze zahraničí i z tuzemska?

Vyčíslit přesně dopady projektu REFRESH je složité. Každopádně zájem o studium kontinuálně roste. Například na VŠB-TUO se za posledních pět let zvýšil počet studentů zapsaných do prvního ročníku o 30 procent, jde zejména o nárůst v bakalářském studiu. Pokud jde o Ph.D. studium, zde jdou proti sobě reforma Ph.D. studia, která univerzity spíše tlačí k optimalizaci počtu doktorandů, a zvyšující se poptávka ze strany zahraničních uchazečů.  Přesto můžeme říct, že počet zahraničních studentů a především zahraničních zaměstnanců na naší univerzitě roste. Z nově příchozích více než 170 vědců je více než polovina z ciziny. Jsme přesvědčeni o tom, že náš předpoklad, že špičkoví vědci budou lákat kvalitní juniorní vědce a motivované Ph.D. studenty, platí.

Pracovní místa a nově příchozí vědci 

Ve výzkumu a vývoji jste se zavázali vytvořit 106 nových pracovních míst, na začátku loňského roku jste byli na 70. Jak si stojíte nyní a jak tato místa udržíte po skončení projektu?

Aktuálně se pohybujeme okolo 97 úvazků, ale cílem je dodržet číslo 106 na konci prvního roku udržitelnosti, tedy na konci roku 2028. Vzhledem k tomu, jakou má dnes REFRESH dynamiku, považujeme splnění indikátorů za samozřejmost. Proto jsme si přidali vlastní indikátor, a sice ještě zvýšení objemu financí z externích zdrojů, které mají přesah právě do období udržitelnosti REFRESH. Soustředíme veškeré síly do podávání projektů v tomto a příštím roce, abychom maximálně zabezpečili externí financování pro vědecké pracovníky. Už teď bojujeme s tím, že vědci, kteří přišli do projektu REFRESH, z něj potřebují oficiálně vystoupit, protože získávají vlastní projekty. Takže ve výsledku bude počet nových pracovních míst ve výzkumu a vývoji vyšší, ale ti lidé už budou hrazeni z jiných projektů. Bez podpory projektů typu REFRESH ale zřejmě nebude možné tu udržet kompletní sestavu. Lidé se budou obměňovat. Věříme, že mladí vědci, které jsme získali díky REFRESH, budou schopni si vytvářet vlastní skupiny a rozvíjet je.

Kolik z nově příchozích vědců je možné označit jako excelentní vědce, tedy byli například na seznamu Highly Cited Researchers či řešitelé projektů typu Horizont Evropa či ERC? Jsou opravdu v Ostravě, nebo přejíždí ještě mezi dalšími pracovišti? Víte už o nějakých zahraničních výzkumnících, kterým se u vás tak zalíbilo, že chtějí v Ostravě zůstat i po skončení projektu?

Naši nabídku přijalo již 52 excelentních vědců, z toho 85 procent jsou ze zahraničí. Ukázalo se, že si můžeme myslet i na ty nejlepší – získali jsme špičkové odborníky i z tak prestižních pracovišť, jako jsou například ústavy Maxe Plancka v Německu nebo univerzity v Tokiu, Terstu či Regensburgu. Působí u nás v rámci různě velkých úvazků. Někteří dojíždějí, ale jiní se do Ostravy přestěhovali z Německa, Japonska i dalších zemí s celými rodinami. Jejich děti chodí do univerzitní školky, na niž někteří naši výzkumníci vidí přímo ze svých laboratoří. Přišli za skvělými kolegy, kvalitní infrastrukturou i zajímavými tématy.

Chtějí v Ostravě zůstat i po skončení projektu?

Pokud jim i nadále budeme schopni zajistit konkurenceschopné podmínky, určitě by rádi zůstali i po skončení projektu.

Došlo díky tomu k nějakému „pákovému efektu”? Narostl objem finančních prostředků jdoucích do vědy a výzkumu v regionu z dalších projektů, jako jsou projekty z Horizontu Evropa?

Určitě ano. Pokud budeme srovnávat situaci s rokem 2023, v počtu mezinárodních projektů jsme zaznamenali nárůst o 250 procent. Z celkem 19 přijatých mezinárodních projektů jsme získali téměř deset milionů eur, což představuje navýšení o 342 procent.  Za nesmírně důležité považuji to, že nově příchozí vědci se podíleli zhruba na třetině podaných projektů v rámci evropských grantových schémat.

Můžete zmínit nějaké zajímavé investiční výdaje v oblasti přístrojového vybavení či stavebních investic?

Pokud jde o přístrojové vybavení, v projektu počítáme s celkovou investicí 730 milionů korun, z toho už jsme zhruba 40 procent využili. Zcela nově byly vybudovány prostory a pořízeny přístroje pro Materiálově-environmentální laboratoř za zhruba 320 milionů korun. Kolegové v ní již nyní využívají ojedinělý soubor přístrojů umožňujících vývoj a charakterizaci materiálů s atomární přesností, třešničkou na dortu bude unikátní transmisní elektronový mikroskop s vysokým rozlišením, který pořídíme v nejbližších měsících. Dalším příkladem může být zakoupení anténní bezodrazové komory pro testování a měření reálných vlastností antén a dalších zařízení, která využívají elektromagnetické vlny v oblasti rádiových komunikací, radarových systémů i mobilních technologií. Zařízení za 17 milionů korun je součástí nově vytvořené Laboratoře anténní bezodrazové komory a EMC, která nemá v tuzemsku obdobu.

Nejvýznamnější stavební akcí projektu je nová budova Centra pokročilých inovačních technologií s unikátním polygonem pro testování automatizovaného řízení automobilů a mobilních robotů za více než sto milionů korun. Ve druhé polovině letošního roku zde najde zázemí na 50 vědců.

Patenty a komerční spolupráce

Daří se vám naplňovat další indikátory, jako jsou publikace či patenty?

Zavázali jsme se ke 450 impaktovaným publikacím. Při hodnocení první poloviny projektu jsme jich vykázali 1174, přičemž nejvíce narůstá počet publikací v 1. kvartilu. Na zhruba polovině z nich se podíleli noví zaměstnanci, což je další důkaz toho, že se velmi rychle a úspěšně začlenili do výzkumných týmů. V případě patentů je to dlouhodobější proces. Ale podali jsme devět patentových přihlášek z 15 slíbených.

Jak se daří projektu posílit spolupráci s firmami? Zvýšil se objem smluvního výzkumu?

V porovnání s rokem 2023 se objem smluvního výzkumu zvýšil o 12 procent. Během první poloviny projektu dosáhl 380 milionů korun.

A co další komercionalizační aktivity s firmami? Podařilo se něco „transferovat”? Uplatnit nějaký patent, založit funkční spin-off apod.?

V loňském roce od nás odkoupila společnost ABB, jež je globálním lídrem v oblasti průmyslové automatizace, licenci na technologii pro kontrolu robotického svařování, která vznikla na naší Fakultě strojní. Proces komercializace se navíc podařilo dotáhnout do konce v rekordně krátkém čase. Druhá licence se týkala technologie, která dokáže staré železniční pražce a telegrafní sloupy proměnit z nebezpečného odpadu na cennou surovinu. Mezi zaměstnanci roste poptávka po založení spin-off společností, proto v letošním roce na univerzitě chystáme založení SPV společnosti (Special Purpose Vehicle), která by se o komercionalizaci duševního vlastnictví starala. 

Chtěl byste vypíchnout ještě nějaký dopad projektu?

Jsem opravdu velmi mile překvapen zvýšeným vědeckým výkonem univerzity. Došlo k výraznému nárůstu nejen kvantity, ale i kvality jak v publikační činnosti, tak v projektech. Souvisí to s výraznou změnou v mentalitě lidí na univerzitě, kteří pochopili, že tato cesta je nezbytná. Díky tomu dnes mezinárodní projekty podávají úspěšně v zásadě všechny součásti univerzity, což dříve nebylo obvyklé. Věřím, že novou energii jsme přinesli nejen na univerzity, ale i do regionu.

Připravuje se druhá výzva v Operačním programu Spravedlivá transformace. Jak bude vypadat? Budete se ucházet o další financování? S jakou vizí nebo projektem?

O této možnosti se stále diskutuje, jisté není nic. To, co se zde podařilo díky projektu REFRESH, stálo mnoho úsilí a já osobně to vnímám jako malý zázrak. Vyplývá to i ze závěrů Státního fondu životního prostředí z naší midterm evaluace, podle nějž je REFRESH ukázkový projekt, který má multiplikační efekt a potenciál pro další dlouhodobé financování. Budeme proto dělat vše pro to, abychom byli úspěšní i v grantových výzvách, které pro nás před REFRESH byly nedostupné. Chceme být ale připraveni také na případný další víceletý finanční rámec a chystáme velký projekt, který by plně využil přínosů projektu REFRESH  a otevřel i nová témata relevantní pro druhou polovinu 21. století.

 Igor Ivan je ředitel projektu REFRESH a od roku 2025 také rektor VŠB – Technické univerzity Ostrava. Celou svou profesní dráhu se věnoval geoinformatice, sedm let byl prorektorem pro strategii a spolupráci.