Luděk Sehnal z Masarykovy univerzity vede od začátku února Českou sbírku mikroorganismů. „Sbírka je akademická instituce, která je napojena na práci se studenty. Chtěl bych se zaměřit na vytváření podmínek pro studenty na všech úrovních,“ popisuje. Ve Sbírce vidí velký vědecký potenciál a rád by ji zapojil do evropských vědeckých infrastruktur, a zajistil tak nejen lepší finanční podporu, ale i zvýšení počtu vědeckých výstupů Sbírky.
V čem je Česká sbírka mikroorganismů unikátní a proč je důležitá pro současný výzkum?
Sbírka obsahuje tisíce, v případě antarktických mikroorganismů je to i přes deset tisíc, izolátů jednotlivých bakterií z unikátních prostředí, a proto v ní vidím obrovský vědecký potenciál.
Pokud se některá oddělení aspoň trochu zajímají o to, jakou roli mají mikroorganismy v různých procesech, které daní vědci studují, tak má Sbírka vždycky co nabídnout. Každému z ústavů, které jsou na Přírodovědecké fakultě, ale třeba i na Farmaceutické nebo Lékařské fakultě, bych byl schopen říct, v jakém ohledu by pro ně Sbírka mohla být užitečná.
Jaké máte plány se Sbírkou do budoucna?
Rád bych, aby byla Sbírka mnohem víc vidět, než byla doteď.
Je důležité upozornit na to, že Sbírka není jen čistě vědecké pracoviště. Z mého pohledu se jedná i o infrastrukturní pracoviště, ačkoliv tak zatím není vedená. Rád bych Sbírku zapojil jak do českých výzkumných infrastruktur, tak do evropských. Mohl by to být nástroj, jak se zapojit do evropské vědy a předávat si jisté know-how.
Velkým tématem ve Sbírce i v rámci fakulty a Ústavu experimentální biologie je zajištění dlouhodobého a smysluplného financování sbírkové činnosti. V rámci českého prostředí, ale i celosvětově je unikátní. Je to rozhodně něco, za co má cenu bojovat.
V čem vidíte hlavní přínos zapojení do evropských výzkumných infrastruktur?
V evropském systému konsorcií spolupracují týmy z celé Evropy a každý svým dílkem expertizy přispívá k řešení nějakého velkého problému. Mohou se snažit řešit třeba vývoj nových antibiotik nebo hledat východiska ke klimatické změně. Evropské konsorciální projekty zkrátka slouží na podporu těchto velkých věcí.
A jednou z obrovských rolí Sbírky je to, že slouží jako genobanka, a to i co se týče biodiverzity, konzervování a mikrobiální biodiverzity napříč celým světem. Pro samotné konzervování biodiverzity také existují výzvy. Právě do těch bychom mohli v evropských konsorciích vstupovat s agendou, kterou jsme schopni dělat, a to by zajišťovalo jednak příjem pro naše aktivity, ale zároveň by to mohlo zvýšit naše vědecké výstupy.
Díky vašemu výzkumu jste se účastnil i expedic na Antarktidu a Arktidu. Z těchto oblastí je ve Sbírce uloženo přes deset tisíc mikroorganismů. V čem jsou tolik fascinující?
Během mého prvního roku doktorátu se mi povedlo dostat se na expedice na Antarktidu i na Arktidu. A právě od těchto expedic se výrazně odvíjela i moje další kariéra, která se zabývala přírodními produkty ze sinic, speciálními metabolity a mou dlouhodobou vášní pro objevování antimikrobiálních látek.
Tím, že je Antarktida tak odlehlá, tak se tam mikroorganismy vyvíjí evolučně trošku jiným způsobem. Je dokázáno, že evoluce probíhala miliony let separátně. Proto věřím, že v rámci extrémního prostředí Antarktidy došlo i na úrovni chemických struktur extrémním selekčním tlakem k evoluci nové chemie, kterou právě můžeme použít pro objevování nových antibiotik, případně molekul, které můžou pro vývoj nových antibiotik sloužit.
A nejde jen o antibiotika, ale i o strukturně zajímavé látky, které jsou důležité pro celou škálu nemocí. Potenciál, co se týče sekundárních metabolitů, tedy vede všemi směry.
Kromě správy Sbírky budujete i vlastní výzkumnou skupinu. Jaké jsou vaše plány se Sbírkou jakožto vědeckým pracovištěm?
Snažím se pokračovat v rozvoji své výzkumné skupiny, která se zabývá objevováním, biosyntézou a funkcí přírodních produktů, ať už z environmentálních genetických informací, tak z jednotlivých mikroorganismů. Důležité je také udržení aktuálního taxonomicky zaměřeného výzkumu a jeho zefektivnění.
V dlouhodobém horizontu bych chtěl vytvářet prostředí i pro jiné výzkumné směry, a právě pro další lidi, kteří by chtěli zakládat svoje výzkumné skupiny, shánět svoje vlastní financování a rozvíjet vlastní vědecké myšlenky.
Byla Sbírka nebo vlastní vědecká skupina jedním z důvodů, proč jste se rozhodl vrátit do Česka? Předtím jste absolvoval postdoc v Německu, byl jste i na stáži v Americe a v Austrálii.
Abych byl upřímný, můj návrat s Českou sbírkou mikroorganismů nebyl vůbec spojený. Za svou kariéru jsem si vyzkoušel různá prostředí a všude jsem cestoval s rodinou. V Americe jsem byl v laboratoři v rámci postdoka a když jsem naznal, že jsem připraven se nějakým způsobem vědecky osamostatňovat, jako nejvhodnější prostředí mně i mé rodině přišlo Česko.
Na RECETOX jsem se vrátil s tím, že mi budou vytvořeny podmínky k založení vlastní výzkumné skupiny. Na MU jsem získal grant MUNI Junior Star, díky kterému mám prostor k nabírání lidí i nad bakalářský a magisterský stupeň. Díky financování nyní můžu do své skupiny nabrat i nějaké doktorské studenty. K financování byl schválen i můj projekt GA ČR Junior Star, tam jsem ale tzv. pod čarou a čekám na finální rozhodnutí. Existují ale i další kanály, např. v rámci evropské vědy, o které budu žádat a které by měly pomáhat většímu rozvoji mé výzkumné skupiny.
Jaké možnosti v souvislosti s vaší vědeckou skupinou Sbírka nabízí?
Jsme akademická instituce, která je napojena na výuku a práci se studenty. To mě osobně velmi baví a beru to jako nedílnou součást práce. Myslím si, že se studenty přichází do týmu vždycky nějaký nový elán a čerstvá krev. To je důležité i ke zdravému klimatu v rámci oddělení.
Proto je jednou z věcí, na kterou bych se chtěl ve Sbírce zaměřit, vytváření podmínek právě pro studenty, a to na všech úrovních – jak pro bakalářské a magisterské studenty, tak i pro doktorské.
Během plnění vlastních povinností v rámci doktorského studia jsem měl na RECETOXu neskutečnou volnost i podporu. Mohl jsem se v podstatě zabývat i věcmi, které byly moje vášeň a nesouvisely třeba přímo s projekty, na kterých mí vedoucí pracovali. V mé činnosti mě podporovali a myslím si, že to je hodně důležité. V tomto bych se rád inspiroval a ze své aktuální pozice tímto směrem vedl lidi, kteří budou ve Sbírce do vědy nadšení.
Autorka: Adéla Lerchová
Foto: Barbora Jankovičová
Zdroj: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
Luděk Sehnal v roce 2020 úspěšně dokončil doktorát v programu Životní prostředí a zdraví na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V současné době působí na Ústavu experimentální biologie a nově vede i Českou sbírku mikroorganismů. Během doktorátu se účastnil expedic na Antarktidu i Arktidu, zkušenosti sbíral také po doktorátu v Německu nebo na stážích v Austrálii či USA. Je také úspěšným žadatelem prestižního grantu Marie Skłodowska-Curie Action – Postdoctoral Fellowships.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
