Mezi světovou vědeckou elitou: Ekonom z FSV UK se stal hodnotitelem prestižních ERC grantů

Jozef Baruník z FSV UK se stal členem jednoho z panelů v rámci výzvy o tzv. konsolidační granty (ERC Consolidator Grants). Jak hodnocení probíhá? A co tato zkušenost Jozefu Baruníkovi přinesla? Dočtete se v rozhovoru.

V roce 2024 jste byl jako jediný zástupce České republiky členem panelu hodnotitelů SH1 v rámci grantové výzvy ERC Consolidator Grants. Víte, proč si vybrali zrovna vás? Jaké jste musel splňovat podmínky?

To je dobrá otázka. Stalo se to jednoduchým oslovením prostřednictvím e-mailu. Teprve později mi kolegové v Bruselu vysvětlili, že mne oslovili na základě rostoucího počtu projektů na pomezí financí, použití velkých dat, strojového učení a ekonometrie, což jsou oblasti, kterým se aktivně věnuji. Členství v hodnoticím panelu ERC je nabídnuto vědcům s významným mezinárodním renomé a odbornou excelencí ve svém oboru. Zpětně mi tak došlo, že oslovení přišlo díky tomu, že je moje práce vidět a můj výzkum a jeho přínos dobře zapadá do aktuálních potřeb panelu. Je to pro mne významným oceněním mezinárodní vědecké reputace a také potvrzením vysoké kvality našeho výzkumu.

Členy a členky hodnoticích panelů vybírá Evropská výzkumná rada z celého světa na základě vědecké reputace. Z Fakulty sociálních věd UK se v minulosti mezi ně zařadil Tomáš Havránek z Institutu ekonomických studií FSV UK, který působil v roce 2020 coby první zástupce ČR v oboru „ekonomie a finance“ a zároveň nejmladší český reprezentant napříč všemi obory v panelu hodnotitelů žádostí o tzv. ERC Advanced Grant. O jeho zkušenostech s rolí hodnotitele se dočtěte v článku magazínu UK Forum.

Můžete popsat, jak hodnocení ERC grantů probíhá? V čem všem spočívá?

ERC granty patří mezi nejprestižnější možnosti financování výzkumu v Evropě a podporují průkopnický výzkum s vysokým rizikem a přínosem. Tomu odpovídá i velmi pečlivý a náročný proces hodnocení. Klíčovým aspektem pro hodnocení je jednak přelomový charakter a ambice projektu (tzv. „high risk/high gain“ potenciál), ale také kvalita žadatele. Hodnocení probíhá ve dvou hlavních fázích. Nejdříve se panel hodnotitelů detailně seznámí se všemi projekty. Každý hodnotitel poté vypracuje detailní posudek pro projekty nejblíže jeho oboru. Následně panel na několikadenním zasedání pečlivě a velmi detailně na základě mnoha kritérií projekty vyhodnotí a pozve menší část těch, kteří mají podle panelu největší šanci uspět v druhém kole. V něm pak žadatelé prostřednictvím interview představí svůj projekt – hodnotitelé jsou seznámeni s dalšími detaily ohledně metodologie i konkrétních kroků řešení a diskutují s žadatelem na základě pečlivě připravených hodnocení.

Jak časově náročné bylo hodnocení ERC grantů?

Bylo pro mne časově náročnější, než jsem čekal – zabralo mi mnoho pracovních dnů strávených seznamováním se s projekty, samotným hodnocení a vypracováním posudků, a dvě doslovně několikadenní schůzky v Bruselu.

Bylo něco, co vás při hodnocení projektů vyloženě překvapilo?

Překvapila mne řada věcí. Jako první asi významná kvalita všech projektů a vynikající nápady žadatelů, na jejichž základě jsem v prvních momentech seznamování s projekty nabyl dojmu, že bude extrémně těžké vybrat jen malou část projektů. Člověk to od ERC čeká, nicméně když stojíte poprvé před řadou projektů, které jsou všechny vynikající, a vaše práce má být je seřadit dle kvality, stejně to trochu překvapí. Překvapila mne ale také pracovní morálka a efektivita všech členů panelu, zejména velmi jasné a detailní diskuze přímo k věci během celodenních a vyčerpávajících jednání. Příjemně mě překvapil i jasný důraz na kvalitu hlavní otázky, kterou žadatel chce zkoumat. Je to něco, co ERC prohlašuje, a bylo fajn vidět, že tomu tak skutečně je. 

Jak tedy vypadá úspěšně podaná žádost o ERC grant?

Naprosto klíčová je průkopnická povaha výzkumu, potenciál posouvat hranice našeho poznání a inovací. Je to tedy velmi silná a pro společnost významná otázka, která je velmi jasně formulovaná, ambiciózní a má vysoký potenciál, a to i navzdory tomu, že je spojena s poměrně velkým rizikem. Ruku v ruce s těmito atributy jde také schopnost žadatele přesvědčit na základě svojí práce, že je schopen přinést dané odpovědi.

Na FSV UK putovaly v posledních letech hned tři ERC granty. Na konci roku 2023 se stala historicky první držitelkou společenskovědního ERC Starting Grantu na UK Anežka Kuzmičová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Od září 2024 se získáním tohoto grantu může chlubit i Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK. O jejich projektech si můžete přečíst zde v článku. V prosinci roku 2024 získal takzvaný ERC Consolidator Grant Jaroslav Švelch z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK. Stal se tak prvním odborníkem v historii fakulty, který tento typ mezinárodně uznávaného grantu obdržel. Zde si můžete přečíst, čím se bude ve svém projektu zabývat.

Je na projektech poznat rozdíl dostupné podpory, kterou řada vědeckých institucí v dnešní době nabízí?

Jako hodnotitel jsem se zabýval hlavně výzkumnou otázkou, její kvalitou a obsahem projektu bez ohledu na vše ostatní. Renomé žadatele bylo až na druhém místě. Nicméně v kvalitě zpracování byl patrný rozdíl mezi projekty z prostředí velkého prestižního pracoviště, které má s tímto zkušenosti a nabízí významnou podporu, a projekty z méně známých a menších pracovišť, kde tak vysokou podporu nemají.

Jak si podle vás čeští vědci a vědkyně stojí, pokud jde o úspěšnost v získávání ERC grantů? Je něco, v čem zaostáváme a v čem naopak vynikáme?

Úspěšnost českých vědkyň a vědců se v čase mění k lepšímu, liší se ale podle vědních oblastí. Myslím, že poměrně silně zaostáváme v tom, že si moc nevěříme a projekty ani nepodáváme. Tím pádem pak ani nemůžeme být úspěšní. Například v sociálních vědách se v posledních letech podařilo získat projekt několika týmům, což je skvělý skok. Dokázal bych si představit i silnější podporu pro žadatele. I když to je také něco, co se mění. Myslím, že u nás má řada oborů osobnosti, které na evropské úrovni vynikají svou prací a nápady.

Co vám profesně tato zkušenost přinesla?

Členství v panelu mne profesně velmi posunulo v několika směrech. Potřeba doporučit velmi malou část výjimečných projektů na základě kritérií kvality mi dala velký nadhled a také zkušenost jít mnohem přímočařeji k podstatě věci a k její hloubce. To mi pomohlo i při vlastních projektech a psaní výzkumných textů. Myslím, že je to velmi dobré i pro mé okolí, kterému jsou schopen dát výrazně přínosnější zpětnou vazbu.

European Research Council (ERC) je vrcholný evropský orgán, který podporuje průkopnický výzkum nejvíce ambiciózních a talentovaných výzkumných pracovnic a pracovníků v Evropě, a pomáhá tak posouvat hranice poznání a inovací a proměňovat vědu i společnost. ERC granty jsou považovány za elitní, protože kombinují exkluzivitu, rozsah a intelektuální svobodu. Výběrové řízení je velmi kompetitivní – žadatelé soutěží s nejlepšími vědci z celé Evropy, což přináší úspěšným žadatelům i jejich domovským institucím velkou prestiž.

Proč jste se vůbec před lety vydal na dráhu vědeckého ekonoma?

Brzy během studií jsem zjistil, že se ekonomie snaží odpovědět na řadu velmi zajímavých otázek, které jsou pro společnost důležité. Zároveň jsem zjišťoval, že otázek je ale mnohem víc než odpovědí. Zrovna se jednalo o období, kdy ekonomové měli víc a víc dostupných dat, která ukazovala, že řada teorií moc dobře nepopisuje chování ekonomických agentů. Ruku v ruce s tímto vývojem jsme zaznamenali i ohromný technologický vývoj. A mne začalo hluboce zajímat, jak se tohle všechno dá použít pro lepší porozumění problémům, kterým čelíme.

Jaká jsou vaše výzkumná témata?

Mým hlavním oborem je ekonometrie, která stojí na pomezí statistiky, ekonomie a matematiky a ekonomům přináší různé možnosti ověřit jejich teorie na datech. Ve většině svých výzkumných projektů přináším právě nové metodologie, které se používají zejména ve financích, finančních trzích, měnových trzích či měření rizika – např. pro měření přelivu šoků na trzích nebo propojenosti různých veličin v ekonomice či ekonomikách. Poslední dobou se hodně zabývám i tím, jak je hluboké strojové učení pro ekonomy přínosné, čím jim může pomoct a jak z velkého množství dat správně vyčíst odpovědi na řadu otázek.

Foto: Matej Kmeť

Autorka: Kristýna Pružinová

Zdroj: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Přečtěte si také

Alice Valkárová: Věci, které hýbou světem, nebyly na zakázku

Je českou jadernou fyzičkou, která působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Je autorkou nebo spoluautorkou 274 původních vědeckých prací, které mají více než 16 200 citací. Jak se stala členkou Vědecké rady ERC? Jak probíhá výběr hodnotitelů ERC grantů i samotné hodnocení? Je podle ní Česko v získávání ERC grantů úspěšné? A máme potenciálního nobelistu?