Milan Jirsa: Podpora základního výzkumu je nutnost. Naše výsledky vstoupily do učebnic

Jste čtvrtým rokem členem předsednictva GA ČR. Jak velká je pro vás změna být nyní předsedou? 

Jako člen předsednictva jsem měl úvazek 0,3 a účastnil jsem se samozřejmě jednání předsednictva, oborové komise biologických a lékařských věd a šesti hodnoticích panelů. Nyní přecházím do GA ČR naplno, což je spojeno se zásadní redukcí mých povinností v IKEM. 

Čeho byste chtěl ve funkci předsedy GA ČR dosáhnout? 

Chci pokračovat v tom, co jsme s kolegy začali. V únoru poprvé spustíme soutěž Návratové granty, které mají pomoci návratu excelentních vědkyň a vědců po rodičovské přestávce zpět do vědy (více se návratovým grantům budeme věnovat v samostatném článku, pozn. red.). 

Dále připravujeme soutěž Proof of Concept. Pokud vše půjde hladce, rádi bychom ji spustili v příštím roce. Máme také rozjednané nové mezinárodní spolupráce – například s izraelskou agenturou.

Úkolů je ale více, čeká nás třeba také znovuschválení soutěže EXPRO ze strany Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a vlády. Tato soutěž vykazuje skvělé výsledky a je pozitivně přijata vědeckou komunitou. 

Důležité je samozřejmě i zajištění dostatku prostředků na granty. Letos sice došlo k navýšení rozpočtu GA ČR po několika letech, kdy rozpočet pouze klesal, ale i tak nejsme schopni podpořit tolik projektů jako před pěti a více lety. Plno kvalitních myšlenek, hlavně v naší standardní soutěži, tak nedosáhne na financování, což je pro českou vědu rozhodně špatná zpráva. 

Jaké budou podmínky soutěže Proof of Concept? 

Budou hodně podobné Proof of Concept grantům od Evropské výzkumné rady (ERC). Měly by to být roční granty, které budou určeny úspěšným řešitelům našich grantů, kteří by rádi překonali takzvané údolí smrti na cestě objevu k jeho praktickému využití a rozvinuli výsledky svých projektů do podoby atraktivní pro investory nebo pro pokračování v aplikovaném výzkumu.

Věříme, že to podpoří nejen transfer, ale i návratnost investic do základního výzkumu. Je důležité si uvědomit, že aplikovaný výzkum bez poznatků základního výzkumu prakticky neexistuje a že největší porozumění věci mají vědci, kteří se dané problematice věnovali již v základním výzkumu. Podpora základního výzkumu není luxus, ale nutnost. 

Chcete vypisovat také nějaké tematické soutěže? 

Máme připravenou soutěž pro orientovaný výzkum, ale nikdy na ni nebyly přiděleny prostředky ze státního rozpočtu, takže zatím tiše spí. Kdyby se ale vyskytlo nějaké důležité celospolečenské téma, jako byl covid, tak jsme schopni ji rychle vypsat. Orientované soutěže by ale neměly nahradit otevřené soutěže. Když někdo přijde s geniálním nápadem, tak by měl dostat podporu bez ohledu na to, jestli zrovna spadá do nějaké aktuální společenské priority a ne čekat třeba čtyři roky, až to zase vejde do módy. 

Jaká je úspěšnost projektů a jaká by podle vás měla být? 

Ve standardní soutěži je to přibližně 18 %, v EXPRO a JUNIOR STAR je to kolem 13 %. Nejvyšší úspěšnost je v postdoktorských soutěžích, tam je to nad 30 %. Obliba této soutěže pro mladé vědce ale každoročně stoupá a s rostoucím počtem navrhovatelů bude úspěšnost klesat. 

Jaká úspěšnost je optimální? U německé agentury DFG je stabilně podpořeno více jak 26 % návrhů projektů, stejně tak u rakouské agentury FWF, u švýcarské agentury SNSF je to ale třeba až 35 %. 

Já považuji za optimální, aby ve standardní soutěži byla podpořena alespoň čtvrtina projektů. Rozhodně by v takovém případě nehrozilo, že budeme financovat nekvalitní projekty, GA ČR nyní nemůže podpořit řadu projektů, které by si financování zasloužily. Pozorujeme navíc, jak se kvalita projektů stále zlepšuje. Jako zásadní ale v tuto chvíli vidím potřebu navýšit podporu soutěží pro mladé vědce. 

U soutěže EXPRO považuji přibližně 13% úspěšnost za optimální, to by měly být granty pro ty opravdu nejlepší. Soutěž EXPRO byla s touto myšlenkou i zavedena, aby se nestávalo, že ve standardní soutěži vítězí neustále jen ti nejlepší a nemá šanci nikdo nový. 

Některé instituce, jako například Masarykova univerzita, se rozhodly využít vašeho hodnocení a projekty, které se umístily těsně pod čarou, podpořit z vlastních prostředků. Mohou to využít i jiní? 

Určitě, výsledky hodnocení jim rádi poskytneme a už se na nás takhle obrátilo víc rektorů, kteří o to měli zájem, ale u mnohých pak aktivita usnula. Momentálně to využívá Masarykova univerzita se svými MASH Junior Star granty a také Vysoké učení technické Brno. Akademie věd se také vážně zajímala, ale nakonec zůstala u svého systému ocenění a my to plně respektujeme, protože někdo může chtít zohlednit třeba nějaká jiná kritéria. Z naší strany jde pouze o nabídku, rozhodně ne povinnost. Klidně se na nás mohou obrátit třeba i jednotlivé ústavy Akademie věd ČR, když budou mít zájem výsledky sdílet. 

Volnost v převádění prostředků 

Vědci zpravidla GA ČR chválí, ale zaznívá i kritika některých věcí. Například fakt, že grantová soutěž je vypisována pouze jednou ročně, a nikoliv kontinuálně jako například v Německu, či alespoň dvakrát ročně, aby v případě neúspěchu v soutěži to neznamenalo roční výpadek. Chcete toto změnit? 

Rádi bychom vědcům vyšli vstříc, ale obávám se, že máme svázané ruce. Pokud bychom totožné soutěže vypisovali dvakrát ročně, významně by to zatížilo rozpočet GA ČR – odborné panely, ve kterých působí přes 500 českých i zahraničních vědců, by se musely scházet dvakrát tak často. Celkově by se také zvedl počet návrhů projektů, protože by řada vědců žádala dvakrát. Vedlo by to i k větší zátěži panelistů, kterých je už tak v některých oblastech výrazný nedostatek. 

Lze také pochybovat, že by to vedlo k financování lepších projektů. GA ČR vždy plánuje rozpočet na rok. Pokud by v dříve vypsané soutěži podpořila méně projektů, aby jí zbyly peníze na pozdější soutěž, do které by nakonec přišlo méně kvalitních projektů, tak by ve výsledku celkově lepší projekty z první soutěže nedosáhly na financování. Situaci si samozřejmě lze představit i naopak, že podpoříme více projektů v první soutěži a do druhé soutěže se pak přihlásí více kvalitních.

Zmíněná německá agentura DFG je v tomto případě v zásadně odlišné situaci. Pokud pomineme to, že Německo je výrazně větší země s větším počtem vědců, tak DFG měla v roce 2023 jen na svůj provoz v přepočtu přibližně 2,4 miliardy Kč – to je více než polovina rozpočtu GA ČR na granty. Naproti tomu GA ČR měla na svůj provoz a hodnocení projektů na minulý rok rozpočtováno 109 milionů Kč. Přestože DFG administruje více soutěží a projektů, je tak, co se týká možností rozpočtu, mnohem flexibilnější než my. Z dlouhodobého hlediska je GA ČR, pokud se díváme na prostředky na její provoz, jednou z finančně nejefektivnějších agentur v Evropě. Znamená to ale také, že si nemůžeme příliš vyskakovat.

Kritika zaznívá také vůči tomu, že standardní GA ČR granty jsou pouze tříleté, a to je příliš krátká doba na dosažení nějakých výsledků. Chcete standardní granty prodloužit? 

Za tři roky se toho dá vybádat dost. Skončené projekty se hodnotí přibližně po roce a půl, aby se všechny výsledky stihly odpublikovat. Pokud bychom se rozhodovali, že chceme standardní projekty prodloužit, museli bychom jich financovat méně. Tři roky považuji za optimální a vědci si mohou požádat o návazné projekty. 

Někteří vědci také kritizují nutnost rozpočtování projektů po jednotlivých letech, kdy pak musí každý rok operovat s nespotřebovanými financemi a převádět je do různých rezervních fondů, jako je Fond účelově určených prostředků, kde jsou omezeni třeba 5 % a podobně. Jak toto řešit?  

Možnost převádět do dalších let pouze 5 % rozpočtovaných prostředků je již dlouhou dobu minulostí. V projektech GA ČR již několik let platí možnost převádět veškeré nevyčerpané prostředky bez ohledu na jejich výši do následujících let. Dlužno říci, že většina velkých příjemců se na tuto možnost již adaptovala a své interní předpisy upravila v souladu s tímto pravidlem.

V posledních letech jsme na předsednictvu schválili také možnost volnějšího nakládání s prostředky v průběhu roku, například je možné přesunout prostředky mezi jednotlivými položkami základní skladby do 100 tisíc Kč bez nutnosti schválení. 

Avšak i rozpočet GA ČR je plánován na jednotlivé roky a s tím souvisí i plánování rozpočtu jednotlivých projektů po letech.

Víc prostředků do grantů či do institucí? 

Mluví se o tom, že v Česku je poměr financování příliš vychýlen pro účelovou podporu namísto institucionálního financování. Co si o této kritice myslíte? 

Jaký je poměr mezi institucionálním a grantovým financováním, je politické rozhodnutí. Každá z těchto složek přináší do systému financování vědy něco jiného a obě jsou důležité. 

Co nám grantové financování přináší? Myslím, že výhod je řada. GA ČR objektivně zhodnotí jakýkoli návrh projektu základního výzkumu – vědci a vědkyně tak nejsou odkázaní na to, co si o jejich nápadu myslí třeba jejich vedoucí, který vůči nim může chovat antipatii. Dostanou také odborné posudky, díky kterým získají zpětnou vazbu a na základě té se mohou zlepšit. 

I samo psaní projektu, bez ohledu na to, jestli je financován, může přispět k zlepšení dalšího výzkumu daného vědce, protože téma do hloubky promyslí. Vědě také prospívá soutěživost, která posouvá hranice vědy a výkon obecně. Grantová agentura má také díky svému rozsahu možnost zlepšovat vědu a zavádět nové trendy, jako Open Access nebo genderová hlediska.

Byli byste ochotni akceptovat snížení či fixování výše prostředků, které jdou do grantové soutěže, v zájmu toho, aby měly výzkumné organizace více institucionálních prostředků? 

Jak už jsem řekl, je to politické rozhodnutí. Úspěšnost 18 % ve standardních projektech je však sama o sobě předmětem kritiky a není to žádná „star high“ úspěšnost. Náš rozpočet je 4,66 mld. Kč. Kdyby se z tohoto rozpočtu ubrala třetina a dala přímo institucím, tak instituce by to skoro ani nepoznaly, ale u nás by se to projevilo radikálně, protože by úspěšnost návrhů projektů spadla třeba na 12 %.

Pokud se srovnává výše institucionálních prostředků například Akademie věd ČR a Společnosti Maxe Plancka, která má institucionální financování kolem 80 %, tak je třeba říct, že Společnost Maxe Plancka se zároveň nesmí účastnit grantových soutěží vypisovaných německou grantovou agenturou DFG (vědci ze Společnosti Maxe Plancka se smí zúčastnit pouze jako spolupracující s vědci z dalších institucí, toto pravidlo platí i pro Fraunhoferovu společnost a Helmholtzovu společnost, pozn. red.) 

Uvažovali jste někdy nad tím, že byste oslovili nějaké mecenáše a rozdělovali i soukromé prostředky? 

GA ČR je organizační složka státu, která rozděluje státní prostředky na vědecké granty. To je naše primární poslání. Ale samozřejmě kdyby za námi někdo přišel, že chce dát část svého jmění na základní výzkum, tak jsme schopni to zadministrovat, poskytnout panely expertů, špičkových vědců z Česka i zahraničí. 

Jak se stavíte k hodnocení výsledků projektů? 

GA ČR jednoznačně klade důraz na kvalitu, a nikoli na kvantitu výstupů. Již dávno jsou pryč doby, kdy se do návrhů projektů psaly počty publikací. Publikování výsledků výzkumu v prestižním časopisu s kvalitním recenzním řízením je hlavním kritériem kvality výzkumu, ale ne jediným. Díváme se například na to, jestli jsou do projektů zapojeni studenti, ženy – vědkyně, na míru publikování otevřenou formou, případně, zda jsou výsledky projektu komunikovány veřejnosti. 

Spolupráce s MŠMT 

Jak funguje spolupráce mezi GA ČR a MŠMT, které také vypisuje některé grantové soutěže v základním výzkumu? 

GA ČR je samostatná instituce zodpovědná za grantovou podporu základního výzkumu v České republice, a jako taková spolupracuje se všemi dalšími aktéry, kterými je mimo jiné i MŠMT. Spolupráce probíhá na všech úrovních, obzvláště při řešení koncepčních otázek. Řešili jsme s nimi například specifika Návratových grantů, protože MŠMT připravilo soutěž s podobným tématem Návratovky v rámci OP JAK. V rámci pracovních skupin řešíme také metodické, genderové nebo mezinárodní aspekty výzkumu.

Mělo někdy MŠMT zájem využít vašeho systému hodnocení či expertízy při psaní zadávací dokumentace grantů? Předpokládám, že najít odborné hodnotitele je u nás obecně problém, tak aby se zbytečně neduplikovali? 

Náš hodnoticí  systém vychází z té nejlepší evropské praxe, z principů ERC, které využívají i jiné evropské agentury. Tento systém je poměrně robustní, každý projekt individuálně hodnotí přinejmenším čtyři vědci z oboru, hodně hlídáme konflikt zájmů. Pak o něm zevrubně diskutuje panel a pokud se umístí v nejlepší polovině, tak na něj další zahraniční vědci vypracovávají posudky. Takový proces je relativně nákladný, ale umožňuje identifikovat ty nejlepší projekty. Dosahuje vysoké stupně odbornosti a objektivity – díky němu je i důvěryhodný pro naše zahraniční partnery, kteří výsledky našeho hodnocení v případě mezinárodních projektů přebírají. 

Každý poskytovatel v ČR má však své postupy hodnocení nastavené jinak a pro takzvané „evropské“ peníze v operačních programech také platí jiné podmínky. Můj předchůdce Petr Baldrian nabízel MŠMT, že můžeme hodnotit výzvu OP JAK Excelentní výzkum, ale MŠMT jeho nabídku nakonec nevyužilo. 

Jednáte s MŠMT o tom, že by pro správu svých grantů využívalo GRIS, aby vědci nemuseli podávat žádosti například na podatelnu? 

GRIS je hodně specifický a je 100% přizpůsoben našim soutěžím. Není to pouze jednoduchá webové stránka, na které podáte návrh projektu, ale probíhá v něm kompletní hodnocení. Jsou v něm například automaticky nastavena pravidla, aby se byť jen návrhy projektů nezobrazovaly hodnotitelům ze stejných institucí, probíhá v něm přidělování návrhů jednotlivým zpravodajům, jejich hodnocení, generuje se pořadí i jednotlivé dokumenty. Prostřednictvím něj se hledají i oslovují možní zahraniční oponenti. Využívá se pak pro všechny životní fáze projektu. Šetří plno práce, kterou bychom jinak museli dělat „ručně“ a najmout na ni další zaměstnance. I díky GRIS má GA ČR tak nízké náklady na provoz. Úprava pro jiné poskytovatele by byla komplikovaná a nákladná, ale pokud by o ni projevily další instituce včetně MŠMT zájem, rádi ji zprostředkujeme. 

V čem spatřujete důležitost schémat, která vypisujete pro mezinárodní spolupráci, vezmeme-li v úvahu, že granty zaměřené na mezinárodní spolupráci vypisují i další poskytovatelé jako je třeba právě MŠMT?

GA ČR i MŠMT mají rozdělené pole působnosti. MŠMT je zodpovědné za mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji, zatímco Grantové agentuře přísluší uzavírat mezinárodní spolupráce výhradně s obdobnými poskytovateli, které jako ona podporují základní výzkum. To má své výhody. V rámci evropské iniciativy Weave, ve které je GA ČR zakládajícím členem, mají agentury navzájem takovou důvěru ve své hodnocení, že projekty vždy hodnotí jen jedna agentura. Vede to k výraznému administrativnímu zjednodušení a také úspoře nákladů. Pokud je mi známo, evropskou spolupráci touhle formou v ČR zajišťuje pouze GA ČR.

Mezinárodní vědecká spolupráce je klíčová – přináší sdílení zkušeností a propojování týmů i témat. Od roku 2021 se rozpočet GA ČR na tyto projekty ztrojnásobil. Momentálně mohou vědci podávat společné projekty s badateli například z USA, Německa, Rakouska, Švýcarska, Polska, ale také z Tchaj-wanu, Koreji nebo Brazílie. Další mezinárodní spolupráce máme rozjednané. V rámci zmíněné iniciativy Weave je možné podávat nejen bilaterální, ale také trilaterální projekty. Brzy tato možnost bude i s USA.

Výsledky výzkumu v učebnicích lékařství 

Vystudoval jste Fakultu všeobecného lékařství i Přírodovědeckou fakultu UK. Jak složité pro vás bylo propojit vědu a klinickou praxi? Je vůbec časově reálné tyto dvě věci skloubit? 

Prvních osm let po návratu ze základní vojenské služby jsem se jako mladý lékař věnoval získání odborné způsobilosti ve vnitřním lékařství a klinické biochemii. Vedle práce sekundárního lékaře interní kliniky a posléze lékaře oddělení klinické biochemie v předatestační přípravě jsem vystudoval organickou chemii na nedaleké Přírodovědecké fakultě, protože obor biochemie nebyl otevřen pro studenty dálkového studia. Přestože péči o rodinu obstarala z velké části manželka na mateřské dovolené, na vědu mi mnoho času nezbývalo. Začal jsem se jí hlouběji zabývat až deset let po promoci na lékařské fakultě. 

Skloubení práce lékaře se špičkovým klinickým výzkumem je sice náročné, ale přirozenější než kombinace se základním výzkumem prováděným v laboratoři, neboť absolventům lékařských fakult chybí metodické znalosti v oborech jako je analytická chemie, biochemie, molekulární biologie, genetika, tkáňové inženýrství aj. To vysvětluje, proč v hodnoticích panelech lékařských a biologických věd GA ČR dominují vědci s přírodovědeckým vzděláním, zatímco lékaři jsou v menšině.   

Je něco, na co jste ve svém výzkumu hrdý? 

Nadšení pro vědu u mě nejvíc posílil pobyt v laboratoři experimentální hepatologie v Amsterdamu, kde jsem se dovzdělal v molekulární genetice a tkáňovém inženýrství. Práce a výměna zkušeností v tzv. open space laboratoři, kde vedle sebe pracovalo 125 doktorandů, postdoků a diplomantů magisterského studia biomedicínských oborů, byl fascinující zážitek. Zkušenosti z tohoto pobytu jsem následně zúročil v několika pracích publikovaných v kvalitních oborových časopisech.

Nejvíc jsem pyšný na práci, ve které jsme společně s českou skupinou Stanislava Kmocha z 1. lékařské fakulty UK, s bývalými nizozemskými kolegy a s několika dalšími zahraničními spolupracovníky rozluštili záhadu molekulární příčiny a mechanismu Rotorova syndromu – vzácné dědičné žloutenky, kterou ve 40. letech minulého století popsal filipínský lékař, poválečný ministr zdravotnictví, populární spisovatel a vášnivý sběratel orchidejí Arturo Belleza Rotor. O rozluštění této záhady se desítky let marně snažil zakladatel americké společnosti pro studium jater (AASLD) a nestor světové hepatologie Irwin Arias, který nám po vyjití naší práce v roce 2012 vzdal hold. Výsledky práce pak vstoupily do učebnic několika oborů přednášených na lékařských fakultách.

Klinicky nejvýznamnější ale byla velká mezinárodní studie, na které jsme se podíleli a která prokázala, že u dětí s deficitem pumpy žlučových kyselin, jež je hnací silou tvorby žluče, se často vyvine primární rakovina jater. O té se dříve mělo za to, že se u dětí prakticky nevyskytuje. Závěry studie iniciovaly pravidelný screening rizikových nemocných a jejich včasné směrování k transplantaci jater.   

Chcete se v průběhu výkonu funkce předsedy GA ČR věnovat svému výzkumu i nadále? 

Rád bych dovedl k úspěšnému konci běžící studii v rámci projektu CarDia a poslední dvě studentky k obhajobě. Následovat bude předání výzkumné agendy mladší kolegyni. Mám výhodu, že už jsem v důchodovém věku, takže necítím takový tlak, že si musím pozici ve vědě udržet.  

Mandát předsedy GA ČR je sice čtyřletý, ale kdyby vám náhodou nebyl v listopadu 2025 prodloužen mandát člena předsednictva, tak byste musel ve funkci předsedy skončit? 

Ano, je to tak. Mandát předsedy je sice čtyřletý, ale současnou podmínkou je, že předseda musí být členem předsednictva. Mně končí první mandát člena předsednictva koncem roku 2025. Pokud mě RVVI ve funkci nepotvrdí, skončím i v pozici předsedy. GA ČR však musím pochválit, je tu výborné prostředí a lidé na správném místě, žádní kostlivci ve skříni zde nehrozí. Možná i proto, že si vědci myslí, že GA ČR funguje dobře a není třeba nic měnit, tak příliš nemají zájem kandidovat do předsednictva. Chci toto dobré renomé GA ČR udržet a své působení v roli předsedy GA ČR beru jako službu vědě. 

---

Milan Jirsa se ujal na začátku ledna 2025 funkce předsedy GA ČR. Působí také jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog a školitel doktorských studentů na 1. lékařské fakultě UK. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V průběhu své vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech.