Po třech letech se rozloučil s funkcí předsedy Grantové agentury ČR a po osmi letech s členstvím v předsednictvu GA ČR. Během svého působení stihnul připravit nejen nové prestižní grantové soutěže jako je EXPRO, JUNIOR STAR nebo POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, ale zároveň zůstal i jedním ze sedmi nejcitovanějších českých vědců. Vrací se nejen do vědy, ale i k většímu zapojení v rodině, a obává se, jak se mu to podaří a zda mu příliš neujel vlak.
Když se ohlédnete za uplynulými osmi lety, kdy jste působil v předsednictvu GA ČR, z nichž jste byl 3 roky předsedou, co si myslíte, že se vám povedlo?
Myslím, že se nám s kolegy povedlo nastavit grantový systém tak, aby podpora směřovala všude tam, kde to česká věda potřebuje: mezi začínající vědce, excelentní pracovníky v různých fázích kariéry i do mezinárodních spoluprací. Nově vznikly vysoce výběrové soutěže EXPRO a JUNIOR STAR, soutěže podporující mobilitu i návraty českých postdoků ze zahraničí ve formě POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a jsme pyšní i na prestižní spolupráci s americkou agenturou National Science Foundation. V únoru by měla navíc být poprvé vyhlášena soutěž o Návratové granty a v přípravě jsou soutěže na podporu inovací. Podařilo se nám také prosadit změny v hodnocení výzkumu, implementovat principy otevřené vědy a v neposlední řadě podpořit genderová hlediska ve výzkumu. Pokud se na tento systém podívám ve své současné roli výzkumníka, jsem s ním spokojený.
Je něco, co jste chtěl ve funkci stihnout, ale už se vám to nepodařilo?
Některé z výše zmíněných věcí jsou teprve v přípravě, ale věřím, že se je do zdárného konce podaří dotáhnout novému předsedovi Milanu Jirsovi. Jedná se o realizaci soutěže Návratové granty a prosazení grantového schématu Proof of Concept nebo rozšíření zahraniční spolupráce o další země.
Je větším zlomem stát se členem předsednictva GA ČR nebo přímo předsedou? Vy jste se navíc stal předsedou v roce 2021 trochu nečekaně po úmrtí Jaroslava Koči, který byl ve funkci šest měsíců.
Pozice předsedy GA ČR je jednoznačně časově náročnější a to, že jsem se jí zhostil, bylo spojeno s významnou redukcí mé vlastní vědecké práce. Úplně nečekané to však pro mě nebylo. Na funkci předsedy GA ČR jsem se v roce 2020 připravoval, protože Jaroslav Koča zprvu o kandidatuře jako tehdejší ředitel infrastruktury CEITEC neuvažoval. Připravil jsem tedy svou výzkumnou skupinu na to, že si snížím úvazek. Asi 14 dní před volbou se Jaroslav Koča rozhodl kandidovat proti mně. Už jsem ale nechtěl svou kandidaturu stáhnout, protože mě podporovala Akademie věd i řada členů RVVI. Jaroslav Koča o jeden hlas vyhrál a já byl docela rád, že se mohu věnovat dál vědě. Ale pak v červenci 2021 došlo k tragédii, Jaroslav Koča zemřel a já tedy znovu kandidoval, i když jsem už mezitím jako spoluřešitel získal evropský projekt, v jehož čele jsem měl stát. Z vědy jsem se tak stahoval vlastně dvakrát.
V současné době má GA ČR sedm grantových schémat. Kde čerpáte nápady na nové grantové soutěže? Jak třeba vznikla nová výzva Návratové granty, kterou letos vyhlašujete poprvé?
Motivace pro nové soutěže jsou různé – někdy vnímáme poptávku ze strany vědecké obce, někdy usoudíme, že je potřeba současné soutěže upravit do nové podoby, a samozřejmě se díváme i do zahraničí pro inspiraci.
Soutěže o Návratové granty, které by měly umožnit návrat vědkyň a vědců po kariérní přestávce, reaguje na nedostatky současného českého prostředí: zatímco v zahraničí si těžko představíte instituci, která by dovolila, aby se jí mladé talenty ztrácely kvůli rodičovství, v České republice byla situace úplně opačná. Návrat je pro talentované vědkyně a vědce obvykle velmi složitý, takže raději volí jinou kariérní dráhu. To je samozřejmě škoda pro českou vědu a prohlubuje to také rozdíly v šancích mezi muži a ženami.
Proto jsme navrhli grantové schéma, které žádná evropská agentura ve svém portfoliu nemá. Za sebe bych byl radši, kdyby tyto granty vůbec nebyly potřeba a instituce se o návraty postaraly samy.
O návratové granty hodně stála také předchozí ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová a slíbila, že na něj vyjedná finanční podporu, což se po nějakých peripetiích podařilo. Nakonec sice vypisuje návratové granty také MŠMT v rámci OP JAK, ale myslím si, že si nebudou konkurovat, protože granty GA ČR jsou zacílené na samotné výzkumníky, tedy na ty nejlepší, zatímco výzva Návraty v OP JAK je určena institucím a je omezená na úzké časové rozmezí. Asi není optimální, že nejdřív dlouho nic není a pak jsou tu soutěže dvě, ale s tím se nedá nic dělat.
Budou návratové granty určené i lidem, kteří se do vědy vrací po nějaké kariérní odbočce, třeba z průmyslu nebo politické či vedoucí funkce? Mohl byste si třeba o návratový grant požádat vy?
Ne, pro návrat z funkce v GA ČR toto schéma neslouží… Je určené lidem, kteří se vrací po rodičovské přestávce nebo jiné přestávce spojené s péčí o závislou osobu. Já osobně mám dost starého tatínka, takže pokud o něj budu pečovat namísto vědecké práce, mohl bych být způsobilým uchazečem, ale nyní ne. Primárně chceme pomocí návratových grantů bojovat s gender gapem a proti odchodům talentů z vědy kvůli mateřství.
Cesta od nápadu k vypsání soutěže trvá dva roky
Jak probíhá samotný proces vyhlášení grantového schématu od první myšlenky až k vypsání soutěže?
Je to velmi dlouhá cesta, celý proces obvykle zabere přibližně dva roky. Po prvotním nápadu se snažíme rozhlédnout a inspirovat v zahraničí, zda již někde podobná soutěž existuje a jaké jsou s ní zkušenosti. Široce pak diskutujeme její první parametry na předsednictvu, s Vědeckou radou GA ČR, ale i s vybranými vědci a členy RVVI. V minulosti se v RVVI našly silné vědecké osobnosti, jako například Tomáš Jungwirth, kteří podobu schémat, jako je soutěž JUNIOR STAR, hodně ovlivnili.
Hotový návrh prochází oponenturou ve Vědecké radě a RVVI. Nakonec návrh soutěže musí schválit vláda a musí také soutěži přidělit rozpočet.
Až potom můžeme soutěž vypsat. To ale samozřejmě není konec přípravy – musí se napsat zadávací dokumentace, kterou schvaluje předsednictvo GA ČR, musí se také připravit informační systém, musíme identifikovat a oslovit odborníky do panelů…
Snažíte se v průběhu let držet stabilní zadávací podmínky?
Meziročně děláme jen co nejmenší změny, abychom vědcům nepřidávali práci. V minulých letech jsme například začali vyžadovat od institucí plány genderové rovnosti nebo od vědců plán správy dat, což se pak výzkumníkům hodí i v evropských projektech. Věřím, že smyslem GA ČR je i zlepšovat výzkumné prostředí v České republice a tohle jsou kroky, které k němu vedou.
Jak vypadá běžný den předsedy GA ČR?
Každý den je jiný. Někdy je třeba se více věnovat běžným záležitostem: vyhodnocovat fungování hodnoticích panelů a jejich personální obsazení, aktualizovat podmínky našich soutěží v souladu s legislativou, připravovat podklady pro návrh rozpočtu nebo vyhodnocovat úspěšnost grantových schémat. Jindy přichází na řadu koncepční práce při tvorbě nových schémat nebo při návrhu inovací ve způsobech hodnocení. Mezinárodní kontakty nám umožňují převádět nejlepší praxi ze zahraničí do našich podmínek nebo uzavírat nové dohody o mezinárodní spolupráci. Předseda GA ČR ale musí samozřejmě také komunikovat s vědeckou obcí na jedné straně a politickou reprezentací na straně druhé.
Jak se vám jednalo s politiky?
Na straně ministra či jeho předchůdkyně a RVVI je a vždy byla dobrá vůle. Materiály nám RVVI schvalovala, ale je otázkou, nakolik jsou pak tyto orgány silné v jednáních s ministrem financí. Tam se mnohdy narazí na rozpočtovou realitu a na to, že je nám sice schválena nová soutěž, ale nejsou nám přiděleny další prostředky, nebo se neobjevují v rozpočtovém výhledu, a my stojíme před otázkou, jestli budeme muset nějakou jinou soutěž omezit. Několikrát už jsme museli prostředky dofinancovat z rezervy. Zároveň chápu, že přidat peníze chce každý ministr a Ministerstvo financí to musí nějak koordinovat. Nechci hodnotit, jestli vybírá správné priority, ale asi z definice musí být trochu silnější a musí se snažit i o konsolidaci rozpočtu.
Uzavřenost vědeckého prostředí vůči mladým lidem
Působil jste po celou dobu funkce předsedy zároveň jako vedoucí Laboratoře environmentální ekologie na Mikrobiologickém ústavu. Jak jste to stíhal?
Moje role ve vedení Laboratoře environmentální mikrobiologie byla spíše formální a reálné fungování zajišťovali mladší vědečtí pracovníci. Abych se mohl zúčastnit alespoň terénních prací a schůzek týmu našeho evropského projektu, musel jsem občas čerpat na GA ČR dovolenou.
Zbyl vám kromě administrativy nějaký čas i na vlastní vědeckou práci? Překvapilo mě, že i po 8 letech působení v předsednictvu GA ČR jste byl v roce 2024 mezi nejcitovanějšími vědci světa, které vyhodnocuje společnost Clarivate. Do této statistiky se dostalo pouze sedm Čechů a vy jste jedním z nich. Jak se vám to podařilo?
Nejcitovanější práce se hodnotí za posledních deset let, a tak si myslím, že mě „propad pracovní produktivity“ v žebříčcích teprve čeká.
Vlastní vědeckou práci jsem bohužel musel omezit na minimum, maximálně zbyl čas na konzultace s členy mého týmu či sepisování výsledků výzkumu z dřívějška. Teď mám deprese z toho, jak mi strašně ujel vlak. Třeba nám ve skupině chybí experti na strojové učení. Dnes je ale high performance computing v biologii nutný a já ani nemám přehled o tom, koho najmout. Ale to si snad zase sedne.
Na druhou stranu se nyní možná dokážu na problémy podívat s nadhledem a inspirovat svoje mladší spolupracovníky, kteří jsou pro úspěch naší skupiny rozhodující.
Měl jste čas si číst samotné projekty či výsledky projektů, které GA ČR podpořil? Jakým způsobem jste vybíral projekty, kterým jste udělil Cenu předsedy GA ČR?
Číst jednotlivé projekty jsem bohužel neměl čas – pokud nemluvím o projektech ERC, kde jsem působil jako člen panelu. Ale jako každý člen předsednictva jsem byl u toho, když panely mého oboru projednávaly návrhy projektů i jejich hodnocení. Je třeba dodat, že do výsledků hodnocení panely a oborovými komisemi GA ČR ale předsednictvo nijak nezasahuje – pouze určí, kolik projektů v jednotlivých soutěžích může s ohledem na výši rozpočtu podpořit.
U Ceny předsedy je to trochu jiné. Celkem 39 panelů je sdruženo do pěti tematických oborových komisí podle oblastí vědy. Ceny se udělují na základě nominací vzešlých po diskusích v oborových komisích, které jsou složeny z předsedů a místopředsedů panelů. Finálně pak předsednictvo vybírá celkem 5 projektů z až 15 nominovaných, které je samozřejmě třeba prostudovat důkladně.
Je nějaký projekt, který vás obzvláště zaujal, utkvěl vám v paměti?
Jednotlivý projekt bych asi hledal těžko, ale pokud si zpět promítnu svoje působení v GA ČR – už od roku 2007 jsem byl členem panelů – těší mě stálý a výrazný růst kvality projektů a jejich výsledků. Pamatuji si na diskusi oborové komise na téma „Proč GA ČR neuznává jako výstup článek v Amatérském rádiu“? Dnes takřka každý projekt končí špičkovou monografií nebo publikací či publikacemi světové úrovně.
Jaké máte plány nyní, když ve funkci předsedy skončíte?
Jednoduché. Budu se opět věnovat ekologii ekosystémů a roli mikroorganismů v nich. A pokud budu mít dobrý nápad, asi požádám GA ČR o podporu jako moji vědečtí kolegové.
Máte už nápad na nějaké výzkumné téma, kterému byste se chtěl věnovat?
Budu pokračovat ve výzkumu principů fungování ekosystémů a zejména jejich mikrobiální složky. Globální změna představuje výzvu, kdy porozumění ekosystémům je nezbytné pro volbu optimálního hospodaření – třeba v lesích. A to není možné bez dostatečného pochopení procesů, které v přírodě probíhají. Chci se také věnovat otázkám vzniku a vývoje mikrobiálních společenstev v globálním měřítku právě na pozadí měnícího se prostředí a pomoci předvídat, co nás v budoucnosti čeká a na co se máme připravit.
Láká vás přijmout nějakou další vedoucí funkci ve vědní politice?
Návrat k vědecké práci je pro mě radost, je jistě zábavnější než administrativa. Ale samozřejmě vnímám, že moje pozice v GA ČR měla nějakou společenskou váhu a hlavně, že jsem mohl vykonat něco snad užitečného pro českou vědeckou komunitu. Nyní musím vzít v úvahu, že mám pět dětí, z nichž to nejmenší je ještě malé, a navíc můj táta pomalu ztrácí samostatnost.
Chtěl bych ale nějak pomoci své domovské Akademii věd, pokud o to bude zájem. Kandiduju do Akademické rady a rád bych měl na starosti otázky spojené s tím, jak udělat Akademii věd efektivnější, jak z ní udělat dobrého zaměstanavatele a jak třeba i ulehčit návrat mladým. Akademie věd, ač to jistě nechce, působí na mladé vědce někdy odtažitě či „nepřátelsky“. Není výjimkou situace, kdy stávající, starší a méně produktivní pracovník dostane další šanci tam, kde pro vynikajícího mladého vědce není místo. Vůle asi není vždy špatná, ale někdy je obtížné najít cestu k tomu, jak vědeckou instituci správně řídit.
V následujících dnech také přineseme rozhovor s aktuálním předsedou Grantové agentury ČR Milanem Jirsou.
Petr Baldrian byl od listopadu 2021 do ledna 2025 předsedou Grantové agentury ČR, od roku 2017 byl členem předsednictva. Vystudoval mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na roli mikroorganismů v ekosystémových procesech a jejich využití v biotechnologiích. Je autorem 11 kapitol v knihách, více než 200 článků v impaktovaných časopisech s více než 25 000 citacemi. Jeho výzkum byl oceněn několika cenami. V roce 2024 byl mezi sedmi nejcitovanějšími českými vědci.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
