Hvězdné granty pro nejlepší z nejlepších

Granty Evropské rady pro výzkum (European Research Council – ERC) představují bez nadsázky crème de la crème, tedy nejlepší z nejlepších účelových podpor pro evropské vědce a vědkyně. Financují výzkumy ve všech vědních oblastech, které mají šanci překročit hranice současného poznání a tvořit dějiny. Není proto divu, že smetánku „slíznou“ opravdu jen nejlepší z nejlepších.

Jediné kritérium? Kvalita

Evropská rada pro výzkum od roku 2007 podporuje tzv. frontier research – tedy bádání, které směřuje k průkopnickým objevům. Základním principem je bottom-up, tj. financování projektů individuálních vědců a jejich týmů bez předepisování jakýchkoli tematických priorit. ERC můžeme považovat za jednu z nejúspěšnějších součástí rámcových programů Evropské unie pro výzkum a inovace. Financování grantů prošlo od sedmého rámcového programu „Myšlenky“ přes „Horizont 2020“ až k současnému devátému rámcovému programu „Horizont Evropa“. Společně s akcemi Marie Skłodowska-Curie a výzkumnými infrastrukturami tvoří první pilíř, který se zaměřuje na excelentní vědu.

Dosud podpořily ERC granty více než 12 tisíc projektů a více než 10 tisíc vědců a vědkyň. Hodnoticí panely posuzovaly stovku tisíc žádostí. Pro roky 2021–2027 hospodaří Evropská rada pro výzkum s částkou 16 miliard eur – tedy 17 % rozpočtu Horizont Evropa. Z této sumy přibližně dvě třetiny připadají na podporu vědců a vědkyň do 12 let od získání doktorského titulu.

„Žádat o grant mohou badatelé z celého světa pod podmínkou, že se jejich výzkum odehraje z větší části v instituci členské země Evropské unie, případně ve státě, který je přidružený k rámcovému programu. Jediným kritériem hodnocení je kvalita a potenciál návrhu hlavního řešitele,“ vysvětluje Eva Zažímalová. Předsedkyně Akademie věd ČR byla v minulosti hodnotitelkou Evropské rady pro výzkum v jednom z panelů a od roku 2021 je členkou nezávislé poradní vědecké skupiny Evropské komise. Sedmičlenná skupina vědeckých poradců (Group of Chief Scientific Advisors) pomáhá s tvorbou politik Evropské unie.

Od nováčků až po matadory

ERC poskytuje pět typů grantů. Podporuje vědce v různých fázích jejich kariér, myslí ale i na vědecké týmy a využití výstupů zafinancovaných projektů.

Hned dva z grantů směřují k badatelským nadějím. ERC Starting granty pro vědce v době 2–7 let od obhajoby jejich doktorského titulu podpoří výzkumy částkou až 1,5 milionu eur na období pěti let. Žádosti o ERC Consolidator granty, jež se pojí s částkou až dva miliony eur, mohou podávat ti, kteří mají doktorský titul od 7 do 12 let.

Vědci, kteří si už vydobyli mezinárodní uznání, mohou dosáhnout na ERC Advanced granty a 2,5 milionu eur na pětileté projekty. Spolupráci badatelů na interdisciplinární úrovni podporuje Synergy grant – skupinu 2–4 řešitelů a jejich týmy při práci na šestiletém projektu podpoří částkou až 10 milionů eur.

Eva Zažímalová vysvětluje, že podstatou unikátního grantového schématu je propojovat obory a disciplíny a umožnit tak nekonvenční přístupy. „Úspěšní řešitelé všech typů grantů ERC navíc mohou po skončení projektů zažádat o sto padesát tisíc eur na období osmnácti měsíců ve formě Proof of Concept grantu, který podporuje využití výsledků a jejich uvedení do praxe.“ Dodává jako doklad toho, že Evropská rada pro výzkum oceňuje i přenos vědeckých výsledků do praxe, na který Akademie věd ČR klade důraz dlouhodobě. ERC podporuje také rovné příležitosti. Žadatelé a žadatelky tak mohou u Starting a Consolidator grantů požádat o prodloužení lhůty, která se týká doby od udělení titulu, z důvodu mateřské či rodičovské dovolené i případné dlouhodobé nemoci.

Granty pro nejlepší v Akademii věd

ALTERMAG, MEMPOP, InterMet. Pro nezainteresovaného čtenáře tajemná hesla jsou příkladem akronymů projektů úspěšných řešitelů z pracovišť Akademie věd ČR, které ERC podpořilo z programu Horizont Evropa. Je jich zatím celkem 12 a najdeme zde zástupce všech typů grantů.

Nejnovější úspěch našich vědců nedávno obletěl celé vědecké Česko. Advanced granty totiž získali bratři Pavel a Tomáš Jungwirthovi. Kromě vysoké badatelské erudice své rodiny tím navíc dokázali dvě prvenství. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR se stal prvním Čechem, který Advanced grant získal podruhé, pracoviště Pavla Jungwirtha, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, se s třemi Advanced granty zařadilo mezi špičková česká vědecká pracoviště.

V současnosti v naší instituci působí sedm řešitelů a čtyři řešitelky ERC grantů v programu Horizont Evropa – krom zmíněných pracovišť například z Biotechnologického ústavu, Biologického centra nebo Etnologického ústavu. Seznam úspěšných žadatelů o ERC granty naleznete zde.

Částky pocházející z ERC grantů jsou nezanedbatelnou položkou pro vědce i jejich pracoviště. Evropská rada pro výzkum podpořila od svého založení k říjnu roku 2022 celkem 64 českých projektů částkou téměř 100 milionů eur. V evropském srovnání ovšem Česká republika v počtu těchto grantů zaostává. Podobné číslo jako celé Česko měla k loňskému roku například Univerzita v Helsinkách. Množství podaných žádostí i jejich míra úspěšnosti ale vykazuje stoupající tendenci.

Ve snaze více zúročit grantový potenciál českých vědců a vědkyň založila Akademie věd ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou počátkem roku 2021 expertní skupinu na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Jejím úkolem je pomoci badatelům s přípravou odborné části žádosti.

„Skutečně radit a také motivovat k větší účasti českých vědců v ERC grantech mohou jen nejlepší z nejlepších. Kritéria jsou náročná, uspěje zhruba každá desátá podaná žádost. V expertní skupině jsou proto pouze osobnosti, které mají přímou zkušenost s hodnocením nebo řešením projektů Evropské rady pro výzkum,“ zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

O svůj pohled na ERC granty se v následujících rozhovorech podělili místopředsedkyně a místopředsedové Akademie věd ČR tří vědních oblastí.

Dva bratři Jungwirthové, dva granty ve výši 120 milionů korun

Kromě rodičů mají od letošního roku bratři Pavel a Tomáš Jungwirthovi společného ještě něco dalšího. Oba vědci se stali držiteli grantů Evropské rady pro výzkum – ERC Advanced Grant. Fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR uspěl s projektem zaměřeným na modelování působení iontů v biologickém prostředí, fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR zaujal objevem altermagnetů. ERC granty, jejichž nové nositele vyhlásila 30. března 2023 Evropská rada pro výzkum, platí v Evropě i ve světě za doklad kvality výzkumu. V kategorii Advanced na ně v EU dosáhne ročně jen na dvě stě vědců. Více se dočtete zde.

Granty evropské rady pro výzkum: Neostýchat se a prostě to zkoušet

1. Jaký projekt, který získal některý z ERC grantů ve vaší vědní oblasti, byste vyzdvihl/a?

2. Podléhá udělování ERC grantů „trendům“? Jde odhadnout, jaké projekty mají vyšší šanci na úspěch?

3. Co je předpokladem k úspěšné žádosti? Co byste kolegům a kolegyním poradil/a, aby se zvýšily jejich šance? Na co se mají připravit?

Ilona Müllerová

místopředsedkyně Akademie věd ČR, Ústav přístrojové techniky AV ČR

1. Vědci a vědkyně z první vědní oblasti řešili či řeší sedm projektů podporovaných Evropskou radou pro výzkum. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu získal jeden z ERC grantů už v roce 2011, úspěšný je Matematický ústav se dvěma projekty nebo Ústav přístrojové techniky. Získání ERC grantu je obrovský úspěch, a je tedy nemožné vyzdvihnout jeden z nich. Oborově nejbližší je mi ale projekt Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky. Zabývá se holografickou endoskopií pro využití především v neurologii. Tomáš Čižmár získal Proof of Concept grant, který navazuje na jeho ERC Consolidator grant z roku 2016. Neurologické poruchy jsou jednou z nejzávažnějších společenských zátěží. WHO uvádí, že mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí – ročně na ni zemře přibližně 6,5 milionu lidí. Přibližně padesát procent přeživších zůstane chronicky postižených. Výzkum Tomáše Čižmára by měl přinést nástroj, s jehož pomocí půjde tajemství těchto závažných onemocnění poodhalit a pomoci v jejich léčbě i prevenci.

2. Spíše ne. Úspěšný kandidát musí mít kvalitní vědecký životopis v daném oboru a není snadné narychlo přejít do jiné oblasti. Může ale reagovat na aktuální výzvy a další výzkum směřovat s ohledem na pozitivní dopad na společnost. Pokud vím, Vědecká rada ERC nestanovuje pro danou výzvu prioritní směry. Pravda ale je, že aktualizuje strukturu hodnoticích panelů podle témat přihlášek z minulých let či vědeckých trendů, které odborníci z ERC zaznamenají.

3. Důležitá je kvalita práce, dosažené výsledky či uznání mezinárodní komunity. Své výsledky mohou žadatelé také porovnávat s úspěšnými řešiteli. „Naše“ přihlášky bohužel často neprojdou prvním kolem. V něm se kromě dosavadních výsledků hodnotí shrnutí návrhu. Zde máme největší prostor pro zlepšení. Projekt musí být napsaný přesvědčivě a srozumitelně i pro hodnotitele, kteří nejsou přímo z daného oboru. Žadatel musí prokázat, že je jeho projekt průlomový, a zdůraznit význam dosažených výsledků. Na psaní projektu by si zkrátka měl vyčlenit dostatek času.

Zdeněk Havlas

místopředseda Akademie věd ČR, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

1. Už samo získání některého z ERC grantů stojí za ocenění. Pokud jsem ale „přitlačen“ k výběru jednoho či několika z nich, dělám tak s vědomím, že někomu ubližuji. Tedy čistě osobně a zaujatě: líbí se mi dva Starting granty. První je projekt kolegyně Hany Macíčkové Cahové z mého domovského pracoviště s akronymem StressRNaction o ochranných čepičkách nekanonických RNA. Druhý Tomáše Slaniny, rovněž z Ústavu organické chemie a biochemie, s akronymem SOLLBATT zkoumá ukládání elektronů do chemických vazeb. Přinést by měl nové molekulární solární elektrické baterie.

2. Jeden trend je jasný: projekty musejí mít vysokou úroveň originality. S projekty typu „už dvacet let pracuji na ...“ uspět nejde. Návrhy, které míří na módní témata, asi mají jistou výhodu, ale pokaždé to neplatí. Pokud někdo chce uspět, musí přemýšlet o originalitě, co nového chce studovat a vyzkoumat.

3. Žadatel musí hlavně přemýšlet o výběru svého tématu a v čem může nabídnout lepší projekt než konkurenti. Musí umět projekt prezentovat jednoduše i pro odborníky z trošičku jiných oborů a přitom přesně formulovat. Zbytečně návrh nenafukovat. Aktuálně oponuji jeden Starting Grant a návrh zabírá jen pár stránek velice dobře volených vět. Jak už jsem zdůraznil, nejdůležitější je přemýšlet o originalitě otázek k vědeckému bádání. Výsledky musejí posunout bádání v oboru. Nebo to alespoň musejí slibovat – tak bychom ale přemýšlet neměli.

Ondřej Beránek

místopředseda Akademie věd ČR, Orientální ústav AV ČR

1. Záludná otázka – je totiž zapotřebí vyzdvihnout všechny. Zisk ERC grantu u nás bohužel – napříč obory – zatím není tak běžná věc, aby člověk mohl bez otálení některé zmínit a jiné zamlčet. Všichni nositelé, v tomto případě za humanitní a sociální vědy, si zaslouží uznání a dík, ať už rozvíjejí témata historická, antropologická či třeba ekonomická.

2. Nemyslím si, že jde o „trendy“ a že lze úspěch odhadovat. Samozřejmě, někdy může být užitečné podat návrh rozvíjející témata, která momentálně „frčí“. Typicky například migrace, velká data, kyberbezpečnost a podobně. I tak je ale rozhodování do značné míry nahodilé a lze uspět i s tématy, která jdou naopak proti trendům a třeba zpochybňují něco, co se už dlouho považuje za dogma. Obecně se v ERC cení novost a originalita a nejvyšší entuziasmus vzbuzují řešitelé, kteří přemýšlejí takzvaně outside the box a přinášejí něco, co ještě nikdo nezkusil.

3. Hlavní je neostýchat se a prostě to zkoušet. Máme vědkyně a vědce se skvělým vzděláním a předpoklady. Pokud mají nějaký převratný nápad, jasné výzkumné hypotézy a soubor nových výzkumných otázek, které se vymykají tomu, „co už známe“, a tomu, co dělali dosud, už to jsou první krůčky k úspěchu. Určitě je také dobré do výzkumného týmu zahrnout juniorní badatele, včetně doktorských studentů, jejichž podíl na výzkumu vyvrcholí disertací. Co se týče samotného přihlašovacího procesu, Akademie věd ve spolupráci s dalšími institucemi pravidelně pořádá semináře a workshopy, na nichž si uchazeči mohou své nápady a přihlášky nechat projít zpětnou vazbou a „vyladit“. Samozřejmě, důležité je nepodcenit ústní pohovor. Tak směle do toho – neúspěch se odpouští a úspěch může změnit váš život i vaši disciplínu!

Usilujete o ERC grant? Obraťte se na kancelář Akademie věd ČR

Aktuality ze světa Evropského výzkumného prostoru (European Research Area) zprostředkovává vědcům a vědkyním oddělení pro Evropský výzkumný prostor Odboru mezinárodní spolupráce Kanceláře Akademie věd ČR na příslušných webových stránkách. Jejich prostřednictvím se můžete přihlásit také k odběru týdně rozesílaného newsletteru. „Zvažujete-li podání některého z grantů Evropské rady pro výzkum, můžete se obrátit na pracovníky našeho oddělení. Rádi vám poskytneme bližší informace,“ říká ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce KAV ČR Julie Smilnická.

Takzvaný národní kontaktní bod pro ERC zajišťuje Technologické centrum Praha, které mimo jiné pořádá semináře a přednášky k problematice Evropské rady pro výzkum a jejích grantů.

Autoři: Zuzana Dupalová, Markéta Wernerová, Luděk Svoboda

Zdroj: Akademie věd ČR

Článek vyšel v dubnovém čísle AB/Akademický bulletin, který vydává Akademie věd ČR.