Akademie věd ČR rozjíždí velkorysý program dotací pro úspěšné vědce a vědkyně mladší a střední generace s mezinárodními zkušenostmi. Prémie Lumina quaeruntur finančně podpoří perspektivní badatele, kteří si můžou sestavit svůj vlastní výzkumný tým na dobu až pěti let.
První takové prémie udělila Akademie věd ČR ve čtvrtek 17. ledna 2019. Celková výše dotace pro žadatele a jeho tým činí maximálně 4 miliony korun za kalendářní rok, z toho však čtvrtinu rozpočtu musí zajistit akademické pracoviště vybraného stipendisty. Podmínkou je, aby si uchazeč během této doby zažádal o prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC či jeho ekvivalent) a délka jeho vědecké praxe od udělení doktorského titulu (Ph.D.) nebyla delší než 10 let.
„Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, vracet se do výzkumu po náročné starosti o dítě. Většina programů se zaměřuje buď na juniorské talenty, nebo naopak na již velmi etablované vědce. I proto jsme založili prémie Lumina, které se snaží tuto mezeru zaplnit,” uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, která věří, že stipendia pomůžou zdejším vědcům při větším prosazovaní se v mezinárodních grantech.
Podpora směřuje k českým i zahraničním vědcům
Prvními nositeli stipendia je šest vědců z různorodých oborů, přičemž šanci mají i zahraniční vědci, kteří působí v rámci Akademie věd ČR. Mezi oceněnými je molekulární bioložka Iva Mozgová z Biologického centra v Českých Budějovicích, jejíž skupina se bude zabývat epigenetikou rostlin, sinolog Ondřej Klimeš, který se zaměří na souvislosti národnostní a zahraniční politiky v soudobé Číně, historička Marie Buňatová, která se věnuje migraci a mobilitě v pražské židovské obci na přechodu od středověku k ranému novověku, či fyziolog Ondřej Kuda, specialista na metabolismus bioaktivních lipidů, který úzce souvisí s výzkumem cukrovky 2. typu.
Předsedkyně AV ČR s oceněnou bioložkou Hanou Lísalovou a členem Akademické rady Antonínem Fejfarem
Mezi dalšími nositeli je i Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR, která se zabývá vývojem specializovaných funkčních povrchů a inovativních biomateriálů, či renomovaný zahraniční badatel Graham Hill, který v Geofyzikálním ústavu AV ČR povede skupinu zaměřenou na problém vzniku andezitového vulkanizmu. Výzkum bude probíhat na vulkanické struktuře Katmai na Aljašce, dějišti nejsilnější sopečné erupce 20. století na zemském povrchu, způsobené právě výstupem andezitového magmatu.
Zdroj: Akademie věd ČR
Foto: Josef Landergott, Milan Pohl
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
