Český výzkum a vývoj táhne především automobilový průmysl

Výzkum a vývoj je hlavním zdrojem nových znalostí, produktů a technologických postupů, jež jsou nezbytným předpokladem stabilního a dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu společnosti. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, hrají i v České republice podniky významnou roli na tomto poli. Nachází se mezi nimi nejen nejvíce subjektů, kde se výzkumná a vývojová činnost provádí, ale vynaloží se zde na tuto činnosti i nejvyšší finanční částka a pracuje zde i nejvíce výzkumných a vývojových pracovníků. Podnikatelský sektor je zaměřený především na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Výsledky těchto činností souvisí především s inovacemi vyšších řádů při vývoji nových či významným zlepšením stávajících produktů, které hrají stále důležitější roli díky neustále postupující globalizaci, která přináší na národní trhy nové firmy a produkty a tím zvyšuje konkurenci v jednotlivých oblastech podnikání.

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku poklesly o téměř desetinu

V roce 2016 došlo v Česku poprvé od roku 1995 k výraznému poklesu celkových výdajů vynaložených na výzkum a vývoj na našem území (ukazatel GERD). Meziročně se snížily o téměř desetinu (8,6 mld. Kč) z 88,7 mld. Kč v roce 2015 na 80,1 mld. Kč v roce 2016. Ve vztahu k HDP - základní ukazatel používaný v této oblasti pro mezinárodní srovnání (intenzita VaV/R&D intensity) - poklesly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku již druhým rokem v řadě, a to z téměř 2 % v roce 2014 na 1,68 % v roce 2016.

Za tento pokles je zodpovědný úbytek v čerpání dotací z EU, které byly mezi lety 2011-2015 výrazným zdrojem financování tuzemského výzkumu, a to především v oblasti investic. V letech 2012-2015 přitékalo z EU do českého výzkumu každoročně více než 10 mld. Kč, souhrnem to bylo asi 50 mld. Kč. Jednalo se o prostředky z programového období 2007-2013, které se mnohdy dočerpávaly ještě v roce 2015. V současnosti se rozbíhá nové programové období 2014-2020, v němž jsou v rámci vybraných programů vyčleněny značné finanční prostředky na podporu VaV, avšak náběh čerpání byl zatím pozvolný.

Výdaje za podnikový výzkum a vývoj v Česku nadále rostou

V roce 2016 firmy v Česku investovaly ať již ze svých, či cizích zdrojů do u nich prováděného výzkumu a vývoje (ukazatel BERD - Business Enterprise Expenditure on R&D) celkem 49 mld. Kč – nejvíce od vzniku České republiky. Na rozdíl od vládního a vysokoškolského sektoru, kde došlo k výraznému propadu, výdaje za podnikový výzkum a vývoj i nadále rostou, i když výrazněji pomaleji než v letech předchozích – pouze o 2 % (necelou 1 mld. Kč). V letech 2010 až 2016 bylo vynaloženo za výzkum a vývoj prováděný v podnikatelském sektoru v Česku 288 miliard korun, tj. přibližně 2,5 krát tolik co na vysokých školách (120 mld. Kč) a téměř 4 krát tolik co na pracovištích AV ČR (78 mld. Kč).

Podnikatelský výzkum a vývoj se v roce 2016 podílel z 61 % - nejvíce v historii - na celkových investicích do výzkumu a vývoje provedeného v Česku (ukazatel GERD). Tímto procentem jsme se výrazně přiblížili na průměrnou úroveň zemí EU - 65 % v roce 2016.

Kromě výše uvedených téměř padesáti miliard investovaly v Česku podniky s výzkumnou a vývojovou činností dalších 15 miliard do výzkumu a vývoje prováděného v jiných subjektech. Šlo především o náklady související s nákupem výzkumných a vývojových služeb ze zahraničí od podniků ze stejné skupiny a o příspěvky (finanční transfery) na podporu provádění výzkumu a vývoje v jiných firmách - opět se ve většině případů jednalo o zahraniční podniky patřící do stejné skupiny podniků.

Tuzemské podniky nadále výrazně neinvestují do vysokoškolského ani vládního výzkumu

Pro doplnění podniky ze svých zdrojů investují především do svého, tedy podnikatelského výzkumu. I nadále málo využívají výzkumných kapacit, které nabízejí vysoké školy či Akademie věd ČR. Například v roce 2016 pouze 4,5 % (700 mil. Kč) výdajů vynaložených na výzkum a vývoj na veřejných vysokých školách byla financována z tuzemských podnikatelských zdrojů prostřednictvím výzkumu prováděného na zakázku (smluvního výzkumu) – přesto oproti 1 % v roce 2011 jde o výrazný nárůst.

Podniky v Německu se podílí třetinou na výdajích za podnikový výzkum a vývoj v celé EU

V mezinárodním kontextu se podniky v České republice při přepočtu na Eura výše uvedenou částkou necelých padesáti miliard korun podílely jen necelým procentem na celkových výdajích podnikatelského sektoru v zemích EU – ty v roce 2016 dosáhly hodnoty téměř 200 miliard EUR. Například firmy v Belgii nebo v Rakousku vydaly v roce 2016 na výzkum a vývoj v běžných cenách 4 krát více finančních prostředků než české podniky (při přepočtu pomocí parity kupní síly by to bylo 2,5 krát) a v Německu dokonce 35 krát. Dle dostupných informací, existují ve světě desítky firem, které samostatně vydávají na výzkum a vývoj více než všechny podniky v České republice.

Naopak ve firmách v Česku se za zde provedený výzkum a vývoj utratí o 75 % více než firmy v Maďarsku a dokonce téměř 6 krát tolik co podniky na Slovensku – údaje za rok 2016. Pokud jde o Polsko, tak až do roku 2013 byla hodnota BERD u nás vyšší než u našeho severního souseda, v roce 2016 bylo za podnikový VaV v Polsku již utraceno o polovinu více finančních prostředků.

Německý podnikatelský sektor se podílí téměř třetinou (63 mld. EUR) na celkových výše uvedených podnikových výdajích v zemích EU. Pokud se podíváme za horizont EU, tak v roce 2015 bylo za výzkum a vývoj provedený v podnikatelském sektoru ve Spojených státech vynaloženo při přepočtu na srovnatelné ceny o polovinu finančních prostředků více než vynaložily firmy v celé EU a i v Číně v paritě kupní síly bylo za VaV v podnikatelském sektoru utraceno více peněz než v celé EU – téměř o třetinu.

V TOP 5 zemí světa s nevyššími výdaji za podnikový výzkum a vývoj (ukazatel BERD) najdeme v roce 2015 z evropských zemí pouze Německo, a to na 4. místě za Japonskem a před Korejí. Mezi roky 2005 až 2015, tj. za posledních deset let, vzrostly v Číně výdaje za podnikový VaV ve stálých cenách roku 2010 téměř 4,5 krát - nejvíce ze všech zemí světa, za které jsou dostupné srovnatelné údaje. V Koreji ve stejném období výdaje za výzkum a vývoj provedený v podnikatelském sektoru vzrostly více jak dvakrát (2,3 krát). V porovnání ve firmách v celé EU28 byl tento nárůst za posledních deset let pouze třetinový, tj. stejný jako ve Spojených státech.

Nejvíce peněz na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dávají izraelské a korejské podniky

Podniky v České republice ve vztahu k HDP vynakládají výzkum a vývoj nižší částku než je průměr za státy EU. V roce 2015 to bylo 1,05 % HDP oproti 1,25 % za průměr zemí EU. V rámci Evropy v tomto roce byla nejvyšší intenzita podnikových výdajů na VaV, více než 2 % HDP, zaznamenána ve Švýcarsku, Švédsku, Rakousku a Německu. Z mimoevropských zemí byly investice do podnikatelského výzkumu v poměru k HDP zdaleka nejvyšší v Izraeli (3,6 % HDP) a Koreji (3,3 % HDP). Podniky v Číně v tomto ukazateli překonaly průměr Unie poprvé v roce 2015.

Více jak polovinu výdajů na VaV v podnikatelském sektoru tvořily poprvé mzdové náklady

Z hlediska druhu vynaložených nákladů je v českých firmách, stejně jako v ostatních zemích EU, podstatná část z celkových výdajů na VaV tvořena mzdovými a ostatními běžnými náklady. V roce 2016 tvořily tyto mzdové náklady poprvé více jak polovinu (53 %; 25,9 mld. Kč) z celkových podnikových výdajů na výzkum a vývoj. A od roku 2011 vzrostla průměrná měsíční výše mzdových nákladů na 1 přepočteného výzkumného a vývojového zaměstnance v podnicích o třetinu ze 45 tisíc v roce 2011 na 58 tisíc v roce 2016. Ve firmách pod zahraniční kontrolou však tyto osobní měsíční náklady byly v roce 2016 o polovinu vyšší než u soukromých domácích firem.

Pokud jde o investice do pořízení nového technologického vybavení (strojů, přístrojů a zařízení) pro výzkumnou a vývojovou činnost, v celém podnikatelském sektoru dochází již druhým rokem v řadě k poklesu těchto výdajů, a to především u domácích soukromých podniků.

V čase u nás klesá přímá podpora podnikového výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů

V roce 2016 se na financování podnikového VaV podílely soukromé zdroje z 93 %, to bylo o 11 p. b. více než v roce 2011. Význam peněz ze státního rozpočtu pro podnikový výzkum u nás v posledních letech klesá a mezi podniky se z tohoto zdroje rozděluje méně peněz než dříve. V roce 2016 podniky získaly od státu na svůj VaV příspěvek ve výši 3 mld. Kč v porovnání s 5 mld. Kč v roce 2011. Za posledních deset let přesto český stát investoval do soukromého VaV 35,5 mld. Kč.

Za zmínku určitě stojí i financování ze zahraničních veřejných zdrojů, v drtivé většině se jedná o výzkumné a vývojové projekty, které spolufinancuje Evropská unie. V roce 2016 do podniků v Česku přiteklo z tohoto zdroje ovšem pouze 0,6 miliardy korun v porovnání s 2,1 miliardami v roce předchozím. Hlavní příčinou tohoto poklesu bylo vyčerpání prostředků z Operačních programů na VaV ze zdrojů EU z programovacího období na roky 2007 až 2013, které zatím nebylo nahrazeno čerpáním z nově otevřených Operačních programů pro období 2014 až 2020. Jde především o využití financování z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde je významná částka alokována na podporu nových či rozvoj stávajících výzkumných a vývojových infrastruktur v podnikatelském sektoru.

Od roku 2010 vynaložil český stát na výzkum a vývoj celkem téměř 200 miliard korun

V porovnání s rokem 2009, kdy jak podniky tak stát investovaly do výzkumu a vývoji stejnou částku, soukromé zdroje vzrostly téměř o 100 %, tj. výrazně více než výdaje na VaV financované z veřejných zdrojů ČR – ty v tomto období vzrostly o necelou pětinu. I přes nárůst v absolutním vyjádření, podíl státu na financování výzkumu a vývoje v ČR poklesl z 48 % v roce 2009 na 36 % v roce 2016. V tomto roce tak z podnikatelských zdrojů šlo v Česku na výzkum a vývoj o cca 20 mld. Kč (2/3) více finančních prostředků než ze státního rozpočtu ČR.

Zahraniční veřejné zdroje, především prostředky EU, ale již bez zdrojů ze strukturálních fondů, vloni přispěly tuzemskému výzkumu částkou 2,7 miliardy korun. To je o 11 miliard méně než v roce předchozím. Jestliže v letech 2012 až 2015 se zdroje z EU podílely cca z 15 % na financování výzkumu a vývoje prováděného v Česku tak v roce 2016 to bylo jen 3 %, tj. přibližně stejně jako v roce 2009.

Od roku 2010 investoval český stát prostřednictvím státního rozpočtu do výzkumu a vývoje v Česku celkem 190 mld. Kč, z nich 43 % (80 mld. Kč) získaly veřejné vysoké školy, necelých 30 % (50 mld. Kč) pracoviště AV ČR a 14 % (25 mld. Kč) soukromé podniky. Ze zdrojů EU jsme ve stejném období získali celkem 62 mld. Kč, z nich cca polovinu (32 mld. Kč) obdržely vysoké školy, pětinu (14 mld. Kč) pracoviště AV ČR a 14 % (9 mld. Kč) soukromé podniky.

Stát se v minulosti výrazně podílel především na financování výzkumu a vývoje u domácích firem.

Struktura zdrojů financování se však významně liší, pokud se podíváme zvlášť na soukromé podniky domácí a podniky pod zahraniční kontrolou. Z peněz, které český stát investoval do soukromého VaV v posledních deseti letech, se 80 % (28,8 mld. Kč) objevilo na účtu domácích podniků. Tato skutečnost je výrazně ovlivněna především tím, že VaV je v soukromých domácích firmách prováděn především v malých a středních firmách, které častěji k této činnosti využívají přímé financování jak z domácích tak i zahraničních veřejných zdrojů.

V letech 2011 a 2012 podíl veřejných zdrojů na financování podnikového VaV v domácích soukromých firmách činil 31 % (v případě malých podniků šlo dokonce o téměř 40% podíl) v porovnání s 15 % v roce 2016. Tato „závislost“ na veřejných zdrojích se stala určitým rizikem pro dlouhodobou udržitelnost pozitivního trendu růstu celkových výdajů na VaV v těchto firmách. Jestliže u firem pod zahraniční kontrolou vzrostly celkové výdaje na VaV meziročně o desetinu (2,7 mld. Kč) a od roku 2010 se více než zdvojnásobily, tak u domácích firem tyto výdaje v posledních dvou letech klesají - meziročně v roce 2016 poklesly o 10 % (1,7 mld. Kč). Tento pokles souvisí především s výše uvedenými nižšími výdaji na VaV, který je v těchto firmách financovaný z veřejných zdrojů.

Podniky pod zahraniční kontrolou naopak financují své výdaje na výzkum a vývoj téměř výhradně ze soukromých zdrojů (tuzemských a zahraničních). Zároveň ale vydávají na VaV výrazně více než domácí podniky. V roce 2016 byly dvě třetiny z výdajů na VaV provedený v podnikatelském sektoru vynaloženy ve firmách pod zahraniční kontrolou. Jde o jeden z nejvyšších podílů jak v rámci zemí EU tak OECD. V absolutním vyjádření bylo v Česku ve firmách pod zahraniční kontrolou na VaV vynaloženo 31,4 mld. Kč. Z hlediska sídla vrcholového vlastníka těchto firem pod zahraniční kontrolou vynaložily zdaleka nejvíce prostředků na tuto činnost podniky vlastníků z Německa a Spojených států.

U firem pod zahraniční kontrolou má financování z veřejných zdrojů, jak již bylo uvedeno, spíše doplňkový charakter. V roce 2016 se tyto zdroje podílely pouze 1,7 % na financování jejich VaV. Naopak tyto firmy v mnohem větší míře využívají nepřímou (daňovou) podporu jejich výzkumných a vývojových aktivit, která se v posledních letech stala v mnoha vyspělých zemích (Francie, Nizozemsko, Kanada či Japonsko) hlavním nástrojem veřejné podpory soukromého výzkumu.

VaV je v Česku prováděn ve 2,3 tis. firmách, ale jen 1/5 z nich na něj vynaloží více jak 100 miliónů.

V roce 2016 se VaV prováděl v Česku ve 2 355 firmách a na této činnosti se v nich ke konci tohoto roku ve větší či menší míře podílelo 51 tis. jejich zaměstnanců - při přepočtu na roční pracovní dobu plně věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem pak šlo o 37,3 tis. přepočtených osob (ukazatel FTE).

Jde ovšem převážně o podniky s nízkou aktivitou v této oblasti, a to jak z hlediska počtu osob zde ve výzkumu a vývoji pracujících, tak výše finančních prostředků vynakládaných na tuto činnost. Například ve tři čtvrtě z nich pracovalo ve výzkumu a vývoji méně než 10 přepočtených zaměstnanců (FTE) či zde bylo na tuto činnost vynaloženo méně než 10 mil. Kč. Především u menších ekonomických subjektů je vyšší zastoupení firem, jež neprovádějí výzkum a vývoj soustavně, ale často podle toho zda v sledovaném roce dosáhnou na veřejnou podporu těchto činností nebo ne. Naopak 100 a více výzkumných a vývojových pracovníků se nacházelo pouze v 70 podnicích a 100 a více mil. Kč bylo na tuto činnost vynaloženo v 88 podnicích.

I když z hlediska počtu firem provádějících VaV převažují podniky domácí nad firmami pod zahraniční kontrolou (v roce 2016 tvořily 75 % ze všech podniků provádějících v Česku tuto činnost), většinu zaměstnanců, stejně jako i výdajů na VaV, nalezneme právě ve firmách pod zahraniční kontrolou. Až do roku 2013 pracovalo ve výzkumu a vývoji více zaměstnanců ve firmách domácích (veřejných a soukromých) než v těch pod zahraniční kontrolou. V posledních letech však zaznamenáváme výrazný nárůst počtu výzkumných a vývojových pracovníků v zahraničních afilacích, s tím, že v roce 2016 jich zde pracovalo již o 31 % (5 tisíc) než v podnicích domácích. Výzkum a vývoj je tak ve firmách pod zahraniční kontrolou koncentrovanější. Na jeden podnik provádějící tuto činnost připadalo v roce 2016 v případě zahraničních afilací 35 výzkumných a vývojových zaměstnanců (FTE) a 52,1 mil. Kč výdajů na výzkum a vývoj, u soukromých domácích firem to bylo pouze 9,2 zaměstnance a 8,6 mil. Kč.

Více než miliardu na výzkum v Česku vynaložilo pět firem

Většina investovaných prostředků se pak koncentruje jen u několika málo firem. Rozložíme-li výše uvedených necelých padesát miliard na výdaje jednotlivých firem, pak pětina (19 %, 9 mld. Kč) připadla na pouhých pět firem z výše uvedených 2,4 tis. Těchto top 5 výzkumných a vývojových firem – všechny patřily mezi podniky pod zahraniční kontrolou – vynaložilo na VaV miliardu a více korun. Obdobnou situaci nalezneme ale i ve většině ostatních vyspělých zemí světa. Např. v Dánsku se v roce 2014 sto firem s nejvyššími výdaji na VaV podílelo na celkových podnikových výdajích na tuto činnost z 80 %, v Nizozemsku, Rakousku, Německu či v Česku to bylo přibližně ze dvou třetin. Přitom těchto sto firem jak u nás, tak v Rakousku, reprezentovalo jen cca 5 % ze všech firem, které provádějí výzkumnou a vývojovou činnost a v případě Německa pak dokonce jen jedno procento.

V podnikovém výzkumu u nás hraje prim zpracovatelský průmysl – především automobilový

Pozastavíme-li se u jednotlivých odvětví, ve kterých se podnikový výzkum a vývoj především provádí, zjistíme, že jako u většiny ostatních zemí, zpracovatelský průmysl je převažující ekonomickou činností podniků dělajících u nás tyto činnost. V roce 2016 se zde nacházelo 54 % ze všech firem provádějících výzkum a vývoj – nejvíce ve strojírenském a kovozpracujícím průmyslu. Pracovalo zde 49 % výzkumných a vývojových zaměstnanců a vynaložilo se zde 54 % z celkových výdajů všech podniků na tuto činnost. Pokud bychom vzali v potaz produktovou či odvětvovou orientaci prováděné VaV činnosti, tj. povahu nebo uplatnění produktů či procesů, jež jsou předmětem prováděné výzkumné a vývojové činnosti, dosáhl by podíl zpracovatelského průmyslu na celkových podnikových výdajích na VaV dokonce 64 %.

V rámci zpracovatelského průmyslu již od roku 2005 nejvíce lidí pracuje a nejvíce se investuje do VaV prováděném v automobilovém průmyslu (NACE oddíl 29) - v roce 2016 zde pracovalo téměř 4 tis. přepočtených výzkumných a vývojových pracovníků a výdaje na tuto činnost dosáhly 7,8 mld. Kč. Na samotnou výrobu motorových vozidel je však napojen VaV i v celé řadě dalších odvětví (elektrotechnický, gumárenský, plastikářský, textilní či kovozpracující). Při započtení výdajů na VaV dodavatelských podniků pro automobilový průmysl dosáhly celkové výdaje na VaV v oblasti „automotive“ odhadem více jak 10 mld. Kč a tento sektor se tak podílí více jak třetinou na celém zpracovatelském průmyslu.

Vysoký podíl automobilového průmyslu je u nás do značné míry ovlivněn celkovým významem tohoto odvětví ve struktuře české ekonomiky – v roce 2016 se podílel pětinou na celkové hrubé přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu. Proto je vhodnější podívat se na intenzitu průmyslového VaV v jednotlivých odvětvích, která je nejčastěji měřena pomocí podílů těchto výdajů na přidané hodnotě vytvořené v daném odvětví či na jeho celkových tržbách. V těchto ukazatelích Česká republika výrazně zaostává za vyspělými státy EU ve většině odvětví. Například v roce 2015 byl podíl výdajů na VaV na přidané hodnotě vytvořené v automobilovém průmyslu v Česku jen cca 3 % v porovnání se 13 % v Rakousku, Koreji či Spojených státech nebo 17 % u podniků v Německu.

Ve světě se investuje především do high-tech odvětví

Jestliže u nás ve zpracovatelském průmyslu jde většina peněz na výzkum a vývoj do podniků s převažující činností v tzv. skupině odvětví se středně vysokou technologickou náročností (medium high-tech), kam patří například i výše zmíněný automobilový průmysl, či průmysl strojírenský nebo elektrotechnický, v nejvyspělejších státech EU naopak často dominují high-tech odvětví, kam se řadí farmaceutický, elektronický (výroba ICT) a letecký průmysl. A právě v těchto odvětvích státy s nejvyššími výdaji na podnikový VaV dosahují několikanásobně vyšší intenzity výzkumu a vývoje než české subjekty – platí to především pro VaV v oblasti výroby ICT.

V Česku posiluje význam ICT služeb a biotechnologií v podnikatelském výzkumu a vývoji

V posledních letech roste v českém VaV i význam elektrotechnického průmyslu, výroby měřících přístrojů spadajících pod elektronický průmysl či gumárenského a plastikářského průmyslu. Mimo zpracovatelský průmysl pak i firem zaměřujících se na informační a komunikační činnosti (NACE sekce J), kam patří např. výzkum a vývoj nového softwaru, kde výdaje na výzkum a vývoj dosáhly v roce 2017 již 8,6 mld. Kč v porovnání se 4,0 miliardami v roce 2010. A právě v oblasti ICT služeb – na rozdíl od výše zmíněných odvětví zpracovatelského průmysl - patříme mezi státy s nejvyššími výdaji na výzkum a vývoj ve vtahu ke zde vytvořené přidané hodnotě. V posledních letech roste v Česku i význam podnikového výzkumu a vývoje v oblasti biotechnologií a nanotechnologií, a to často ve spolupráci s vládním a vysokoškolským sektorem.

Z pohledu regionálního členění se podnikový výzkum a vývoj koncentruje především do velkých měst, případně do míst, kde sídlí velké podniky. Nepřekvapí, že mezi města, kde se vynaloží nejvíce peněz na VaV v podnikatelském sektoru, patří Praha, Brno, Mladá Boleslav, Plzeň, Liberec, Nový Jičín nebo Pardubice. Velkou dynamiku v posledních letech zaznamenává především Brno, které je tahounem VaV v Jihomoravském regionu. Na opačném konci s méně než 1 miliardou na podnikový výzkum v roce 2016 se nacházely Karlovarský a Ústecký kraj.

Poznámky:

Veškeré údaje za Českou republiku v tomto příspěvku pocházejí z šetření Českého statistického úřadu o výzkumu a vývoji prováděného od roku 1995 prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5–01), který je součástí Programu statistických zjišťování. Roční šetření o VaV přináší podrobné poznatky o stavu lidských a vynaložených finančních zdrojích ve všech subjektech podnikatelského, vládního, vysokoškolského a soukromého neziskového sektoru provádějících VaV jako svoji hlavní či vedlejší ekonomickou činnost na území České republiky v příslušném kalendářním roce. Mezi základní charakteristiky VaV zjišťované v tomto šetření patří počet osob pracujících ve VaV (zaměstnanci VaV) podle pracovní činnosti, vzdělání, pohlaví, věku či státního občanství a výše výdajů za provedený VaV podle druhu výdajů a zdrojů jejich financování.

Sběr údajů o lidských a peněžních vstupech určených pro VaV aktivity, respektive zabezpečení těchto ukazatelů, je na základě Prováděcího nařízení Komise (EU) č. 995/2012 o tvorbě a rozvoji statistiky Společenství v oblasti vědy a techniky povinné pro všechny státy EU. Sběr těchto údajů probíhá podle mezinárodních standardů a doporučení uvedených ve Frascati manuálu, který slouží jako hlavní celosvětově používaná příručka pro harmonizovaný sběr ukazatelů v oblasti VaV.

Podrobnější informace, data a metadata z tohoto šetření naleznete na stránkách ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/statistika_vyzkumu_a_vyvoje.

Autor: Martin Mana,

ředitel odboru statistik rozvoje společnosti na Českém statistickém úřadu

Martin Mana Absolvoval Vysoké učení technické v Brně, Fakultu managementu a ekonomiky ve Zlíně. Po skončení studia a ročním pracovním pobytu ve Velké Británii nastoupil v roce 2001 do Českého statistického úřadu na oddělení statistik nových technologií. Od roku 2003 zde působil na pozici vedoucího oddělení statistik výzkumu, vývoje a informační společnosti, kde se významně podílel na zavedení a rozvoji celé řady statistik v oblasti vědy, technologií, inovací a měření informační společnosti a digitální ekonomiky. Od prosince 2014 zastává na Českém statistickém úřadu pozici ředitele odboru statistik rozvoje společnosti. V roce 2006 absolvoval Martin Mana roční pracovní pobyt v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži v oddělení ekonomických analýz a statistik, kde se podílel mimo jiné na vytvoření mezinárodní klasifikace odvětví informační ekonomiky a ICT produktů. Půl roku pak strávil i na Statistickém úřadu Evropských společenství v Lucemburku v oddělení statistik informační společnosti.