Nečerpání dotací omezilo investice do výzkumu

Celkové výdaje na VaV činily v roce 2016 v České republice 80,1 mld. Kč. Po mnoha letech nepřetržitého růstu se jednalo o téměř 10% meziroční pokles. Mezi lety 2007 a 2010 se výše ročních výdajů na VaV pohybovala okolo 50 mld. Kč a v souvislosti s ekonomickou krizí stagnovala. Po roce 2010 nastal velký boom, na kterém se podílelo rozhýbání ekonomiky. Výraznou měrou začaly do financování českého výzkumu zasahovat dotace z EU. Největší obnos prostředků strukturálních fondů EU směřoval do výstavby nových výzkumných center. Mezi lety 2010 a 2016 se stavělo především na vysokých školách a v několika ústavech Akademie věd ČR. Intenzivní čerpání evropských peněz (v letech 2012–2015 šlo každoročně o více než 10 mld. Kč) a rostoucí objem podnikových prostředků na vlastní výzkumné aktivity vedly k výraznému růstu výdajů na VaV v ČR. V roce 2011 překročily tyto výdaje 60 mld. Kč, o rok později více než 70 mld. Kč, v roce 2014 dokonce 80 mld. Kč a v roce 2015 dosáhly svého prozatímního vrcholu 88,7 mld. Kč.

Východ Evropy zaostává za západem

Podíl výdajů na VaV na HDP (tzv. intenzita VaV) je oblíbeným a mezinárodně hojně užívaným poměrovým ukazatelem ve statistice VaV. V letech 2013 až 2015 se Česká republika mohla pyšnit slušným každoročním výsledkem přesahujícím 1,9 % HDP. To ji přiblížilo na dohled průměru členských zemí EU. V posledních letech tento průměr nedoznává výkyvů, pohybuje se v rozmezí 2,01 až 2,03 %.

Pokles celkových výdajů na VaV v ČR v roce 2016 se negativně projevil i v intenzitě VaV. Ta spadla na 1,68 % HDP, což byla dokonce nižší hodnota, než ČR vykazovala v roce 2012. Meziroční pokles se netýkal jen nás, ale i dalších států střední a východní Evropy (Slovenska, Maďarska, Bulharska, pobaltských republik). Evropská unie si stanovila za cíl, aby do VaV směřovala tři procenta HDP. Tuto hranici se v roce 2016 podařilo pokořit pouze Švédsku a Rakousku. Z dalších států EU se jí blíží již jen Německo, Dánsko a Finsko.

Zdroj: ČSÚ

Investice ve veřejném výzkumu jsou závislé na evropských dotacích

Strukturální fondy EU byly v posledních letech finanční injekcí, která napomohla rozhýbat investice do tuzemského výzkumu, a to především na vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích. S výpadkem těchto prostředků došlo k dramatickému omezení investic na VaV. Mezi lety 2012–2015 každoročně šlo z těchto výdajů na investice 17–18 mld. Kč. V roce 2016 to bylo jen 7,5 mld. Kč, když na vysokých školách meziročně investice do VaV poklesly dokonce o téměř 90 %. Vysoké částky, které byly čerpány ze strukturálních fondů v programovém období 2007–2013, se mnohdy dočerpávaly ještě v roce 2015. V roce 2016 nastal citelný útlum. Nutno říct, že jde s velkou pravděpodobností pouze o dočasný stav. Již se rozběhlo čerpání prostředků z nového programového období 2014 až 2020. Na podporu výzkumných aktivit jsou vyčleněny jak prostředky z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, který je v gesci Ministerstva školství, tak z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ze seznamu podpořených projektů lze předpokládat, že dojde k opětovnému nárůstu čerpání unijních prostředků.

Český stát prostředky do VaV příliš nenavýšil

Při stávajícím objemu prostředků vynakládaných na výzkum pokrývá český stát především neinvestiční výdaje vládního a vysokoškolského sektoru. V roce 2016 vynaložil na VaV celkem 28,5 mld. Kč. V roce 2015 to byla obdobná částka a oproti roku 2014 to bylo o 0,5 mld. Kč více. Téměř 90 % těchto peněz se v roce 2016 použilo na VaV ve vládním a vysokoškolském sektoru, 10 % směřovalo prostřednictvím přímé podpory na VaV prováděný podniky.

Přímou veřejnou podporou podnikového výzkumu se rozumí účelová podpora vyplácená státem na konkrétní výzkumné projekty. Tento typ podpory v posledních letech klesá. Naopak roste tzv. nepřímá podpora – daňová úleva nákladů podniků na VaV. Nepřímá podpora je nástrojem sloužícím pro pobídnutí podniků k provádění VaV činnosti. Není však zahrnována do statistických údajů o výdajích na VaV.

 

Zdroj: EUROSTAT

Nejvíce peněz na výzkum dávají zahraniční podniky

V ČR se VaV dlouhodobě provádějí asi na 2 800 pracovištích. Více než 80 % z nich se nachází v podnicích. Z hlediska výše výdajů na VaV jsou nejvýznamnější podniky pod zahraniční kontrolou s 64% podílem na podnikatelském sektoru v roce 2016, přičemž tento podíl v posledních šesti letech stále roste. Vysoké výdaje zahraničních společností dokládá fakt, že zaujímají jen čtvrtinový podíl na počtu subjektů podnikatelského sektoru, které provádějí VaV. Mezi firmy pod zahraniční kontrolou totiž patří mnoho velkých podniků, které mají na území ČR vlastní VaV centra. Například to jsou podniky Škoda Auto, Honeywell nebo Red Hat. Dalšími významnými subjekty jsou vysoké školy. Nejvíce finančních prostředků na vysokoškolský výzkum se vynakládá v Praze a v Brně, a to především na fakultách s technickým a přírodovědným zaměřením. Výzkumem jako hlavním předmětem činnosti se ze zákona zabývají všechny veřejné výzkumné instituce. Zřizovatelem největších veřejných výzkumných institucí je Akademie věd ČR se svými více než 50 vědeckými ústavy. Zcela novým fenoménem jsou již zmiňovaná výzkumná centra. Na jejich výstavbu se použilo více než 30 mld. Kč z prostředků EU.

Od výzkumných center se očekává spolupráce s aplikační sférou

Jedním ze základních předpokladů úspěšného fungování výzkumných center bude provádění aktivit, které do značné míry umožní financování jejich vlastního provozu. Tato centra by neměla být výhradně závislá na podpoře státu, která je dnes pro drtivou většinu výzkumných pracovišť vládního a vysokoškolského sektoru zcela nepostradatelná.

V roce 2016 dostaly subjekty vládního sektoru na VaV činnost od státu celkem 11,2 mld. Kč (77 % výdajů na VaV vládního sektoru). Na vysokoškolský výzkum šlo 14,2 mld. Kč (87 % výdajů na VaV vysokoškolského sektoru). Často bývá zmiňováno, že slabou stránkou výzkumu prováděného ve veřejném sektoru je jeho malá provázanost se světem byznysu. ČSÚ v šetření nedokáže zachytit veškeré formy spolupráce mezi subjekty veřejného sektoru a podniky. Sleduje však údaje o financování VaV z prostředků získaných ze smluvního výzkumu i ostatních příjmů z podnikatelské sféry (například prostřednictvím příjmů z licenčních poplatků za poskytnutí práva k užívání výsledků jejich vlastní výzkumné činnosti). Z podnikových zdrojů se výzkum ve veřejném sektoru financoval částkou 2,8 mld. Kč (9 % výdajů na VaV veřejného sektoru), z čehož asi 1 mld. Kč připadala na výzkum prováděný na zakázku podniků v ČR. Při bližším pohledu na data vybraných typů subjektů veřejného sektoru můžeme konstatovat, že 90 % veřejných výzkumných institucí vykazuje podíl podnikatelských zdrojů na financování jejich VaV menší než 30 %. Vysokoškolských fakult, jejichž VaV činnost financovaly z více než 30 % podnikové zdroje, bylo v roce 2016 méně než pět.

 

 

Autor: Marek Štampach

Článek vyšel v měsíčníku ČSÚ Statistika & My.