Jiří Kozák: Vědecká diplomacie je naší prioritou

Vědecká diplomacie není na Ministerstvu zahraničních věcí (MZV) novinkou, nicméně lidé o ní zatím příliš neví. Jaké jsou její hlavní cíle a jak se je daří naplňovat?

Cílem vědecké diplomacie, tak jak jsme si ji zde na MZV definovali, je pomoci českým firmám, které investují do inovací, vědy a výzkumu, stejně jako vědeckým infrastrukturám a univerzitám, aby se jim dařilo proniknout do zahraničí. Jinak řečeno, pomáháme internacionalizaci české vědy a výzkumu. Využíváme znalostí a dovedností českých diplomatů k tomu, abychom podpořili práci českých vědců a vědkyň i českých firem, které dělají výzkum a inovace.

Ministerstvo zahraničních věcí se vědecké diplomacii už nějakou dobu věnovalo, ale nikdy to nebylo jeho prioritou. Což jsme změnili my, jako nový vládní tým, po nástupu na Ministerstvo zahraničních věcí v prosinci 2021. Od dubna letošního roku jsme zřídili celé nové oddělení vědecké diplomacie. Naše snahy jsme tak z vnitřních zdrojů posílili o čtyři osoby, které se věnují přímo vědecké diplomacii. Ještě musíme naše fungování stabilizovat a ve spolupráci s partnery připravit materiály a dokumenty, se kterými budou naši diplomaté pracovat. Když se ale podíváme na příklady z minulosti, tak myslím, že se nám už nyní daří naše cíle plnit. Čeští ekonomičtí a vědečtí diplomaté zprostředkovávají kontakty pro vědeckou spolupráci, ale například i nová odbytiště pro výrobky a technologie českých firem.

Můžete být konkrétnější a uvést i nějaký příklad?

Konkrétním příkladem může být naše nedávná cesta do Izraele, kam jsme letěli se skupinou českých vědců a zástupců univerzit a vědeckých pracovišť. S izraelskými partnery jsme se bavili na téma obnovitelných energií, kde si máme vzájemně co nabídnout. Domluvili jsme spolupráci na konkrétních projektech, jako například na testování technologií pro elektromobilitu, které by se mohlo dělat v Česku ve spolupráci s českými vědeckými kapacitami.

Návštěva Bar-Ilan University v Tel Avivu.

Když se zasníte, jak bude v ideálním případě vypadat česká vědecká diplomacie za tři roky, v roce 2026?

V ideálním případě bychom rozšířili síť našich vědeckých diplomatů. Aktuálně máme jako Česko zřízené čtyři pozice vědeckých diplomatů v klíčových místech – Spojených státech, Izraeli, Tchaj-wanu a Bruselu. Takže pokud bychom měli snít, tak těch vědeckých diplomatů budeme mít víc. Ale naprosto realisticky víme, že na to v nejbližší době nejsou a nebudou finance, proto chceme do vědecké diplomacie mnohem více zapojit ekonomické diplomaty, kterých máme po světě více než 110. A na tom usilovně pracujeme – upravili jsme vzdělávací přípravu ekonomických diplomatů, která nyní mnohem více reflektuje vědecká témata. Upravili jsme cíle a hodnocení jejich práce tak, aby to odráželo priority vědecké diplomacie.

Zároveň připravujeme novou sadu materiálů pro naše ekonomické diplomaty. Zde jsou vytyčeny priority české vědy i oblasti, ve kterých bychom chtěli spolupracovat. To jsou věci, které potřebujeme slyšet od českých firem, českých univerzit a českých vědeckých infrastruktur. A protože vědecký nebo ekonomický diplomat může pracovat jenom s těmi informacemi, které získá od našich „klientů“, připravujeme katalog s přehledem oblastí, v nichž mají české firmy a vědecké instituce největší zájem o zahraniční spolupráci. V ideálním případě bude tvorba materiálu fungovat z velké části automaticky – informace se sesbírají a následně se budou jen průběžně aktualizovat.

Naším cílem je mít fungující ekosystém vědecké diplomacie, aby vědečtí a ekonomičtí diplomaté znali české potřeby a zároveň byli schopni zprostředkovat poptávku ze zahraničí.

Sice to nepatří do agendy Ministerstva zahraničních věcí, ale moc bych si přál, aby nejpozději za ty dva až tři roky mělo Česko opravdu dobře vydefinováno, co jsou priority české vědy. V současné době jich máme více než 170 a to je, jako kdybychom neměli žádné. Potřebujeme jasně vědět, co skutečně chceme.

Setkání Jiřího Kozáka (vlevo) a Kateřiny Joselové (modré šaty)– vedoucí oddělení vědecké diplomacie na MZV se zástupci Czexpats in Science.

Věda má řadu specifik. Stačí ekonomickým diplomatům školení a materiály? Nezvažuje se po vzoru zemí jako je Velká Británie nebo Francie větší zapojení diplomatů s vlastní vědeckou zkušeností?

Ačkoliv čeští vědečtí diplomaté nemají osobní vědeckou zkušenost, při přípravě materiálů, ale i při mapování vědeckého prostředí v dané zemi, jsou s vědci a vědkyněmi v úzkém kontaktu. Vědecká i ekonomická diplomacie využívají obdobných principů a nástrojů. Konkrétní specifika vědeckých témat v kontextu dané země si tak diplomaté dokáží nastudovat podobně jako v ekonomických otázkách. Vždy jim ale klademe na srdce, aby se spojili s Čechy působícími v zahraničí – ti totiž nejlépe znají realitu dané země. Zde bych rád vzkázal, že pokud vědecky působíte v zahraničí a ještě vás nikdo nekontaktoval, ozvěte se příslušné ambasádě – rádi využijeme vašich zkušeností, znalostí i nápadů či pomůžeme například v navazování spolupráce. Razítko MZV může pomoci „otevřít dveře“. Skutečně věřím, že spolupráce může být obohacující a prospěšná pro obě strany.

V rozhovoru pro Export.cz jste připustil, že některé firmy jsou skeptické k práci vědeckých diplomatů, protože neví, co jim nabízí. Co přináší práce vědeckých diplomatů českým vědecko-výzkumným institucím i přímo českým vědcům a vědkyním?

Podnikatelé nejsou skeptičtí, jen řada z nich neví, jaké nástroje může ekonomická či vědecká diplomacie nabídnout. České firmy často ve své oblasti nabízejí naprosto špičkové produkty, ale už jim nezbývá tolik kapacit na marketing a propagaci. Jedním z našich aktuálních cílů je ukazovat, jak jim můžeme pomoci s propagací. To stejné můžeme dělat pro českou vědu.

Ale není to jen o propagaci, často pomáháme najít například i zdroje financování pro mezinárodní spolupráce. Ale existuje i mnoho dalších možností. Například nedávno jsme zjistili, že dříve v Malajsii existoval vládní program, díky kterému v Česku vystudovalo medicínu na čtyři sta malajsijských studentů a studentek. Program skončil, ale zájem o evropské vzdělání zůstává a malajsijští studenti si platí za studium v Polsku. Takže jsme hned během návštěvy Malajsie identifikovali tuto příležitost a nyní jednáme s českými univerzitami, jak můžeme tyto studenty a studentky motivovat, aby opět jezdili za studiem do Česka.

Vědecká diplomacie má skutečně mnoho rozměrů, vše ale směřuje k tomu, aby se mezinárodní spoluprací násobila vložená energie do vědy a výzkumu.

Využíváte nebo chtěli byste více využívat zkušeností Čechů, kteří žijí v zahraničí?

Využíváme a zcela určitě oceníme i další spolupráci. Uvedu konkrétní příklad. Ozvala se nám Petra Szeszula, která dlouhodobě působí ve Švédsku, nejdříve jako vědkyně, nyní jako zakladatelka biotechnologických startupů, s tím, že Švédsko nám může být velkou inspirací v otázkách startupů a inovací. Přes ni jsme získali kontakty na lidi provozující centrum, které se věnuje podpoře univerzitních startupů a spin-offů. Já jsem se tam byl podívat minulý rok a zaujalo mě to natolik, že letos v září připravujeme inovační misi, které se zúčastní čtrnáct zástupců českých univerzit a českých inovačních center. Z takových synergií mám obrovskou radost.

Návštěva české delegace na izraelské Bar-Ilan University.

Máte nějakou vzorovou zemi v zahraničí, která je Vám inspirací?

Zde bych nejdřív zdůraznil, že zřízením oddělení vědecké diplomacie při Ministerstvu zahraničních věcí jsme v mezinárodním měřítku napřed. Pravidelně se setkávám s reakcemi kolegů z Asie, Afriky, ale i Evropy, že nám v podstatě závidí, že vzniklo speciální oddělení, které se věnuje vědecké diplomacii – není to pravidlem.

Kdybych ale měl jmenovat konkrétní země, kterými se Česko může inspirovat, tak v otázkách inovací je to již zmíněné Švédsko, ale i Izrael. Dalším příkladem může být Japonsko nebo Spojené státy americké. Tam všude se můžeme učit, jak funguje místní ekosystém a jak tam ještě více propagovat a podporovat českou vědu i firmy.

Jak byste si přál, aby se mluvilo o Česku v zahraničí v souvislosti s vědou a výzkumem? A jak toho docílit?

Musím říci, že se velmi často setkávám s tím, že reakce našich zahraničních partnerů je daleko pozitivnější, než jak bychom tady v Česku očekávali. A kamkoliv přijedu v Africe, Asii, ale i v Latinské Americe, vždycky je tam nějaká výrazná česká vědecká stopa, kdy Češi mapují biodiverzitu, zkoumají nové biologické látky, řeší problémy se suchem nebo například vytvořili časný varovný systém proti povodním. Česká věda v zahraničí zkrátka rezonuje. My to tady doma v Česku kolikrát nejsme schopni docenit a mnohdy nevíme, jaké úspěchy čeští vědci a vědkyně v zahraničí mají. Moc bych si přál, aby se to změnilo, abychom si i doma v Česku uvědomovali, že česká věda má světové renomé. Tím bych chtěl apelovat na Čechy působící v zahraničí – komunikujte své úspěchy i v českých médiích (iniciativa Czexpats in Science s tím ráda pomůže – pozn. red.). Ale určitě můžeme zlepšit i naši propagaci v zahraničí – kontaktní čočky nebo léky na AIDS se používají po celém světě, ale jen málokdo ví, že pochází z Česka – neumíme se prodat. Věřím ale, že se to i s pomocí vědecké diplomacie brzy změní.

Autorka: Pavla Hubálková

Foto: Archiv Ministerstva zahraničních věcí

Zdroj: Czexpats in Science