V Praze se minulý týden na neformálním zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost sešli ministři členských států EU zodpovědní za agendu výzkumu. Hlavním tématem politické debaty bylo využití potenciálu synergií mezi unijními a národními iniciativami a programy k podpoře výzkumu a inovací v Evropě.
Neformálnímu setkání evropských ministrů pro výzkum, které proběhlo 21.-22. července 2022, předsedal v roli hostitele ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš. Ministři probírali na dvoudenním zasedání možnosti plného využití potenciálu synergií, čili efektivního kombinování finančních zdrojů při investování do výzkumu a inovací tak, aby nedocházelo k jejich překryvům nebo možným duplicitám. V průběhu diskuse došlo také k výměně příkladů dobré praxe z jednotlivých zemí.
„Synergie mezi evropským a národním financováním výzkumu a inovací jsou jednou z klíčových priorit českého předsednictví v Radě EU. Ve světle narůstající komplexity evropské podpory výzkumu a inovací je třeba zajistit co nejefektivnější využití investovaných prostředků a zdrojů. Za tímto účelem je proto nezbytné posílit spolupráci mezi Evropskou komisí a členskými státy EU tak, abychom širokou škálu nástrojů podporujících vědecký pokrok a technologický rozvoj v Evropě používali tak, aby se navzájem doplňovaly a maximalizovaly přínosy a dopady takto vynaložených investic,“ uvedl na úvod ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš, který jednání Rady EU předsedal.
Ministři diskutovali také o dopadech ruské vojenské agrese vůči Ukrajině na evropskou politiku výzkumu a inovací a o opatřeních přijatých za účelem pomoci ukrajinským akademickým a výzkumným pracovníkům. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš v tomto kontextu poznamenal: „Je zásadní, že na úrovni EU panuje jednoznačná shoda o opatřeních přijatých v sektorech výzkumu a inovací ze strany Evropské komise, a členské státy EU intenzivně pomáhají ukrajinským akademickým a výzkumným pracovníkům zasaženým válkou. Pevně věřím a doufám, že přijímaná opatření pomohou k zapojení a integraci ukrajinských vědců do Evropského výzkumného prostoru, jakož i naší společnosti, a jejich talent bude dále rozvíjen pro poválečnou obnovu Ukrajiny.“
Eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel k tomu dodala: „Vítám debatu o synergiích, které umožní lépe využívat vazby mezi různými nástroji financování a mobilizovat investice do výzkumu a inovací v celé Unii. Je to způsob, jak posílit náš Evropský výzkumný prostor a zlepšit přístup k excelenci. Potřebujeme silnější inovační ekosystémy v celé EU, abychom dosáhli ekologické a digitální transformace a jejich prostřednictvím posílili naši strategickou autonomii. Důležitá byla také výměna názorů s ministry EU na dopad války na Ukrajině na naši akademickou a výzkumnou obec. Rozhodli jsme se využít naše zdroje programu Horizont Evropa a ERASMUS+ k poskytnutí konkrétní podpory výzkumným pracovníkům a velmi mě těší, že naše instituce projevily mimořádnou odolnost a solidaritu.“
Setkání evropských ministrů pro výzkum navázalo na předsednickou konferenci k synergiím ve financování výzkumu a inovací v Evropě, která se uskutečnila 7. až 8. července 2022 v Praze a vyústila v takzvanou Pražskou deklaraci.
Záznam tiskové konference je dostupný zde.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
