Předsednictví v Radě EU – na co se můžeme těšit?

Pro zjednodušení je předsednictví v Radě EU možné přirovnat k roli mediátora, moderátora a zároveň jakéhosi kormidelníka. Předsednická země nastavuje témata, kterými se Rada EU bude v době jejího předsednictví věnovat. Tato témata vycházejí z témat aktuálních, rozjednaných, předjednaných, nebo už delší dobu plánovaných. Může tak jednak přebírat témata již rozjednaná předchozím předsednictvím (nejčastěji se jedná o legislativu), témata, která považuje za podstatná EK (např. doporučení Evropské komise k určitému tématu), nebo která si předsednická země sama zvolila a na jejichž aktuálnosti panuje shoda (tj. byly předjednány s EK a partnery v rámci předsednického tria).

Ať už se jedná o kterýkoliv z těchto případů, členská země předkládá dokumenty na nejnižší pracovní úrovni orgánů Rady EU (typicky pracovní skupiny a výbory) ostatním členským státům k vyjádření a snaží se nalézt shodu na výsledném textu (v případě legislativy je situace složitější, předsednická země se aktivně účastní projednávání také například v rámci trialogů apod.).

Kromě toho předsednická země pořádá na svém území neformální jednání samotné Rady EU, jednání pracovních a expertních skupin, fungujících v rámci Rady EU nebo různých přidružených platforem fungujících v rámci EU nebo i nad její rámec (např. Bologna follow-up group, které se účastní také země mimo EU, které jdou nad rámec členských zemí EU).

MŠMT má se svými agendami výzkumu, vzdělávání, mládeže a sportu (ministr školství byl premiérem pověřen zastupování ČR na Radě EU v oblasti sportu, neboť předseda Národní sportovní agentury jako nečlen vlády ČR zastupovat nemůže) svou roli částečně jednodušší v tom, že v dané oblasti není standardně přijímána legislativa. Do tzv. sdílených pravomocí lze zařadit pouze oblast výzkumu. Oblasti vzdělávání, mládeže a sportu patří do oblasti pravomocí podpůrných (k typům pravomocí blíže viz zde).

Na základě téměř dva roky probíhajících diskuzí MŠMT pro jednotlivé oblasti identifikovalo tzv. priority předsednictví, tj. oblasti a témata, kterým se má v plánu věnovat. Níže uvádím přehled nejen samotných priorit, ale také dokumentů, které jsou v dané oblasti plánovány.

V oblasti školního vzdělávání se ČR plánuje zaměřit především na oblasti digitálního vzdělávání a zlepšení základních znalostí a dovedností žáků, wellbeing ve vzdělávání a zamezení předčasných odchodů ze vzdělávání – ty se budou tematicky promítat v rámci celého předsednictví. Proto se připravuje návrh Závěrů Rady o digitálním wellbeing (nelegislativní) a plánuje se projednat návrh Doporučení „Cesty ke školnímu úspěchu“ (nelegislativní), který by měl být vydán EK v prvním čtvrtletí 2022.

V oblasti mládeže se ČR hodlá zaměřit na mezigenerační dialog a solidaritu (Návrh Závěrů Rady o rozměru mezigeneračního dialogu, mezigenerační solidarity a spravedlnosti v politikách mládeže a v práci s mládeží), na podporu Evropského roku mládeže 2022, který vyhlásila ve svém projevu o stavu Unie předsedkyně EK, a na realizaci 9. cyklu Dialogu EU s mládeží.

V oblasti výzkumu a vývoje se ČR plánuje zaměřit především na téma synergií mezi Evropskými strukturálními a investičními fondy, rámcovými programy EU pro výzkum a inovace, dalšími programy EU a národními zdroji a na téma výzkumné infrastruktury, přičemž k tomuto tématu předloží návrh Závěrů Rady. Rámcovými politickými dokumenty, z nichž bude české předsednictví, tzv. CZ PRES, vycházet, co do směřování tvorby politiky Evropského výzkumného prostoru (ERA), jsou Doporučení Rady k Paktu o výzkumu a inovacích v Evropě a Závěry Rady o budoucím řízení Evropského výzkumného prostoru, jež zahrnují politickou agendu ERA na období let 2022–2024 a výčet celkem 20 ERA Actions, jež jí rozpracovávají na úrovni individuálních iniciativ k provádění členskými státy EU. Specificky pro oblast výzkumných infrastruktur se poté jedná o ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area a Strategy Report and Roadmap of European Strategy Forum on Research Infrastrucutres (ESFRI Roadmap) 2021.

Práce Rady EU lze rozdělit do tří rovin: ministerské (jednání Rady EU, kterému předsedá věcně příslušný ministr/ministryně), velvyslanecké (COREPER/COPS), technické (pracovní skupiny Rady EU). Formální zasedání Rady EU (vždy v Bruselu nebo Lucemburku v závislosti na měsíci konání) je vrcholným jednáním za danou oblast. Jeho účelem je především prodiskutovat, projednat a schválit legislativní i nelegislativní dokumenty EU1, případně společné pozice Rady EU k těmto dokumentům, a v rámci politické rozpravy ministrů prodiskutovat směřování EU v dané oblasti na politické úrovni.

Příprava formálního zasedání Rady EU má jasně daný harmonogram a proceduru přípravy, proceduru schvalování pozic Rady EU a dokumentů a také program. Role ministra předsednické země spočívá při jednání Rady EU především v řízení a moderaci zasedání a zajištění hladkého průběhu jednání.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy bude předsedat:

• Radě EU pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport, části vzdělávání, mládež a sport (plánováno 24. – 25. 11. 2022 v Bruselu).
• Radě EU pro konkurenceschopnost, část výzkum (plánováno 30. 9. 2022 a 2. 12. 2022 v Bruselu)

Kromě formálních jednání Rady EU v Bruselu může předsednický stát uspořádat také neformální jednání Rady EU. V případě MŠMT je v roce 2022 plánováno jedno takové jednání – Neformální zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost EU, část výzkum (plánováno 21. – 22. 7. 2022 v Praze).

Nad rámec uvedeného je plánováno dalších 15 oficiálních akcí, jejichž krátký seznam naleznete v přehledu níže. Aktuální seznam naleznete na stránkách MŠMT. Mezi nejvýraznější akce je možné vypíchnout:

• Mezinárodní konference na téma výzkumných infrastruktur, ICRI (plánováno 19. – 21. 10. 2022 v Brně), která se zaměří na aktuální témata politiky výzkumných infrastruktur s evropskou a celosvětovou relevancí.
• Flagship konference k synergiím (plánováno 7. – 8. 7. 2022 v Praze), která se zaměří na problematiku synergií ve využívání národních a evropských finančních prostředků pro podporu výzkumu, vývoje a inovací.
• EU konference mládeže – Dialog EU s mládeží (plánováno 11. – 13. 7. 2022 v Praze), která je jednou ze 3 konferencí v rámci Dialogu EU s mládeží současného předsednického TRIA. Tématy 18měsíčního cyklu budou "inkluzívní společnost" a "udržitelná zelená Evropa“.
• Jednání Bologna Follow Up Group, BFUG (plánováno 7. – 8. 11. 2022 v Brně), která je formálním jednáním zástupců evropských zemí v tzv. BFUG, za účasti EK, ENQA, EQAR, EUA, ESU.
• Konference CZEDUCON (plánováno 30. 11. – 2. 12. 2022 v Praze), která se zaměří na vysokoškolské vzdělávání.
• Závěrečná konference k Evropskému roku mládeže 2022 (plánováno 6. 12. 2022 v Bruselu), která se zaměří na shrnutí Evropského roku mládeže.

Další témata a akce budou přibývat – v důsledku probíhající ruské agrese na Ukrajině a s tím spojeným nuceným přesunem mnoha ukrajinských občanů dochází také k neplánovaným změnám v harmonogramech plánovaných jednání i jejich tématech.

Bude předsednictví v Radě EU z pohledu MŠMT úspěšné? Všichni, kdo se dosud na předsednictví podíleli, se shodnou, že jde o výzvu, která testuje fyzické i psychické schopnosti zúčastněných za hranici běžných agend. Pro předsednictví ve druhé polovině roku tak okřídlené „winter is coming“ dostává nečekaně pozitivní nádech. I přesto cesta k úspěchu zahrnuje, dle předchozích předsednictví, se kterými jsme v rámci přípravy konzultovali, dva faktory: řádnou přípravu a schopnost flexibilně reagovat na nečekané. První máme splněno. Pokud jde o ten druhý faktor – po dvou letech na MŠMT, kdy jsem poznal mnoho ze svých kolegů a schopnost všech týmů napříč MŠMT hasit požáry, vůbec nepochybuji!

 

Autor: Martin Fatura

Článek vyšel v aktuálním čísle newsletteru NoVVVinky, které vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pod Operačním programem Výzkum, vývoj a vzdělávání.